Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Manžel leží večer na posteli a poslouchá svou ženu, která stojí před zrcadlem, prohlíží si své tělo a mrmlá: „Pleť pomačkaná, prsa vytahaný, zadek jako vymačkanej pomeranč, křečový žíly, vlasy mi nedržej, jsem fakt děsná!”
Zoufale se otočí ke svému muži s očekáváním alespoň nějakého povzbudivého slovíčka a z lůžka se ozve: „Zrak máš, miláčku, v naprostém pořádku.”

Mladá žena přistihne svého manžela in flagranti s milenkou. Oslepená žárlivostí se rozkřičí: „Správně mi moje máma říkala, že jsi z těch chlapů, kteří každou ženskou hned zatáhnou do postele...! A ty, mami, ty na mě nečum! Taky jsi mě nasrala!”

Jarda se pravidelně vracívá v povznesené náladě k ránu domů a manželce už to začíná značně vadit. Dá tedy muži ultimatum, že pokud dnes nebude do deseti doma, od zítřka má utrum, neboť bude zamčeno. Manžel se velice snaží, leč nějak to zase nevyšlo. S otevřením dveří hodiny tlučou jednu. Ráno se rozzlobená manželka ptá, v kolik že to večer přišel.
„No přece v deset, jak jsi poručila.”
„To je tedy zajímavé, můžeš mi říct, proč naše hodiny tloukly jenom jednou?”
„Ale Maruško, tak dlouho je máme a ty ještě nevíš, že tu nulu tlouct nedovedou?”

Přijde chlap z práce domů a říká manželce:
"Zlatíčko, mám novou sekretářku. A představ si, nosí červeno-bílou podprsenku. Víš, to jsou barvy mého oblíbeného fotbalového mužstva. No, ale jinak to není nic extra, ale člověka to potěší..."
Druhý den přijde manžel opět z práce a praví:
"Představ si, zlatíčko,ta moje nová sekretářka nosí i červeno-bílé kalhotky. No, ale jinak nic světoborného, ale člověk má z toho takovej příjemnej pocit."
Třetího dne zase muž pochválí sekretářku a potom se ptá ženy: "A jak jsi se měla celý den ty, zlatíčko?!"
A manželka odpoví:
"Áááále, nic zvláštního, drahý. Dnes jsme dostali nového šéfa. Má ho o 5 centimetrů delšího než ty.
Jinak nic světobornýho, ale člověk má z toho takovej příjemnej pocit!"

Když přišel manžel domů, našel tam svoji ženu v slzách. Ptal se, co se děje. "Tvoje matka mne hrozně urazila." "Jak tě mohla urazit, když je na dovolené na druhém konci světa?" "Dnes ráno přišel dopis, adresovaný tobě. Ze zvědavosti jsem ho otevřela." "No a?" "No, a na konci bylo napsáno: 'P.S. Drahá Marto, až ten dopis budeš mít přečtený, nezapomeň jej dát mému synovi.'"

Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl.
Přijde domů, vrazí do dveří, přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne:
"Odteďka chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a když ho sním, očekávám bohatý dezert. Po večeři mi připravíš koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mě obleče a učeše... ?"
"Asi někdo z pohřebního ústavu," odtuší žena.“

Manželka: "Už vím, co bych chtěla k narozeninám. Přeju si nový mobil."
Manžel: "A nemůžeš si přát něco splnitelnějšího?"
Manželka: "Tak stačilo by mi, kdybys tolik nechlastal!!!"
Manžel: "A chceš k němu i nabíječku?"

Krásná dáma vkročí do lékarny, jde rovnou k magistrovi a hledíc mu přímo do očí, klidně říká: "Potřebuju kyanid."
Lékárník se ptá: "Na co proboha potřebujete kyanid?"
Dáma odpoví: "Jdu otrávit manžela."
Lékárník vyvalí oči a namítá: "Panebože! Nemůžu vám dát kyanid na zabití manžela! To je přece protizákonné! Přijdu o licenci! Oba půjdeme do vězení! V žádném případě nedostanete kyanid!"
Dáma sáhne do kabelky a ukáže fotografii svého manžela v posteli s lékárníkovou ženou. Lékárník koukne na obrázek a povídá: "No - to je něco úplně jiného! Neřekla jste, že máte recept!!"

Po několika letech manželství si žena řekne, že svého muže něčím překvapí. Tak jde do města, kouká do výloh a přemýšlí, čím by ho jenom mohla překvapit. Vtom uvidí plynovou masku. Okamžitě jde do prodejny a masku si koupí. Odpoledne, když se manžel vrátí domů z práce, si nasadí plynovou masku a schová se do skříně. Když manžel otevře skříň, vybafne na něj a řekne: „Miláčku, co je na mně nového?”
Muž pohotově odpoví: „Vytrhala sis obočí.”

Manžel k manželce: "Přines mi kafe!" "Zapoměl jsi na kouzelné slovíčko začínající na P. "Pospěš si!"

On: "Zkusíme dneska večer výměnu pozic?" Ona: "To je dobrý nápad - ty budeš žehlit a já sedět na gauči."

Blíží se potopa a Noe smlouvá s Bohem, ovšem ten zvedne varovně prst a kárá ho: "Nic takového, Noe! Nezkoušej to na mě. Manželku s sebou."

Manžel přijde domů v den výplaty. Přivede ženu před zrcadlo, kam položil celou výplatu a povídá: "Peníze, které vidíš v zrcadle jsou tvoje. A tyhle jsou moje." Sebere peníze a vloží je do kapsy. Manželka nic neříká. Celý týden manželovi vaří maso. Manžel na to také nic neříká až v pátek se zeptá: "jak jsi to dokázala, když jsem ti nedal žádné peníze?" Manželka ho zavede před zrcadlo a povídá: "Ta, co je v zrcadle je tvoje žena, ale ta co stojí vedle tebe patří řezníkovi."

Před svatbou - zlatíčko, pozor, blátíčko
Rok po svatbě - zlato, pozor, bláto
Několik let po svatbě - mamlase, stojíč v marase

Miláčku, můžu ti pošeptat tajemství?
Hmm.
Byla jsem ti nevěrná, moc toho lituji, stalo se to náhodou.
Já jsem byl včera náhodou v hospodě, lituji, ale není to žádné tajemství, už to ví celá vesnice.

Miluješ mě ?
Ano.
Uděláš pro mně všechno na světě?
Ano.
A koupíš mi tedy ty nové střevíčky na jehlovém podpatku ?
Ne a manželce jedna přiletí.
Vždyť jsi říkal, že mě miluješ!
No, právě, lepší monokl, než zlomená noha.

S manželem si často vyměňujeme názory. Přicházím se svým a odcházím s jeho.

Já že pro tebe nehnu ani prstem?, ptá se manžel své ženy a zmáčkne spoušť revolveru.

Sedí se tam dobře, miláčku? Ano, A pohodlně? Ano, Netáhne na tebe ? Ne. Tak si pojď sednout sem a já si sednu na tvoje místo, říká žena.

Dr.Oetker.
Manžel sleduje fotbal.
Žena ho vyruší: “Můžeš opravit světlo na chodbě? Dlouho nesvítí.“
„Vypadá to snad, že bych měl na čele napsáno-elektrikář?“
„A co dveře u ledničky? Nedovírají.“
„Cože? Mam tam snad napsáno – pracovník Calexu?“
„Co alespoň opravit schody? Celé se hýbou, můžeme se na nich zranit.“
„jsem snad tesař s nápisem – OBI? Mám toho dost. Jdu do hospody, tam bude aspoň klid.“
Po dvou hodinách v něm začne hlodat svědomí a z hospody odchází.
Vrací se domů: schody opravené, světlo funguje. Vezme si pivo z lednice – je opravená.
Přistoupí k ženě: „ Teda jsi fakt dobrá. Jak jsi to všechno udělala?“
„Já ne, seděla jsem venku a brečela. Okolo šel borec a ptal se proč brečím?“
„Tak mu to povídám a on řekl, že to vše udělá, ale že se s ním buď vyspím, a nebo mu upeču buchty.“
„A jaké jsi mu upekla?“
„ Já? No mám snad na čele napsáno Dr.Oetker?“

Paní si kape kapky do očí, nejdřív do jednoho oka, pak do druhého a nakonec mezi nohy. Manžel se jí ptá, proč zrovna i tam.
„Ta chuděrka taky už dlouho nic neviděla!”