Neshodneme se u vaření
Všichni mě varovali, že chodit s někým je něco jiného než s ním žít. Na podzim jsme se sestěhovali se svým přítelem a do budoucna plánujeme svatbu. Snad by bylo lepší napsat, že jsme ji plánovali, protože já už si teď nejsem moc jistá, jestli je to dobrý nápad. Naše zásadní spory se týkají vaření.
Dokud jsme spolu jen chodili, tak mě nenapadlo, jaký můžou být rozdílné chutě problém. Každý jsme si objednali, co jsme měli rádi, a na společné vaření docházelo jen málokdy. Teď se kvůli tomu dohadujeme skoro denně. Přítel má rád takovou tu typicky českou kuchyni. Omáčky, bůček, knedlíky, smažená jídla, všechno těžké a tučné. Já zase preferuji lehkou kuchyni, hodně zeleniny, ryby, drůbež, kuskus, saláty a podobně. Přítel to však nesnáší a nepovažuje to za plnohodnotné jídlo. Mně je ale zase špatně po těch těžkých, mívám bolesti žaludku a žlučníku. Myslela jsem si, že se budeme ve vaření střídat a budeme oba nějak rozumně kombinovat všechno.
Přítel se ale vrací domů o dost později a každodenní vaření tak automaticky přešlo na mě. Neumím ta jeho klasická jídla vařit, ale snažila jsem se a začala střídat ta svoje s těmi jeho. Ze začátku je jedl, i když měl připomínky o tom, že zdravé jídlo není dobré nebo že jediné správné maso je vepřové. Pak připomínek pořád přibývalo a teď už jiná jídla, než ta těžká a mastná, odmítá úplně jíst a vyžaduje, abych vařila jen po jeho. Snažila jsem se mu vysvětlit, že občas je sníst můžu, ale trvale ne, protože mi dělají zdravotní potíže, ale on tvrdí, že jsem jen zhýčkaná a časem si zvyknu.
Zkoušela jsem už vařit i dvoje jídlo, pro něj a pro sebe, ale také to nebylo ono. Je to dražší a my nemáme zrovna peněz nazbyt, a stojí mě to také dost času navíc. Kromě toho jsem celou večeři poslouchala otrávené poznámky o vyhazování peněz. Když jsem přestala večeřet úplně nebo jsem si vzala třeba jogurt, tak se mu to také nelíbilo. A když udělám jídlo podle sebe, tak udělá scénu, že tohle jíst nebude a radši si vytáhne z lednice třeba uzeniny nebo se i v krajním případě odejde najíst do hospody.
Nevím už jak dál. Můžu navrhnout, aby si tedy každý vařil sám pro sebe, ale to jsme se potom nemuseli sestěhovávat a mohli jsme žít každý po svém. Jiné neshody spolu nemáme, ale bojím se toho, že když se nedokážeme dohodnout v tak nepodstatné záležitosti jako je jídlo, tak až někdy bude třeba řešit nějaký opravdu vážný problém, dopadne to špatně. Co byste mi radili být na mém místě? Přizpůsobit se, nebo si dupnout a vařit půl na půl, ale s těmi scénami, zkaženými večery a rizikem, že to nevydrží dlouho a nakonec se rozejdeme?
18.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neshodneme se u vaření
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Časem si zvykneš a budeš tlustá jako 
a on ti řekne, že si moc tlustá a pošle tě k vodě. Já jsem měla taky takový problém. Můj minulý přítel přesně miloval tuhle českou kuchyni. Já jsem v té době ještě moc vyhraněná nebyla. Tak jsem se více méně přizpůsobovala a taky 10 kilo nabrala. Když jsem přišla na to, že miluju italskou kuchyni začala jsem to řešit tak, že jsem v neděli uvařila kotel svíčkový nebo rajský - on to jedl celý týden a já si večer vařila svoje zdravá, lehká jídla. Jenže tomu mému nevadilo, že má 5 krát stejnou večeři, byl vděčný, že se s tim vůbec dělám. Nyní mám tři roky nového přítele, který miluje italskou kuchyni. Těstoviny, saláty, ryby na grilu se zeleninou, libové masíčko se zeleninou a i salát považuje za plnohodnotnou večeři. Až nyní si uvědomuji, jak je to úžasné, když se lidé v tomto shodnou. Hlavně nechápu, jak si ten tvůj dovoluje ti diktovat co máš vařit. Buď ať si vaří sám co chce, nebo ať jí co dostane bez práce nebo bych s ním asi nevydžela.
Kadla: Tak jsem zkusila dneska ty brambory a je to mňamka. Je teda možné, že ty jsi nějaká tryskokuchařka, protože mě půl hodiny trvala jen příprava a pak se to 45 minut dělalo, dřív byly ještě brambory trochu syrové (předpokládám, že s trochou cviku to zkrátím na hodinu, ale míň asi ne),ale i to je dobré.
.jpg)
Tady nejde o jídlo, ale o absolutní odmítnutí potřeb druhého. Pozorování a komentování, že si vezmeš jogurt ač se ho ten jogurt vůbec netýká - to je hodně na hlavu a víme že vlastně o jogurt nejde, jde o ovládnutí druhého, nucení ho se bezpodmínečně podřídit a pokud to neuděláš, následují výhrůžky typu, jdu do hospody, demonstrativně vyjím lednici abys viděla jak jsi špatná a jak za to můžeš. Jsi typická oběť počínajícího psychického týrání, která to zatím ještě nevidí, protože si už začínáš myslet, že to Ty jsi špatná a to tyran chce.
Ono to vždycky začíná takovýma zdánlivýma prkotinama, varovnými signály, které potencionální oběti nic neříkají, tak jako tobě.
Vždyť on je jinak milý hodný, jen mě tak trápí tím co jím, že musím zoufale psát na o radu, že.
Takhle začíná domácí teror, to mi věř. Šprajcni se nebo uteč.
Tak to tady dnes tak prubezne pres den ctu.
No dnes prisel muj 
z prace a povida: Co budeme jist k veceri?
Ja povidam: No, dala bych si docela salat, nejaky zeleny jsem myslim zahledla v lednici.
No a nez jsem uspala malyho, tak byl na stole nadherny, pestry salat s olivama a syrem, mnam.
Obcas jsou tyhle clanky dobre v tom, ze si pak clovek uvedomi, jaky ma doma poklad.
Jeee, ja mu ani nepodekovala jdu ho vzbudit a napravit to 
my s mužem máme také rozdílné chutě...řeším to tak, že část porce skončí v mrazáku a sní se jindy...na některých jáídlech se shodneme, tak ty jsou o víkendu...
A hlavně je mi divné, že v dnešní době jsou ještě lidi (tedy muži), co lpí na Kondelíkovském jídelníčku. To bych nevydržela, i když umím vařit všecko. Co takhle dělat kompromisně maso na zelenině, jako přílohu těstoviny nebo aspoň bramborové knedlíky, on ten pán je zřejmě dřevorubec, když požaduje kalorickou výživu, ne?
Hezké téma, které se dotýká všech...
Obávám se, že nějaké střídání se ve vaření-bez ohledu na tom, kdo přijde dříve a kdo později, u většiny mužů neprojde. Ono jde udělat kompromis, upéct vepřové/libové/ a jemu koupit knedlík a zelí, sobě podusit zeleninu a uvařit brambor, ale skutečně pouze ve volných dnech. Denně bych teplé jídlo k večeři skutečně nedělala, koupila bych chleba, jemu tlačenku, sobě sýr, nemůže to být dražší, když se koupí jedna porce od každého a nenechala se do vaření dotlačit. Taky by šlo chodit na obědy o víkendu-ne všude přece vařej za těžký prachy! Protože ty dvě tři stovky provaříš stejně a ještě poslouchat ty řeči? Dát druhému svobodnou volbu, co budu jíst a respektovat jeho zdravotní důvody-to by snad měl každý, komu na partnerovi záleží! Deniso, asi bych zaujala pozici - ano, já jím tohle a je to má věc. Že se to Tobě nelíbí je zase Tvá věc. Já to přece nebudu řešit! Umíš si představit ty boje, až budete mít děti? Co budeš vařit jim? Budeš vařit trojmo? Pro tátu klasiku, pro sebe dietu, pro děti kompromis? Přiznám, že mě oslovuje spíš ta klasika, ale chutná mi i ryba a lehký salát. Ale nikdy bych nikoho netlačila do pozice:budeš jíst to, co chci já!
Denisin přítel je divnej,asi chce být brzy tlustý a nemocný a touží po brzké smrti...jinak si to nedovedu představit.Lpět např. na vepřovém?Fuj, už léta jsem takové maso nepozřela....U nás doma je vaření složitější v tom,že manžel je vegetarián a my ostatní ne.Takže se snažím vařit (v posledních letech hlavně v so a ne) tak,aby to mohli jíst všichni,tj. polévku zeleninovou s noky,zavářkou,omeletou,k tomu přílohu,omáčku,zeleninu,a zvlášť maso( někdy taky sojové pro všechny),takže nám naopak vzniká více chuťových kombinací.V týdnu si manžel oběd vaří sám,já si klidně dám denně salát "camping" a housku. Domnívám se,že není dobré,když ještě za "svobodna" se partneři nedokáží o všem podstatném domluvit,dokud je čas a vezmou se ,a pak se teprve postupně prokousávají problémy,které mohli mít aspoň teoreticky předem zmáknuté a nebo,když nelze najít společné stanovisko,tak je asi lepší se rozejít,dokud nejsou do vztahu zapleteny děti....
.jpg)
Verera: Tři vrstvy brambor jsou ideální :-)
orinka: hezké
Deniso, že se na to vaření nevy.....
řekni mu, že v kuchyni jsou takové úžasné vymoženosti jako lednice a špajz, kam má volný přístup, tak ať si tam něco uloví.
A ještě bych tě chtěla upozornit na jedno riziko: pokud se mu přizpůsobíš v jeho stravovacích návycích, tak se během několika málo let vyžereš do rozměrů jatečního vepře, tak končívá ta láska založená na vstřícnosti manželovi ve věcech kuchyně
orinka: hezké
Deniso, že se na to vaření nevy.....
řekni mu, že v kuchyni jsou takové úžasné vymoženosti jako lednice a špajz, kam má volný přístup, tak ať si tam něco uloví.
A ještě bych tě chtěla upozornit na jedno riziko: pokud se mu přizpůsobíš v jeho stravovacích návycích, tak se během několika málo let vyžereš do rozměrů jatečního vepře, tak končívá ta láska založená na vstřícnosti manželovi ve věcech kuchyně
.JPG)
orinka: 
jojo, když láska prochází žaludkem...kde asi potom končí?
vyžaduje
vaření večeří odbourej, taktéž nakupování uzenin
ať si uloví teplý oběd přes den
