Mám strach, že mé děti u prarodičů zvlčí
Jsem rozvedená, mám dvě děti ve věku 7 a 5 let. Před rokem a půl jsem se seznámila se svým současným přítelem, který je svobodný a bezdětný, ačkoli už je mu pětatřicet let. Na mé děti si však zvykl velmi rychle, i ony na něj a panuje mezi nimi oboustranně pěkný vztah.
I jeho rodiče mé děti přijali velice dobře, myslím, že absencí vnoučat dost trpěli. Dokonce nám letos nabídli, že by si je v létě vzali na čtrnáct dní na chalupu, kde by se o ně část léta postarali. V první chvíli jsem to velice přivítala, pokrýt celé léto je pro mne vždycky docela oříšek a ty dva týdny by mi v tomto ohledu dost pomohly.
Narazila jsem však na zásadní rozpor a teď nevím, jak se správně zachovat, protože na společný pobyt na chalupě se už těší jak rodiče, tak i děti. Problém je v rozdílném přístupu k výchově a ke stravování, ve němž se s rodiči mého přítele neshodnu.
Od malička se snažím vést děti ke zdravému životnímu stylu, dlouho jsem jim nedávala ani žádné sladkosti, až v poslední době občas ustoupím a nějaký pamlsek jim koupím. Přesto pečlivě hlídám, co jedí a pijí. Nemyslím, že jsem v tomto ohledu nějak přehnaně fanatická, i když přísnější než většina ostatních matek asi budu. Stejně je to i s televizí. Nikdy mi nesloužila jako odkladiště dětí, abych měla chvíli klid. Dívají se na Večerníček, Kouzelnou školku a v neděli ráno na pohádky.
Rodiče mého přítele však mají jiný životní styl. Jeho maminka má tendenci dětem hodně podstrojovat, pořád peče nějaké sladké koláče, dělá pudingy, i jejich běžná strava má k té zdravé hodně daleko. Potrpí si na českou klasiku, knedlíky, omáčky apod. jsou u nich na denním pořádku. Navíc televize u nich běží celý den jako kulisa. Nic proti tomu, je to jejich věc.
Jenže jak to vyřešit v souvislosti s mými dětmi, které jsou vedeny zcela odlišně. Mám obavu, aby se mi za ty dva týdny „nezkazily“ a nezačaly pak to, co jim bude dopřáno tam, vyžívat i doma. Zkusila jsem s rodiči promluvit, vysvětlit, jak bych si představovala, že budou mé děti u nich jíst a trávit čas (televizi jsem vyloženě zakázala) a jejich reakce nebyla zrovna příznivá, na jejich stranu se postavil dokonce i můj přítel.
Pokud se prý budou o mé děti starat, musí ony i já respektovat jejich pravidla. Podle nich jsem přehnaně úzkostlivá a děti potřebují více volnosti. Maminka tvrdí, že na svých zvyklostech stran vaření nic měnit nebude, však na to mé děti neumřou. To řekla doslova. Ohledně televize sice slíbili, že budou děti hlídat, aby před ní zbytečně nevysedávaly, ale moc přesvědčivě to neznělo.
A já teď nevím, jak se mám zachovat. Moc si vážím jejich nabídky, že si děti na dva týdny vezmou, mám však obavu, aby mi během těch pár dnů nezbořili všechno, o co se v rámci výchovy svých dětí celé roky snažím. A navíc se nemůžu zbavit dojmu, že by měli respektovat mne jako matku a svou péči přizpůsobit mým odůvodněným požadavkům.
Jaký je váš názor?
2.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 127 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám strach, že mé děti u prarodičů zvlčí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Báro, věříš, své výchově? Pokud ano, tak ji 2 týdny nemohou nijak narušit. I když budeš dětem odepírat pamlsky a Tebou ohodnocena nevhodná jídla, to neznamená, že je dříve anebo později neochutnají.
Já být na Tvém místě, tak se raduji, že mám potencionální prarodiče, kteří mají radost se postarat o mé děti a užít si s nimi super prázdniny. Nechť děti poznají nový životní model, ať si užijí každičkého dne. A nechť se těší, že zase pojedou za babičkou a dědečkem.
Báro, cožpak Ty o dovolené děláš jen to, co po celý rok? To opravdu netoužíš ani na chvíli po změně???
.jpg)
Ani bych to nepřeháněla s vysvětlováním, proč u babičky můžou - tím bys v nich mohla vyvolat pocit, že snad babičce nezáleží na tom, aby byly zdravé.
Prostě bych jim řekla, že tam jsou jednou za čas, takže nějaké příjemné odchylky pro potěšení jim neublíží. Možná by jim to měla říct i ta babička - kdybych vás vychovávala pořád, také bych byla přísnější jako maminka.
Důležité je, aby dospělí jeden druhého podrželi a nestavěli se vzájemně do špatného světla, ať už si myslí cokoli. Případné dohady zásadně bez dětí.
To podle mě udělá dětem daleko větší chaos a vycítí nestabilitu - potom mají tendence vyjednávat, protože cítí prostor
A co jim prostě o prázdninách dopřát něco, co nemusí dělat celý rok ? Od toho přece prázdniny jsou, ne ? Něco neobvyklého. Je skvělé, že budou mít nevšední zážitek i z toho, že smí svačit sušenky a večeřet buchtičky se šodo - babičky odjakživa zásobovaly děti pamlsky - pekly buchty, kupovali lízátka...
Já bych se toho nebála. Děti umí velice dobře rozlišovat, co je kde za pravidla. Ani bych si nelámala hlavu s tím, že by je snad prarodiče otrávili - vždyť tvůj partner se přece také dožil dospělosti
Můj syn už od dvou let přesně věděl nebo cítil, co se kde "smí". U jedné babičky trochu jiná pravidla, u druhé také a doma zase úplně jinak - během hodiny se snadno přeorientoval už v tom roce, dvou.
Jenom to chce po návratu nepodlehnout řečem "ale u babičky můžu". Stačila věta "U babičky je šéf babička, tady jsem šéf já" a trvat na tom bez diskusí.
děti jsou dost velké, aby opravdu neumřely na to, že budou týden jíst omáčky a nejdebože zahlédnou lentilku. Televize je asi bude fascinovat, ale i to myslím přejde. Já bych neobávala. V tomhle věku děti dokáží i velmi dobře rozpoznat, kde si můžou co dovolit. Akorát se připrav, že budeš muset víc vysvětlovat - že už si nevystačíš s tím, že bonbony nedostanou protože ty jsi to tak rozhodla - ale že budeš muset v klidu vysvětlit, proč to u vás funguje jinak....
Já jsem mohla u babiček skákat do peřin, dívat se do půlnoci na televizi, drobit sušenky v posteli, žít na krupičné kaši s hromadou kakaa a zdaleka ne vždy jsem si čistila zuby a jak to bylo super 
.jpg)
co řešíš, prokrista, opravdu za těch čtrnáct dní na to neumřou a na chaluipě budou mít i jinou zábavu, než vysedávat u televize. Jsi blbka, místo toho, abys byla ráda, že se v podstatě cizí ženská bude čtrnáct dní starat o tvé smrádky, tak hledáš mouchy. Se mnou tohle řešit, víckrát ti hlídání nenabídnu - a to ani v případě potencionálních vlastních vnuků. Co by za to jiné daly.
.jpg)
Myslím si, že cepování co smějí jíst a co mohou dělat mají za celý rok dost. Nech je žít, však ono jim to neuškodí a budou mít aspoň pěkné zážitky. Podívej se na film " Jak vytrhnout velrybě stoličku" nebo "S tebou mě baví svět" Taky to přežijete . Prarodiče jsou na rozmazlování a rodiče na výchovu. Tys neměla rozmazlovací babičku ?
Pokud máš roky něco zavedené, tak se to nezboří během 14 dní. Stačí důslednost, vysvětli jasně dětem, že u babičky o prázdninách je to trochu jiné,ale doma platí pořád to stejné jako vždycky. Oni dokážou přesně rozlišit, co si kde můžou dovolit, neboj. A ty jsi pro ně nejvyšší autorita.
Před dětmi sladkosti a pod. neutajíš. Za chvíli budou dostatečně velké, aby si něco chodily potajmu kupovat samy, pokud budou chtít. Spíš je důležité, aby pochopily co proč mají jíst tak jak chceš ty a vzaly to za své. Pak jim i babička jistě udělá ráda jejich olíbené jídlo, i kdyby to měl být salát.
Babičky jsou od toho, aby děti trochu rozmazlovaly a děti mají poznat různé věci, aby se pak mohly rozhodnout.
Takže buď v klidu a klidně tam děti pusť.
S tou televizí bych asi argumentovala, že chceš, aby byly co nejvíc venku, snad tam rozumná domluva bude.
