Mám strach, že mé děti u prarodičů zvlčí
Jsem rozvedená, mám dvě děti ve věku 7 a 5 let. Před rokem a půl jsem se seznámila se svým současným přítelem, který je svobodný a bezdětný, ačkoli už je mu pětatřicet let. Na mé děti si však zvykl velmi rychle, i ony na něj a panuje mezi nimi oboustranně pěkný vztah.
I jeho rodiče mé děti přijali velice dobře, myslím, že absencí vnoučat dost trpěli. Dokonce nám letos nabídli, že by si je v létě vzali na čtrnáct dní na chalupu, kde by se o ně část léta postarali. V první chvíli jsem to velice přivítala, pokrýt celé léto je pro mne vždycky docela oříšek a ty dva týdny by mi v tomto ohledu dost pomohly.
Narazila jsem však na zásadní rozpor a teď nevím, jak se správně zachovat, protože na společný pobyt na chalupě se už těší jak rodiče, tak i děti. Problém je v rozdílném přístupu k výchově a ke stravování, ve němž se s rodiči mého přítele neshodnu.
Od malička se snažím vést děti ke zdravému životnímu stylu, dlouho jsem jim nedávala ani žádné sladkosti, až v poslední době občas ustoupím a nějaký pamlsek jim koupím. Přesto pečlivě hlídám, co jedí a pijí. Nemyslím, že jsem v tomto ohledu nějak přehnaně fanatická, i když přísnější než většina ostatních matek asi budu. Stejně je to i s televizí. Nikdy mi nesloužila jako odkladiště dětí, abych měla chvíli klid. Dívají se na Večerníček, Kouzelnou školku a v neděli ráno na pohádky.
Rodiče mého přítele však mají jiný životní styl. Jeho maminka má tendenci dětem hodně podstrojovat, pořád peče nějaké sladké koláče, dělá pudingy, i jejich běžná strava má k té zdravé hodně daleko. Potrpí si na českou klasiku, knedlíky, omáčky apod. jsou u nich na denním pořádku. Navíc televize u nich běží celý den jako kulisa. Nic proti tomu, je to jejich věc.
Jenže jak to vyřešit v souvislosti s mými dětmi, které jsou vedeny zcela odlišně. Mám obavu, aby se mi za ty dva týdny „nezkazily“ a nezačaly pak to, co jim bude dopřáno tam, vyžívat i doma. Zkusila jsem s rodiči promluvit, vysvětlit, jak bych si představovala, že budou mé děti u nich jíst a trávit čas (televizi jsem vyloženě zakázala) a jejich reakce nebyla zrovna příznivá, na jejich stranu se postavil dokonce i můj přítel.
Pokud se prý budou o mé děti starat, musí ony i já respektovat jejich pravidla. Podle nich jsem přehnaně úzkostlivá a děti potřebují více volnosti. Maminka tvrdí, že na svých zvyklostech stran vaření nic měnit nebude, však na to mé děti neumřou. To řekla doslova. Ohledně televize sice slíbili, že budou děti hlídat, aby před ní zbytečně nevysedávaly, ale moc přesvědčivě to neznělo.
A já teď nevím, jak se mám zachovat. Moc si vážím jejich nabídky, že si děti na dva týdny vezmou, mám však obavu, aby mi během těch pár dnů nezbořili všechno, o co se v rámci výchovy svých dětí celé roky snažím. A navíc se nemůžu zbavit dojmu, že by měli respektovat mne jako matku a svou péči přizpůsobit mým odůvodněným požadavkům.
Jaký je váš názor?
2.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 127 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám strach, že mé děti u prarodičů zvlčí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Můj názor je, že máš být ráda, že se ti v podstatě naprosto cizí lidé chtějí starat 14dní o děti a ještě rádi a s láskou. Babičky vždycky byly od rozmazlování, prostě u babiček se dělaly věci,který doma ne, a proto se tam děti rády vracely. 14dní ti tvojí dietku nezhkazí na zbytek roku. prázdniny si mají děti užít. jestli bude takovýhle vedro, tak budou stejně někde venku běhat nebo se koupat a po televizi ani nevzdechnou. Přenes se přes svoje priority a nech ty děti dýchat.. 
.gif)
Bellana: ona rozumná tchýně by ji vypakovala se vším všudy a raz dva. Občas je nutno zdůraznit, že tchýně.....i ty budoucí, mají právo na život a na vlastní existenci.
Takže by mělo být vytvořeno nové společenské pravidlo - hysterické matky nechť nikoho neobtěžují svým hysterickým mateřstvím....jenže, chudinky děti potom.
Urvou se ze řetězu, naráz zhltají sladký kynutý koláč, zapijou krabicákem a brčkem sjedou lajnu, protože všechno zmíněné je stejně ohrožující a nebezpečné.
Nenaučí se rozlišovat, co je skutečně nebezpečné, co je řekněme méně zdravé a co nezdravé, ovšem nikoliv jedovaté.........bude jim chybět realistická stupnice.
No, přiznám, že jsem měla o výchově a stravování svých synů podobné představy, jako Bára..... v rodině mého muže to chodilo přesně jako u rodičů jejího přítele. Ale kluci tam byli rádi, babička jim ráda podstrojovala, v televizi se dívalo na každou zhovadilost...... Sice jsem nejprve měla snahu to nějak korigovat, ale to bych s nimi musela naprosto přerušit vztahy, rozvést se a své syny zavřít doma..... To se naštěstí nestalo a dnes jsou kluci dospělí a nemám pocit, že by jejich pobývání u babičky a dědy na nich zanechalo nějaké negativní následky....
.JPG){kind=avatar}
Teď je to jen cizí paní, tak budou všichni na její straně.Až to bude tchyně, tak budou psát, že si tchyně nesmí dovolit porušovat tvoje pravidla. Ale teď vážně - pokud budou mít děti dost pohybu a budou s babičkou a dědečkem moci pracovat na zahradě, koukat dlouho do noci na hvězdy a vůbec dělat to, co se ve městě nedá, tak dva týdny běžné venkovské stravy jim neublíží. Prostě budou vědět, že u maminky se jí salát, u babičky buchty. Nezmenší to jejich lásku k tobě. Ta není postavena jen na jídle. A trocha zvlčení k prázdninám patří. Proto je to jen ta kratší část roku. 
každej extrém je špatně. Děti fakt neumřou z pár omáček a knedlíků. Za nás se tohle vůbec neřešilo - prostě budem u babičky, a budem poslouchat babičku. Vařilo se na co jsme měli chuť nebo co babička rozhodla. A žijem, a životní styl si v dospělosti stejně řídím sama.
ty vole, nevim 
Takovýhle problémy bych chtěla mít 
talenka: dneska odesílám chlapečka na sedm týdnů k babičce na chalupu. podmínky mám zhruba stejné, zpřísněné o mazání dítěte a složení jídla (kvůli té jeho -censored- alergii).
ale je mi v zásadě jedno, kolik buchet robě za tu dobu do sebe natlačí, ale babička do nich holt nesmí dát vajíčko, jak je zvyklá...
14 dní změny dětem jen prospěje. Pokud budou venku - což se na chalupě předpokládá, nebude na televizi moc času. A jiná kuchyně? Té se musí přizpůsobit i lidé na dovolené v zahraničí. Děti to nezabije, jen poznají něco jiného. A ze zkušenosti se svými dětmi vím, že přesně rozlišovaly, co se smí doma a co jen u babičky už když byly malé.
Mimochodem i vepřo-knedlo-zelo, pokud to vepřové není zrovna tlustý bůček a těch knedlíků se nesní hromada, není zas tak velký prohřešek ve zdravé výživě.
Takže se připojuji k ostatním, děti klidně na 14 dní pusť k "babičce a dědovi" a sama si užij to, že máš 14 dní volněji.
Když posílám děti k babičce, mám tyto podmínky: Musí, pokud jedou autem, sedět v autosedačce. Pokud jedou na kole, musejí mít helmu. Musí si čistit zuby a brát léky na alergii. Nic víc. Co tam jedí a co tam dělají, nechávám plně v kompetenci prarodičů. A jsou tam šťastné jak blechy a doufám, že to vydrží.
Jediná chvíle, kdy jsem byla totápně rozhozená a nedaleka hysteráku, bylo, když tchán v mé nepřítomnosti mojí princezně ostříhal ofinu a ještě křivě to jsem zuřila strašně 
jinak je mi to opravdu jedno a být tebou, Báro, dopřeju nevšední zážitek "prázdnin u babičky" se všemi specifiky svým dětem. jednou na to budou vzpomínka jako na nejlepší prázdniny svého života 
Jak říká jeden můj kolega -prarodiče jsou od toho, aby vnoučata rozmazlovali.
Plašíš zbytečně. Děcka k žádné újmě nepřijdou. My jsme se u babičky nikdy nestravovali předpisově. Babička každý den pekla, podstrojovala nám od rána do večera a všichni jsme zdraví. A štíhlí. Já na prázdniny u babičky velmi ráda vzpomínám. Byl tam jiný režim než doma, přesto nikdy nebyl problém vrátit se doma k původnímu.
Grainne: Souhlasím
Kadla: No právě...kuchyně mojí babičky byla taky ta "pravá česká" : omáčky, knedlíky, ptáčky,řízky, domácí koláče...vzpomínám na to doteď. Tak dobře jsem se už pak nikdy nenajedla....a hubená jsem byla celý dětství jak lunt No jo no...jenže my jsme taky celý léto lítali po lese a hráli si na indiány....
Takže pokud Bářiny děti nebudou sedět jak pecky, budou lítat a hrát si celý dny, tak jsem přesvědčená, že by mohly i zhubnout
A zapijou ho colou.....
Jooo časy u babičky, jak ráda bych zase jela.....já nebyla vedená k nějakýmu zdravýmu životnímu stylu, ale snažim se ho dodržovat, ale zhřešim a někdy velmi ráda
I děti se časem rozhodnou jakej životní styl chtějí a co chtějí jíst a v určitym věku už s tim nic nenaděláš. Buď se jim Tvoje výchova bude líbit a životního stylu se budou držet nebo si cestou ze školy zajdou k "mekáči" na "hambáč"
