Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Jsem dva roky vdaná, nyní máme tříměsíční holčičku. Dovolenou plánujeme na chalupě, kterou nám na tři týdny půjčili mí rodiče, sami v té době odjíždějí do zahraničí. Chalupa je nádherná, vybavená, okolí krásné. Lesy, voda…Co víc si člověk může přát? Pro pobyt s malým miminkem ideální na odpočinek.
Jenže já si patrně neodpočinu. Stejně jako loni mají s námi odjet i manželovy děti z předchozího manželství. Je jim teď 11 a 13 let. Jezdí k nám každý druhý víkend, střídavě na svátky a na půlku prázdnin. Letos ta půlka není celá, protože jedou i na tábor, takže jsou z toho „jen“ tři týdny. I to je však na mne moc.
Jsem z nich totiž hodně utahaná, připadám si před nimi úplně bezmocná. Ty děti mne nemají rády (je to kluk a mladší holčička), ačkoli se opravdu snažím si je nějak získat. Dávají mi za vinu rozpad manželství jejich rodičů, ačkoli já jsem jejich otce poznala až skoro rok po rozvodu. To je ale nezajímá.
Když k nám přijedou, je všechno vždycky vzhůru nohama. Neposlouchají, úplně mne ignorují. Co uvařím, to schválně nesnědí, jdou se pak natláskat sušenkami a sladkostmi. Mé výhrady pouštějí jedním uchem tam a druhým hned zas ven, jako bych byla vzduch. Platí na ně jedině jejich otec, který se však s jejich výchovou nijak nezatěžuje, jen když to opravdu hodně přeženou, tak je trochu srovná do latě, což vydrží vždycky jen chvíli.
Na konci července bychom měli všichni odjíždět na chalupu mých rodičů a já se toho už teď děsím. Chtěla bych jim připravit hezkou část prázdnin, kterou s námi prožijí, ale obávám se, že má snaha a energie do toho vložená vyjde úplně vniveč, zbude mi jen pocit bezmoci a hořkosti. Stejně jako loni, kdy byla polovina prázdnin s nimi prožitá absolutně nesnesitelná.
Mluvila jsem o tom s manželem, říkala mu, že na jeho děti prostě nestačím, že se musí do celkové péče o ně víc zapojit, ale on to nijak zásadně nevidí. Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si. On si s nimi ani nijak nehraje, nesportuje, nic. Nechá je bezprizorně lítat nebo sedět u počítačů, to mu vyhovuje nejvíc.
Mé vyhlídky jsou tedy nevábné. Strávím jediné tři týdny, kdy můžu vypadnout z města, u plotny vyvářením pro dva nevděčníky, kteří to stejně neocení. Budu po nich uklízet binec, koukat na jejich otrávené a kyselé obličeje a navíc trnout, aby ze zlomyslnosti v chalupě něco nezničili, to by mi před rodiči bylo hodně trapně. K tomu všemu starost o malou dcerku, kterou ještě kojím, v noci se dost budí, takže se cítím i poměrně unavená.
Nejraději bych nikam nejela, ať si jede manžel se svými dětmi sám, ale to není úplně jednoduché, rodiče chalupu půjčili mně, asi by jim nebylo příjemné, kdybych tam v tu dobu nebyla a nechala tam manžela a jeho děti samotné. Navíc si myslím, že bychom měli být s manželem po dobu jeho dovolené pohromadě i s naší dcerkou.
Nevím, jak z toho ven. Moc bych si přála, abych si s manželovými dětmi porozuměla, aby skončily ty nesmyslné naschvály z jejich strany. Zkoušela jsem snad všechno, promluvit si s nimi, vysvětlit jim, že na rozpadu jejich rodiny nemám sebemenší podíl. Ale k ničemu to nevedlo, tváří se, že vůbec nevnímají, co jim říkám. Ani manželovi se nepodařilo je nijak přesvědčit.
Možná na vás působím jako nějaká hyena, která nesnáší děti. Ale tak to není. Moc bych stála o vzájemný pěkný vztah, jen asi dělám něco špatně. Možná ze mne cítí tu nejistotu, mají pocit, že mne mají v hrsti. A pravda, manželův laxní přístup tomu také moc nepřispívá. On prostě nechce nic řešit, jakmile dojde k nějakému konfliktu nebo vyhrocenější situaci, jeho reakcí je „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“. A nejčastěji se to sveze na mne, že jsem dospělá a snad bych si měla umět se dvěma dětmi poradit.
Trápí mě to. A teď mě i mrzí, že jsem rodiče o půjčení chalupy požádala a manžel s tím počítá. Možná by bylo opravdu nejlepší, aby jel někam se svými dětmi sám.
8.7.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
arsiela: já mám dve vlastní a nejradeji bych je 20x za den zabila, ale talír lezí na stole klidne do druhého dne. Protoze ta haksna by upadla me. Je to správne nebo spatne? Nevim a uz ani neresím. Proste to tak je. Uklidís po sobe sama a nebo priste to nebude. 
Jinak já to praktikuju taky stylem,ať si manžel jede s ním a s naším starším někam do pryč a já jsem doma s malým.Společnou dovolenou bych nedala.
Ježiš Eliško, co řešíš? tříměsíční miminko má koliky, potřebuje krmit a potřebuje hodiny a hodiny prochazek na čerstvem vzduchu. kočár, deku, knížku a ty tři nech, at se o sebe starají jak umí. ty se nestarej o nic krome miminka. a nebo teda jestli na to mas nervy, tak rekni, ze dite ma prujem a zustan s nim sama. bude to vic odpocinku, nez na dovolene s manzelem a jeho detma.
Sice myslim, ze ty deti nejsou nijak extra z normy, chteji jenom tatovu pozornost a navic musi trcek nekde bez kamaradu a tak se nudi, ale to neni duvod abys to odnasela ty.
.JPG)
Tak k tříměsíčnímu dítěti mít na krku ještě na tři týdny dva puberťáky? Děkuji, nechci...
Týden společně na chalupě, týden nebo celých 14 dní ať jedou s tatínkem třeba pod stan někde za krásami vlasti...
Linda: myslíš,že je macecha přinutí aby něco uklidili?Já s tímhle totiž taky bojuju,sice je manželův kluk už starší,ale uklidit po sobě talíř to by mu haksny asi upadli,i když ho nechám ležet třeba hodinu na stole,neuklidí ho.Není mu trapné ,že to po něm odnáší jeho mladší brácha.Věčně nasranej ksicht už ignoruju,to že ví všechno nejlíp to taky.Ale to že po sobě nechává binec mi vadí.
Jenika: más naprostou pravdu
, ALE protoze to jsou jenom deti, a protoze nerozumeji tomu co a proc se stalo mezi rodici jim Eliska nemusí delat vola. Predevsím jsou to pubertáci (holka v 11 letech s tou to mláti ver mi, vyzkouseno, kluk bude jeste jakz takz v pohode, ale pred vybuchnutím) a jako s pubertákama se s nimi musí jednat. Ne jako s detmi, ale jako s dospelákama, dát jim urcité povinnosti a za jejich splneni maji urcitá práva (=vylet, pocítac), za jejich nesplneni se práva odebíraji. A nervat, jednat s klidem. Je to tezky kdyz jejich otec evidentne jeste sám z puberty nevyrost, leda pokud je Eliska silná jednat s nimi jako se 3 pubertáky, ale na to asi nebude mit zaludek. Kdyby sama mela dceru v tom veku mela by zkusenost, ona má miminko navíc první a vsechno se musi nejprve naucit. Normální máma má na naucení 10-12roku a ´zná svoje dite, co na nej platí. Eliska do toho spadla rovnyma nohama, deti nezná, navic mozná krapet naockované a tatík na baterky - sorry ale ona nemá moc moznosti na výber jak co udelat.
modroočka: to táboreni na zahrade je suprovej nápad . BUdou brblat ,ale mozná tim nakonec Eliska ziská truimfy
caira: Ale ona si na té chalupě neodpočine. A z článku to na mě působí, že si to tam rozhodně neužívá. Proto bych na jejím místě radši nikam nejela a užívala si klidu doma, zatímco oni budu válčit na chalupě.
Nechápu, jaký smysl by pro Elišku měla dovolená, na které se bude trápit s protivnými dětmi a manželem, který chce mít "svůj klid".
.gif)
Linda:
Já se musím zastat trochu těch dětí. Proč chcete po dětech porozumění a pochopení pro novou manželku svého táty. Pro ty děti je tady skutečnost, že je tam jiná žena a ony chtějí mámu a tátu vedle sebe. To je přece normální. Těžko se vysvětluje malým dětem- skoro puberťákům, že ona za to nemohla, že máma je taková, nebo maková atd..Oni ten problém možná doma necítili a mají viníka rozpadu rodiny. Já myslím, že je nepřesvědčí řeči, ale činy. No chce to čas. Na druhé straně, když si beru chlapa se dvouma dětma, tak s tím trochu musím počítat, že to nebude jednoduché, nota bene když onen chlap asi nemá zrovna nejlepší přísput k dětem. Chápu, že Eliška je z toho unavená, to rozhodí každého, ale byla to tvoje volba a k tvému muži ty děti prostě patří. Oni za nic nemůžou a prostě se brání po svém. Věřím, že časem třeba pochopí, ale určitě ne, když se bude Eliška bránit se sněma scházet, trávit prázdniny atd. Po rodičích se zodpovědnost nechce, že si vybrali třeba špatně partnera, ale po dětech se chce aby přehmaty svých rodičů okamžitě pochopily a podle toho se chovaly.
Lilinka: Tak chalupu rodičů bych manželovi s pubošema k dispozici nedala ani náhodou - nejsem samatirán
to má být zavřená 3 neděle ve městě a oni si užijí přírody? no to ani omylem
"Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si"...tak mě napadá, proč asi pánovo první manželství skončilo rozvodem?
Rozhodně bych s nimi nestrávila 3 týdny na chalupě rodičů - týden ano, ale týden mohou jet někam jen s otcem stanovat a týden mohou být u vás doma - taky s tatínkem 
. Děti ve věku 11 a 13 mohou být přes den sami, otec v práci a na odpolene program dá.
A ten týden bych fngovala stylem: snídaně - oběd - večeře - ke svačině jogurt či ovoce.. na co sušenky? děláš jim z odpuštěním vola!
Na takovou dovolenou bych se mohla vykašlat. Nikam bych nejela, manželovi bych řekla, že chatu má k dispozici a ať si jede se spratkama sám a tam si je srovná. A sama bych si užívala klidu s mimčem.
No já nevím proc si jimi vubec zatezujes hlavu . Ty más dceru a to je tvá jediná povinnost, zbytek jenom jestli chces. Hned po príjezdu na chalupu bych si oba milácky postavila pred sebe a predlozila pravidla: Já uvarím a vy sníte a nebo budete hlady do prístího jidla. (nebo se bezte napást do lesa). Muzete si vymyslet co budeme varit, muzete se zapojit nebo uvarit sami, ale snite to! Uklízí se tehdy a tehdy a ty vyluxujes a ty utres prach (nebo co na chalupe deláte).... a tak to udelat se vsím. Kdy a jak to udeláte me nezajimá ale udeláte. Jinak nebude PC, Tv nebo neco jiného co bezne muzou (vymysli neco co by jim fakt vadilo, jinak budes za kaspárka). Neptat se libi nelíbí. Proste to tak bude. A ty je ignoruj. Kdyz prijdou s prosbou / nápadem tak s nimi jednej jako s dospelymi a ne jako s detmi. A kdyz se zacnou rvát, blbnout, rvát maji tatínka a ty klidne vem kocárek a vypar se, i kdybys mela prosedet odpoledne v lese na parezu s knízkou. Neboj oni drív nebo pozdeji zacnou lézt tatinkovi na nervy a bude se MUSET zapojit. To je totiz rozdíl - ty MUZES on MUSI!.
PS sladkosti: proc je kupujes? Kdyz nebudou se mit cím docpat tak dríve ci pozdeji zacnou jist to co maji. Neboj pubertáci hlady neumrou. A nevztekej se tim jim nahrávaás do noty a delás kaspárka. IGNORUJ. Chce to trening (ten nemás), alkohol (ten nemuzes) ale pujde to i tak.
A ne abys za ne cokoliv delala - pokud reknes umyt nádobí a jeste vecer nebude umytý tak ignoruj, vem si rohlik do ruky a az se oni nebo manzel zacnou shánet po veceri tak s klidem (nervat) oznam, ze není v cem uvarit/z ceho jíst. Ano oni maji dovolenou a chteji odpocívat, naco pravidla. Tymás dovolenou a chces odpocívat na co pravidla. Ty varís oni myjou, nelibí se jim to, fajn vymyslete neco sami! A takhle se vsím a porád a neustupuj. Jediné co riskujes je ,ze pristi rok nebudou chtit s tebou nikam jet, coz mi jako pohroma neprijde.
zonan: Bellana: Dobrá rada
Ale když jsem to ta četla, tak se nedivím, že je onen pán rozvedený. Pokud se tak choval a zřejmě chová stále, jen jeho pohodlí - no tedy děkuji 
A ještě jeden poznatek, ze života. Buď jsou ta děcka pěkně rozežraní, rozmazlení spratci nebo je maminka očkuje. Samy od sebe by se takto normální děti nechovaly.
