Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Denrepa: Ono to taky mohlo být tím, že třeba maminka vždycky ustoupila a pak si to dělala po svém. Což možná mohlo fungovat, ale zase mi to nepřipadá správné.

Ono i to tajné ohřívání mraženého bych použila nějaký čas, abych si ověřila, že je to pro pána poživatelné a pak bych ho nějak přirozeně nechala zjistit, jak se věci mají a kdyby měl řeči, řekla bych mu, že to jí už dva měsíce a zatím si nestěžoval, tak ať na mě nic takového nezkouší, denně vyvařovat nemám čas a chuť, navíc je to evidentně jen jeho výmysl, než zjistil že je jídlo mražené, chutnalo mu.

Asi tak- dělej doma věci, které tě baví a které považuješ ty sama za důležité. Pokud jsi nadšená kuchařka, proč ne, pokud se z toho stane nepříjemná povinnost a víš, že by se to dalo dělat i jinak, tak to změň.

Sejít se u společné večeře je hezké, občas se taky vzepnu k takovému výkonu, ale vidím, že manžel to ocení. Sejít se večer u stolu a poslouchat stížnosti, to myslím společnému životu moc nepřidá.

Lissie:u nás taky každý většinou jíme něco jiného a u stolu se setkáváme jen zřídkakdy,ale aby mi můjkafral do toho co jím,si vůbec neumím představit...to spíš já ho tepu,že by měl jíst víc zeleniny,ale on si stejně nedá říct...no co,je svéprávný,dospělí a je to jeho tělo

loupák: Juana: ach jo, fakt jsem netušila, že to někdy bude tak těžký a to jde zatím o H... . Vlastně už docela chápu ty singlisty, že dají přednost spokojenýmu životu bez sporů, přiznám se, že někdy po tom životu taky začínám pošilhávat. Naši žili celej život spolu, nehádali se nebo možná jo, ale my jsme o tom nevěděli, tak jsem si představovala, že to bude podobný. A jaksi není

Denrepa: A to si nemůžete ten jogurt nebo tu housku sníst spolu u stolu? U nás třeba většina večeří vypadá tak, že se dá na stůl ošatka s pečivem, nějaká ta šunka, sýr, kostka másla, trocha nakrájené zeleniny... Všichni zasedneme a společně povečeříme - každý si namaže a nandá na co má chuť a jíme všichni spolu. Na to nemusí být večeře teplá, aby se mohlo sedět u stolu. Pak se dá udělat třeba nějaká pomazánka, zapečené toasty, palačinky (dají udělat i na slano - se sýrem nebo se špenátema slaninou, aby to pánovi nepřipadalo moc lehké) a hromada dalších věcí, aby to nebyl pořád jenom chleba se salámem. Pokud oba přes den máte teplé jídlo v práci, není nutné vařit teplou večeři, dokonce to ani není moc zdravé. Já vařím teplou večeři tak dvakrát do týdne, víc rozhodně ne, a to když mám já sama chuť a náladu. O vikendu můžete vařit každý den jeden a podle sebe.
A jinak teda toho tvého přítele bych dávno majzla pánví po hlavě Tady vůbec nejde o stravovací návyky, ty se dají skloubit, když je z obou stran ochota. Tady jde o to, že pán chce, aby bylo po jeho a odmítá ustoupit o píď. Může to být jen v tom jídle, protože je pro něj třeba extrémně důležité, v tom případě bych vyzkoušela návrhy holek dole. Ale taky to může být obecný rys. Zkus se na to zaměřit a všímat si i v jiných situacích - chtít občas naschvál něco jiného než on a sledovat, jak bude reagovat, jestli si nakonec prosadí svou a jakým způsobem. Podle tvého popisu se totiž chová dost panovačně a uzurpátorsky. Zkus si představit, ajk by asi vaše soužití vypadalo, až budete mít děti a budete se dohadovat o jejich výchově, až bude jediným tvým příjmem mateřská.... Se svatbou bych zatím nikam nespěchala.

Renee: tak to ale nedělá jen třeba přítel Denisy, můj nejí maso, nechutná mu, mě to vyhovuje, ale kdybys věděla kolik lidí do nás každou chvíli šije, že to není zdravé a že člověk je od přírody všežravec a proto maso potřebuje...přitom ani on ani já bychom nikdy nikomu do toho, co jí, nemluvili...

Jdu taky vařit Nevařím sice večeře, ale zato obědy pro manžela a pro mne, pracujeme z domova. Akorát dneska je to blbý, on je pryč od rána, já musím taky vypadnout s nějakou reklamací a za účetní, tak na to nemám moc času. Hodím maso do hrnce s nějakým kořením a něco z toho vyleze, on si pak k tomu přidá nějakou pálivou omáčku a k tomu kopec zeleniny a bude hotovo.

Denrepa:je fajn,že si se přihlásila,to se tady jen tak nevidí..jinak s tím společným jídlem si to ,,nastolila,, dobře,tak to má být,ale co už si partner nandá na talíř,by nemělo toho druhého omezovat...ještě bych to neviděla tak černě,bydlíte spolu krátce a ono se to ještě určitě podá,někomu to trvá déle,než se vychytají mouchy společného žití,u nás to bylo taky tak(né konkrétně tenhle problém)jestli tě to utěší...no a když to nepůjde,tak ádijé a život jde dál,však víš

Denrepa: Fajn, že jsi se přidala do diskuze. Když jsem četla nadpis, tak jsem se říkala, že je to jen taková hloupost. A ona evidentně je, pokud jsou tedy oba ochotní se nějak domluvit, tedy udělat kompromis. Což ale Tvůj přítel evidentně není. Zkusila bych si s ním ještě promluvit, nastínit problém, důvody a pak tedy navrhnout řešení. Pokud nebude ani pak ochoten ani o krok ustoupit, tak bych z toho asi už vyvozovala důsledky. Protože tohle celé se mi nějak nezdá a taky už mi trochu zavání bojem o moc, jak píšou holky níž. Za prvné, když si uvaříš zvlášť, tak utrácíš, ale když je jídlo pro oba, co mu nevoní, tak si vezme něco jiného nebo jde do hospody? To tedy v pořádku opravdu není. A ještě víc zarážející mi přijde, že si dovolí Ti mluvit do toho, co jíš Ty, To "dovolí" je asi silný výraz, neříkám, že nemůže vyjádřit svůj názor na to, co jíš, stejně jako Ty na to, co jí on, ale tohle mi spíš přijde, že vyžaduje servis v podobě vaření jeho jíde, pak u nich společnost a dokonce, aby jsi mu selanku nenarušila tím, že jíš to, co chceš Ty. Ta představa ohledně oho, že se večer sejdete u společné večeře je moc hezká a skutečně to člověk později ocení i kvůli potenciální rodině. Taky se o to snažíme, ale vůbec to neznamená, že se musí jíst to stejné. My to taky tak doma máme. Nedělám teplé večeře (a fakt mi to taky přijde zbytečné, pokud má teplé obědy v práci - tedy pokud si na to nějak extra nepotrpíte a to bych už i tak kór volila nějaká lehčí teplá), prostě něco studeného pro přítele a pro mě něco lehčího dietního a prostě oba jíme to své a jsme spolu. Občas i takhle při obědech o víkendech, o to přece nejde, co se jí, ale že jste spolu. Ovšem to by to nesmělo páni tvorstva vadit... Čím by to pak pokračovalo, ať nenosíš to, co se mu nelíbi? Pak už je teda na řadě to, ať se nestýkáš s kamarádkami, co nemá rád. To už dost přeháním, ale jen pro ilustraci, že pozor bych si dala.

caira: Přesně, navíc není ochotný akceptovat, že lidi jsou různí a že proto potřebují různé jídlo. U nás jí každý něco trochu jiného (jasně, jsou jídla, na kterých se shodneme všichni, jako třeba smažený řízek, ale to se dělá párkrát do roka) a nikdo nikomu nevnucuje to svoje. No, i když občas taky brblám, když vidím synátora, jak odmítá jíst tepelně upravenou zeleninu a všichni ostatní ji tu konzumují ve velkém.

lonkue: buď ráda, co já bych za to dala.....ten můj by se měl omezovat, měl by zhubnout , ale to bych mu musela zašít pusu......zrovna včera, ve tři sněd rýži s masem a za hodinu jsme ho přistihla jak stojí u linky a cpe se palačinkama , a večer potajmu s prominutím sežral zbytek jablkového dortu......to jsem našla v dřezu jen tác a už bylo pozdě nadávat......a to má zvedlej cukr... horší než malé děcko !

Denrepa: Taky jsem měla takové názory, ale život mne naučil. Hlavně když se pak rodina schází jak švábi na pivo a stejně nejsou doma, tak se na nějaký rituál společných večeří můžu akorát vykašlat. O víkendu to je něco jiného, ale ve všední den opravdu ne.

Renee: Spíš mi udivuje, že vyžaduje stejné stravovací návyky i u přítelkyně... asi mu nedochází, že podobným stylem budou za chvíli jako dvě bedny kytu

Denrepa: u nás si každý vezme z lednice k večeři na co má chuť sedneme si k jednomu stolu. Na to, abych se s rodinou viděla u stolu, nepotřebuju stát denně hodinu u sporáku.A u jídla se nemá mluvit! Zaskočí ti a udusíš se! Si nechodila do školky???

annie: asi být teplá nemusí. Ale myslela jsem si, že by bylo fajn, když se rodina sejde u jídla, i když jsme zatím jen dva. Je to příjemný zvyk, lidi jsou spolu, baví se, prostě lepší, než když si každej sám sežere jogurt u ledničky nebo vezme do ruky housku a jde k počítači Ted to třeba není tak důležitý, ale kdybychom měli děti tak kdy se potkáme všichni společně, abychom se dívali na sebe a na ohnutá záda u monitoru

Přítel je asi ještě hodně mladý, co? Jinak si nedovedu vysvětlit, jak na sebe může takhle kašlat. Však ono se mu zdraví a nadváha přihlásí...... U nás se vaří zdravě a kdyby to tak nebylo, tak bych si vařila zdravě klidně jen pro sebe. Co mě zaráží je to, že mu vadí, že ty večeříš něco jiného než on Co je mu proboha po tom? Ještě řekni, že vyžaduje, abys seděla u stolu naproti němu a dokud pán nedojí, nezvedala se
Z toho popisu mi přijde dost panovačný a to by mi vadilo ještě víc než to, že se stravuje jako čuně