Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Jsem dva roky vdaná, nyní máme tříměsíční holčičku. Dovolenou plánujeme na chalupě, kterou nám na tři týdny půjčili mí rodiče, sami v té době odjíždějí do zahraničí. Chalupa je nádherná, vybavená, okolí krásné. Lesy, voda…Co víc si člověk může přát? Pro pobyt s malým miminkem ideální na odpočinek.
Jenže já si patrně neodpočinu. Stejně jako loni mají s námi odjet i manželovy děti z předchozího manželství. Je jim teď 11 a 13 let. Jezdí k nám každý druhý víkend, střídavě na svátky a na půlku prázdnin. Letos ta půlka není celá, protože jedou i na tábor, takže jsou z toho „jen“ tři týdny. I to je však na mne moc.
Jsem z nich totiž hodně utahaná, připadám si před nimi úplně bezmocná. Ty děti mne nemají rády (je to kluk a mladší holčička), ačkoli se opravdu snažím si je nějak získat. Dávají mi za vinu rozpad manželství jejich rodičů, ačkoli já jsem jejich otce poznala až skoro rok po rozvodu. To je ale nezajímá.
Když k nám přijedou, je všechno vždycky vzhůru nohama. Neposlouchají, úplně mne ignorují. Co uvařím, to schválně nesnědí, jdou se pak natláskat sušenkami a sladkostmi. Mé výhrady pouštějí jedním uchem tam a druhým hned zas ven, jako bych byla vzduch. Platí na ně jedině jejich otec, který se však s jejich výchovou nijak nezatěžuje, jen když to opravdu hodně přeženou, tak je trochu srovná do latě, což vydrží vždycky jen chvíli.
Na konci července bychom měli všichni odjíždět na chalupu mých rodičů a já se toho už teď děsím. Chtěla bych jim připravit hezkou část prázdnin, kterou s námi prožijí, ale obávám se, že má snaha a energie do toho vložená vyjde úplně vniveč, zbude mi jen pocit bezmoci a hořkosti. Stejně jako loni, kdy byla polovina prázdnin s nimi prožitá absolutně nesnesitelná.
Mluvila jsem o tom s manželem, říkala mu, že na jeho děti prostě nestačím, že se musí do celkové péče o ně víc zapojit, ale on to nijak zásadně nevidí. Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si. On si s nimi ani nijak nehraje, nesportuje, nic. Nechá je bezprizorně lítat nebo sedět u počítačů, to mu vyhovuje nejvíc.
Mé vyhlídky jsou tedy nevábné. Strávím jediné tři týdny, kdy můžu vypadnout z města, u plotny vyvářením pro dva nevděčníky, kteří to stejně neocení. Budu po nich uklízet binec, koukat na jejich otrávené a kyselé obličeje a navíc trnout, aby ze zlomyslnosti v chalupě něco nezničili, to by mi před rodiči bylo hodně trapně. K tomu všemu starost o malou dcerku, kterou ještě kojím, v noci se dost budí, takže se cítím i poměrně unavená.
Nejraději bych nikam nejela, ať si jede manžel se svými dětmi sám, ale to není úplně jednoduché, rodiče chalupu půjčili mně, asi by jim nebylo příjemné, kdybych tam v tu dobu nebyla a nechala tam manžela a jeho děti samotné. Navíc si myslím, že bychom měli být s manželem po dobu jeho dovolené pohromadě i s naší dcerkou.
Nevím, jak z toho ven. Moc bych si přála, abych si s manželovými dětmi porozuměla, aby skončily ty nesmyslné naschvály z jejich strany. Zkoušela jsem snad všechno, promluvit si s nimi, vysvětlit jim, že na rozpadu jejich rodiny nemám sebemenší podíl. Ale k ničemu to nevedlo, tváří se, že vůbec nevnímají, co jim říkám. Ani manželovi se nepodařilo je nijak přesvědčit.
Možná na vás působím jako nějaká hyena, která nesnáší děti. Ale tak to není. Moc bych stála o vzájemný pěkný vztah, jen asi dělám něco špatně. Možná ze mne cítí tu nejistotu, mají pocit, že mne mají v hrsti. A pravda, manželův laxní přístup tomu také moc nepřispívá. On prostě nechce nic řešit, jakmile dojde k nějakému konfliktu nebo vyhrocenější situaci, jeho reakcí je „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“. A nejčastěji se to sveze na mne, že jsem dospělá a snad bych si měla umět se dvěma dětmi poradit.
Trápí mě to. A teď mě i mrzí, že jsem rodiče o půjčení chalupy požádala a manžel s tím počítá. Možná by bylo opravdu nejlepší, aby jel někam se svými dětmi sám.
8.7.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
teda promiň, Eliško, ale koho sis to pro Boha svatýho vzala?? tohle si od svého mužíčka necháš líbit, aby ti pověsil na krk svoje děti a nijak ti s nimi nepomohl, co je to za sobce sobeckého a "milujícího" chlapa, že se za tebe nepostaví a nesrovná ty malé haranty do latě?? a navíc, já bych jim přestala podstrojovat, přestala se o ně starat, dala jim i pár na zadek, kdyby bylo nutno a nechala je třeba o hladu.jaképak sušenky?? ty bych jim dala jen za zásluhy, chováš se hezky, pomůžeš mi, tady máš odměnu.přeji ti pevné nervy, tohle ti tedy fakt nezávidím....
no tak se na ně vykašli a užívej si chalupu podle svého! Nevnucuj se, děti v tomto věku dokážou být pěkní prevíti, zvlášť, pokud se na tebe dopředu domluvily. Nech je na krku tatínkovi a věnuj se miminu. To je přece pádný argument - miminko potřebuje maximální péči, kojení, přebalování, pozornost - pokud vyvdané děti pouze lítají a nemají žádné povinnosti, možná by jim tatínek mohl nějaké najít.
Já bych si jich nevšímala. Na začátku bych stanovila pravidla a jestli je nebudou respektovat, pak si nezaslouží, abych se na ně vůbec podívala.
.jpeg)
Jenika - 8.7.2011 7:31 
Pokud si někdo pořídí děti,má se snažit je vychovat a ne po prvních neshodách s partnerem (oni si nerozumí
) prásknout do bot. Prostě děti jsou zodpovědnost a ne jen radost 9 měsíců před narozením. Chápu,že někdy to prostě jinak nejde,ale dnes je rozvod prakticky samozřejmost a VŽDYCKY to odnesou DĚTI
annie: No ale třeba by aspoň měla zastání, kdyby to byl synek atletické postavy. Mohla by ho dát na karate a byll by klid . A její dítě by to dávalo sežrat otčímovi přes týden, tak by si aspoň uměl představit, jaké to je a bylo by to spravedlivé. 
Při pravidelných návštěvách dětí doma bych vyklízela pole. Jako projev dobré vůle bych navařila kotel bramborového guláše a zmizela s malou třeba k rodičům nebo kamarádce.
Eliško, obávám se, že teď máš jednu z posledních šancí, jak si zavést doma systém, ve kterém budeš schopna dlouhodoběji existovat. Jinak jsi přesně ten typ, který tu píše články:"Jsem sedřená, manžel doma s ničím nepomůže, nevěnuje se ani dceři, po práci kmitám v domácnosti, on si odpočívá u televize."
.JPG)
No - Verera - ještěže nemá dítě z předchozího vztahu i ona - to už by bylo:" tvoje děti a moje děti bijí naše děti...
Je možné, že ty děti stojí o pozornost táty, takže pokud by pro ně něco vymyslel, byly by nadšené. Manžel je sám proti sobě, protože za pár let se na něj děti vykašlou, když on teď kašle na ně.
A jak se tu radí. Nepodbízet se, děti víceméně ignorovat, hlavně neřešit nic, co se bezprostředně netýká tebe, tvé dcery a majetku rodičů. Na všechno ostatní mají otce. Pozdravit se s nimi, sdělit nutné organizační záležitosti to je tak všechno. Kdy je oběd ví, pokud nechtějí, ať nejí, ale nic jiného do večeře nebude. Na svačinu si můžou namazat chleba.
A přenést co nejvíc odpovědnosti na ně. Nesnažit se jim zalíbit. Chceš, dobře, nechceš, nemusíš, je mi to jedno. Nelíbí se ti něco, navrhni lepší řešení. A pokud navrhnou něco zajímavého, tak proč ne.
Ať si klidně řeknou, co by chtěli dělat, něco zorganizují, možná by chtěli čas jen s otcem a ty budeš mít klid (a ne že bude tatínek brblat, že na žádný pitomý hrad nebo na koupaliště nepůjde)
No , představuju si to z pohledu těch dětí.
Musí jet na prázdniny k tátovi a té ženské, která je na místě, které patří jejich mámě. Celé tři týdny se budou nudit někde na pitomé chalupě, protože táta pro ně žádný program nemá. Jediné povyražení je, že když hodně otravují, ta ženská se skvěle rozčiluje a snaží se je vychovávat, nejde jí to a když si stěžuje tátovi, ten ji ještě seřve. Už za to stojí zlobit.
Takže takhle ne. Srovnej si manžela předem a dej mu jasně najevo, že to jsou jeho děti a on by se jim měl věnovat především. Ty můžeš zajišťovat jakýsi servis, ale máš miminko a taky dovolenou, takže pouze minimalizovat nutné úkony.
Koneckonců nechápu, proč bys mu nemohla říct:"Jsou to tvoje děti, tak se starej, já v noci vstávám, jsem unavená, chci mít klid."
PEGG: tak, kasárenský režim. A příště budou děti doma prosit, aby s tatínkem a zlou macechou na tu dovolenou nemusely. 
PEGG: Jj,souhlas,jak píšu níž,já bych byla superzlá macecha! Manžel měl dceru z 1.manželství,znala jsem ji od jejích 4 let,ale ta byla hodná a bylo s ní normální pořízení...
Budu hnusná,ale já to vidím z pohledu člověka otlučeného životem.
Nevzala bych si rozvedeného pána s dětmi,protože cizí děti nemám ráda
a nemíním je někomu vychovávat a starat se o ně.
Nepůjčovala bych si chatu od svých rodičů,aby v ní trávily prázdniny cizí děti.
A když už tohle všechno bohužel nastane,tak bych se rozhodně nechtěla vetřít do jejich přízně,naopak, pěkně bych jim dala najevo,kdo je tady pánem a kdo se před nimi nepo..
Milá Eliško, když už sis vzala blba, tak se tolik nesnaž. Snaž se to přežít. K jídlu vař jen to,na čem se společně dohodnete i kdyby to měly být den co den hranolky s kečupem. Nesnaž se jim zajišťovat zábavu,na to mají tatínka a neuklízej po nich. Hold po jejich odjezdu uděláš generální úklid. A hlavně už nikdy nedopusť dovolenou s jeho dětmi,ať si s nimi jede tatínek třeba do paďous
Jinak mám dojem, že to zas taková zvěř nebude, normální puboši, kteří zhusta bývají otravní i vůči vlastním rodičům. Zapomněla bych na teorie o hezkém vzájemném vztahu a jednoduše je postavila do latě, když tatínek pravil, že chce mít klid. A tatínka taky. Ale Eliška je na to asi moc submisivní. Nicméně v tomto případě časem bude mít možná tentýž problém i se svou vlastní dcerou, protože jestli ten pán nejeví moc zájmu o své první děti, proč by se měl přerazit snahou při výchově dalšího, že. Docela se divím, že vůbec nějaké další mimino chtěl, jestli je jeho vztah k potomstvu spíše vlažný. 
No jsou to dárečci,ale které dítě dneska je od určitého věku o.k.Navíc EU chce prý omezit vliv rodičů na výchovu svých dětí.Čili žádné plácnutí přes zadeček,natož výprask.Nevím jak zamýšlejí s hubováním,ale výchova by měla být ve smyslu tichého úsměvného domlouvání jako když jemný vánek ševelí ve větvích či potůček příjemně zurčí,aby si z nás zkrátka nic nedělaly.....a zbytek si domyslete.
Bety - já bych do toho svoje rodiče nezatahovala, nakonec by to mohlo udělat ještě větší dusno...
To si musí Elí vyřešit sama s manželem.
Je dospělá, má občanku, tak je na čase vyjádřit svůj postoj.
Manželovi se pochopitelně líbí mít děti zaopatřené - od hlídání až po žehlení a on pak bezpracně hraje roli hodného taťky. Ale asi si to bude muset zařídit jinak.
Mmch - co manželovi rodiče? Ti nemají zájem si vnoučata na týden vzít?
začínám chápat, proč mě neměly v oblibě některé přítelkyně mého exmanžela - hlavně v době prázdnin. A to on si žádnou z nich nevzal a žádná mimina s nimi nepořizoval, jenom prostě měl občas na dovolené naše společné syny.
