Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Byla jsem na potratu a rodina mě psychicky deptá

Byla jsem na potratu a rodina mě psychicky deptá

Připadá mi, že momentálně žiju v nějakém zlém snu, a strašně moc bych se z něj chtěla probudit. Důvodem mého trápení je tragédie, která mne postihla a manžel a jeho rodina, kteří mne doslova psychicky deptají. Došlo to tak daleko, že jsem se musela od manžela alespoň na čas odstěhovat ke svým rodičům, protože jinak bych už byla patrně v blázinci.

Když jsem se před více než rokem vdávala, byla jsem strašně moc zamilovaná a rozdílný pohled na víru v Boha jsem nepovažovala za podstatný. Jiří je totiž věřící katolík, jeho rodiče jsou věřící velice silně, řekla bych, že až bigotně. S naší svatbou nesouhlasili, nakonec se s tím smířili ve chvíli, kdy jsem se dala pokřtít, a mohl se tak konat církevní obřad. Věřící katolička se ze mě však nestala.

Vzhledem k tomu, že si náš vztah Jiří před rodiči uhájil, jsem byla přesvědčená, že mne má skutečně rád a můj ateismus respektuje stejně tak, jako já jeho víru. Žili jsme spolu hezky, bylo nám dobře. Zařizovali jsme byt a plánovali miminko, na které jsme se oba těšili. Jeho rodiče ke mně byli sice vlažnější, ale dá se říct, že nás respektovali.

Zlom nastal v okamžiku, kdy jsem otěhotněla. Tedy ne hned v tom okamžiku, ale o nějaký měsíc později.

Když jsem zjistila, že čekám dítě, byla jsem nevýslovně šťastná. Stejně tak i můj manžel a oboje rodiče, pro které to mělo být první vnouče. Bohužel se stalo něco strašného, o čem se mi dosud špatně píše, a tak mi snad prominete, když tuto část svého příběhu co nejvíce zestručním.

Různými vyšetřeními a testy se ukázalo, že snad s děťátkem není všechno úplně v pořádku, a i přesto, že je mi teprve osmadvacet let, mi byl doporučen odběr plodové vody. Ten prokázal postižení miminka a měla jsem zvážit možnost ukončení těhotenství.

Kdo něco takového prožil, asi ví, co se ve mně odehrávalo. Sváděla jsem vnitřní boj a věděla, že ať se rozhodnu jakkoli, ani jedno to rozhodnutí nebude správné. Manžel hned zpočátku chtěl, abych si naše dítě nechala, prý se o něj postaráme a budeme ho milovat takové, jaké je. Samozřejmě, že bych ho milovala, bylo by to přece mé dítě, ale nedokázala jsem si představit, jak bych péči a život s postiženým dítětem zvládala. Necítila jsem se na to.

Nakonec jsem se rozhodla pro ukončení těhotenství, i když jsem prožívala neskutečná vnitřní muka. Podařilo se mi přesvědčit i manžela, který nakonec uznal mé důvody a na svůj postoj rezignoval. Jak jsem zjistila posléze, dlouho mu to nevydrželo.

Když bylo po všem, cítila jsem se strašně. Prázdná, nešťastná, smutná. Pořád jsem plakala, a brala dokonce prášky na uklidnění. Najednou se dostavily pochyby, jestli to bylo správné, zda jsem přeci jen neměla své rozhodnutí pečlivěji zvážit. Uvědomovala jsem si konečnost a nezvratnost toho, co se stalo. Moje děťátko už nebylo…

Měla jsem co dělat sama se sebou a se svými výčitkami a hledala oporu u manžela. Tam jsem ji však nenašla. I on patrně po provedení zákroku prožíval svá vnitřní muka a začal vše otáčet proti mně, vyčítat mi, že jsem ho přesvědčila, aby s něčím takovým souhlasil. Co když se prý doktoři spletli a my jsme zabili zdravé dítě? I to se prý stává. V této své verzi je vydatně podporován i svými rodiči, kteří díky své silné víře s potraty nesouhlasí v žádném případě. Dívají se na mne jako na odporný hmyz, okatě mnou pohrdají. Z jejich úst padají slova jako krkavčí matka, had na prsou, bestie a hyena.

Nevydržela jsem. Sbalila si věci a odstěhovala se k rodičům. Alespoň na čas, abych se dala trochu do kupy. Naši mi hodně pomáhají a jsou pro mne skutečnou oporou.

A já teď uvažuji, zda se mám k manželovi vůbec vracet. Myslím, že hlavním viníkem našeho rozporu je absolutně rozdílná výchova. Mám strach, že výčitek z jeho strany i od jeho rodičů se nezbavím snad do smrti. Podařilo se jim vydeptat mne až na samotné dno, v době, kdy jsem naopak potřebovala pochopení a podporu. Nedokážu posoudit, jestli to bylo z jejich strany v důsledku víry, nebo je to jejich povahový rys. Nechtěla bych, aby tento příběh vyzněl jako obžaloba všech věřících lidí. V žádném případě, v tomto ohledu jsem velice tolerantní a myslím, že je každého věc, zda a čemu věří.

Jen jsem popsala, co mne potkalo, ve všech souvislostech, které k tomu patří. Moc ráda bych si přečetla názory na mou situaci od ostatních čtenářek. Už jsem díky rodičům trochu klidnější, ale ještě stále mi není dobře. Manžel naléhá, abych se vrátila, ale já to pořád odkládám. A nevím, jestli dělám dobře.

K.L.


24.6.2009   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 130   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Byla jsem na potratu a rodina mě psychicky deptá

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-130
monia
monia - 24.6.2009 14:30

Nazývat mě tchánovci bestií a henou a můj muž by to tak nechal, skončila bych s nimi. Nedivím se, že se Ti nechce vracet, pokud Vaše manželství budou řídit jeho rodiče, pak to ani nemá smysl. Měli byste si ujasnit, že to manželství je Vaše a nikdo jiný nemá právo Vám do něj zasahovat a Tvůj muž má být s Tebou a ne s rodiči. Pokud to nechtějí respektovat, nevracea bych se.

 
Stanik
Stanik - 24.6.2009 14:19

Ota: souhlasim s VIv... je to na rodicich.. stejne jkoa ma zena se rozdhodnout, zda dite chce, ci nechce , tedy jit pripadne na interupci do 12 tydne tehotenstvi, proste treba jen proto, ze tehotna a matkou byti nechce ...

tak ma pravo rozhodnout, zda porodi postezne dite... nasledna pece bude hlavne a hlavne na ni...

ad deti pod kilo... tohle moc neresim.... tedy resim, kdyz mi nejaky breeder vykaldaa o prirozenosti mit deti... oponuju tim, jestli je tedy prirozene tohle...

 
Ota
Ota - 24.6.2009 14:05

Viv :o):
to je pravda
My jsme si pořídili našeho benjamínka poměrně starší a tak jsme taky prodělali ty vyšetření ..... a měli jsme nález v prvním a naštěstí vyloučení v tom druhém, ale stejně jsme se mezitím dohodli, že když to bude slučitelné se životem, že do toho půjdeme ....

 
Ota
Ota - 24.6.2009 14:00

Stanik: no vidíš a takových daní nedaní je hodně

 
Viv :o)
Viv :o) - 24.6.2009 14:00

Ota: ja si porad myslim, ze si to proste musi rozmyslet ti rodice, jestli do toho pujdou nebo ne... a myslim, ze kazdy sam musi zodpovedne rozmyslet, jestli na to ma... ne kazdy na to ma... smajlik - 26 Neznam spravnou odpoved na to jestli si to nechat nebo ne a myslim, ze ani ta spravna odpoved neexistuje. Tohle by si mel opravdu rozhodnout kazdy par sam, bez asistence kohokoliv tretiho...

 
Ota
Ota - 24.6.2009 13:56

Stanik: vem si proč se dnes víc bráníme postiženým dětem ... a budu opět trochu surový ...
1. rodíme později ( jsme tedy geneticky víc opotřebováni) ale doba si to žádá protože si to musíme užít....
2. je to moc drahé taková péče o takové děti
3. děláme tím "velké dobro" těm dětem a jejich rodičům.
4. máme spoustu starostí s předčasně narozenými dětmi, které sice nejsou "postižené", jen narozené s váhou pod 1 kilo, ale tam uděláme první poslední aby se dítě vypiplalo a pak se nechalo někdy do 15-18 let několikrát přeoperovat, ale pozor pořád to není dítě postižené jen nemocné, jen trochu špatně vidí, hůř dýchá a s pubertou má za sebou tak rok po nemocnicích a občas mu to myslí jen jako dítět s Dowsyndromem ale to nění stejné.....

Ne hele do doby než jsem potkal pár dětí s Dow syndromem, jsem si taky myslel, že to není správné mít takové děti ale dnes říkám, kdo jsme aby jsme rozhodovali, že mají právo na to přežít těhotenství když na druhé straně zachraňujeme tvorečky velké jako telefoní sluchátko a nacpeme je hadičkama a operujeme a operujeme a ...

 
Viv :o)
Viv :o) - 24.6.2009 13:55

Stanik: taky si nemyslim, ze by ustav byl to prave orechove, ale poridit si druhy dite s tim, ze ma tuto povinnost, to mi taky prijde kruty... a hlavne, moje kamaradka ma postizenou sestru... otec odesel, matka prestava zvladat (postizena ma dnes neco kolem 30 let), rodina pada na hubu... zacina se to dostavat do situace, ze postizena napul bydli doma a napul v nemocnici a zacinaji premyslet o ustavu s moznosti brani si ji domu napr. na svatky, vikendy atd. (pokud zdravotni stav dovoli)...protoze jednak to prestava byt zvladatelny pro rodinu (navic veskerej chod domacnosti a zivota jejich obyvatel se tocil podle postizene), zdravotni stav se cim dal vic horsi... a to ta holka byla zdrava, jen proste chytla blbou nemoc, ktera ji narusila mozek...

 
Rawah
Rawah - 24.6.2009 13:54

markousek: já nevím, tedy vím, chlap, který by mě nedokázal podržet, by u mě šanci neměl. Možný přísný výběr, ale tak to je. Z článku jsem měla pocit, že se ty problém řešit snažili, ale manžel to otočil proti ní za vydatné podpory rodičů a s takovými za zadkem, jak píšeš, marná věc. A hlavně, manžela musela přesvědčovat o svém rozhodnutí, které nebyl sto pobrat, takže proto asi teď to všechno.

 
Stanik
Stanik - 24.6.2009 13:53

Ota: dedickou snad platis, jen pokud nejsi pribuzny ( tedy primy), nebo se neco zmenilo?
jeste dan s z prevodu nemovitosti....
Poplatky ze psu (za ktere clovek nic nedostane)
v praze v modrych zonach i za to , ze muzes zaparkovat tam kde bydlis, nemale penize, nemluvim tom, ze navsteva uz nema sanci zaparkovat vubec... etc etc

 
markousek
markousek - 24.6.2009 13:52

Ota: tohle mají být reakce pro K.L. opravdu chceš aby musela ještě řešit tydle blbostismajlik - 31

 
Stanik
Stanik - 24.6.2009 13:51

markousek:ad stastiky:
Rozvodovost v rodinách s postiženými dětmi je téměř desetkrát vyšší než v rodinách se zdravými dětmi.

 
Ota
Ota - 24.6.2009 13:48

Bellana: ale to máš tady také ...
Ty přece platíš daň
Pak platíš zdravotní a sociální pojištění
Pak platíš DPH při každém nákupu nebo službě
Pak platíš poplatky za TV/Rozhlas
Pak platíš poplatky za zelenou energii
Pak platíš zvláštní konzumní daň jako daň na benzín, cigarety, alkohol
Pak platíš za dálnici
Pak platíš kolky a poplatky za úřednické výkony
Pak platíš dań z nemovitosti
Dědickou a nabývací daň


 
Stanik
Stanik - 24.6.2009 13:46

Viv :o): on to v podstate nikdy nerekla naplno, ale spoustu veci vyznivala tak, ze si vlastne to druhe ditko poridili hlavne kvuli tomu.. protoze do ustavu se to dneska neslusi, byt nato treba fyziciku uz clovek nema...

nerikam, ze mame zavirat postizene do ustavu, vubec ne.... ale tohle reni mi opravdu neprijde fer

 
Ota
Ota - 24.6.2009 13:45

Rawah: kdepak pohané byli " vždy ti druzí" .... snad jenom staří římané měli jistou míru tolerance ...
Všimni si jedné zvlášnosti ... většina indiánských kmenů se ve vlastním slova smyslu jmenují " lidé, lid, národ" a ostatní pro ně byli " ti druzí, ti němí , ti hloupý, špinavý, žroutičehosi atd ... to jsou zase překlady názvů kmenu od druhé strany....

 
Stanik
Stanik - 24.6.2009 13:44

Ota: je to presne... vratit majetek a dal aby se starali o sebe... jenze to meli udelat uz va devadesatych letech...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-130
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.