Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Piafka - to máš pravdu, že je tu hotovost. Pán má, ale jiný ůmysl jak s nima naložit a má i na to právo. Vím, že mají děti, že by to užila celá rodina.
Daniela asi moc tlačila na pilu.
Mají nebo má k dispozici? To je to proč se to možná pokazilo, útok jak naložit s dědictvím.

Kozoroh18: to je ale trošku zcestné, když mají k dispozici hotovost, ne?

Bellana: já měla ale na mysli spíše to zdůrazňování manžela, že je bůhví jaký majitel realit, zatímco manželka má holý zadek...přestože to tak v reálu je, nepovažuji to ve vztahu dvou lidí s dětmi, tedy v nejužší rodině, za normální, notabene když k těm penězům přišel tak snadno. Nehledě na to, že pokud tedy bude někdy manželka odcházet s tím holým zadkem, tak mu ta kuchyň nebo zrekonstruovaná střecha/podlaha/koupelna taky zůstane. Formulace "teď ho chci oškubat o jeho peníze po otci" je nesmyslná právě s ohledem na to, co jsi napsala níže.

je to i psané tak, že já cítím to, že Daniela chápe, že její muž nechce oškubat matku, ale asi by ji to nevadilo.
Nikde nepíše, že má snahu sama nějak spořit.
Měla jsem 3 děti, byla s nima doma, dlouho bez práce, než jsem odešla do důchodu. V okolí jsem měla plno lidí co často byli finančně na tom lépe, ale kňourali více a divili se, že ještě ušetřím.

Daniela píše : Narodily se nám postupně děti a já si užívala mateřskou v ideálním prostředí.
už si asi mateřskou neužívá a chodí do práce tak musí společnýma silama šetřit na nové vybavení.

Ale jo, podle zákona určitě. Ale nedovedu si dost dobře představit, že žiju s někým, kdo uvažuje tímhle stylem. Nebo že bych já takhle uvažovala.

Bellana: Dětem nemusí dávat vůbec nic, to je naprosto v pořádku, že si své peníze chce užít za svého života, děti, pokud nejsou invalidní apod. se musí starat samy, ale dokud jsou rodina a děti na nich závislé, tak mi připadá přirozené myslet především na rodinu, jak si společně co nejvíc užít, dělat to, co je potřebné a zajímavé pro všechny. Ne se separovat s tím, že mu do toho nemá kdo co kecat.

sharon - 18.7.2013 16:48 ehm, manžel zdědil, já navrhla garáž, do toho nám neprošlo auto technickou a nemělo smysl do 12 let starého vrážet peníze, takže jsme koupili ještě nové (ojeté) auto, manžel bez výhrad souhlasil, jen podotknu, že neřídí....

Verera: To nejsou divné úvahy, to je řeč zákona. Majetek získaný darem či dědictvím, je výlučným majetkem obdarovaného nebo dědice. Nepatří do SJM.

Piafka: Kdyby manželství bylo stavem trvalým, pak by bylo jedno, jak se do něho peníze dostaly, ale při dnešní míře rozvodovosti je třeba být připraven na nejhorší. Zákon o rodině mluví jasně - dědictví a dary jednomu manželovi nepatří do společného jmění manželů. My to taky neřešíme, ale my jsme spolu hodně dlouho a vypadá to, že spolu zůstaneme až do smrti. I tak manželovo dědictví nepovažuji za svoje. Kdyby se totiž stalo, že jeden z nás zemře, bylo by to důležité při dělení dědictví. Při mé smrti by jeho zděděný majetek nedědily naše děti, zůstal by v jeho vlastnictví. Považuji to za důležité. Znala jsem devadesátiletého pána, který po smrti své ženy prodal nemovitosti a začal cestovat po světě. Proč by to nemohl udělat i můj muž se svým majetkem, až umřu? Nemusí dát všechno dětem, kkdyž nebude chtít.

Z rekonstrukce domku bude těžit celá rodina a možná poměrně dlouho.
Z nového auta určitě ne do takové míry, je to, aspoň podle toho, jak to je napsané, vyloženě přání partnera.
Dost se vám v tomhle rozchází priority.
Zdůrazňovat, kdo ty peníze zdědil a kdo vlastní dům je pěkně hloupé. Obzvlášť v případě, že manželovo přičinění bylo nulové (všechno je dědictví, nevybudoval to sám, nenašetřil si na to...).

Ale stejně jsou to takové divné úvahy. Jeho peníze moje peníze, kde je pak hranice? Když něco zdědí, tak to může jít utratit za pitomosti dle svého uvážení, když vydělává, měl by to investovat do rodiny? Proč by původ peněz měl být tak zásadní rozdíl? A nebo když vydělává, tak si to taky může utratit sám? Nebo až uhradí potřeby dětí? A ze zděděného ne?

Nevím, uvažovat tímto způsobem je divné. Spíš mi přijde logické shrnout co je potřeba, co je nutné, co míň co je sice zbytečnost, ale velké přání a nějak rozumně rozhodnout, co s tím. Ne všechno utratit, pán to sice lehce nabyl, ale jeho otec se na to dost nadřel.

Jestli doteď vyjdou s penězi jen jakž takž , dokud je paní na mateřské, tak utratit veškeré peníze navíc za něco, co není potřeba, jen se plní přání a zvyšuje se tím sebevědomí, je hloupost a pán, který tohle potřebuje ke štěstí je ješitný pitomec.

melda: neboj nikdo tě nevyloučí.......já tedy určitě ne a Meryl taky ne.....

jak já jsem ráda že jsme si vše vybudovali sami jak my tak mladí.... nikomu za nic vděční , nic nám nespadlo do klína .....jasně teď kupuju vnukům ale to snad každá babča.....
a jestli mám kuchyň 20 let a auto deset je mi šumafuk.....

no nevím, jsou spolu 6 let z toho počítám že je paní 4 roky na mateřské....to toho naspoří... když děti stojí majlant.....

.......
Prosím vás, řekněte mi, kdo z nás je větší sobec? Já, která chci zvelebit náš domov pro naši rodinu, nebo manžel, který touží jako malý kluk po novém autě, v němž jezdí převážně jen on sám?

vím, že dům neztrácí tak rychle hodnotu jako auto

jen bych se manžela zastala v tom, že to jsou jeho peníze, tak když za ně koupí nové auto a bude v něm jezdit převážně on, nevidím na tom nic špatného.
Nemusel zdětit nic a nebo mohl zdědit dvecetitisícový dluh, byla by jsi ochotná stejnýn dílem splácet?

Možná zdědíš po někom zlato za nějaký tísíc, prodáš ho když bude muž naléhat a koupíš sporák???

spočítej kolik jste již ušetřili, tím, že bydlíte v domě co on zdědil. Vím energie se platí všude, ale ušetřili jste za nájem. Pokud by to šlo tak bych si dávala nějaké drobné stranou jako nájem a ono to něco hodí, za ty roky jsi už možná mohla na kuchyň nebo koupelnu našetřit. Bydlet jinde tak ten nájem platit musíš pravidelně tu by jsi mohla libovolně spořit.
Podívej se kolem sebe, většina platí slušný nájem a musí také žít tak spoř!!! nekňourej

sharon: já raději další komentáře psát nebudu, abych nebyl vyloučen