Kdo z nás je sobec? Já, nebo manžel?
.jpg)
Je mi 33 let, manželovi 38, máme dvě malé děti, 4 a 6 let. Brali jsme se před šesti roky a krátce na to jsme se nastěhovali do domku po manželově babičce, která zemřela. Domeček zdědila tchyně, která je jedináček a jelikož měli s tchánem své bydlení i vlastní chalupu, darovala ho svému jedinému synovi, mému manželovi.
Byli jsme rádi, v dnešní době bydlet ve svém bez zatížení hypotékou, je skoro zázrak. Domek je poměrně pěkný, akorát velký a se zahrádkou. Uvnitř je potřeba udělat důkladná rekonstrukce, ale moc jsme to neřešili, upravili jsme v rámci našich finančních možností to nejnutnější, dali všude nové linoleum, vymalovali a zařídili svým nábytkem. Narodily se nám postupně děti a já si užívala mateřskou v ideálním prostředí.
Během mateřské se náš příjem ztenčil, peněz moc nezbývalo, takže další rekonstrukce domku byla odložena až na ni ušetříme. Potřebujeme hlavně novou kuchyň, ta, co tam je, je původní a stará asi šedesát let. A i když jsme ji trošku vylepšili, ten zub času na ní je vidět. Stejně tak koupelna.
A teď k věci. Před nedávnem, bohužel, zemřel manželův otec. Nebyl ještě tak starý, ale skolila ho nemoc. Tchyně se z toho dodnes nevzpamatovala, oni měli moc hezký vztah a samozřejmě jí chybí. No a v rámci tchánova úmrtí došlo i na dědictví po něm, na které má nárok tchyně jako manželka a můj manžel, jako jediný syn. Jejich majetek byl poměrně velký.
Nijak jsem se do tohoto řízení nemíchala, to je hlavně jejich věc. Výsledkem je, že manžel dostal od tchyně částku 350 000 korun s tím, že samozřejmě má nárok na víc, ale nechce to, aby tchyně nemusela rozprodávat majetek. Chápu. Je to jeho maminka a cítil by se špatně, kdyby ji měl oškubávat.
Nicméně tu několikasettisícovou částku dostal a mně tím pádem svitla naděje, že bychom mohli dokončit rekonstrukci domku. Když jsem na to s manželem zavedla řeč, jeho reakce mne šokovala. Prý nic takového, bydlíme ve svém, máme to tu jakž takž ucházející a není nutné do toho momentálně dál investovat. Místo toho se rozhodl koupit nové auto, po kterém už dlouho touží.
Zůstala jsem jako opařená. Auto máme, osm let starou Oktávii a myslím, že by nám mohla ještě několik let sloužit. Takže teď vedeme spor o to, co je více potřeba, zda dům nebo auto. Obojí totiž nepřichází v úvahu, oba dva chceme, aby nám z té částky něco zůstalo jako finanční rezerva.
Snažila jsem se manželovi vysvětlit, že dům a zařízení má větší hodnotu, než auto. On to ale vůbec nechce připustit a dokonce mi řekl, že se chovám jako hladová, že jsem k domku přišla zadarmo bez vlastního přičinění a teď ho chci oškubat o jeho peníze po otci. Normálně jsem se rozbrečela, jak mne to ponížilo. Přece to nechci pro sebe, ale pro celou naši rodinu!
Prosím vás, řekněte mi, kdo z nás je větší sobec? Já, která chci zvelebit náš domov pro naši rodinu, nebo manžel, který touží jako malý kluk po novém autě, v němž jezdí převážně jen on sám? A taky vám připadám jako nějaká hladová zlatokopka?
18.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 132 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kdo z nás je sobec? Já, nebo manžel?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Linda: tak určo..ale každý den lezu asi do třech"octavii"tak plus mínu autobus bych to nehrotila a rozhodně nové auto nepořizovala
Haninka: a já bych to nacpala do slamníku na horší časy
.JPG)
jo a jinak - rekonstrukce kuchyně (teď ji dělám) mě stála cca 70000..jsem před dokončením, chybí myčka a vymalovat...byly to elektroinstralace, ytongová příčka, nahození stěn, podlaha, linka, sporák, lednice...samozřejmě si člověk musí hodně pomoct vlastnoručně...tak si myslím že 350 000 je docela hodně peněz na zvelebování...
Linda: "Místo toho se rozhodl koupit nové auto, po kterém už dlouho touží."
z toho mi moc nevyplývá že "potřebuje", spíš prostě není spokojen...nové auto je pro někoho šance zvednout si ego, halt to tak někdo má...ale jako říkám, zajímalo by mě, co za "vysněné" auto si chce za 300 klacků koupit...ale třeba má vysněného bávoša z bazaru, pravda...
evropka - 18.7.2013 8:49 u nás to bylo taky tak, takže máme garáž a nové staré auto 
Jestli vám to oběma trošku nezastínilo racionální myšlení..., za třista tisíc neuděláš ani žádnou větší rekonstrukci, ani nekoupíte žádný auto nad běžnej standard. (Leda, že bych chtěl mít na dvorku nějakou Panameru po bouračce, bez motoru, kterou navíc zaplavily nedávný povodně až po střechu, ale "bude ji mít"
). Vražte ty prachy na nějakej rozumnej účet, kde budou vydělávat a postupně bude na všechno :-)
.jpeg)
Monik - 18.7.2013 8:44 
.jpg)
evropka: ja si porad myslim, ze u zmince o oktavce chybi nejdulezitejsi informace - je to auto z garaze s 50.000km na tachometru a nebo stoji tech 8 roku venku, denne v provozu s 300.000km???? To je to co by me coby manzelku zajimalo, kdyz manzel vyrukuje s myslenkou na nove priblizovadlo 
vůbec nevím co na to říct....u nás by to bylo" na tady máš prachy něco s tím udělej"
Jagea: 8 let je super staré auto,vůbec si neumím představit kde na nákup auta stále brát
Speedy: 0:33 No presne. My bysme taky zvladli oboji
Taky me napadlo, ze kupovat uplne nove auto je blbost, protoze hned druhy den uz nema tu hodnotu, ale ojetinu za tu samou cenu muzes jeste nejaky cas klidne prodat, ta si cenu drzi dele
Danielo, me nepripadas jako hladova zlatokopka. Chapu te, myslis to dobre a prakticky, ale musis si uvedomit, ze penize zdedil manzel a pokud se on rozhodne je probendit po hospodach, nic s tim nenadelas. Takze vlastne to auto zas neni tak spatna varianta i pres to, ze ztrati na hodnote hned prvni den po koupi a samozrejme investice do nemovitosti je "lepsi".
Ale o tom byste se mohli dohadovat, pokud by ty penize byly spolecne nasetrene, takto si myslim, ze by ses s jeho rozhodnutim mela smirit..
A kdo ti brani jezdit tim novym autem taky? Treba si muzes ted ty nechat Octavii pro svoje potreby a manzel to nove a novym muzete jezdit na spolecne akce
Daniela to má blbé,kdyby se něco stalo,tak odchází z baráku s holým zadkem a případně dětmi,neb tam není nic její....avšak dosud se tam strkaly i její peníze...manžel má nárok si se svými penězi dělat co chce,i kdyby je šel prohrát na automatech,tak s tím nic ona nenadělá...Nechápu,co by mělo být na kuchyni zastaralé?? Vařit se dá i ve starých hrncích,skříňky jsou jedno,jestli staré či nové,hlavně,že se do nich dá ukládat...A mají -li sporák funkční,tak to stačí.Já mám na chalupě jen starý kredenc( asi ještě po Němcích) a el.sporák z 80.let.Doma komunistické plech.skříňky,jen nový el.sporák se sklokeram.deskou.Nic víc nepotřebuju,ani myčku,ani mikrovlnku...ledničku máme asi 10 letou,na chalupě asi 30 letou.Kdo chce vařit,ten může kdekoliv.Já bych z toho nedělala problém,spíš bych si nechala napsat věcné břemeno doživotního užívání domku,abych nemohla být jen tak jednoduše odtud vyhnána...
.gif)
Aspon víš,na čem jsi
i když v manželství jste podílníci oba,ale tady se ukázalo,jaký asi je...
V tom případě bych do toho neinvestovala ani haléř,natož korunu
