Odešel k milence a teď se chce vrátit. Mám s ním strávit Vánoce?
.jpg)
Je mi 57 let, jsem rozvedená. Před třemi lety mne manžel vyměnil za „mladší model“, jak se dnes říká. Byla to pro mne tehdy velká rána, asi jsem trpěla slepotou a hluchotou zároveň, ale já skutečně netušila, že má muž mimomanželský vztah. Dozvěděla jsem se to až ve chvíli, kdy mi oznámil, že se zamiloval a chce odejít. Tenkrát jsem to doslova odstonala a v době rozvodových tahanic jsem na tom byla zdravotně hodně špatně, z nervů jsem dokonce na nějaký čas skoro přestala vidět. To se po pár týdnech naštěstí upravilo.
Manžel tedy odešel za svým novým štěstím v podobě o mnoho let mladší milenky a jejích dvou dětí, tehdy jedenáctiletém klukovi a sedmileté holčičce. Náš rozvod nebyl vůbec hezký, protože se navíc projevil jako velký hamoun a kdyby bylo na něm, snad by mu nevadilo, kdybych skončila pod mostem. I tak jsem zůstala pěkně „oškubaná“. Ale to už je za mnou, o tom se rozepisovat nechci. Za ty tři roky jsem se postavila na nohy, bydlím v pronajaté garsonce, protože nájemní byt, ve kterém jsme byli spolu, bych sama neutáhla. V podstatě mi nic nechybí.
Nikoho nemám, jsem sama, často mne navštěvuje dcera s vnukem, chodím do práce a snažím se užívat si i volný čas podle svých představ a zájmů. Od dcery jsem se dozvěděla, že od léta je její otec, tedy můj exmanžel, sám.
Předminulý týden mne najednou z ničeho nic kontaktoval. Zaskočilo mne to, celou dobu se neozval ani nezajímal, jak žiju. Ptal se, jak se mám, hlavně ho zajímalo, jestli někoho mám. Nechtěla jsem na něj být zbytečně nepříjemná, tak jsem mu tak nějak korektně odpověděla a tím to považovala za vyřízené. Včera jsem však měla doslova šok, když na mne bez předchozího ohlášení čekal před vrátnicí podniku, kde pracuji. S kytkou jako hrom a úsměvem, jako by se mezi námi nikdy nic špatného nestalo.
Nechtěla jsem před lidmi dělat divadlo, tak jsem souhlasila, že zajdeme do vinárny. A tam to na mne v podstatě hned vybalil. Začal si sypat popel na hlavu jaký byl blázen, že moc dobře ví, jakou udělal chybu a jak mi ublížil, že si to nikdy neodpustí. Postěžoval si, jak po prvním roce jeho nového soužití začalo peklo, kluk prý přišel do puberty a provokoval, on mu nemohl nic říct, protože jeho matka ho tvrdě bránila za jakékoli situace.
Zkrátím to. Jednoduše chudáček malej. Nosil jí tučnou výplatu, všechny je královsky zajistil, vozil je k moři a vůbec dělal, co jim na očích viděl a za to se mu dostalo nevděku, až to nemohl vydržet a sám od nich odešel. Teď bydlí v pronajatém pokoji ve vile jednoho kolegy a čím dál víc prý vzpomíná na roky, které jsme prožili spolu my dva, a došlo mu, jak strašně sobecky a nepěkně se ke mně zachoval.
Nevím, co čekal. Asi že ho chudáčka polituju, nebo co. Jen jsem pokrčila rameny a řekla mu, že jsem ho nevyhazovala ani nenutila odcházet, že mne podváděl, způsobil náš rozvod a dostal mne do zdravotních a existenčních problémů. A rovnou se ho zeptala, co ode mne čeká a zda mu přijde normální, že se mi s ohledem na všechno, co se stalo, takhle vyzpovídává. Na to mi řekl, že je mu nesmírně trapně si takhle sypat popel na hlavu, ale pro mne by to měl být důkaz, že to myslí opravdu vážně.
A pak z něj konečně vypadlo, o co mu jde. Chtěl by být opět se mnou. Ani nevím, jestli mi to vyrazilo dech. Je mi jasné, že mu nejde tak úplně o mně, ale o něco jiného. Už je mu čtyřiašedesát, nikdy nebyl zrovna typ na domácí práce, patrně těžko zvládá samostatný servis. Od dcery jsem věděla, že k ní občas zajde v neděli na oběd a rovnou přináší i špinavé prádlo. Takže důvod je jasný, žádná znovuobjevená láska ke mně. I když, pravda, snažil se opravdu hodně, aby to tak vypadalo. Já mu řekla rezolutní ne, kytku nechala ležet na stole a odešla jsem.
Jenže jsem se z toho vyspala a od rána mi to šrotuje v hlavě. Byli jsme spolu pětadvacet let, i když mne hodně zklamal a ublížil, nějaké pozůstatky citu tam z mé strany stále jsou. Už nejsem nejmladší, důchod za pár let, jak to pak sama zvládnu? Taky se blíží Vánoce, dcera s rodinou odjíždí na chalupu k zeťovým rodičům, já budu sama ve své garsonce, on ve svém pronájmu. Tak mě napadlo, pozvat ho alespoň na ten Štědrý den a večer. Dát víc prostoru k nějaké promluvě a tak.
Mám hodně důvodů to udělat a stejně tak je jich hodně to neudělat. Moc času na rozmyšlení není. S kolegyněmi v práci to řešit nechci. Asi bych potřebovala slyšet nějaký nezaujatý, objektivní názor. Budu vám za vaše pohledy na mou situaci moc vděčná. Děkuji.
20.12.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odešel k milence a teď se chce vrátit. Mám s ním strávit Vánoce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
přemýšlím o tom, jak tě vůbec mohlo napadnout ho vzít zpátky??? Když už odešel, tak jsi měla být aspoň finančně zajštěná.....on není nic jiného než vychcaný, sprostý levák....
.jpeg)
Nebetyčná drzost toho zbabělce mi úplně bere dech
Měla bys dát na svůj první pocit a ten ti řekl, už nikdy více. Škoda žes mu tu kytici neomlátila o hlavu hned před tou vrátnicí. Pokud ho pozveš na svátky už se ho nezbavíš, zřejmě má dobré ukecávací schopnosti a po letech strávených spolu, ví jak na tebe. Možná to bude chvíli klapat, ale žádnému chlapovi ti dlouho nevydrží, za chvíli se začne nudit a budeš jen ta, co se o něj stará. A umíš si vůbec představit, že s ním vlezeš do postele? Jen ať si chlapeček vyžere co si nadrobil, jen ať si prožije vánoce sám, tys taky byla sama a jemu to bylo fuk. Sama víš, že z jeho strany to není láska, to je vychcanost
.gif)
A že se mu to rozleželo zrovna před Vánocema co?
hraje na city,nevěř mu Julie
Pampeliška: 7:27: 
přesně tak
Alice: všichni děláme chyby a průsery, ale tohle je neodpustitelné!!! Když už chtěl odejít k mladší, měl se chovat slušně, a ne oškubat manželku!
.jpg)
Julie za 1) je Ti JENOM 57, pri trose stesti mas pres sebou 20 roku - chces je opravdu ztravit s exem?????
2) moje mila tvuj ex NENI jediny chlap na teto planete!!!!
3) tvuj ex nechce Tebe, chce servis. Kdyby mu vztah s pritelkyni klapal a nebo se objevila na scene jina zena tak po Tobe ani nestekne!!!
Mysli hlavně na sebe. On ti oporou nikdy nebude, jenom si přivážeš kouli k noze. Vše zvládneš sama líp, to mi věř, taky jsem sama, už dlouhou dobu, stalo se mi téměř to samé. A pozůstatky citu - myslím, že to jsou jen nějaké vzpomínky na vaše začátky, kdy je vše hezké. Ale to už se nikdy nevrátí. Mužskej se nikdy nezmění, vlastně ano, ale vždycky jen k horšímu.
Nech JEHO, at pozve na svatky TEBE. pěkný restaurace, nebo na hory....
a pamatuj, ze i kdybyste spolu vanoce stravili, tak se k sobe vracet nemusite
chlapa, který by se ke mě zachoval takto, bych už zpátky nechtěla ani omylem.
Sice moc nevěřím vztahům co se už jednou rozpadly, zvlášť ve výše popisovaném případu kdy jeden byl ještě takhle hnusný a zlý...ale na druhé straně všichni děláme chyby a průsery a i když si to někdy tak úplně nezasloužíme, jedna druhá šance by se poskytnout mohla. Ne musela, ale mohla...
Za sebe nevím jak bych se chovala k člověku co mě takhle zradil, asi by se ve mě všechno pralo jako se to pere v Julii...ten člověk sice zradil, ale 25 let se nedá jen tak vymazat, zvlášť jestli v těch 25 letech bylo všechno relativně v pořádku.
Já bych si asi hodně kryla záda, nechala panáčka prát si svoje špinavé fusky samotného (plus bych silně doporučila dceři ať mu je taky nepere....sakra, to jsou ženský braný jako univerzální služky a chlap si nedokáže ani do pračky naházet svoje špinavý spodky????....sorry, to mě rozčílilo).
Pak bych ho nechala mě pěkně uhánět - veřeře, kina, divadla...prostě intelektuálnější záležitosti kdy budete mít šanci randit a trochu pochopit váš vztah. Možná tam je něco kde jste se minuli a máte ještě šanci se najít.
Držím palce, někdy i druhé pokusy vyjdou. Ale dávejte velký pozor abyste nenalítla. Tentokrát by to mělo být ve vaší režii. 
.JPG)
Jsem pro variantu:" nebrat ho zpět"...
holky já myslím, že Julie stejně podlehne :-((( už teď přemýšlí, že ho pozve, uvaří, nachystá ... on by měl pozvat, navařit (nebo zaplatit lepší restauraci), chystat ... ach jo, já prostě některé ženy nepochopím, nikdo na světě ji tak neublížil, neponížil, téměř ji zničil a ona přemýšlí, že mu bude dělat vánoce i když ví, že z jeho strany tam žádná velká láska není a stejně si jde pro další kopanec jak starý věrný pes :-(((((((((. Trošku sebeúcty by to chtělo.
Jagea: Taky si myslim, ze zneuziva vanocni sentimentality.
Chybí mu jen servis - nebrat. Hra na city, že jsou Vánoce. 
Ti chlapi jsou prostě neskuteční, tři roky žije s jinou a pak se vrátí jako by nic a očekává, že ho přijmete s otevřenou náručí.
Nemyslím si, že by procitl nebo si uvědomil lásku. Prostě a jednoduše potřebuje kuchařku a služku a o Vás ví, že vařit, prát a žehlit umíte, a tak doufá, že Vám zahraje na city a vezmete ho zpátky.
Nevím, nevím, já bych se zpět nevracela. Teď máte třeba pocit, že by Vám pomohl a mohlo by Vám s ním být dobře, ale to není vůbec jisté. Pokud teď pár let honil mladé holky, těžko si bude chtít hrát na hodného dědu, který hlídá vnoučata, dává manželce výplatu a bere ji na výlety.
Julie, asi budu stát proti většině, ale tento vztah bych osobně neslepovala. Sama píšeš, že on odešel velmi hnusným a krutým způsobem ... Ty jsi měla obrovské zdravotní problémy, oškubal Tě, klidně by si vzal všechno a byla jsi mu naprosto jedno ... léta o Tobě nic nevěděl, byla jsi mu ukradená ..a. ani Ty sama si nemyslíš, že se k Tobě chce vrátit protože Tě má rád. Uvaž jestli Ti jeho případný návrat udělá dobře, co když onemocníš postará se o Tebe? Sama myslíš na důchod bude Ti oporou? Nebo Tě bere jako dočasný přístav než narazí opět na nějakou pro něj v ten moment výhodnější nabídku a opět Tě potopí? Jeho pohnutky chápu, jsi samostatná, všechno jsi zvládla, stále jej máš ráda, zřejmně jsi poskytovala 100% servis a co za to dostaneš? Zajímal se o Tebe? Nebo to jen bylo já jsem šlápl vedle, já nemám kde bydlet, já potřebuju vyprat a uvařit, mě se sesypal život a hledám pro sebe nejlepší řešení? Bála bych se, že když jej dost brzy nepozveš do bytu a nezačneš mu možná opět posluhovat tak jeho zájem velmi rychle opadne a Ty zase budeš na začátku, on odejde a Ty se budeš trápit ... stojí Ti to za to? Stál by o návrat k Tobě kdyby jsi nebyla v pohodě? Chtěl by Tobě pomoci, starat se o Tebe? Kdyby jsi žila v jednom pokojíku a živořila? Byla nemocná?
