Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
.jpg)
Někdy stojíme v životě před těžkou volbou. V podstatě víme, co máme udělat, ale přesto to není jednoduché. Já jsem se přesně v takové situaci právě ocitla. Je mi úzko, těžko, zvažuju pro a proti. V hloubi duše je mi jasné, jak se mám zachovat, zároveň však vím, že úplně ideální řešení to není.
Je mi padesát let, mám jednu dceru, které je 28 a ta má roční holčičku. Když bylo dceři osm let, rozvedla jsem se a zůstala s ní sama. Nikoho jsem nehledala, o žádnou známost nestála. Bývalý manžel byl alkoholik a násilník, dokonale mne z potřeby jakéhokoli vztahu s mužem vyléčil.
Jenže člověk míní a život mění. Když bylo dceři dvaadvacet a byla už samostatná, seznámila jsem se se svým současným přítelem. Po dvou letech se ke mně nastěhoval a od té doby žijeme spolu v mém bytě, který mám v osobním vlastnictví. On byl do té doby v pronájmu.
Všechno klapalo dobře. S přítelem jsme si rozuměli, dcera se po pár letech vdala a narodila se jí holčička. Tato idylka skončila před pár týdny příšernou tragédií. Manžel mé dcery zahynul při autonehodě. Je to strašné. Dcera se sesypala, okamžitě jsem ji i s vnučkou vzala k nám, nechtěla jsem, aby zůstávala sama a ani ona se na to necítila.
Už jsou u nás tři týdny a zvažujeme, co a jak bude dál. Dcera je na mateřské, pobírá rodičovský příspěvek a vyřizuje si vdovský a sirotčí důchod. Vzhledem k tomu, že bydleli v nájemním bytě, asi by měla problém vše utáhnout. Ale o finance nejde, kdyby chtěla jít zpět, já bych jí s placením nájmu pomáhala. Jde o to, že ona chce zůstat u nás, nechce být s dcerkou sama. Já to chápu, beru to tak, že potřebuje přinejmenším nějaký čas, než se z té tragédie, kterou prožila, vzpamatuje. Jsem její máma a nikdy bych ji nehodila přes palubu. Považuji za zcela samozřejmé a přirozené, že u nás obě holky zůstanou tak dlouho, jak bude potřeba.
Můj přítel je však jiného názoru. Přítomnost dcery a hlavně malé vnučky dost těžce snáší. Ani jemu se v podstatě nedivím. Přišel o své soukromí, spíme v obýváku a dceři a vnučce jsme uvolnili ložnici. Víc pokojů nemáme. Poslední týden je přítel čím dál víc podrážděnější a v neděli mi řekl, že se mám rozhodnout a vybrat si: buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme. Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat.
Když to dcera slyšela, rozplakala se, prý nezvládne být sama, do původního bytu se vrátit nechce, už dokonce napsala výpověď z nájmu. Prosila mne, abych ji neposílala pryč, že se bude snažit s malou překážet co nejméně. Bylo mi strašně. Mně by nic takového nikdy nenapadlo. Zároveň však nechci přijít ani o svého přítele. Jeho chování je sice na první pohled sobecké, ale já ho chápu. Ani pro něj to není jednoduché.
Jsem v patové situaci a nevím, co dál. Chci je mít všechny. Strašně let jsem byla sama, konečně mám někoho, s kým si rozumím. Když odejde, bude mi strašně. Jenže dceru v téhle její životní situaci taky nemůžu nechat jen tak. Je na dně, potřebuje mě. Na druhou stranu za nějaký čas se už třeba bude chtít znovu osamostatnit a já budu zase sama. V hloubi duše však vím, že přednost dám dceři a vnučce.
Je to hrozná situace, možná, že nejsem schopná nějak reálně uvažovat. Proto bych vás tady ráda požádala o názor, pokud se dokážete trochu vcítit do tak příšerné situace. Co byste dělaly na mém místě?
26.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Po přečtení nadpisu jsem myslela že dcerunka maminku využívá a zneužívá - teď musím uznat, že Libuši zneužívá ten chlap. Přítel by si měl balit kufry hned co vypustil to ultimátum z huby. Po 3 týdnech takhle peskovat - a ještě na cizím písečku, to přehnal. Libo, ať si jde kam chce, pomoz holkám a na chlapa se vykašli - co kdybys měla nějaký zdravotní problém ty? Taky by ho to obtěžovalo? Ukázal se zavčas, nestojí za nic.
.jpeg)
Mě nejdřív napadlo, že se jedná o problémovou dceru, která je např. na drogách a zneužívá mámu nebo, že to je ta dcera co se neustále od násilnického druha vrací k matce a vynucuje si její pomoc
pak bych pochopila, že to pánovi leze na nervy. Ale tohle mě úplně uzemnilo, pořád si to nedokážu srovnat v hlavě, že může být někdo takový sobecký neomalenec a dávat takováhle ultimáta
že mu není blbé to vůbec vypustit z huby
.gif)
PEGG: 
tak tak...vůbec bych se nerozmýšlela,je mi to moc líto co je potkalo
,musí to být pro Libuši strašný,vidět dceru takhle na dně
...nejdřív jsem si myslela,že blbě čtu,když po třech týdnech jí partner dá ultimátum,to je vidět,že mu jde hlavně o své pohodlíčko
...kopla bych ho ze předu i ze zadu-ten by šel
.jpg)
jen a jen dcera!!!!!přes to nejede vlak,kam by jí chudinku chtěli poslat s ušmudlanou mateřskou a nervama na dranc
Už když jsem si přečetla nadpis, bylo mi jasné, že já bych dala vždycky přednost svému dítěti před jakýmkoliv chlapem a článek mě v tom jen utvrdil.
Tohle je výjimečná situace, dcera ji nezavinila, potřebuje vás. Peníze jsou sice fajn a určitě by ji taky pomohly, ale ona teď potřebuje hlavně vaši náruč. Chápu, že to narušilo váš poklidný způsob života,ale co je to za člověka, který nedokáže pochopit těžkost situace a projevit trochu tolerance a trpělivosti.
Milá Libuše, za mě jednoznačně dcera. Já bych v takové situaci ani nezvažovala co je správné, ale udělala bych co je potřebné. Snad by ten sobec mohl dát dceři víc času, ale on asi přišel o své pohodlíčko, no tak ať si ho jde hledat jinam.
Rozplakala jsem se při čtení tak velmi smutného příběhu.Úpřimnou soustrat.
Já jsem toho názoru,že kdo opravdově miluje,podpoří ve špatných situacích.Váš přítel udělal přesný opak,je bezcitný,myslí jen na sebe.Tak si říkám,jestli mu dříve nešlo jen o společné bydlení s uvařeným obědem a vyhřátou postelí.Já osobně bych mu řekla atˇtedy odejde on,asi bych mu už nikdy nedokázala věřit,ač se jednou dcera může odstěhovat,přišla by i jiné trable,trápení a on by dal opět ultimátum?Je to sobec co myslí jen na sebe.Vím,že to nebude jednoduché,ale pokud se rozhodneš pro dceru a vnučku což bych si moc přála ,drřím pěsti na zvládnutí a prosím,dej opět zde vědět.Jsem v duchu s Tebou...........
annie - proč má hledat další byt a stěhovat se s dcerou? Ona byt má SVŮJ a dceru u sebe chce. její dcerku potaklo něco strašlivého a nyní potřebuje maminku u sebe, ne zaplatit nájem!!!! Chlap je neskutečný sobec, když může vůbec takto uvažovat!!! natož dávat ultimáta v bytě, který mu neříká pane!!! Byt je Libuše a ona rozhodně, kdo v něm bude bydlet. Jemu se ani náramně hodilo, že nemusí platit drahý nájem a sednul do teplého hnízdečka. Asi nemá tolik pohodlí a klidu a to se mu nelíbí, ale být Libuší,t ak dcerka s vnučnou mají absolutní přednost před tím sobcem!!!!
.gif)
V momente, kdy by padlo slovo ultimatum, bych mela jasno. Taky je nesnasim. Sice chapu, ze pan prisel o sve pohodli, jenze pokud by skutecne mel hlubsi zajem o Libusi(nejen to pohodli), snazil by se pomoci situaci resit. To by ostatne meli vsichni zucastneni, k kdyz dcera je momentalne asi mimo. Urcite bych ale nevyhodila dceru a vnucku, to vim jiste.
.JPG)
A najít dceři byt a nastěhovat se tam aspoň zatím s ní?
Chlapa bych teď neřešila, ten se nakonec vyvrbí, ale situace kterou zažívá dcera, je mnohem závažnější...
Alice.: taky jsem se snažila být slušná. Pro mě by to byla zlomová situace, kdy se pravá tvář člověka odhaluje. Vždyť je to strašné i pro Libuši, dívat se na neštěstí svého dítěte, vidět sirotka. A chlap místo toho, aby držel hubu, ještě vydírá.
to je moc smutný příběh. Nenašlo by se pro dceru bydlení někde v sousedství? Byla by taky v nájmu, ale blíž. Něco budete muset obětovat v každém případě, ale tady spíš straním dceři. Tragédie postihla ji a vás, přítel z toho má jen omezení soukromí.
Chápala bych přítelovy námitky (diskrétně podané a samozřejmě ne před dcerou) po nějaké době, dejme tomu pár měsících. Kdyby to vypadalo, že dcera se psychicky nelepší, možná bude potřebovat pomoc psychiatra atd...Ale prudit a dávat ultimáta po TŘECH TÝDNECH potom co tahle paní ovdověla a ztratila celý svůj dosavadní život, její dítě ztratilo tátu, to je k zamyšlení. Měla jsem tam mnohem silnější slovo, ale vymazala jsem ho.
Libuše si na něj bude muset přijít sama. 
Dceři, vnučce i vám přeju upřímnou soustrast a moc vám držím palce ať to spolu dokážete nějak překonat. Snadné to nebude, ale jste tři holky co si dokážou vzájemně pomáhat. Jestli má cenu tohlo poutu utnout kvůli dalším vlivům, se musíte rozhodnout vy.
dcera je v mimořádně těžké životní situaci, rozhodně bych ji neodvrhla tím, že bych jí řekla ať se vystěhuje po tak krátké době. Pán nemá vlastní děti?
thePlacheck: když bude dcera s vnučkou v obýváku, tak bude obývák nepoužitelný pro zbytek osazenstva - malé dítě nejspíš spí po obědě, nejspíš chodí večer spát "po večerníčku" a tím pádem by se zablokoval prostor k tomu, aby si lidi mohli spolu někde sednout a popovídat, nedej bože si pustit tu pitomou bednu.
Taky bych dala prednost svemu diteti, pred sobeckym chlapem co mi dava ultimata
....Vase dcera zazila obrovskou tragedii a v teto situaci ji nechat samotnou s vnuckou?Vasemu chlapovi chybi empatie mel by jit ON........
