Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Někdy stojíme v životě před těžkou volbou. V podstatě víme, co máme udělat, ale přesto to není jednoduché. Já jsem se přesně v takové situaci právě ocitla. Je mi úzko, těžko, zvažuju pro a proti. V hloubi duše je mi jasné, jak se mám zachovat, zároveň však vím, že úplně ideální řešení to není.

Je mi padesát let, mám jednu dceru, které je 28 a ta má roční holčičku. Když bylo dceři osm let, rozvedla jsem se a zůstala s ní sama. Nikoho jsem nehledala, o žádnou známost nestála. Bývalý manžel byl alkoholik a násilník, dokonale mne z potřeby jakéhokoli vztahu s mužem vyléčil.

Jenže člověk míní a život mění. Když bylo dceři dvaadvacet a byla už samostatná, seznámila jsem se se svým současným přítelem. Po dvou letech se ke mně nastěhoval a od té doby žijeme spolu v mém bytě, který mám v osobním vlastnictví. On byl do té doby v pronájmu.

Všechno klapalo dobře. S přítelem jsme si rozuměli, dcera se po pár letech vdala a narodila se jí holčička. Tato idylka skončila před pár týdny příšernou tragédií. Manžel mé dcery zahynul při autonehodě. Je to strašné. Dcera se sesypala, okamžitě jsem ji i s vnučkou vzala k nám, nechtěla jsem, aby zůstávala sama a ani ona se na to necítila.

Už jsou u nás tři týdny a zvažujeme, co a jak bude dál. Dcera je na mateřské, pobírá rodičovský příspěvek a vyřizuje si vdovský a sirotčí důchod. Vzhledem k tomu, že bydleli v nájemním bytě, asi by měla problém vše utáhnout. Ale o finance nejde, kdyby chtěla jít zpět, já bych jí s placením nájmu pomáhala. Jde o to, že ona chce zůstat u nás, nechce být s dcerkou sama. Já to chápu, beru to tak, že potřebuje přinejmenším nějaký čas, než se z té tragédie, kterou prožila, vzpamatuje. Jsem její máma a nikdy bych ji nehodila přes palubu. Považuji za zcela samozřejmé a přirozené, že u nás obě holky zůstanou tak dlouho, jak bude potřeba.

Můj přítel je však jiného názoru. Přítomnost dcery a hlavně malé vnučky dost těžce snáší. Ani jemu se v podstatě nedivím. Přišel o své soukromí, spíme v obýváku a dceři a vnučce jsme uvolnili ložnici. Víc pokojů nemáme. Poslední týden je přítel čím dál víc podrážděnější a v neděli mi řekl, že se mám rozhodnout a vybrat si: buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme.  Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat.

Když to dcera slyšela, rozplakala se, prý nezvládne být sama, do původního bytu se vrátit nechce, už dokonce napsala výpověď z nájmu.  Prosila mne, abych ji neposílala pryč, že se bude snažit s malou překážet co nejméně. Bylo mi strašně. Mně by nic takového nikdy nenapadlo. Zároveň však nechci přijít ani o svého přítele. Jeho chování je sice na první pohled sobecké, ale já ho chápu. Ani pro něj to není jednoduché.

Jsem v patové situaci a nevím, co dál. Chci je mít všechny. Strašně let jsem byla sama, konečně mám někoho, s kým si rozumím. Když odejde, bude mi strašně. Jenže dceru v téhle její životní situaci taky nemůžu nechat jen tak. Je na dně, potřebuje mě. Na druhou stranu za nějaký čas se už třeba bude chtít znovu osamostatnit a já budu zase sama. V hloubi duše však vím, že přednost dám dceři a vnučce.

Je to hrozná situace, možná, že nejsem schopná nějak reálně uvažovat. Proto bych vás tady ráda požádala o názor, pokud se dokážete trochu vcítit do tak příšerné situace. Co byste dělaly na mém místě?

Libuše


26.2.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 136   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Dal mi na vybranou: Moje dcera nebo on.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-141
Monik
Monik - 26.2.2013 14:38

A jeste jedna vec, proc bych tyto veci rozhodne neresila pred dcerou, nez dojdu ke konecnemu rozhodnuti. Clovek v takove situaci si muze zacit navic pripadat na obtiz a nikdo nevi, co se ji muze v hlave vyrojit a co muze udelat za pitomost.
Ten chlap jednal dost neomalene a bezcitne. Mohl to aspon rict mezi ctyrma ocima jen Libusce.

 
sharon
sharon - 26.2.2013 14:10

kubikm: ty jsi dobrááá...zakoupit ....myslíš že každý má doma pod polštářem 3-4 melouny ???...........smajlik - 68smajlik - 68

 
Monik
Monik - 26.2.2013 14:09

A nebo by mohli byt prodat a koupit vetsi. A pan by mel prispet tou samou castkou co Libuse a je to.
Ale jako schudnejsi vidim reseni pana prozatim do pronajmu a pak (mozna) zpet.

 
sharon
sharon - 26.2.2013 14:08

Verera: jistě že je to na palici ale s vědomím že to není napořád by se stím moh frajer popasovat....jak by to asi bylo kdyby to byla JEHO dcera ??.....to by mě zajímalo.....

 
Monik
Monik - 26.2.2013 14:01

sharon: Ono opravdu zalezi jak to podal. Pokud stylem jak psala Verera 13:08, tak se to jeste da jakz takz pochopit.
Jenze to vi jen Libuska, jestli to bylo podane jako ultimatum.
Stejne by se mi ale pricilo vyhnat dceru v tak tezky situaci. Spis bych navrhla at jde zatim on treba na ctvrt roku a pak se vymeni s dcerou.
Podle toho jak na to bude reagovat se bud potvrdi, ze sobec je nebo ne.

 
kubikm
kubikm - 26.2.2013 14:00

nečetla jsem ostatní příspěvky, jen letmo článek
já osobně bych navrhla zakoupení dvougeneračního bytu, nebo domku se zahrádkou, aby každý měl svoje
dneska v 50 život ani sex nekončí...

další možnosat by byla, aby se přítel odstěhoval na nějakou dobu do toho pronajatého bytu, nebo prostě někam, kam by libuše za ním chodila...

 
mam-ča
mam-ča - 26.2.2013 13:52

Dcera má tisíc důvodů se hroutit. A je fajn, že má mámu, která jí chápe, pomůže a nabídne rameno na vybrečení.
Někdo tady píše, že kdyby tu možnost neměla, musela by se s tím poprat sama a fungovat už kvůli dítěti. Možná by to zvládla, ale následně by se to podepsalo na jejím zdraví.
Smutek je potřeba si prožít, aby mohla jít dál. I proto dostávají vdovský důchod mladé ženy na 1 rok, aby si dokázaly za tu dobu znovu zařídit život.
Myslíte, že ČSSZ (a příslušný zákon) je nějaká charita, která by cpala peníze někomu, kdo to nepotřebuje ?
I tihle "asociálové" chápou, že ten největší smutek trvá rok.
Jenom (ne)přítel Libuše tyhle věci nechápe a trvá na svém vydobytém území a pohodlí. smajlik - 37

 
Verera
Verera - 26.2.2013 13:51

sharon: Nedělá náhodou nadpis redakce?

Nemít doma ani kousek soukromí, to je fakt na palici. Asi by to chtělo taky trochu přeorganizovat byt, i to by mohlo pomoct. Nedá se obývák nějak rozdělit, třeba skříněmi nebo nějakou zástěnou, rohoží a udělat tam miniložnici, pracovnu nebo prostě co je potřeba?

Asi by se měl obývák taky přestat používat tak, jak jste byli zvyklí (předpokládám, že dcera v tom bytě vyrůstala a automaticky se veškeré dění odehrává tam.)
Teď ale jste dvě rodiny, je to podobné jako kdybyste měli podnájemníka. Taky nebude suveréně chodit všude a mít všude svoje věci. Budou stanovena pravidla, aby bylo soužití přijatelné - společné užívání WC a koupelny, police v lednici, možnost vaření, místnost k obývání a do ostatních částí po dohodě- třeba na televizi apod.

Dcera s vnučkou by měly pobývat víc v ložnici, nebrat do obýváku hračky, veškeré sáhodlouhé hovory pořád dokola, ke kterým není pán schopen nijak účinně přispět odbývat taky tam a nebo na procházce s kočárem.

Tak nějak by se mělo dohodnout - dceru to nijak neomezí a pánovi ponechá určitý pocit, že najednou není v bytě ten poslední cizinec bez kousku soukromí. To, že tam dcera kdysi bydlela, tak proč by najednou ona měla brát ohledy, když je v takové situaci, není argument. Ona je potřebuje, tak musí taky něco nabídnout.

Aspoň trochu normální chlap je schopen počkat s WC nebo koupelnou, snese, že se někdo motá u sporáku, že u stolu je pár lidí navíc, pokud má šanci se občas někam zašít a zavřít za sebou dveře.

 
Monik
Monik - 26.2.2013 13:48

Verera: 13:08
Piafka: 13:15
To se mi libi. Zkusila bych najit schudne reseni pro vsechny a videlo by se co na to on.
Rozhodne bych ale tyto veci nejdriv resila jen ve dvou a ne tak aby to slysela dcera. Probrala bych varianty nejdriv s nim a pak s dcerou, mozna by bylo lepsi s kazdym z nich zvlast.
Pokud by trval na tom, ze chce aby se dcera prestehovala hned a nechtel pristoupit na jakykoli kompromis, tak asi fakt nestoji za trapeni.

 
sharon
sharon - 26.2.2013 13:47

Monik: každopádně ale tomu článku odpovídá.........smajlik - 26 v neděli jí to řekl buď ON anebo dcera s vnučkou.............

 
Monik
Monik - 26.2.2013 13:40

Ted to ctu znovu a mam dve veci:
1."buď on, nebo moje dcera a vnučka. Všichni tady prý už nadále bydlet nemůžeme."
Kdyz na to tedy nebudu koukat jako na ultimatum, tak toto nevidim jako vyzvu k rozchodu, ale k rozestehovani se. Na zaklade teto vety bych prisla s tim, ze jsem se tedy rozhodla, A navrhla bych mu, at se na nejakou dobu teda prestehuje on a muzeme randit a pak se zase sestehovat, az se dcera trochu srovna,
2.Kdyby tu ovsem nebyl dovetek:"Zároveň navrhnul, že je budeme finančně samozřejmě podporovat." za ktereho mi vyplyva, ze si je jisty jak se Libuse rozhodne. Docela si bud fandi a nebo vi, ze mu doted tahle metoda na Libusku celou dobu fungovala.

Nemuzu si pomoct, ale diky bodu dva jsem tam kde jsem pocitove byla na zacatku. V mych ocich je to ultimatum, prehnane ego a manipulace k tomu smajlik - 26

sharon: 13:15 Nadpis upravuje redakce. jinak text nechavaji. Aspon ja to tak mela u meho clanku.

 
tornado-lou
tornado-lou - 26.2.2013 13:34

Verera: 13.08 smajlik - 47

 
sharon
sharon - 26.2.2013 13:15

už ten nadpis svědčí o všem........DAL MI NA VYBRANOU......smajlik - 36

 
Piafka
Piafka - 26.2.2013 13:15

Přítel se vyjádřil dost nekompromisně, i vzhledem k tomu, jak krátká doba uběhla od té tragédie.
Zkusila bych si s ním znovu promluvit a společně s ním a dcerou stanovit aspoň nějaká pravidla soužití, aby se obrousily ty největší hrany, díky kterým dochází (možná k oboustranně potlačovaným) konfliktům. Zároveň bych zkusila dceru přestat utvrzovat v tom, že situace je strašná (i když opravdu je), ale spíš bych ji směrovala pomalu k tomu, že musí bojovat dál, začít plánovat něco reálného a třeba i hezkého do budoucna atd. s tím, že vždy může počítat s mou pomocí, hlídáním vnučky, finanční výpomocí atd. Tohle bych udělala nikoliv kvůli partnerovi, ale kvůli dceři samotné, aby se nestalo, že se bude ve smutku utápět až příliš (teď na to má samozřejmě naprosté právo, je to velice čerstvé).
Všechno to chce čas, každopádně pravdou je, že věčně takto asi žít nemůžete. Pokud by partner na žádný kompromis nebyl ochotný přistoupit nebo bych viděla, že všechny návrhy a dobrou vůli k nalezení nějakého schůdného řešení ihned odmítá, nechala bych ho jít...

 
sharon
sharon - 26.2.2013 13:14

mija: nikdo nemá právo tě ukamenovávat......my co ty dcery máme to určitě nebudem, mám stejný názor....smajlik - 47

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-141
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77188.
    Archiv anket.