A když bude zlobit, klidně mu jednu vražte, paní učitelko.
„Mami, paní učitelka mi dneska dala pohlavek.“ „Tak sis ho asi zasloužil.“ Tento dialog byl dříve celkem běžný, a dnes jej uslyšíte málokdy. Tělesné tresty jsou ve školách zakázané, a když už se náhodou stane, že kantorovi ruka přece jen vyletí, má mnohdy co dělat, aby se posléze vyhnul trestnímu oznámení.
Ano, děti se bít nemají. Rákoskové veřejné exekuce, prováděné na vystrčené nahé pozadí, pamatují naše babičky a prababičky. Tím nejsprávnějším výchovným prostředkem určitě nebyly. Větší než samotná bolest bylo pravděpodobně ponížení a pokoření dětské duše.
Otázkou ale je, zda dnešní přístup, jenž zakazuje jakékoli tělesné výchovné prostředky, je ten skutečně jediný správný. On jeden dobře míněný pohlavek, uštědřený v pravou chvíli, má určitě větší váhu než sáhodlouhé vysvětlování a mentorování či psaní poznámek do žákovské knížky. Vzhledem k tomu, že dnešní děti jsou mnohem sebevědomější a také si bývají velmi dobře vědomy svých práv (s povinnostmi je to poněkud horší), troufnou si ve škole mnohem víc než dříve. Kočírovat třídu zpovykaných puberťáků, kteří se předhánějí v drzostech, to může být i pro zkušeného učitele tvrdý oříšek. A jelikož i učitel je jenom člověk, který má své emoce a hranici toho, co snese, je pochopitelné, že občas někomu ta ruka ujede.
V jedné škole vyřešili trestání zlobivých dětí šalamounsky. Místo pohlavků a poznámek musejí provinilci vykonávat různé tělocvičné úkoly. Záleží na míře provinění. Za menší prohřešek je to třeba deset dřepů, za větší se pak hříšník zapotí při patnácti klicích. Jestli je tento způsob vhodný, je otázka. Vštěpovat dětem, že tělesný pohyb je za trest, asi není nejlepší.
Málokterý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo ve škole bito a fackováno za každou maličkost. Na druhou stranu však většina rozumných rodičů ví, že stejně jako zlobí ostatní děti, zlobí i to jejich. A z výchovného pohlavku, uděleného v pravou chvíli, by určitě záležitost obřích rozměrů nedělali. Jsou ovšem i tací, kteří by kvůli pohlavku neváhali hnát učitele až k soudu.
„On už Jan Ámos Komenský říkal, že metlička nemá zahálet, a občas mám pocit, že dobře mířená facka v pravý čas dělá divy,“ říká moje kamarádka – učitelka. „Za mých studentských let se často učitel žáka zeptal, jestli chce facku, nebo poznámku. Vždy si vybrali facku, protože trest doma by patrně byl horší. Jako učitelka jsem ale byla svědkem toho, že učitel nezvládl situaci a nespravedlivě zpohlavkoval žáka. Bylo to velmi ponižující. Ideální by bylo, kdyby měli učitelé takovou autoritu, aby tělesné tresty nemuseli používat, ale takový stav bohužel není reálný. Mírné formy tělesných trestů se jako krajního opatření nezříkám, ale budu ráda, jestliže ho nebudu muset nikdy použít. Byla by to má prohra.“
Jaký je váš názor? Vadilo by vám, kdyby měli učitelé pravomoc občas tělesně potrestat vaše dítě? Nebo jste zásadně proti?
12.2.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 98 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A když bude zlobit, klidně mu jednu vražte, paní učitelko.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
tady není řeč o nějakém krutém mlácení ale o "výchovném" pohlavku a já s tím souhlasím......taky jsem říkávála hlavně v družině ...neposlouchá , tak mu jednu střihněte.......řešit pak něco doma za dva dny je už pozdě....to co z dnešních dětiček roste ( z některých) je nevídané a neslýchané....stačí zkouknout Bastardy, co si dnešní mladí dovolí a nejen ke kantorům to vidíme a s lyšíme na každém kroku , jsou děti co jsou doma za anidílky a ve škole na zabití....
jenže si holt každý rodič myslí že zrovna on má toho andílka......
.jpeg)
Vlastní děti jsem nebila, ale vychovávala, jenže ono když jsou pak v kolektivu, dokážou zlobit i ta nejhodnější děcka. Řekla bych, že ta výchova lítá ode zdi ke zdi. Nejdřív se děti tloukli hlava nehlava a dneska se nemůžou ani postavit do kouta, je to bráno jako ponižování. Jenže jak řešit ty nevychované spratky? Učitel nemá žádnou autoritu, doma děti slyší: "no by si mohl dovolit na tebe sáhnout, to bych tak nenechal!" A tak vědí, že si mohou dovolit naprosto všechno a nic se jim nestane a nějaká směšná poznámka, ta nic neřeší. Děti nejsou vychovávané ani doma, neposlouchají vlastní rodiče nikdo jim neřekne: "Ve škole budeš poslouchat paní učitelku a basta."
Sice by mi taky vadilo, aby moje dítě někdo neprávem otloukal, ale pokud by si to zasloužilo, nějaký lepanec mu nemůže ublížit. A ano, moje děti jsem předala do školy se slovy: "Když to s ním nepůjde, klidně mu jednu vražte" Nikdy k tomu nedošlo, ale děti věděli, že ve škole je učitel autorita a prostě jeho slovo platí, ať se jim to sebevíc nelíbí
.jpg)
Me by hlavne vyhovovalo, kdyby ucitele vzali urcitou miru zodpovednosti na sva bedra misto aby hazeli vsechno na rodice. Poznamky typu vase dcera udelala dnes to a to jsou sice prima z informativniho hlediska, ale houby pomuzou vychovne. Kdyby ucitelka zasahla a dceru aspon zprdla (a ani proti pohlavku bych nic nenamitala) hned na miste nemusela by mi psat roman na dve stranky do denicku o tom jak dcera kopla do nohy od klaviru, ja bych nemusela pul hodiny vecer tahat z dcery rozumy proc to udelala a davat ji prednasku o nevhodnosti trestani hudebnich nastroju a nasledne psani romanu zpatky skole, jak jsem problem vyresila a jak dcera hodla stejnou situaci resit v budoucnosti - suma sumarum na to padly 3 stranky papiru, hodina doma a tak pulhodina ve skole na vyreseni konfliktu. Pohlavek by trval 2 sekundy a vysledek by podle me byl hodnotnejsi a nemusela bych dalsi tyden opakovat stejne kolecko tentokrat s trianglem .....takze muj nazor: ANO DETI JSOU CIM DAL DRZEJSI, ALE SKOLA RODICUM ROZHODNE ZIVOT NEUSNADNUJE!!. Jezis jak ja jsem rada ze uz je zakladka za nami, to byl celkem 12ti lety ocistec mych nervu.
.jpg)
Tohle říkala kantorům moje matka, když vedla do školy bratra ... no, upřímně řečeno ... tak to stejně moc velký úspěch nemělo. Ale já bych nikdy svoje dítě napospas učiteli nedala ... nikdy se mi to nelíbilo a nesouhlasím s tím ... facka přeci není argument... svoje děti jsem nebila, a to jsem docela nášlapná .. tak když to ustojím já, měl by to ustát i pedagogicky vzdělanej člověk ... Tím nechci říct, že si děti mají dovolit všechno, ale měly by být jiné formy trestů a hlavně rozumní rodiče ...
cho 4 krát,zlobil mě PC
Ač mám syny velké,dospělé,vadilo by mě to a moc.To se prostě nemá.Když jsem chodila na základku,jeden učitel vše řešit tím,že nás vysloveně třískal.Ničeho tím nedosáhl,ani jsme si ho jako učitele nevážili .Jsem zásadně proti
Ač mám syny velké,dospělé,vadilo by mě to a moc.To se prostě nemá.Když jsem chodila na základku,jeden učitel vše řešit tím,že nás vysloveně třískal.Ničeho tím nedosáhl,ani jsme si ho jako učitele nevážili .Jsem zásadně proti
Naše starší dcera dostala 2x za život a mladší vůbec nikdy. Nechtěla bych, aby někdo moje děti bil.
I když dnešní děti jsou tak děsně zpovykané, že bych na ně opravdu neměla nervy a myslím, že by mně ruka vyletěla.
Dcera je učitelka na základní škole a jeden puberťák jí řekl "máš hezké kozy, pí..!"
Ač mám syny velké,dospělé,vadilo by mě to a moc.To se prostě nemá.Když jsem chodila na základku,jeden učitel vše řešit tím,že nás vysloveně třískal.Ničeho tím nedosáhl,ani jsme si ho jako učitele nevážili .Jsem zásadně proti
Ač mám syny velké,dospělé,vadilo by mě to a moc.To se prostě nemá.Když jsem chodila na základku,jeden učitel vše řešit tím,že nás vysloveně třískal.Ničeho tím nedosáhl,ani jsme si ho jako učitele nevážili .Jsem zásadně proti
no ono těch přístupů a výchov je naštěstí víc než jen třískat nebo nechat jen tak. To, že děti nebiju neznamená, že jsou nevychované. Nebiju nikoho, ani děti ani psa, přijde mi to naprosto v pořádku. Do kolika let potřebuje živá myslící bytost mlátit? Na jednu stranu společnost zřizuje domovy pro týrané ženy a na druhou se některým stýská po výprasku dítěte.
Kdyby kdokoliv cizí uhodil mé děti tak bude mít velký problém. Každý člověk je jiný a opravdu nepotřebuje bití. Spousta přírodních národů vychovává děti bez trestů, není to výmysl západu. A kupodivu z těch nebitých dětí celkem pravidelně vyrůstají normální dospělí.
Ke mě do práce taky nechodí jen milí a slušní lidé, můžu jim dát jednu výchovnou? Nebo mě může někdo lisknout protože se nechovám podle jeho představ? Co prodavačky v supermarketu ty smějí bít protivné, vzteklé nebo prudící lidi? A když máme vyřešené lidi, co zvířata, taky se nechovají 100% podle naších představ, tak to je smím taky zkopat, mlátit?
Fuj to jsem se po ránu rozčílila ...
Tenhle článek je myšlení vážně??
Jako díte jsem chodila par let do echt vesnické skoly, kde si opravdu nikdo s nějakou fackou nebo ranou obecně moc hlavu nelámal. Dodnes mi z toho běhá mráz po zádech kdyz si na to vzpomenu.
Učila jsem na dvou hodně špatných středních školách kde to opravdu někdy bylo jak džungle před tabuli, ale někoho mlátit mě teda nenapadlo ani ve snu
.JPG)
Souhlasím s tím, že nikdo cizí mi dítě bít nebude...
Jinak mám pocit, že se nad vším moc dumá /tím nechci říct, že by se měly děti křesat jako křemeny/, přemýšlí, vymýšlí a výsledek je ten, že některé děcka jsou strašně rozcapené, zvyklé vydupat si cokoliv, neuznávají nikoho, neberou ohledy, jsou sobecké...
Nerada malého pohlavkuju nebo dávám na zadek, jsem, bohužel spíše "řvací" matka - otázkou je, co je lepší.
Dělám, co umím. Na zadek dostává, až po několikerém varování.
jsem zásadně proti, moje dítě nikdo cizí bít nebude. Ono je hrozně jednoduché někomu, kdo je menší slabší jednu fláknout, když se mi nelíbí, co dělá...
