Názor na výchovu aneb Střet generací
Jsem už dříve narozená, mám dávno dospělé děti a už i tři vnoučata. Moc ráda bych si přečetla názory nejen mých vrstevnic na problém, který mne čím dál víc tíží. Jde totiž o výchovu mých vnoučat, která se mi vůbec nelíbí.
Mám dvě dcery, starší má sedmiletého syna a mladší čtyřletá dvojčata, holčičku a chlapečka. Vždycky jsem si říkala, že svým dětem nebudu nikdy mluvit do života, více méně se mi to snad daří, ale za cenu, že si někdy doslova sedím na jazyku. Respektovala jsem jejich výběr partnerů, vlastně cokoli, k čemu se obě v životě rozhodly. Jejich přístup k výchově dětí mne ale neskutečně vytáčí.
Obě dcery si co se týká výchovy notují ve vzájemné shodě a mé výtky a připomínky vůbec neberou v potaz. Já vím, že doba je dnes jiná, ale nějaké základy by se snad měly dodržovat stále, ne? Vadí mi především přehnaná úzkostlivost.
Týká se především jídla, kdy žádné z dětí nesmí pozřít ani kousek čokolády, bonbónku, když jsou u nás na návštěvě, obě dcery velmi nelibě překousnou, že si děti dají kousek domácího upečeného koláče. Podle mě je to přehnané, neříkám tím děti cpát od rána do večera nebo před jídlem, ale občas si dát nějakou mlsku snad k dětství patří a nikoho to nezabilo.
Další věcí, kterou těžce nesu je jejich tak zvaná volná výchova. Na děti se nekřičí, napomínají se jen velmi výjimečně, zato se s nimi o všem sáhodlouze diskutuje a vysvětluje. Jak jsem byla poučena, je to tak zvaná respektující výchova, nikoli autoritativní, jaké byly vystaveny ony. Dítě prý není podřadná bytost, má svou vlastní osobnost a ta by se v něm neměla potlačovat. Takže v reálu to třeba vypadá tak, že nejstarší vnouček se šprjacne, že s námi nepůjde na společnou procházku a jeho maminka, místo aby mu to dala příkazem, s ním začne diskutovat, proč nechce, co mu vadí, co by dělal raději apod. No, vylítla bych z kůže. Dopadá to na střídačku, někdy se po půlhodinové diskusi klouček rozmyslí a na vycházku s námi jde, jindy ne a to pak zůstane doma i s maminkou.
Taky je mi strašně líto, že jsem ještě žádné vnouče neměla u nás doma třeba na víkend. Tak rádi bychom si je s dědou užili sami, ale není nám dopřáno. Na naše žádosti je nám sděleno, že jsou děti ještě malé (!) a vzhledem k tomu, že můj názor na výchovu a stravování je odlišný, nemůžou mi dcery věřit, že bych respektovala jejich pravidla a děti nezkazila.
Ještě bych měla dodat, že obě dcery jsou vdané, mají manžely a ti se jejich mateřskému diktátu vůči dětem absolutně podřídili. I když na nich na obou vidím, že kolikrát si o tom taky myslí své.
Zajímal by mne názor babiček, ale i maminek malých dětí. Připadá vám takový přístup normální? Já mám totiž pocit, že jde jen o nějakou módní pózu, kterou ale bohužel nejvíc odnesou ty děti, které jsou ochuzeny o čas strávený s prarodiči, o tak samozřejmou věc, jako je nějaká sladkost na smlsnutí apod.
Shodnete se se svými dcerami, snachami či matkami a tchyněmi na výchově svých dětí? Dokážete se respektovat? Já v tom nějak tápu. Tolik jsem se těšila, až budu babičkou a teď si připadám pomalu jako nesvéprávná a neschopná postarat se o malé dítě. Je mi z toho opravdu hodně hořko.
1.9.2015 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 150 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Názor na výchovu aneb Střet generací
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Se dnes nadělá řečí s výchovou a sladkostmi. Dříve lidé měli povinnosti. Nejspíš nediskutovali, a jací vyrostli z mých rodičů slušní lidé. Je pravda, že já sama jsem už na kopřivy pro drůbež nemusela. atd… Potomkům 17, a 20 roků jsem sladkosti dávala, příliš nediskutovala a zatím se zdá vše OK. Prostě: kázeň musí být, tak je to správné…. Syn chodí na střední a dcera jako čerstvá maturantka si našla práci v oboru. Taky mě babičky v něčem štvaly. Jedna babička měla zafixované že je NĚCO dávat dětem lízátka. Dalo mi to hodně práce ji přesvědčit ať jim to nekupuje a nedává. Jí se to moc líbilo, byla to laciná sladkost a dlouho vydržela. Mě nejvíce vadila lízátka kvůli zubům. Ale tatranky, sušenky jsme jedli a jíme doposud. Tlustý v rodině nikdo není, jen já mám velmi mírnou nadváhu. Muž i „děti“ jsou štíhlí.
Že to není zdravé… když se to nepřehání.. co dnes je zdravé. To by se musel člověk odstěhovat do hor odstřihnout od civilizace, vše si pěstovat sám. A stejně prší kyselé deště. Dnes mají lidé málo starostí, tak si je přidělávají tím, že šaškují okolo jídla. Všeho s mírou…
Jako ve všem každý extrém není dobrý, nejlepší je vždy ona zlatá střední cesta !!! Také mám 7letou vnučku, která je takto extrémně vychovávaná...v jídle, chování, nárocích atd. chodí do soukromé školy, byť má základní školu u nosu, nic neznačkového by na sebe nevzala atd. vše se doma točí kolem ní. Nelíbí se mi to, ale musela jsem to příjmout jako fakt, rozhodně se nechci dohadovat a tak se to logicky odrazilo, vidíme se občasně na hodinovém posezení. Nejsem babička co by toto přijmula za životní styl, ale také se nedohaduji ani do toho nemluvím, oni znají mé názory a také je musí respektovat jako já ty jejich.
Myslím si, že pokud rodiče své děti netýrají, tak prarodiče nemají absolutně žádné právo zasahovat do výchovy. Pokud rodiče nechtějí dávat dětem sladkosti, přijde schválnost, drzost a nevychovanost od babičky, že jim je dává. Ano, a to i ten domácí koláč. Přesně takhle nerespektuje, aby třeba malé nesladila bílý jogurt. Nesčetněkrát opakováno ode mě i do manžela. A co myslíte, když jsem po malé jogurt dojídala, zase jsem zjistila, že jí ho osladila. Nechápu, kde se to v té starší generaci bere, že dělají takové naschvály. Fuj, to jsem se zase rozčílila. 
.jpeg)
Nofar - 1.9.2015 7:54 
Věřím, že rozumných rodičů je daleko víc, než těch, kteří se vzhlídli v západním stylu a potlačili tak svůj zdravý rozum.
Neplet se jim do toho, nevyhrajes a budes za zlou. Kdyz nechteji hlidat, tak nehlidej. Jejich problem. Nech to plavat, jsou to jejich deti.
Mela jsem znamou, ktera vychovava dite stejne, zadne sladkosti, zadna duvera, natoz nocovani u prarodicu.
Dopadlo to tak, ze dite ve chvili, kdy se dostalo z plne rodicovske pece do skoly, vrhlo se na zakazane ovoce - sladkosti a stalo se prakticky zavyslym. A v dobe, kdy rodice zacli potrebovat hlidat (prazdniny), tak uz nikdo nemel zajem. Brecely a stezovaly si pak kudy chodily . Mno, musely se zaridit.
Zuzilka - 1.9.2015 5:53
Jsem babička čekatelka a doufám, že to nějak ustojíme.
Ale popravdě, nějak té nové době nerozumím. Děti potřebují pevné mantinely, jinak jsou zmatené, jsou to malí lidé, kteří se teprve všechno učí, se spoustou věcí se ještě nesetkali a dost těžko mohou mít utvořený vlastní názor, ten potřebují teprve získat. Takže diskutovat se čtyřletým vztekajícím se dítětem mi přijde jako pitomost. Nejsem pro žádnou ráznou výchovu, děti jsem nikdy nebila, ale jsem pro výchovu slušných lidí, kteří nežijí a ani nebudou žít ve vakuu, respektují i potřeby ostatních. Osobně si myslím, že ty děti jednou tvrdě narazí, že jim rodiče dělají medvědí službu. Už jen vstup do školky nebo do školy je pro ně pořádnou fackou, najednou se po nich chce, aby se přizpůsobily kolektivu, teď se půjde na procházku, teď se jde jíst. Nebo si myslíte, že tam je prostor na to, aby se vyhovělo přání každého dítěte? A co teprve v životě? Nebo s vámi v práci někdo diskutuje, že se vám tohle či tamto nechce udělat? 
Mila Aleno, s nazorem vasich dcer na sladkosti souhlasim, i kdyz si myslim, ze maly kousek cokolady jednou tydne nikoho nezabije. Bohuzel vysledky volne vychovy vidim vsude kolem sebe a nikdy bych na neco podobneho nepristroupila - vysleedkem jsou zpovykani spratci obtezujici sve okoli apod. Co az si vnoucek usmysli, ze nebude chodit do skoly, nebo ze nepojede na dovolenou? Take s nim maminka bude sahodlouze diskutovat? Ja sama sice nejsem zadny general, ale narozdil od mnoha matek prosazujicich volnou vychvu je mi jasne, ze detem je treba urcit jasne hranice.
Já jsem mladší ročník, k výchově se vyjadřovat nebudu, ale k těm sladkostem: Sladkosti tělu vůbec nic nepřináší, já osobně si dokonce myslím, že sladké je horší než tučné. Takže z mého pohledu je jen dobře neučit děti na sladkou chuť a nepovažovat konzumování sladkostí za běžné. U nás doma se sladké jedlo vždy normálně a já to z dnešního pohledu považuji za špatné, že mi mamka místo tatranky nenakrájela radši jablko, nemusela bych dnes odvykat od této závislosti.
.jpg)
Nejsem ani babicka a ni nemam male deti (nastesti), ale mam dve dcery, dnes 21 a 19 roku ,ktere mely castecne volnou vychovu. To v tom smeru, ze ceska babicka silela jako ty a naopak danske pribuzenstvo silelo nad tim jaka jsem matka drakula. Proste byla jsem neco mezi a ani jednomu se to nelibilo. Ja nemela nikdy trpelivost na pulhodinove vysvetlovani proc jdeme na prochazku a co by radsi delaly. Ale pokud nechtely jit se mnou tak jsem jim vysvetlila, ze jsme doma sami a musime jist a jinak nez prochazkou nenakoupime. V podstate dostaly na vyber bud pujdete se mnou a koupime k veceri na co mate chut, nebo nakoupit nepujdeme a zustaneme doma ale v tom pripade jsou k veceri suche rohliky. Nekdy byly suche rohle a vysla me vecere levne a navic si priste rozmysleli nejit se mnou nakupovat. A nekdy se mi podarilo je cestou zapichnout u nejake kamaradky s tim ,ze je cestou z nakupu zase vyzvednu, ale koupim to co ja uznam za vhodne. ... proste vysvetlovat proc ne, ale dat jim pro ne neprijemnou variantu na vyber ve stejne rovine jako je to co chces delat ty. Da to zabrat na mysleni, ale ve vysledku vyhovis dceram a pritom ziskas to co chces ty 
.
Puberta byla s takto vychovanymi detmi zazitek! Protoze ony mely odmalicka vypestovany nazor na VSECHNO a vedely, ze vzdycky ke vsemu je i jina alternativa. Ovsem kdyz nejhorsi tzv. sebehledani v puberte preslo, tak byl od nich svaty pokoj, diskutuji rozumne, v podstate starsi tak od 14 je lidska, mladsi to trvalo o rok a pul dele, ale u nas se nikdy nekonala hruza, kdy pubertaci zacnou nekdy na stredni blbnout a zkouset vsechno mozny. Takze ano je to silena vychova, ale pokud se vezme ze spravneho konce tak vysledky jsou ok - tot muj nazor.
Ke sladkostem - podle me na jeden bonbon jeste nikdo neumrel, ale na druhou stranu Aleno cokoliv sladkeho je energeticka bomba pro detske telicko. Zkus dite nadopovane cukrem a energii dlouhodobe premlouvat. V ramci tyhle sileny premlouvaci a vysvetlovaci metody mas vetsi sanci na uspech po jabku nez po 20g cokolady . ano ditko neumre a sladkosti patri k detstvi, ale jsi sama proti sobe, nebud blba!
Já mám 13nácti letou dceru a 10ti letého syna.Panují u nás pravidla.Svačinky si chystají sami atd.Respektujeme jejich názory odsud posud.....Nemluvím do výběru oblečení,ale když řeknu,že v sedm bude doma,tak v sedm bude doma.....Všeho s mírou.
orinka: uletěl mi konec
-ale to je fuk, hlavní už jsem napsala.
Alenko, a jak jsi ty své holky vlastně vychovala, když takhle vychovávají ony? Vykašli se na nějaké soudy, žij a nech žít. Buď ráda, že ti děti necpou od rána do večera, ještě bys byla ráda za trochu volna
. Ano, ani mně se taková výchova nelíbí a malé dítě je stále jen dítě a ne rovnocenný partner k diskusi. Ovšem - hlavní odpovědnost nesou rodiče a ti děti připravují pro současný a budoucí svět. Který se nám, seniorům, rovněž líbit nemusí (a nelíbí)
Na návštěvy k vám ještě chodí, vnoučci snad podvyživení nejsou a
Zase jedna babička, která to moc řeší.Máme taky dvě vdané dcery, 4 vnuky rozdělené na malé a velké, první dcera měla kluky poměrně brzo a mladší si dala načas.
Když dcery chtějí, pomůžu, zařídím a udělám, ale zásadně se jim do výchovy nepletu a nepletla jsem se. Je pravdou, že teď se děti vychovávají trochu jinak než když jsem byla mladá, ale nemohu říct, že by to bylo horší. Mladší dcera žije v Americe a tam je výchova dětí ještě volnější než u nás, ale jak si jděti vychovají, takové je budou mít a já do toho zásadně nezasahuju.
Respektuj výchovu dcery a nepleť se jim do ničeho.Chápu dceru, že má strach, že porušíš pravidla.
ja respektuji - snazim se co se vychovy a stravovani tyka. Vnucka by mela zbytecne zmatek. Dcera si vse pripavi - doda a ja pri hlidani krmim pripravenym. Je zatim mala 20 mesicu.
.jpg)
Ja se s tchýni nemuzu ani bavit, natož shodnout..a mama teda me prani respektuje, nejsem az tak jako tvé dcery, ale asi hodne blízko...no a tim ze me respektuje, tak ma nasi dceru na prázdniny a je velice vítána...tvým dcerám se teda moc nedivím 
