A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Čekáme narození našeho prvního dítěte, podle ultrazvuku už víme, že to bude chlapeček. S radostí jsme to oznámili oběma rodičům a v podstatě hned se strhla pěkná mela. Tchán s tchyni totiž okamžitě oznámili, že sláva, aspoň bude další pokračovatel po generace předávaného jména Bohumil.
Jmenuje se tak u nich v rodě každý prvorozený syn už snad po dvě století zpátky. Dokonce si vedou nějakou rodinnou kroniku, kde jsou všichni ti Bohoušové pěkně zaznamenáni i s jejich manželkami a potomstvem. I můj tchán se jmenuje Bohouš, manžel rovněž.
V rodině je kvůli jménu pro našeho syna doslova rozkol. Ani já, ani můj muž si jméno Bohumil nepřejeme. Manžel ho přímo nesnáší, už jako dítě ve škole trpěl výsměchem, dodnes si prý pamatuje, jak na něj děti pokřikovaly: „Bohouši, kde máš Bratrstvo kočičí pracky?“ Už tehdy se zařekl, že jestli někdy bude mít syna, rodinnou tradici poruší a dá mu jméno podle svého výběru, nikoli stanovené direktivní rodinnou tradicí.
Hlavně tchán je z toho ale celý pryč. Doslova zuří, všemožně nás zaříkává, povolává k odpovědnosti a úctě k předkům. Tvrdí, že syn nemá žádné právo porušovat dvousetletou, zakořeněnou zvyklost jejich rodu. Hodně se kvůli tomu hádají, až mi to připadá, že snad dojde k nějakému nesmiřitelnému sváru doslova na život a na smrt.
Víte, kdyby se jednalo o jiné jméno, například Rudolf, Eduard, Adam apod., nebránili bychom se tak vehementně a podvolili se. Ale já na svého synka skutečně nechci volat Bohoušku, Bobane, Bohušu (pomoc, to si vždycky vybavím ten film Kurvahošigutentag).
Zajímalo by mne, jaký máte na tuto situaci názor. Je od nás sobecké, když porušíme nepřetržitou rodinnou tradici, nebo máme právo pojmenovat své dítě tak, jak chceme my?
7.8.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Doudice: to, ze budeme mit jednou Žibřida, o tom mluvime s manzelem cca 10 let... teda kdykoliv se nas nekdo pta na deti + prida otazku o jmenech. To jsou takove teoreticke kecy, ja si stejne myslim, ze jednou, az to bude aktualni, dame potomkovi jmeno, ktere nas doposud nenapadlo 
Proste uvidime... Kazdopadne, dopredu jsem uz dala po rodine vedet, ze si myslim, ze deti by se po rodicich nemeli jmenovat, ze rozhodne pak odmitam, aby mi nekdo pred jmenem jeste pridaval "stara" nebo "velka". Dite ma mit vlastni jmeno.
A k Sone - Sono, muzes opacit, ze je sice hezke, ze maji v rodine tradici, ale ze mimino ma i druheho dedecka a ze by bylo nespravedlive, aby se davalo jmeno dle jedne nebo druhe rodiny... 
Vykasli se na ne, udelejte s mazelem podle sebe. Ono pribuzenstvo casem vychladne...
Bohouš byl přece ten nenasytný bernardýn, který při natáčení sežral vždy i suchý chleba, až někoho napadlo mu ho namočit v petroleji a mohli konečně scénu dokončit - to bych taky uvedla mezi mínusy
-jinak opravdu nechápu, proč se prarodiče do toho s.rou, oni tu už dávno nebudou a vy i dítě budete trpět a litovat, že jste se podvolili nátlaku /nakonec syn si může jméno nechat změnit, ale asi až po obdržení OP/
U mne by neuspěli /tlak vzbuzuje protitlak/ - odjakživa mám nevalné mínění o rodičích, kteří si neumí vybrat jméno pro dítě a pojmenují ho po sobě
- je to nedostatek obrazotvornosti, inteligence nebo lenost /hodně používáno u primitivnějších menšin
/
jéžiš, jdu s křížkem po funuse, není to jen můj nápad
Klidně bych se vzbouřila. Manžel je taky po otci. Bydlíme v jednom domě, už teď na Laďoooo! nepřiběhne ani jeden. Poštu si otvírají omylem naopak, ještě že dobře vycházejí. Takže náš syn se po tatínkovi prostě nejmenuje. Stejně tak jsem se dušovala, že nechci vůbec po nikom z rodiny, Jenže pokud nechci exotiku nebo blbé kombinace s příjmením, moc nám toho nezbylo. Teď jsme řešili jméno pro druhé. Prozradili jsme, že to bude holka. Jeden den manžel přespával u našich, protože byl na nějakém školení, a mamka mi volá: "Tak jsme odhlasovali, že to bude Eliška." "To je hezký, ale Elišku v životě nepodepíšu. Máte smůlu."
Makonec jméno vymyslela tchýně, líbí se jak nám tak, synovi. Je po mojí mamce. Takže spokojené jsou obě babičky - Jedna má zásluhy za vymyšlení, druhá jmenovkyni. Teď jen aby se doktoři nesekli a byla to opravdu ta holčička. No, za 3 týdny se uvidí.
No tak mu dejte dvě jména a máte pokoj. Tadeáš Bohumil Novák
Doudice: Já ho nevymyslela, Knapová ho má v povolených jménech v té knížce. A měli jste to dát 
.jpeg)
Kozoroh18 - 7.8.2012 9:14 - no jo, že by dali dvě jména, po každém dědečkovi jedno
sarmyn - 7.8.2012 8:53 - já jela do porodnice s tím, že to bude Ondřej a přivezla jim Honzu To bylo v době, když ještě muži k porodu nechodili, trochu se divili, ale co mohli dělat,že
Linda: Ještě k té Anně - opravdu také doporučuju nedávat! Ničí život! Komunikace s lidmi vázne, nemáte se totiž jak představit. Já jsem Anna, zní to blbě, copak se někomu říká Anno? Představit se zdrobněle - Anička, Andulka - taky blbé, Anča, Andula - taky hrůza. A když náhodou nejste drobná blondýnka a jste třeba korpulentnější, nebo na vás něco lidé nemají rádi, tak jste Andula a Andula, a nikdo vám to neodpáře. A ještě jak se trapně opravují, když jste přítomna - Andu - totiž Anička. Jméno je to pro ptáka a když máte i příjmení zvířecí - otáčejí se na vás při přírodopise pořád.
.JPG)
Ty máš obrovskou výhodu v tom, že si Bohouše nepřeje ani manžel, tak tu bouřku u jeho rodičů společně chvíli vydržte, ono se to usadí.
Soňo, já jsem taky odmítla bůhvíkolikátého Josefa v pořadí - pravda je, že nakonec máme dvě holky, ale když jsem poprvé otěhotněla a začali jsme s manželem mluvit o jménech, tak první jeho reakce byla "no samozřejmě Josef"
Manžel do té doby nevěděl, že se mi to jméno nelíbí, mám ho prostě spojené s primitivnějšími jedinci.
Měla bych tedy v případě narození kluka ještě jednu velikou kliku, tchýně moje rozhodnutí velmi podporovala, protože ona jméno josef dala taky kvůli nátlaku příbuzenstva, sama se ozvat nedokázala.
Pokud je manžel při tobě, tak bych to vůbec neřešila . Prostě si vybrala jméno, které se mi líbí.
Tak u nás také jak už tu bylo psáno
Já po mamce..stará Hana a Hanička, svica po dědovi..ale už i teta, takže stará Mirka a Mirečka, brácha po taťkovi.....no prostě , když jsem čekala prní dítě, tak jsem hned manželovi řekla, že děti se po nás jmenovat nebudoua máme nakonec tři a každé má jméno, které v rodině není
Je to vaše dítě a prarodiče to musí respektovat
Kareta:Pro mé třetí dítě v břiše Talenka vymyslela jméno Žibřida my si na to za dobu těhotenství tak navykli, že už nám to ani nepřišlo a ještě chvílu po narození jsme malému tak říkalii když se jmenuje naprosto jinak
a co druhý dědeček na toho by se neměl brát ohled, že by také chtěl aby vnuk byl poněm.
Promiňte, nějak mě to zlobilo.
