Otec na mateřské. Jsme exoti?
Zanedlouho se nám narodí první dítě. S manželem jsme se dohodli, že hned po šestinedělí převezme starost o miminko a domácnost on a já se vrátím do práce. Můj příjem je totiž dvakrát vyšší než jeho a není jisté, že bych se na svou pozici mohla vrátit i za delší dobu.
Ačkoli to celé považuji za naši věc a myslím si, že do našeho uspořádání nikomu nic není, reakce okolí a hlavně širší rodiny mě uzemnila. Podle nich jsem krkavčí matka, která myslí víc na kariéru než na dítě. Mají plnou pusu řečí, že malé mimino potřebuje především mámu, dělají si starosti, jak budu kojit.
Nechápu, proč jsou u nás stále zažité tyhle starosvětské modely, kdy je matka a manželka povinna všeho se vzdát a obětovat se pro blaho svých dětí. Děti mají přece oba rodiče. Když se může starat matka, měl by být téhož schopen i otec, aniž by to na dítěti zanechalo jakékoli následky. Ani v kojení nevidím žádný zádrhel. Myslím, že když budu své dítě plně kojit šest týdnů a pak bude dostávat mateřské mléko ráno a večer, až budu doma, nic tak hrozného se mu nestane. Sama jsem měla umělou výživu od narození a jsem zdravá.
Co si o tom myslíte? Dosud jsem se nesetkala s jedním jediným kladným ohlasem. Komukoli sdělím naše plány s rodičovskou dovolenou, každý je z toho vedle a začne na mě pohlížet jako na kariéristickou, vypočítavou potvoru. To ale není pravda, na miminko se moc těším, všechno už mám připravené. Co je špatného na tom, že si chceme zachovat slušnou životní úroveň? Přece to nedělám jen pro sebe, ale i pro to dítě.
Nemá někdo z vás osobní zkušenosti s otcem na rodičovské dovolené?
12.11.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Otec na mateřské. Jsme exoti?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.vera: Použila bych tohle:
vera: Určitě ano, ale matka je zkrátka matka. Otec prostě nemá prsa.
Ivča+3: Mazlení a kontakt s tatínkem neni jistota dítěte?
Asi jsem taky staromódní, ale nedovedu si nějak představit přenechat šestinedělátko celý den na starost tatínkovi. Kojení, mazlení,kontakt s matkou, to je to, co dítě potřebuje, je to jeho prvotní jistota. V přírodě tenhle model funguje většinově, zkrátka matka je ta, která je tu po narození pro dítě. Brala bych to po půl roce. Nakonec, také s námi chodila do práce jedna taková s funkcí , co už těhotná prohlašovala, že za dva měsíce po porodu je zpět. Kroutili jsme hlavou. Byla zpět, ale za další dva měsíce odešla zpátky na mateřskou. Oddechla jsme si za to dítě.
Křeček: My ale většinou nepíšeme, že se Mirka rozhodla špatně. My píšeme, že naše představy před porodem a po porodu byly dost odlišné a že se má připravit i na variantu, že se jí od dítěte nebude chtít odcházet. Žádné odsouzení jejího postoje. Spíš mi připadá, že jsme tím pobaveny. No, a to, že se přiznáme k tomu, že nás naše děti bavily a jejich dětství jsme si užívaly, to snad taky není odsouzení těch, které to mají jinak. Nebo jo
Nessie - 12.11.2013 13:45 taky to mám tak, děti a rodina jsou pro mě priorita, práce jen nutnost, abycho neumřeli nazí hlady někdepod mostem
Nessie: Přesně tak - někdo si užívá doma, někoho baví práce, tak je to v pořádku. Já to nikomu neberu, a právě proto nechápu, proč vás spousta píše, že je Mirčin postoj špatně.
Monik: to kojení pravděpodobně padne...ale dobrých 6 týdnů.
Stanik: homeoffice prostě není ideální, pokud nepřišíváš knoflíky, tak se potřebuješ na práci soustředit a mít na ni klid. Ten doma s malým mimčem prostě není! Odbíhat od práce jsem si zkusila a bylo to 3x náročnější.
Příspěvky jsem nečetla a píšu jako máma od 14. měsíčního mrněte.
Plány jsou pěkná věc, ale realita bude rozhodně trochu bolet.
Po svém šestinedělí bych šla do práce snad i na dvanáctky, protože od porodu jsem nespala ani jednu noc víc jak 4 hodiny (to jsem netušila, že to tak půjde do 5 měsíců).
Když bylo malýmu 7 měsíců, začala jsem pracovat z domu a to byl docela frkot - prcek a k tomu funkce na půlku úvazku, kde šlo o dost peněz a nedalo se to ošidit. Dostala jsem se do situace, kdy jsem byla jen jako dostihovej kůň a nebyla jsem schopná se plně soustředit ani na jedno. Dnes už jsem zase jen máma na plný úvazek a docela si to užívám.
Na tvém místě bych si vzala trošku víc času na rozhodnutí než jen šestinedělí... zaměstnavatel Ti musí držet flek po dobu mateřské. Takže té bych se nevzdávala a zjistila, jestli je naše původní rozhodnutí doopradvy vhodné právě pro naši rodinu.
Ať se rozhodneš jakkoli, přeju hodně štěstí a pevných nervů.
No já jsem to vnímala jako Křeček,opravdu mimina nemusím...Mě začaly děti bavit,až uměly mluvit,do té doby to byla facha a utrpení...Už ve svých 6 letech jsem musela přebalovat ségru,v 10 letech bráchu,ten zápach cítím ještě dnes...Děti jsem moc nechtěla,měla jsem toho dost u svých mladších sourozenců,ale když už jsem se na to dala,tak jsem se jim věnovala na 100%.Ovšem v r. 1986 byla placená mateřská jen rok,takže jsem musela jít do práce a dát kluka do jeslí,jinak to nešlo,manžel platil velké alimenty a ještě půjčku z 1.manželství....U druhého dítka jsem byla doma tři roky. (1989-1991).Kdybych byla bohatá,tak bych nedala bez chůvy nebo raději dvou,ani ránu....
Na místě Mirky bych všem těm chytrolínům rázně řekla, že pokud se vám nechystají měsíčně doplácet rozdíl mezi tvojí a manželovou mzdou, tak ať laskavě drží hubu.
Stanik me dneska sokovala. Cekala sem, ze bude vykrikovat jen atjde matka do prace co nejdriv a ono ne:-) to co psala se mi dost libilo.
Pokud jste se oba dva shodli na tom o čem píšeš,nevidím problém ve výchově.Proč by mělo dítě strádat,když bude se svým tátou?To je chlap pro ty lidi podřadný,?Spíš strádá dítě,které nežije v úplné rodině.,Kde se rodiče jen hádají a ponižují
Jeden chlap,který byl na mateřské,půl roku chodil za ženou v poledne do práce a ona ho tak nakojila.Taky jim to klapalo a dítě újmu žádnou nemá.
caira: 12:58 To jako zvracela kvuli tomu, ze te videla odstrikavat mliko?
Stanik: S temi psy mas pravdu. Nas pes se jeste tvari, kdyz ho budim a chci aby sel rano pred desatou ven
A pak lehne a chrape do vecera.