A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Čekáme narození našeho prvního dítěte, podle ultrazvuku už víme, že to bude chlapeček. S radostí jsme to oznámili oběma rodičům a v podstatě hned se strhla pěkná mela. Tchán s tchyni totiž okamžitě oznámili, že sláva, aspoň bude další pokračovatel po generace předávaného jména Bohumil.
Jmenuje se tak u nich v rodě každý prvorozený syn už snad po dvě století zpátky. Dokonce si vedou nějakou rodinnou kroniku, kde jsou všichni ti Bohoušové pěkně zaznamenáni i s jejich manželkami a potomstvem. I můj tchán se jmenuje Bohouš, manžel rovněž.
V rodině je kvůli jménu pro našeho syna doslova rozkol. Ani já, ani můj muž si jméno Bohumil nepřejeme. Manžel ho přímo nesnáší, už jako dítě ve škole trpěl výsměchem, dodnes si prý pamatuje, jak na něj děti pokřikovaly: „Bohouši, kde máš Bratrstvo kočičí pracky?“ Už tehdy se zařekl, že jestli někdy bude mít syna, rodinnou tradici poruší a dá mu jméno podle svého výběru, nikoli stanovené direktivní rodinnou tradicí.
Hlavně tchán je z toho ale celý pryč. Doslova zuří, všemožně nás zaříkává, povolává k odpovědnosti a úctě k předkům. Tvrdí, že syn nemá žádné právo porušovat dvousetletou, zakořeněnou zvyklost jejich rodu. Hodně se kvůli tomu hádají, až mi to připadá, že snad dojde k nějakému nesmiřitelnému sváru doslova na život a na smrt.
Víte, kdyby se jednalo o jiné jméno, například Rudolf, Eduard, Adam apod., nebránili bychom se tak vehementně a podvolili se. Ale já na svého synka skutečně nechci volat Bohoušku, Bobane, Bohušu (pomoc, to si vždycky vybavím ten film Kurvahošigutentag).
Zajímalo by mne, jaký máte na tuto situaci názor. Je od nás sobecké, když porušíme nepřetržitou rodinnou tradici, nebo máme právo pojmenovat své dítě tak, jak chceme my?
7.8.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Haninka: Kamarád se přiženil do rodiny, kde otec a bratr manželky měli stejné jméno jako on a, jelikož měl dost divné příjmění, vzal si manželčino, tak to měli taky trojmo.
Když se měl narodit syn, moje teta autmaticky předpokládala, že se bude jmenovat po tatínkovi. Když jsme řekla, že ne, osočila mě, že jsemna manžela zlá, když mu upírám něco takového a nechtěla mi věřit, že on to taky nechce. Když jí to řekl on osobně, chvíli uvažovala a pak odpověděla, že určitě chce syna pojmenovaného po sobě, jen to neví 
No pak začala vymýšlet ledacos ale trvali jsme na Kleofášovi a nechali ji, ať se baví. Pak se dopracovala k podobnému jménu, které jsme měli vybrané my, takže byla spokojená (teda ne že by to mělo na něco vliv).
Ovšem u dcery hned vyhrkla, že tak se jmenuje jakási příšerná příbuzná (kterou ani neznám) a že to snad nemyslíme vážně, snad to půjde ještě změnit.
Neměnilo se nic a dcerce jméno báječně pasuje, neumím si ji představit jinak.
Ať si příbuzní vymýšlí co chtějí, ale jméno vybírají rodiče a nikdo jiný.
.gif)
r1911: Dorka? to je jako Dorota?no potěš,ještě,že ti to neprošlo
....se omlouvám,ale to mi přijde fakt děsný
PEGG: Jméno Matěj se mi líbí, ale při vyslovení slova Matýsek se mi tzv. v kapse otvírá kudla (a že by mu určitě tak někdo říkal), takže žádný Matěj nebude.
Kaliban: přede mnou včera ve frontě stálo dítě, které oslovovali Bertíku a když neposlechl, tak Huberte
Vy, co radíte, aby dali dvě jména - ještě že na té tradici netrvá i její rodina, to by pak dítě muselo mít tři křestní jména. 
Pokud by mi to křestní jméno vadilo, tak bych ho dítěti nedala ani za nic, tradice netradice.
Ale beru, že každému se líbí něco jiného. U nás ani u manžela se tradice se jménem nedrží. 
Manžel je Tomáš, což se mi sice líbí, ale mít doma případně dalšího Tomáše nechceme ani jeden. Moje jméno mi nevadí, ale nedala bych ho. Vím od kamarádky, jak jí vadilo, že je Eva po mamce a že všichni chlapi v rodině jsou Josefové.
My ještě konkrétní jména vybrána nemáme, váháme mezi několika. K příjmení jdou téměř všechny varianty, co zvažujeme. Já bych dceři dala Dorku, ale to mi neprošlo, tak dáme něco z toho, na čem se shodujeme. Ještě je pár týdnů čas...
.jpeg)
Kaliban - 7.8.2012 11:44 - Eduard se mi náhodou líbí, člověk je dítě jen chvíli. Ono je sice hezké, když je miminko Matýsek, ale postupem času je to už jen Mates. Jméno by mělo být co nejvíc odolné nadávkám,chápu že to je těžké, protože děti vymyslí nadávku prakticky na každé jméno, ale některá k tomu přímo vybízejí. Taky by jméno mělo sedět k příjmení.Jednou mi zákazník nechtěl říct celé svoje jméno, nakonec z něho vypadlo, že se jmenuje Lešek Pešek, rodiče zabít
Ono ani Prokop Buben nebo Tomáš Marný není nic záviděníhodného
.jpg)
A stejně je to tak nějak jedno-já být kluk tak jsem Venca jak vyšitej,děděno jak od mámy tak od táty,moje jméno je úplně jiné a máma mi přesto říkal Jožko nebo Pepo
Badi: já mám stejné jméno s tchýní a s manželovou sestrou, to je teprve něco 
Ono to stejně nejde nikdy dovymyslet do všech detailů-synátor je Dan,takto krátce,dneska je mu 25 a v době mezi jeho 3-6 lety se tak jmenovala polovina psů v našem sídlišti.Nikdy jsem nepochopila proč.A pravidelně z něj dělali Jana
mam-ča: to je OK, teď už jen sehnat ty kmotry Surio Mario Chose Amadeus. Voni po ulici neběhají
.jpg)
neriesila by som nic z rodinou k vyberu mi staci vlastna hlava pripadne dohoda z partnerom...nikoho z rodiny by som do vyberu netahala ak hej mozu povedat svoj nazor a ak zvazim ze sa paci aj mne a partnerovi moze byt inak nie!
.gif)
moje babička říkávala že každé jméno je pěkné když se pěkně říká.....
Jela jsem v tramvaji s asi tříletým chlapečkem, jehož maminka oslovovala "Edíku". Fakt, že se tak malé dítě jmenuje Eduard mne na chvíli zaskočilo, ovšem všichni ti Eduardi, které znám já nebo historie, byli taky děti, že...
catcat: Oprava : Súrio Mário António Chosé Amádeus Bohouš Novák.
mam-ča: to není správná verze, chybí v ní ten Bohouš
catcat: Nejlíp Súrio Mário António Chosé Amádeus Novák.
