Sophiina volba. Čekám trojčata a mám zvážit redukci.
Řeším hodně bolestnou situaci a nevím, jak se s ní vypořádat. Manžel mi, bohužel, moc oporou není, prý bude respektovat mé rozhodnutí ať bude jakékoli. Jde o to, že jsem těhotná a čekám trojčata. Lékař mi doporučil, či spíše mně seznámil s tím, že v tomto případě je možné provést redukci plodů ze tří na dvě.
Zkusím vám v kostce nastínit naši situaci. Jsme s manželem spolu už deset let, mně je třiatřicet a jemu o dva roky víc. Máme už dva syny – osmiletého a šestiletého. Když kluci trochu povyrostli, zatoužila jsem po ještě jednom miminku a tajně si přála, že by to mohla být holčička. Otěhotněla jsem poměrně bez problémů a za pár týdnů se ukázalo, že miminko není jedno, ale hned tři.
Byl to šok, v první chvíli jsem se přímo v ordinaci rozbrečela. Doktor byl velmi ohleduplný a citlivý, chápal, jak mi je. Když jsem se trochu zklidnila, řekl, ať to napřed vydýchám a proberu s manželem a sdělil mi i tu možnost s redukcí.
V první chvíli jsem si říkala, že to je asi jediná možnost, podstoupit to. Jenže čím více o tom uvažuji, tím těžší to pro mne je. I když jsem s trojčaty v žádném případě nepočítala a výraz „zaskočilo“ mne to je velmi slabý, přesto se jedná o mé vlastní děti a představa, že nad jedním z nich vynesu ten příšerný ortel, mne doslova drásá. Na druhou stranu si neumím představit, jak bude ta trojčata zvládat, když už dvě děti máme. A to nejen co se týká péče, ale hlavně finančně. Nemáme se sice nějak špatně, ale trojčata, to je pořádný finanční zápřah na mnoho let dopředu. Plenami a výbavičkou počínaje přes nástup do školy, obutí, oblečení, tábory, školy v přírodě atd.
Pro manžela to byl rovněž šok, on, ač skoro abstinent, si musel nalít panáka rumu, který mám v lednici na pečení. Řekla jsem mu všechny své pocity, všechny pro a proti. On mne prý k žádnému rozhodnutí, které by pro mne bylo nepřijatelné, nutit nebude. Podpoří mne, ať se rozhodnu jakkoli. Tohohle jeho přístupu si cením, nicméně mám pocit, že jsem na to nakonec zůstala sama.
Času moc nemám měla bych se rozhodnout co nejrychleji a zmítám se mezi dvěma břehy. Chvíli jsem jednoznačně pro redukci, to asi když mi zrovna lépe funguje ta rozumová část mozku, ale pak se zaktivní ta citová a já si neumím představit, že bych něco takového měla udělat.
Chtěla bych se zeptat, zda si dokážete představit takovou situaci a jestli byste v tomto případě na redukci šly. Ne, nechci se rozhodovat podle toho, co mi řeknou v podstatě cizí lidé na internetu, jen potřebuju slyšet víc názorů, třeba i příběhů ze života rodin s trojčaty apod. Možná mi to pomůže si vše v sobě nějak ujasnit a rozhodnout se správně. Předem vám moc děkuji za vaše názory.
23.6.2014 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sophiina volba. Čekám trojčata a mám zvážit redukci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hm, to je dost šílená situace. Kdysi jsem četla o bezdětné paní, které nešlo otěhotnět, podstoupila možné i nemožné a pak když se to přes IVF povedlo, vadilo jí, že děti jsou dvě, ona přece chtěla jenom jedno. Podstoupila redukci, druhé dítě pak umřelo a neměla nic. Jenže vaše situace je jiná, vy už 2 děti máte a na 5 nejste podle mě připravená. Já bych, ať je to sebevíc bolestné, opravdu zkusila zapojit racio a zauvažovala bych, jak moc třeba hrozí, že to manžel vzdá (třeba je ten váš zrovna držák, ale hlavně v případě eventuelního postižení či "jen" nedovyvinutí dětí-které vám samozřejmě nepřeju)-jdou chlapi často od toho) a jestli si umím představit, že zůstanu s 5 dětmi sama. Když si je necháte, jistě to nějak zvládnete, ale za cenu fyzického i možná i finančního vyčerpání a odsunu dvou starších i manžela na vedlejší kolej (k tomu dojde, ať se budete snažit sebevíc). Osobně bych podstoupila redukci na jedno dítě, a to i s rizikem, že nakonec nemusí být žádné. Moc vám držím palce, ať to dopadne nejlíp, jak může!
.jpg)
asi bych nedokázala na redukci jít...
.jpeg)
ploduska - 24.6.2014 7:28 i já podstoupila odběr plodové vody a moc jsem se o své vymodlené dítě bála, ale byla jsem rozhodnutá nepřivést na svět postižené dítě. I přes to, že bych tím pohřbila poslední šanci na dítě, tak bych se ho raději vzdala.
Ale to není případ Zuzky, tam jich jen moc Pokud by se některý z plodů nevyvíjel, tak by asi nebylo o čem uvažovat, to by sem Zuzka napsala, takhle to vypadá, že to je zatím v pořádku.
Myslím, že jen málokdo by v budoucnu alespoň nezavadil o tu myšlenku, že mohly být tři a jsou jen dvě
Mě by to pronásledovalo až do konce života
kubikm:
ano i přesto jsem ho podstoupila - postižené díte bych na svet vědomě nepřivedla...
Tante Ema:
myslím, že by ses divila, jak se to nasčítá...
orinka:
proto jsem psala, že Zuzany se to až tak netýká - každopádně by ale měli zvážit i to hledisko
a k tomu přikrmování - to taky nevím, kdes na to přišla, že stejně bude přikrmovat, tak je to jedno....
orinka - 23.6.2014 17:28
snad to tady nastávající maminka čte a rozhodne se podle sebe, byla bych moc ráda, kdyby se ještě ozvala.
Kamarádka s trojčaty šla na redukci, nakonec byla ráda že se udrželo jedno, o ty další dvě přišla. Pokud je všechno v pořádku zdravotně, nešla bych.
snažila jsem se něco najít, tady jsou zkušenosti maminky trojčat
http://dvojcata.webzdarma.cz/prispevky/a20050216.htm
urcite by mne to zaskocilo, to ano....ale rozhodovat se o redukci? To je opravdu krute ajak s eznam, tak by mne to pri me citlive povaze pronasledovalo cely zivot.....takze ja bych si nechala vsechny. O redukci bych zvazovala pouze v pripade, kdyby se jedno miminko prestalo vyvijet a ohrozilo by to ostatni....
Preji hodne sil v tak tezkem rozhodovani.....a co se tyce financniho zabezpeceni? To jedno navic k tem ctyrem? to uz by se nejak zvladlo!
ploduska: Daňoví poplatníci, plodusko, krvácejí úplně jinde než na nepotraceném trojčeti, dokonce ani na nezodpovědně počatých a porozených (a že jich takových dneska už moc není) dětech.
Shayla: Tak tak. Jediné, proč bych to zvažovala, by bylo, kdyby je Zuzana všechny tři nechtěla.
Zažila jsem něco podobného, ale o těhotenství jsem pak přišla. Redukci jsme vůbec nezvažovali, i když jsme měli strachu plné gatě.
Nedělala bych to, pokud nejsi pevně přesvědčená, že tolik dětí nechceš a radši jedno obětuješ.
Pokud je máš ráda, nech si je, i když se musíte připravit na to, že to bude hodně těžké. Ani ne tak materiálně, toho se neboj, to se vždycky nějak udělá, spíš všechno ostatní.
My máme teď čtyři děti, pět bychom uživili taky, i když by to nebyl žádný med, což ostatně není ani teď. Je to dřina, ale máme z nich radost. Trojčata budou šílená dřina, ale taky výjimečná radost. Velká věc, ale jestli se máte rádi, dokážete to.
Zažila jsem něco podobného, ale o těhotenství jsem pak přišla. Redukci jsme vůbec nezvažovali, i když jsme měli strachu plné gatě.
Nedělala bych to, pokud nejsi pevně přesvědčená, že tolik dětí nechceš a radši jedno obětuješ.
Pokud je máš ráda, nech si je, i když se musíte připravit na to, že to bude hodně těžké. Ani ne tak materiálně, toho se neboj, to se vždycky nějak udělá, spíš všechno ostatní.
My máme teď čtyři děti, pět bychom uživili taky, i když by to nebyl žádný med, což ostatně není ani teď. Je to dřina, ale máme z nich radost. Trojčata budou šílená dřina, ale taky výjimečná radost. Velká věc, ale jestli se máte rádi, dokážete to.
