A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Čekáme narození našeho prvního dítěte, podle ultrazvuku už víme, že to bude chlapeček. S radostí jsme to oznámili oběma rodičům a v podstatě hned se strhla pěkná mela. Tchán s tchyni totiž okamžitě oznámili, že sláva, aspoň bude další pokračovatel po generace předávaného jména Bohumil.
Jmenuje se tak u nich v rodě každý prvorozený syn už snad po dvě století zpátky. Dokonce si vedou nějakou rodinnou kroniku, kde jsou všichni ti Bohoušové pěkně zaznamenáni i s jejich manželkami a potomstvem. I můj tchán se jmenuje Bohouš, manžel rovněž.
V rodině je kvůli jménu pro našeho syna doslova rozkol. Ani já, ani můj muž si jméno Bohumil nepřejeme. Manžel ho přímo nesnáší, už jako dítě ve škole trpěl výsměchem, dodnes si prý pamatuje, jak na něj děti pokřikovaly: „Bohouši, kde máš Bratrstvo kočičí pracky?“ Už tehdy se zařekl, že jestli někdy bude mít syna, rodinnou tradici poruší a dá mu jméno podle svého výběru, nikoli stanovené direktivní rodinnou tradicí.
Hlavně tchán je z toho ale celý pryč. Doslova zuří, všemožně nás zaříkává, povolává k odpovědnosti a úctě k předkům. Tvrdí, že syn nemá žádné právo porušovat dvousetletou, zakořeněnou zvyklost jejich rodu. Hodně se kvůli tomu hádají, až mi to připadá, že snad dojde k nějakému nesmiřitelnému sváru doslova na život a na smrt.
Víte, kdyby se jednalo o jiné jméno, například Rudolf, Eduard, Adam apod., nebránili bychom se tak vehementně a podvolili se. Ale já na svého synka skutečně nechci volat Bohoušku, Bobane, Bohušu (pomoc, to si vždycky vybavím ten film Kurvahošigutentag).
Zajímalo by mne, jaký máte na tuto situaci názor. Je od nás sobecké, když porušíme nepřetržitou rodinnou tradici, nebo máme právo pojmenovat své dítě tak, jak chceme my?
7.8.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
tak mu dejte jména 2 a vy si ho oslovujte jak chcete a rodinnou tradici zachováte. Při křtu se přeci dává jmen kolik kmotrů
.JPG)
A kdyby se vám narodily samé holky, tak by pokračovatel rodového jména nebyl, nebo byste museli aspoň dát Bohumilku?
Tchýně zkoušela na mě tlaky, ať dáme Staníka - po tchánovi, ten se jmenuje po otci, ale hned v úvodu jsem jí řekla, že je kalendář plný krásných jmen, která ještě v rodině nemáme. No, byla nas...., ale nenadělá nic...
Pojmenovali jsme dítě Jakub a tchýně pak říká:" to je divné jméno, jakési novoty...jak mu budete říkat?" A to tchýně od mala klečela několikrát do týdne v kostele a jméno Jakub neznala... 
A to já to mám ještě lepší... na víkend plánujeme svatbu a vezmu si příjmení po nastávajícím. Se skorotchýní si z přítele děláme srandu, že až si změním příjmení, bude to mít doma stereo 
Máme stejné jméno .
Jinak přítel se jmenuje stejně jako můj synovec (2 roky) a je to čistě shoda náhod. Jednou jsme byli s přítelem u mých rodičů na návštěvě a moje mamka zrovna hlídala vnoučky a když jednoho prcka ořikla: K*** fuj, ty čuně, necucejto, tak přítel, tenkrát ještě značně vyjukaný a kuřák, odhodil cigaretu a nechápavě koukal. Pak se mu máma omlouvala, že mluvila na kluka, který se zrovna snažil ochutnat odpadkový koš.
Jinak k tématu - jsem názoru, že když moje dítě, tak mnou vybrané jméno (po domluvě s otcem dítěte samozřejmě). V naší rodině nejspíš na tradičních jménech trval děda. Máme je po babičce a strejda po dědovi. U mámy narazil, má dvě holky (sestru a mě) a po (pra)rodičích se nejmenujeme. U strejdy mu to ale vyšlo a tak rod Kadliků vesele pokračuje. V tátově rodině to neřesili a jména jsou různorodá.
Ono je to asi fuk jestli moderní nebo nemoderní, ale hlavně mu dejte jméno, které se líbí vám dvěma. Protože vy na něj pak budete volat a oslovovat ho a vyslovovat to dvěstě krát za den. Abyste pak nedopadli jako jedna holka, někde jsem to četla, že musela ze stejného důvodu dát jméno Stanislav, a on to teda chtěl i její muž, ale jí se to jméno tak hnusilo, že ho tím oslovovat nedokázala a tak mu celý život říkala přezdívkama.
Ohledně výběru jmen, taky ve mě Pepa evokuje promitivy s lopatou a Máňa ušmudlanou nevábnou ženštinu v zástěře s odbarvenými vlasy
. Ale chtěla jsem říct, že já mám klasické jméno, ale vyrůstala jsem v generaci Monik a Sander a byla jsem jediný exot ve škole se starým jménem. Děti mého bratra mají naopak moderní jméno, ale zas jsou ve třídě se samými Mařenkami, Andulkami, Anežkami, Josefy a zas jsou za blbce . Takže si člověk nevybere, když dá jméno, které se momentálně vymyká zvyklostem, vždycky bude za exota.
Já teda osobně akorát nemám ráda zvířecí jména - Mi(y)ška, Kačenka, Andulka... a taky Nelinka a Filípek, neboť tak se jmenoval každý druhý pes v naší ulici. A pak z nějakého záhadného důvodu nesnesu jméno Nikola
.gif)
Stejně je skoro všichni oslovují : velkýho tak jak se jméno píše a malýho zdrobněle a ještě zkomoleně
mam-ča: No mé stejné jméno s maminkou umožnilo libovolně přebírat poštu, co bylo praktické, když něco bylo uložené, šel ten, kdo měl čas. Ale jinak jsem proti jménu po rodičích, dítěti se nemá vnucovat, že musí být jako tatínek.
krasaka: možná jsem to tenkrát zapříčinila sama,když jsem tvrdila,že jméno pro kluka bude těžký oříšek,protože se mi skoro žádný nelíbí a ať ho tedy vymyslí manžel,já jsem vybírala pro holku
Nesouhlasím s dědičným jménem, ale možná to má i praktickou stránku. Až budete např. po dědictví přepisovat dům, tak nebudete muset převádět plynoměr, elektroměr, vodoměr...a další. Všechno bude na Bohouše...
talenka: My jsme měli zase pracovní názvy Kleofáš a Eulálie, taky nám to nikdo nevěřil a nikdo neryl. I když. Ten Kleofáš se mi časem začal líbit, občas tak z legrace synkovi říkám
annie - 7.8.2012 6:22: Vzbouřili se Karlovi a dali Tadeáš? No to teda vylepšili, jen co je pravda Tadeáš je strašné jméno, skoro jak ten Bohumil.
loupák: Souhlasím. Pořád lepší Bohouš než ty modernosti, co teď frčí. Všude samý Tobiáš, Maxmilián, Matyáš.... 
Santé: taky nemusím tyhle prastarý český jména jako je Pepík,Kadel,Lojzík a pod....
,naštěstí má manžel spíš ,,novější,, jméno a i když je prvorozený syn,nejmenuje se po otci...když nad tím tak přemýšlím,nevím proč vlastně chtěl,aby se náš syn jmenoval po něm
Tak v tomto případě bych dvě jména nedávala. Shodnete se s manželem, to je hlavní.
A ne ty,ale manžel by měl otci jasně říct, že s tímhle jménem si zažil své a rozhodně to nehodlá opakovat u svého syna. Že to byl hodně hloupý nápad už pojmenovat tak jeho.
loupák: máme plný kalendář hezkých českých jmen i střízlivě znějících zahraničních, dávat jména podle seriálů z latinské Ameriky je taky
- ale křestní jméno by mělo slušet i k příjmení, takže za těch pár měsíců od ultrazvuku je možno nějaké vhodné vymyslet
Ovšem aby se dcera jmenovala po mamince a syn po otci, to nesvědčí o velké námaze a přemýšlení
loupák: no dávají sice i Nikolase apod, ale Josef i pro mě 
, ať se nikdo neurazí ale Alois, Karel, Antonín, Miroslav...
krasaka: tak bacha jo,můj manžel není žádná primitivní menšina,bych si vyprosila....já mám zase takový názor,že právě ti primitivnější dávají jména jako jsou: Angelika,Amanda,Carmen,Max a pod.....
