Ateista versus věřící. Může to klapat?
.jpg)
Pocházím z ateistické rodiny. U nás nikdy nikdo nebyl věřící, nechodil do kostela. Dokonce ani moje babička a prababička, které ještě vyrůstaly v době, kdy měly náboženství ve škole. Od babičky jsem dokonce slyšela i nějaké posměšné „náboženské“ říkánky, kterými se jako děti bavily.
Co se týká víry, mám v sobě jasno. Sice moc nerozumím tomu, co ty, kteří v Boha věří, vede k té poslušnosti a respektování něčeho, co podle mne vůbec neexistuje, ale myslím, že je to každého věc. A pokud někdo k životu berličku v podobě nějaké nadpřirozené existence potřebuje a žije se mu tak líp, proč ne? Nikomu to neberu, ač mám na různá náboženství jasně vyhraněný názor a považuju je za strůjce mnoha špatného, co se na světě kdy událo. Ať je to násilné obracení na svou víru, války, inkvizice a v poslední době i tolik diskutované zneužívání malých dětí ze strany duchovních.
Je mi šestatřicet a dosud jsem svobodná a bezdětná. Nijak mne to netrápí, po vlastních dětech zatím moc netoužím a své „mateřské pudy“ si vybíjím na neteři, kterou mám moc ráda.
Před časem jsem poznala muže, se kterým jsme si hned padli do oka. Pomalu se mezi námi začal rozvíjet vztah, chodili jsme spolu na večeře, do divadla, kina, o víkendu vyjeli na výlet. Po nějaké době vyšlo při jednom hovoru najevo, že je silně věřící. Od dětství. Jejich rodina je v tomto ohledu pravděpodobně pravý opak té naší. Oni chodí do kostela, ke zpovědi a dělají všechny ty věci, které věřící dělají.
Zavedli jsem na téma víra dlouhý hovor, každý z toho svého pohledu a já zjistila, že v tomto ohledu si nikdy nemůžeme porozumět. Já nechápu, jak on může věřit a on zase, že já nevěřím. Jenže zatímco já nemám potřebu ho předělávat a nutit ho, aby svou víru opustil, on mi řekl, že za svůj největší životní úspěch by považoval, kdyby se mu mne, zapřisáhlou ateistku, podařilo na jeho víru obrátit. Tím mě dost vyděsil, představa, že do mě hustí nějaké náboženské řeči, je mi silně proti srsti.
Jenže jinak je mi s ním fajn. Jen nesmí přijít řeč na Boha apod. V tom se opravdu diametrálně rozcházíme. A já teď přemýšlím, jestli má vůbec cenu v takovém vztahu pokračovat. Nikdy jsem se s nikým takovým nesetkala, tedy v takové blízkosti. Jeho příslušnost k víře mne svým způsobem děsí, ale zase si říkám, že to v praxi moc „nežere“, vzhledem k tomu, že spolu, ač nesezdaní, normálně spíme. To by, kdyby byl opravdu silně věřící, neměl.
Myslíte, že může takový vztah fungovat? Já ani nikoho, kdo by v podobně „smíšeném“ páru žil, neznám.
13.9.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 154 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ateista versus věřící. Může to klapat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Pokud jsou oba tolerantní, mají naději na hezký vztah zrovna tak jako v každém jiném partnerství. Ale skutečně jde v první řadě o toleranci a vzájemné pochopení, což je potřeba vždycky bez rozdílu vyznání. A dovolím si napsat, že nejde jen o ty dva, protože velkou roli hrají i rodiny partnerů. Tohle jsem zažila na vlastní kůži, my bychom se s manželem domluvili bez problémů prakticky vždycky, ale jeho rodina to viděla jinak a skalní věřící téměř vždy požadují, aby se jim ostatní přizpůsobili, protože to je pro dobro věci. 
Ještě ke křtu - pokud si někdo myslí, že dá dítě pokřtít, jen aby byl klid v rodině, tak to je omyl. Protože křest je podle věřících závazek, že dítě bude vychováváno k víře, takže v tom by měli být oba rodiče zajedno (ano - ne).
Těch třecích ploch je opravdu dost - jak už tady někdo zmínil otázky antikoncepce, výchovy dětí, pospolitosti rodiny atd.
Odpovím stručně na otázku z nadpisu - nemůže. A už vůbec ne s člověkem, který Vás chce převychovat a obrátit na víru. Navíc vliv jeho rodiny bude silný. A kdybyste spolu někdy v budoucnosti měli děti, tak se situace vyhrotí mnohem víc.
Náš táta je takový ateista, že se občas bojí, že ho Pánbůh potrestá 
Máma je věřící, ale vzájemně se na víru a nevíru neobracejí, a proto jim to funguje. To je podle mě základní kámen úrazu a nikdy nepochopím, proč mají někteří věřící partneři pocit, že je jejich víra tak super, že ji musejí sdílet s partnerem, protože jinak přece nemohou být šťastni. Je určitě lepší najít si stejně smýšlejícího partnera rovnou a nikomu to nenutit. Zažila jsem to dvakrát, jeden byl jehovista, druhý buddhista, oběma jsem na začátku řekla, že se na víru obrátit nenechám (sama v Boha věřím, ale církev neuznávám). Oni jasně jasně, a pak začal nenápadný nátlak a přesvědčování, až jsem toho měla plné zuby. Další věc je to kázání vody a pití vína-např. sex před svatbou, že. Mně to přijde jako pokrytectví.
No, myslím, že je to otázka dost zásadní a pokud nejste schopni e pochopit a domluvit, jděte od toho. Lidé by si měli rozumět a navzájem se chápat, respektovat jeden druhého a to s tak odlišnými názory a postoji prostě nelze. Časem přijdou děti, jeden bude chtít, aby chodily do kostela, druhý tomu bude zuřivě bránit, i okruh známých je samozřejmě odlišný. Navíc Teraza se jeví jako dost nekompromisní s postojem, který nepřipouští diskuzi, takže za sebe opravdu radím rozchod a najít si partnera stejného smýšlení. I tomu mládenci bude lépe s někým, kdo mu bude rozumět a před kým se nebude muset obhajovat.
loupák: kdyby semnapsal on, tek mi treba taky pripada jako fanatik, ale nevime. Kazdopadne ja tam moc te tolerance o kteretereza tak mluvi nevidim
.gif)
sevenofnine: píšeš v 9:12......
chytrájakrádio: hmm já tam nic takového nevidím, že by on měl nějak vymezený čas atd. prostě jí takové věci "neberou" no a co? Proto je horší člověk? Třeba má jinou cestu, jiný životní úkol, jiný čas poznání, to přece není nic proti ničemu. Proč to, že jí duchovno nic neříká tak by měla hned být zaseklá atd. Není nutné aby všichni lidé na světě v něco nebo někomu věřili, to z nich nedělá zbloudilé ovečky , které je třeba pochytat a přivést na jedinou a správnou cestu.
.gif)
chytrájakrádio: 
mě nepřijde zaseknutá,jenom se prostě nechce obrátit na víru a už jenom to pomyšlení,že si to dal její přítel jako úkol,jí vytáčí,se jí vůbec nedivim....vždyť píše,že ona nemá potřebu ho předělávat a nutit,aby opustil víru...to ON jí chce měnit....proto nechápu,že jí tady tak kamenujete
sharon: nechápu smajlíka ani dotaz.
sevenofnine: a nemyslíš že říct že chlapi jsou chlapi a tím je řečeno vše je taky tak nějak mimo...
loupák: Chtělo by to i pohled z jeho strany :) Z toho příspěvku se mi Tereza zdá poměrně zaseklá. Ona nechce být tolerantní, ona jen poměrně sobecky chce, aby jí s tím dal pokoj, tzn. aby před ní pokud možno předstíral, že něco jako Bůh a víra vůbec neexistuje. Prostě jí s tím neotravoval, nepřišla na to už nikdy v budoucnu řeč. Něco na způsob: Dobře, Fanouši, montuj si modely letadýlek, taková jsem já úžasná bohorovná, že ti to povolím, ale dělej to pouze v úterý a v sobotu od 16 do 18 hodin (kdy jsem tak jako tak na aerobiku) a pouze v garáži 
loupák: Chtělo by to i pohled z jeho strany :) Z toho příspěvku se mi Tereza zdá poměrně zaseklá. Ona nechce být tolerantní, ona jen poměrně sobecky chce, aby jí s tím dal pokoj, tzn. aby před ní pokud možno předstíral, že něco jako Bůh a víra vůbec neexistuje. Prostě jí s tím neotravoval, nepřišla na to už nikdy v budoucnu řeč. Něco na způsob: Dobře, Fanouši, montuj si modely letadýlek, taková jsem já úžasná bohorovná, že ti to povolím, ale dělej to pouze v úterý a v sobotu od 16 do 18 hodin (kdy jsem tak jako tak na aerobiku) a pouze v garáži
chytrájakrádio: to je sice hezký,ale on jí o tom nechce JENOM vyprávět,on jí chce OBRÁTIT na víru,to považuje,za jeho životní úspěch(úkol)...to už je vymývání mozku
Vevera: DN - domácí násilí
Jsem taky z ateistické rodiny a dlouho jsem měla názor jako ty, Terezo. Postupem času jsem se ale k těmto věcem stala pokornější. Dnes bych o sobě řekla, že jsem agnostik - věřím, že "něco" existuje, ale nejsem součástí žádné církve. Kdybych byla na tvém místě, věřící partner by mě nevyděsil, spíš naopak. Ráda bych se dozvěděla víc o jeho pohledu na svět a snažila se ho pochopit, určitě by mě to hodně obohatilo. Rozhodně bych se předem neuzavírala, jako to máš v plánu ty. A je celkem jedno, jestli by byl dotyčný nápadník křesťan, evangelík, buddhista nebo muslim. Určité věci se nedají načíst z knížek a internetu, když ti o nich může povyprávět blízký člověk, který je s nimi celoživotně spjatý, je to přece zajímavá zkušenost i pro toho, kdo si chce svůj ateismus i nadále ponechat.
