Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Monik: Tak neškodí se jít podívat na nějakou pěknou mši, to je součást historie, kultury a všeobených znalostí o světě. Když cestujeme, tak občas někam zajdeme, třeba v Yorku jsme byli nebo v Camebridgi, tam ty mše jsou jiné než známe my.

Nakonec i náboženství je ve své podstatě soubor pravidel, ke kterým lidé dospěli časem jako tomu, jak by se mělo žít, aby fungovaly mezilidské vztahy a bylo na světě líp, na tom není nic špatného, jen to nesmí uchopit žádný fanatik a pojmout to tak, že jedině to jeho náboženství je to správné a ostatní je třeba vyhubit.

Kdyby svět čistě teoreticky stvořil Bůh (a pro každého to může být něco jiného, takže nakonec i ta příroda se do toho dá napasovat), tak asi těžko byl pro každou skupinu jiný, to by byly desítky nebo stovky bohů. Takže to, co stvořilo nás je stejné pro všechny, tak nevidím důvod, proč se snažit nad nějakou skupinu vyvyšovat nebo ji dokonce likvidovat.

tornado-lou: 8:05

Já jsem teda taky vyrostla v křesťanské rodině, babička byla taková ta opravdická věřící babička, která šla ve středu večer na požehnání, v pátek ke zpovědi a v neděli na ranní mši, která začínala v 7 hodin, ale to bylo u babičky, naši si rádi přispali, tak jsme chodilai do kostela velmi sporadicky a nikdy ne na celou bohoslužbu, jen na kousek, po cestě jsme se stavili v cukrárně a koupili nějakou nedělní mlsku ke kafi a tím to haslo, jasně že jsme byli křtění, byli u příjimání i u první zpovědi ale pak už se to nehrotilo, já si kdysi vzala komunistu, takže jsem měla svatbu jen na úřadě a děti křtěný nemám, ale i moje děti říkají, že jsou nepraktikující křesťani, nějak jsem je vychovala, ale kostel k životu nepotřebujeme, církev je pro mě jenom další instituce... mám dny, nebo spíš měla jsem dny, kdy jsem si zašla do kostela... zklidnit mysl ... ale ortodoxně věřícího či militantně nevěřícího partnera bych asi těžko zvládala ...

Monik: jsem se musela vrátit na začátek,co,že to ta Almega psala o rybách a je to fakt dobrý a pravdivý

Almega: Tak s tim rybarem jsi me ted dostala
To je nadherny popis
To dam v nedeli precist tomu mymu az se rati z ryb

Jinak ja jsem v podstate taky verici.
Verim v zakonitosti Vesmiru a prirody napriklad. Ovsem do kostela bych se sla podivat maximalne na architekturu z hlediska historie treba.
Pokud bych zila ve stredoveku, nejspis by me upalili jako carodejnici a presto se za verici povazuju

no ty kráso tak tady aby se člověk bál vůbec dát najevo, že bere svět reálně... no tak to sorry, ať si každý věří čemu chce, ale jestli má někdo potřebu se odvolávat na nějakého šaška kterého nikdy nikdo neviděl (lépe řečeno mi nedokázal že viděl - viz. agnosticismus), a eště má kecy typu: chtěl bych tě předělat, tak tady fakt tolerance stranou, takový duševně slabý magor by rozhodně nebyl ten, se kterým bych ztrácela čas...netvrdím, že neexistujou přírodní vlivy - příroda moc dobře ví, co dělá, ale na blázny fakt stavěná nejsem...uh, nestačím zírat co je v dnešní době eště možné, zaplaťpánbůh za normálně smýšlející lidi kolem mě...

Terezo, mam pocit, ze jste tak trochu fanatici oba dva.
Myslim si, ze "smisene" pary fungovat mohou, pokud je tam vzajemna tolerance a ochota pochopit.
Ale dle tveho prispevku ji v tomto ohledu postradam jak u tebe, tak u tveho partnera

Pokud se ji snaží obrátit na víru, tak to bude problém. Jestli to ale mínil tak, že by byl rád, kdyby přestala tak zarytě odmítat možnost, že může být i něco jiného než čistě materialistické pojetí světa, tak to zas tak jako nátlak nevidím.

Terezo - děti zatím neplánujete, tak to zkus. Třeba se z něj vyklube pošuk a fanatik, třeba je to prima chlap pro život.
Já z tebe trochu cítím jakési opovržení věřícími, něco ve stylu:"věří na blbosti", ale třeba to pramení jen ze způsobu, jakým je tvůj dotaz napsaný.
Zajímal by mě třeba teoretický nástin dalšího vývoje vztahu - pokud bude výhledově chtít svatbu, jestli bude on - příp. jeho rodina trvat na sňatku v kostele - to by mohl být problém, pokud nejsi pokřtěná atd. Chodí v neděli na mši? Chce abys chodila do kostela s ním?
Záleží na obou, jak to pojmete. Pokud tě on nebude předělávat a lámat a ty nebudeš jeho víru zesměšňovat, a hlavně nebude do vztahu kecat rodina, tak to třeba klapne...

chytrájakrádio: Připadá mi to jako pohled člověka, který se jednoho dne rozhodl, že si o něčem bude myslet NĚCO. A po zbytek života si bude dávat obrovský pozor, aby se k němu nedostal pohled jiný, protože by ho to nedejbože mohlo někam posunout (myslím posunout myšlenkově, směrem k větší toleranci a pochopení, ne že se nutně musí stát věřícím).
souhlasím, ale přidám, že tohle platí i pro věřící a je jedno v co. Mě prostě děsí, že si někdo dá jako životní úkol abych věřila přesně v to co si on představuje. Já osobně věřím v něco víc, ale nikdy bych se do žádné církve nepřihlásila, jednoduše proto, že církve řídí lidé a až příliš často si svoje poznání, ambice, ego atd promítají do víry. Víra může mít mnoho podob, moho vyznání a nemyslím, že existuje jediná pravda pro všechny, ale to už je moje zaseklost :-) kdo ví co se ještě přihodí. Mě přijde úžasné jak se člověk vyvyjí, jak je schopen poznávat a růst a i chyby dokáže proměnit v něco co vede dál. Věřím, že každý má svoji cestu a tu si musí vybudovat sám, nemyslím, že na tohle existují skratky a univerzální návody.
Prostě Tereza má vlasní cestu a nechce nebo nemůže být v tuto chvíli obohacena křesťanstvím v podobě jaké ho prezentuje její přítel. Mimochodem i on by mohl být obohacen jejím pohledem kdyby se jej nebál a tvrdohlavě nestál před úkolem obrátit Terezu na svoji verzi víry.

chytrájakrádio: ono to je taky tak, že hodně věřících se netají s tím, že jim považují za hloupější a naivnější ateisty.
monja: to je ještě lepší varianta, že maminka je doma a vaří, zatímco jde otec s dětmi do kostela. V rodině mého manžela bylo nemyslitelné, aby nešli do kostela všichni společně. To znamenalo dopředu navařit a ne si v klidu chystat oběd, když je zbytek rodiny na bohoslužbě. Omlouvala se jen vážná nemoc. Toto mi vadilo hodně, protože jsem pracovala na směny a oni nechápali, proč chci jít po noční spát, když je bohoslužba.

chytrájakrádio: no vidíš a mě naopak přijde,že ona věřící lidi toleruje,jenom ten jejich svět nechápe,protože není věřící v Boha,toť vše,co mi z toho jejího psaní vyplývá,zkrátka,každá z nás v tom textu vidíme to,co chceme...myslím si,že Terku vyloženě vyděsilo(jak píše),ta jeho věta o obrácení na víru-nic víc bych v tom nehledala

loupák: No její příspěvek je z dobré poloviny v podstatě o tom, že jí věřící lidé připadají hloupí. Sice to slovo explicitně nepoužila, ale jde to tam cítit. To je podle mě známka zaseklosti velká. Ale násilné obracení na víru je hloupost, to souhlasím. Ale Tereza zase nepíše, že by se něco takového reálně dělo...

sevenofnine: Nepsala jsem, že Tereza je bludná ovečka a má se nechat pochytat Pokud chce být vůči duchovnu uzavřená, ať si je, když se jí tak žije dobře. Víra není povinnost. Člověk, který zcela vážně argumentuje tím, že víra je špatná, protože před 500 lety byla inkvizice, je ale podle mě trochu mimo. Připadá mi to jako pohled člověka, který se jednoho dne rozhodl, že si o něčem bude myslet NĚCO. A po zbytek života si bude dávat obrovský pozor, aby se k němu nedostal pohled jiný, protože by ho to nedejbože mohlo někam posunout (myslím posunout myšlenkově, směrem k větší toleranci a pochopení, ne že se nutně musí stát věřícím).

Myslím, že to je velmi obtížné a vyžaduje to velkou dávku tolerance a to z OBOU stran ... a ne že bude jeden převracet na víru a jeden na nevíru ... myslím, že je jednoduchý zeptat se partnera, jak si představuje svatbu, jak slavení vánoc, velikonoc, jak si přestavuje, že bude s rodinou trávit neděli, on půjde s dětma do kostela a ona bude doma sama vařit nebo co ? No a podle odpovědí je třeba se zařídit a navíc .. s partnerem si vezme i celou jeho věřící rodinu, je na to přpravená ? Vůbec jí to nezávidím ... a bojím se, že bych se do bigotní katolické rodiny přivdat nechtěla ...