Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
.jpg)
Potřebovala bych znát názory nezaujatých lidí na situaci, ve které se už nějaký čas nacházím. Rodina a kamarádky, které mne znají a jsou zasvěcené, mi říkají, že jsem klasický případ týrané ženy a radí mi, abych to co nejdříve řešila a od partnera odešla. Jenže já nevím, všude je přece něco, a i když se s ním úplně dobře necítím, tak výraz „týraná žena“ mi připadá jako silné kafe.
Můj partner je o osm let starší než já, je mu 34 let. Známe se dva roky, z toho rok a půl spolu bydlíme v jeho bytě. Hned v úvodu bych chtěla podotknout, že mne nikdy fyzicky nenapadl, kromě jedné facky, ale to bylo v afektu. Opravdu mě nebije.
Naše soužití vypadá tak, že on má rád všechno pod kontrolou. I mne. Potrpí si na řád, přesnost a dochvilnost, je velmi pořádkumilovný. Na chlapa až neuvěřitelně. To mi ale nijak nevadí, sama mám ráda uklizeno a tak se o údržbu bytu starám bez problémů.
A teď v čem je problém. Připadám si tak nějak nesvobodně. On mne totiž neustále kontroluje, během dne mi snad každou hodnu telefonuje a ptá se, co zrovna dělám, pitom ví, že jsem v práci. Doma pak chce ode mne přesný popis mého dne, s kým a o čem jsem mluvila atd. Dřív mi to nepřišlo, brala jsem to tak, že si prostě povídáme, co se za celý den odehrálo. Ale po nějaké době mi došlo, že to není rozhovor, ale z jeho strany výslech. Tak jsem se trochu vzepřela a řekla mu, že mi připadá ujeté, abych mu podávala hlášení a on se strašně rozčílil a právě tehdy padla ta facka.
Tak jsem na ten jeho model soužití radši přistoupila a zdánlivě je všechno v pořádku. Jenže čím dál víc mi začíná docházet, že je s ním něco špatně, kámoška mi řekla, že jí připadá jako psychopat. Když jsme ve společnosti, je milý, zábavný. Často bývá takový i doma, ale je nevyzpytatelný. Najednou mu něco přeletí přes nos a vyvádí kvůli kdejaké prkotině. Třeba že jsem hned po jídle nenadala nádobí do myčky. Dokáže kvůli tomu držet třeba hodinovou přednášku.
Taky nesnese, abych šla někam sama bez něj. Takže zajít si po práci s kamarádkama na kafe je pro mne utopie. Ony to vůbec nechápou, přitom dvě jsou už vdané. Prý doma jen oznámí, že přijdou později a jdou, kam chtějí. Já si prosadila jednou, že půjdu na dámskou jízdu, když se konala oslava narozenin jedné z naší party. A už bych to neudělala, protože mi tam telefonoval každou půlhodinu, až jsem si vypnula telefon, protože mi bylo trapně. A on tam pro mne přijel, prý abych se pozdě večer nevracela sama.
U nás je všechno v pohodě, když dělám všechno přesně podle jeho představ, nejlépe, když mu čtu i myšlenky. Jakmile se v něčem odchýlím, je nepříjemný, rozladěný, obviňuje mě ze všeho možného. Pak se vždycky uklidní a ujišťuje mne, jak mě má rád a neumí si život beze mne představit.
No, vlastně když to takhle všechno píšu, tak mi to samotné dochází, že je to celé asi špatně. Ale zas si říkám, že jiný chlap třeba zase chlastá, další je líný nemakačenko nebo hulvát. Ten můj je ve své podstatě celkem hodný, slušně vydělává a koupí mi, co chci, v tomhle ohledu na mně opravdu nešetří. Jen si občas říkám, jestli za ty dárky neplatím příliš vysokou cenu. To vždycky ve chvílích, kdy ho to rapne. A to bývá tak dvakrát, třikrát do měsíce. Zbytek času je fajn.
Jaký je váš názor? Je to, jak se chová, jen jeho povahový rys, nebo se skutečně jedná o nějaké psychopatické sklony a měla bych se od něj snažit odpoutat?
10.6.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mirrka: Presne tak!! Bud rada, ze nemate deti, pak je to strasne tezky... Ja jsem taky nechtela "brat tatinkovi deti" a "detem rodinu" a radsi jsem to nejak vydrzela (a porad si ho v duchu omlouvala, ze on to mysli vlastne dobre s nama).. vysledek je, ze ze me byla pomalu ale jiste troska bez socialnich kontaktu (rodina stovky km daleko, ziju v cizine) a ze starsiho ditete se mi brzo stane kriminalnik, jestli se nestane zazrak... ma toho chudak dost co zpracovavat, ale hlavne nikomu a nicemu uz neveri... takze je mu vsecko jedno.. a to byl jeste pomerne malej, kdyz jsme odesli...
.jpg)
"...kromě jedné facky, ale to bylo v afektu..."
"...Připadám si tak nějak nesvobodně..."
"...Tak jsem se trochu vzepřela...a právě tehdy padla ta facka"
"...neustále kontroluje, během dne mi snad každou hodnu telefonuje..."
"...Jakmile se v něčem odchýlím, je nepříjemný, rozladěný..."
"...Taky nesnese, abych šla někam sama bez něj..."
Naozaj chceš žiť v tomto???
Na Tvojom mieste by som poďakovala PB, že nemám s týmto debilom dieťa a teda nič ma s ním neviaže do budúcnosti a zmizla z jeho dosahu čím skôr. Lebo takto ešte chvíľu budeš premýšľať "či náhodou nie si precitlivelá..." až skončíš v despotickom vzťahu, zatiahneš do toho aj prípadné deti a už sa z toho tak ľahko nevyvlečieš.
Sallie: Jo, jsem samostatná sebevědomá ženská, stejně, jak píšeš, ale člověk do toho spadne, zejména, když se ty šrouby utahnujou pomalu. To je jako s tou žábou, co skočí do studený vody a pak se v ní uvaří.
Ano, předpokládám, že ti taky říká, že to s tebou myslí dobře, aby sis uvědomila své chyby. Pokud ti to neříká, brzo bude. Ano, je to začátek týrání. Zažila jsem to. Začíná to velmi nenápadně a pak se ty šrouby přitahujou. Domácí násilí není jen fyzické. Ovšem počítej s tím, že rozchod bude strašný. Bude všem volat, jak tě miluje a ty jsi nevděčná a jak se chce se všemi rozejít v dobrém a tak jim volá. Mé okolí stálo při mně. Snad to tvoje bude taky.
Verera: nejsem odbornik, ale myslim, ze cele to spociva v tom, ze on ma pocit, ze jeho chovani je v poradku. On ma predstavu jak to ma u nich doma vypadat, predstavu jak se zena ma chovat, jak ma jejich domacnosti i vztah klapat. A ta je jedina spravna. A jeho hezke chovani nepouziva proto, aby se citila onadobre, ale aby ho poslouchala - je to nastroj k tomu, aby dosahl sveho. Je mu to prirozene a odtahuje partnerku od jejich pratel a rodiny proto, aby ji nahodou nenabulikovali, ze to co se deje u nich doma neni ok. On nema prece problem, ti okolo maji problem... on povazuje toto chovani za prirozene a tak to predklada i partnerce (tu facku sis zaslouzila, vyprovokovala jsi me, byl jsem v afektu, myslim to pro tve dobro atd.) a v tom tkvi jeho nebezpeci. Kdy ti okoli veri to co rikas? Kdyz tomu ty sama veris... On zrovna tak veri tomu, ze on je ok a ma pravdu a je nutne, aby bylo po jeho... alespon takhle to vnimam ja, podle toho co jsem o tom cetla a slysela...
A ještě vysvětlení :
http://www.stopnasili.cz/zeny/je-pravda-ze.html
http://www.rosa-os.cz/
http://www.stopnasili.cz/zeny/kontakty.html
Podívej se na tyhle stránky a přečti si pár příběhů. Třeba Ti to otevře oči.
Taky Simona Monyová o tom hezky psala, než jí ("ten skvělý a laskavý") manžel zabil.
To bych tedy řekla, že je to teror a už nejen psychický, ale i fyzický. Bodejť by si bez tebe uměl představit život, většina ženských by s ním vyběhla jak s horkým popelem, dřív než by stačil vyslovit "psychoteror". Taky mám pořádkumilovného, hodného manžela, se kterým na sobě vzájemně nešetříme, voláme si do práce novinky a jeden druhého odvážíme z akcí, na které nejdem společně, ale jakživo mi nedělal scény, nevyčítal koniny a neomezoval mojí osobní svobodu, natož aby na mě vztáhl ruku. Takže má rada zní ZDRHEJ, ZDRHEJ a ještě jednou ZDRHEJ, dokud to jde ještě relativně snadno. Protože a to ti garantuju, pokud mu dáš kopačky, hned tak se ho nezbavíš. A po dobrém teprv ne.
.jpg)
...žarlivej cvok - s takovým manipulátorem a psychoušem v jedné osobě štastná nebudeš. Neomlouvej ho, že je hodný , dobře vydělává, nakoupí,nepije atd - ta žárlivost je v podstaě stejně hrozná jako alkoholismus . Aby ten vztah k něčemu byl, musel by se dotyčný lečit u psychologa - s výsledkem nejistým 
Verera: Ano,přesně tak. Kompenzuje si tím vlastní mindrák.
všichni ti radí to stejné, tak vezmi rozum do hrsti, nohy na ramena, najdi si zázemí a uteč
Zdenkac: Jo, k tomu je ideální, když je žena na mateřské, finančně závislá na partnerovi. Z toho se pak vyhrabat je skoro nemožné.
Viv :o): Jedno nechápu. POkud manipulátor ví, jak s emá chovat, aby se žena cítila dobře a dokáže to třeba několik let, proč už u toho nezůstane, když jim tak ten vztah zjevně funguje? To má nějakou skrytou potřebu ovládat, kterou dokáže udržet tak dlouho na uzdě, ale která nakonec vyplave na povrch? A vypadá to, že ji krotí ne proto , že ví, že je to špatné a snaží se ženu chránit,ale od začátku jen číhá, aby nakonec dosáhl svého. Neumím si představit, že někdo se takhle cíleně a promyšleně snaží někoho ovládnout a nelituje úsilí a let, aby to nakonec zvládl.
Proboha Dorko,co si myslíš.On ti dal facku a ty ho ještě omlouváš,Bydlíte jen rok a kousek spolu?To je ale na facku dost ne?JE TO TÝRÁNÍ:Za chvíli tě bude mlátit za všechno,nebudeš mo cjít nikam VÚBEC NIKAM.Nejhorší jsou na tom ženy,které ještě takové chování mužú omlouvaj a nechaj si to líbit.
Dorko,jiní muži nejsou špatní,
Vsadím se, že nebude trvat dlouho a bude chtít, abys odešla i z práce. Pak tě odřízne úplně od světa a bude si s tebou dělat co chce. A možná pak dojde i na to fyzické násilí. Jestli chceš mít z života vězení a peklo, ve kterém tě utrápí, tak jen tak dál. Ale moje rada je: rychle, ale hodně rychle se sbal a uteč od něj!!! Nejlépe bydlet s rodinou nebo přáteli, aby na tebe tak lehce nemohl. A pokud tě bude dál obtěžovat, nahlaš každý útok na policii.
Námluvy
Je-li manipulace rozpoznatelná, proč si partneři manipulátorů nerozmyslí, zda vstupovat do svazku s někým takovým? To je oprávněná otázka, ale předpokládá, že partner-manipulátor se projevuje negativně od samého počátku vztahu. Tak tomu ve skutečnosti zpravidla nebývá. Právě naopak. Manipulátor, který dokáže mistrně ovládat druhé, se zprvu jeví jako milý, inteligentní, hodný a obětavý, jednoduše jako téměř ideální muž či žena. Postupuje přitom s lehkostí a grácií, která nedává tušit, že jeho jednání je ve skutečnosti vedeno snahou získat to, co chce. Velmi dobře odhalí slabé stránky svého partnera a obratně je využívá. Tuto hru dokáže hrát velmi dlouho, dokonce i několik let, aniž by měl druhý z páru podezření. Může mít sice nejasný pocit, že něco není v pořádku, ale své pochyby obvykle zahání – navenek je manipulátor přece bezvadný, má ho rád atd.
Manipulátor se obvykle zpočátku snaží okouzlit partnerovy rodiče a příbuzné, a nezřídka se mu to daří. Podobně působí i na přátele. Teprve později bude usilovat o to, aby svou partnerku či partnera izoloval a odloučil od rodiny a přátel.
zdroj: http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/zivot-s-manipulatorem --kdyz-laska-prinasi-utrpeni/45817/
