Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Náš tatínek se zbláznil. Je mu 59 let a před týdnem požádal o rozvod. Zamiloval se do ženy o dvacet let mladší a rozhodl se jít, kam ho srdce táhne. Mamince je 57, důchod má na krku a zůstane sama. Totálně ji to odrovnalo, doslova se sesypala. Prožili spolu s otcem v podstatě celý dosavadní život, brali se, když jim bylo kousek přes dvacet, myslela si, že spolu i zestárnou.
Společně se i připravovali na stáří. Dokud jsme jako děti byli doma, investovali veškeré prostředky do rodiny. Jakmile zůstali sami, začali hodně šetřit, aby měli zajištění na důchodové roky. Bydlí v nájemním bytě, tak měly být našetřené prostředky určeny hlavně na úhradu nájemného, které by z důchodu ukrajovalo velkou částku. Nikdy nebyli příznivci nějakých půjček ani hypoték, báli se tak vysokých závazků a situaci vyřešili tímto způsobem. Navíc si našli menší a levnější nájemní byt, do kterého se před pár roky přestěhovali.
Podařilo se jim ušetřit poměrně vysokou částku, která by je na dlouhé roky v důchodu slušně zabezpečila. A teď je všechno jinak.
Tatínek se zbláznil, podal žádost o rozvod a už před dvěma měsíci se odstěhoval ke své přítelkyni. Chová se jako smyslů zbavený, nejenom, že odnesl mamince z domova docela dost vybavení včetně kuchyňského robota, televize a dalších věcí, ale trvá i na rozdělení naspořených peněz přesně napůl. To všechno chce řešit teď hned bez ohledu na majetkové vyrovnání. Dělá mamince ze života peklo, slovně ji napadá, útočí na ni. Vkladní knížku, kde mají své společné úspory, má maminka, která ji uschovala a odmítá z ní cokoli vybrat, dokud nedojde k majetkovému vypořádání.
Je jí jasné, že se o úspory budou muset rozdělit. A je z toho doslova zděšená, protože tím pádem se jí značně 
sníží zajištění v důchodu. Nemá moc dobře placenou práci, takže s nějakou vysokou penzí počítat nemůže, rozhodně z ní nezaplatí nájem. Když jí z naspořených peněz zůstane jen polovina, zůstane za pár let na mizině. I kdyby vyměnila byt za ještě menší, moc velká úspora na nájmu to nebude.
Samozřejmě, že ji my, jako děti (mám ještě bratra), nenecháme na holičkách. Snažíme se ji uklidnit, ale moc to nepomáhá. Je doslova vyřízená, cítí se podvedená, osamělá, oklamaná, okradená. Trpí depresemi, už měsíc doma marodí a její stav se nelepší. Do toho ji otec neustále atakuje a útočí na ni. Snažili jsme se s ním promluvit, ale nikam to nevedlo. Vypadá, jako by se úplně zbláznil, a pořád vykřikuje, že má nárok konečně taky žít.
Jenže maminka je z těch jeho útoků už úplně zničená. Přiznala se mi, že už uvažovala i o sebevraždě, život prý pro ni už nemá cenu, má strach z budoucnosti a nemůže se vzpamatovat z otcovy zrady a z jeho současného chování.
Strašně ráda bych jí nějak pomohla, ale vůbec nevím, co bych měla udělat. I když se na otce zlobím, je to pořád můj táta a nerada bych se ocitla mezi svými rodiči jako mezi mlýnskými kameny. Já vím, že mi asi těžko někdo poradí, ale možná ano. Kolikrát, když si tady čtu vaše příspěvky, tak v nich zaznívá spousta rozumných rad a nápadů. Třeba bude mít někdo nějakou i pro mne. Předem vám moc děkuji.
2.3.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 158 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Drastický rozvod aneb Oškubu tě na kost
- Kdo šetří ma za tři. A někdy také rozvod na krku.
- Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
Diskuse ke článku - Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Heather: OK...neznala jsem to.
hadianoha: musí to být dobrovolné- jinak je to PEKLO!!!
Nebyla bych ani minutu s mužem, který by mne nechtěl! Ani kdyby měl vrtulník a diamantový zuby!
Johanka74: Ty jsi v 36 letech potřetí vdaná? No páni, tak to ti přeju, ať čtvrtá svatba už být nemusí 
kareta: az by si mela ve smlouve, ze ty pro druhou smluvnou stranu odmakas svou cast zavazku, a bude ti za to poskytnuto to a to, tak by snad bylo fajn smlouvu dodrzet, obema stranami ovsem - to neni zadne vyzirstvi, podle mne
ale beru a uznavam i nazory druhe strany, s debilem na krku do konca zivota, muj boze, des, a to to par let mohl byt ten nejlepsi chlap pod sluncem
jenze stejne, asi to mame jeste nejak vzity, ze se to ma preci jen dodrzet nekdy - kuprikladu kdyby chlapik onemocnel a zustal lezet, ocekavali bychom jaksi automaticky, ze se manzelka o nej postara, ze svych prostredku, a nadosmrti - ne ze ho necha lezet a zdrhne si za o 20 let mladsim zajickem, ze sorry Franto, ja chci jeste zit ... nebo ne?
kareta+ tetley: To je běžně používaná forma při svatbě v katolickém kostele. Naposledy jsem ji slyšela př svatbě svého bratra cca před 4 měsíci.
.gif)
nezoufejte, to je holt život....taky to mohlo být opačně, mohla se zamilovat maminka......
život jde dál a nějak bylo , nějak bude. V mém okolí /domě žije asi 5 žen co jsou samy a s nic moc důchodem a musejí vyjít.......
hadianoha: jenomže musíš brát v úvahu že lidi se měněj, s každým rokem a každou událostí dobrou nebo zlou se každej jedinec vyvíjí a formuje a za pár let se může stát že máš vedle sebe úplně jinýho člověka než jsi si brala. je teda logický s nim zůstat jen proto že před léty to byl fajn člověk i když teď jsme každej jinde a nerozumíme si? to je přece blbost
.gif)
Já naprosto chápu pána, že se mu zapálí lejtka achce změnu, popřípadě chápala bych i ženu, kdyby se jí to stalo,ale nechápu naprosto proč se kvůli tomu začnou chovat jako hovada. vždy je možná rozumná dohoda ne?
Čerpám teda ze svých zkušeností, kdy jsem se rozváděla dvakrát, ani jednou jsem s tím druhým nepřestala normálně komunikovat (a že jsem přitom měla pádný důvody s ním už nepromluvit 
). A vidím na tchánovi,že ochota k dohodě okolo majetku je na nule, s ex si píše vzkazy na papír a když jí chce něco sdělit více důrazně, volá svému synovi (mému muži) aby to laskavě mamince sdělil. Takže ten pak volá matce, a´t si jde do garáže podlejt to maso, co si nechává uležet na uzení. tchán prostě není ani schopnej jí to říct natož to podlejt 
A přikláním se k Renee, mě bude 37 a představa,že si na krk te´d uvážu 57 letého pána mě naprosto děsí. Takovej blb teda nejsem. chci mít svůj klid a ne doma v podstatě opravdu "dědka", kterej se chystá do důchodu a i když třeba ne teď, tak za pár let bude chtít akorát odpočívat a aby o něj někdo pečoval 
(znám, kámoška si vzala o 19let staršího a ještě s ním má dvě děti, jí je 40, chce "žít" a on chce sedět v hospodě a chodit spát se slepicema, doslova, v 7 večer už jsou rozvedení)
Jo a ten můj tchán, aby se mohl o víkendech ůpředvádět"jak je v plné sexuální síle a kondici,tak přes tejden ve starém domově chodí do pelechu už snad ve 4 odpoledne, cvičí s činkama a zobe bobule na růst svalů, vitamíny a pomalu snad i steroidy 
Nu, třeb ato zde čte jeho nová žena, aspoň bych jí malinko otevřela oči 
Ono je něco jiného víkendové manželství a něco jiného mít chlapa doma celej tejden..
Jinak vzhledem k tomu, jak se k tomu manželství dneska přistupuje, nikdo to stejně nebere vážně a jakmile se mu zalíbí někdo jiný, jde od toho, si myslím, že se lidi vůbec brát nemusí K čemu vlastně? Na těch pár let, než je to přestane bavit? A pak si vzít zas někoho nového a s ním mít další děti (jak to vídám teď všude kolem, to je teď asi hrozně IN ) a pak třeba dotřetice.... v tomhle světle se mi jeví svatba jako holá zbytečnost.
ja resim to, ze bud se berem, tim padem si neco slibujeme a bereme i ty zavazky, nebo se teda neberme a zaridme se oba od zacatku dle toho - co nerikam, ze je spatne reseni, ba primo pro dnesni dobu vhodnejsi a cestnejsi
dalsi vec, ze si lidi blby berou v zamilovanosti magora nebo megeru, nadelaji deticek, a pak jak z toho ven se cti ...
Tetley: já to prostě nesnáším!!! Ani ta církevní svatba už není nadosmrti a dle příspěvků by vlastně měl se ženou zústat, protože ona pak nebude mít prachy. A ani se s tím netají. bluéééé!!
Nám na úřadě oddávající úředník něco o věrnosti a oddanosti v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, blekotal. Přesné znění si nepamatuju, ale zato si pamatuju, že mě začal polévat studený pot a říkala jsem si "panebože, do čeho jsem se to jen uvrtala"
hadianoha: jo, tak jsem si to tvé našla- je to římskokatolická svátost manželství- tak na té jsem nebyla...jenže- tam žena ctí svého muže a pokud jsou věřící a žijí podle církevních zásad, tak to může fungovat!!! Ale ne když je žena megera panovačná a chlapa nectí...prostě mají být vztahy vyrovnané! Tím nemyslím finančně, ale OBA věřící.
Nika1: aby si mohl člověk udělat objektivnější názor musel by znát i názory druhé strany!!! Strana postižená je ve své zklamanosti těžko zcela objektivní v posouzení situace proč manželství přestalo fungovat a on si našel jinou ženu.
kareta: zdroj google- ten přece vždycky mluví pravdu
tetley ja sem za, ale maji to vedet oba od zacatku - sme spolu jen v dobrym, a pokud to nepujde, tak od sebe pujdem - maji byt tak vychovany i deti, aby to nebyla pro ne tragedie ... doba je takova, ze to funguje v pohode, kdyz se chce ... problemem je jenom to, ze lidi maji ocekavani a pak jsou sklamani, a to ocekavani plyne prave z te iluze, ze jim neco bylo nadosmrti slibeno
