Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Možná vám můj problém bude připadat malicherný a tak trochu dětinský, ale mně už z toho asi začíná hrabat. Je mi pětatřicet let, po rozvodu jsem se seznámila se svým současným přítelem, který se ke mně a mé dceři před třemi měsíci přistěhoval.
Než jsme spolu začali bydlet, vypadalo všechno téměř ideálně. Rozuměli jsme si, i on byl po rozvodu nějakou dobu sám a byl rád, že jsme se poznali. Okamžitě si zamiloval i mou sedmiletou dcerku, i ona si k němu brzy získala pěkný vztah. Po půl roce chození vyplynulo naše sestěhování tak nějak zcela přirozeně. Jelikož jsem měla větší byt, nastěhoval se on ke mně a jeho byt pronajímá, z čehož nám plyne vítaný finanční příspěvek. Zdálo by se, že nám ke štěstí nic nechybí, kdyby nebylo jídla. Respektive toho, jak já vařím.
On má totiž k mému kuchařskému umění neustále výhrady, nic mu není dost dobré. Zpočátku se snažil nedávat nic najevo, ale jakmile se trochu otrkal a zdomácněl, začal svou nespokojenost dávat dost najevo, postupně ji stupňoval, až už to pro mne začíná být neúnosné.
Myslím, že vařit umím. Alespoň si nikdo nikdy, včetně mého bývalého manžela, nestěžoval. Přítel je ale asi nějaký strašně rozmlsaný, nebo já nevím. Prakticky vše, co uvařím, podrobí přísné kritice. Bez připomínek snad projde jenom chleba s máslem. Jinak okecá prakticky všechno. Tvar knedlíků, těstoviny jsou buď uvařené moc nebo málo, omáčka špatně ochucená, polévka nemastná neslaná. Dopracovala jsem se až k tomu, že mám sevřený žaludek, když vařím a už předem se bojím jeho reakce.
Řekla jsem mu, že by se měl krotit, že tohle mi dělat nemůže, ale on mi odpověděl, že když spolu žijeme, je potřeba, abychom se shodli ve všem a jídlo je základ. A pokud mu to moje nechutná, považuje za správné mi říct, co je špatně, abych to příště uvařila správně.
Jenže to je právě problém. Spočítala bych na prstech jedné ruky, kdy neměl k tomu, co má na talíři, připomínky. Navíc je hodně vybíravý a hodně jídel by nepozřel. Mám tak dost omezený repertoár. Například rizoto, šunkofleky, buřtuguláš nepovažuje za pořádný pokrm, to nejí vůbec. Z polévek pozře pouze vývary s masem, ale už v nich nesmí být zelenina a nudle zásadně domácí. Z omáček jí jenom guláš, svíčkovou, štěpánskou a znojemskou.
Nejraději má různě upravené těstoviny na italský způsob, jenže ty já podle něj správně neumím a nikdy to není ochucené tak, jak by mělo být. Jediné jídlo, které projde bez připomínek, je smažený řízek s kaší, i když i k té kaši má často připomínky, buď je málo slaná, nebo nedostatečně vyšlehaná apod.
Jsem z toho dost otrávená, už jsem se i naštvala a řekla mu, ať mi tedy ukáže, jak se správně vaří, že se té povinnosti mileráda zbavím a tu vařečku mu předám. Ovšem to prý ne, on vařit neumí, od toho je ženská.
Jsem v koncích. Přistihla jsem se, že už uvažuju i o rozchodu, protože mám pocit, že takovou buzeraci kvůli kusu žvance nemám zapotřebí. Jenže když o tom přemýšlím, připadá mi, že rozcházek se kvůli něčemu takovému je vysloveně hloupé.
Asi bych se měla nějak vzchopit a ohledně toho jídla ho usadit, dát mu razantně najevo, ať přestane prudit. Jenže všechny mé pokusy o domluvu zatím ztroskotaly. Posledních několik dní stávkuju a nevařím vůbec, maximálně udělám dcerce k večeři krupičku nebo palačinky apod. Jemu se to samozřejmě nelíbí a začíná vyhrožovat, že začne chodit do hospody. Jsem z toho nějaká špatná, nechtěla bych zase zůstat s dcerkou sama, ona ho má navíc moc ráda.
Jak na něj, aby se konečně uklidnil a přestal mne kvůli kusu žvance znepříjemňovat život?
11.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 140 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
Pardon.
Zuzko, lidi si k tobě dovolí jen to, co si necháš líbit.
A ano, sžíváte se a nastavujete si pravidla, i když nepsaná, takže velmi jasně nastav pravidlo, že bez keců sní, co je na stole, nebo ať si trhne nohou. A když se to naučí sám,tak tím líp.
A když uteče, žádná škoda. 
.gif)
Tygřík: naštěstí jsem se s tím těstem naučila pracovat k mé/naší spokojennosti
-ovšem tchánovci to nemůžou nějak rozdýchat,že jejich synáček,dělá,,ženský práce,,chudák malej
.jpg)
No to by mě teda dlouho nebavilo ... a možná bych velmi brzy něco moc jedovatého poznamenala třeba v posteli ... 
Anahir: líp se to říct nedá 
Anahir: líp se to říct nedá
.gif)
Zuzko,mysli na to,že sjme na světě krátkou dobu, tak proč být nespokojené..
nenech si kazit život,chceš-li být štastná,udělej radikální řez
Anahir:
.jpg)
Ono takhle to to začíná u všech - mám sevřený žaludek obavami, bojím se jeho reakcí, to já jsem ta špatná, protože se nedokážu vzepřít a taky řeším kraviny, protože jde přece jen o jídlo. On to přece myslí dobře, vždyť se sžíváme a musíme shodnout - jenže když to není podle jeho aniž by udělal kompromis tak je to špatně...
jinak on je táááák hodný, já nechci zůstat sama (to raději budu s někým koho se dennodenně bojím a kdo mi nadává a každý den mě kritizuje) a dcerka ho má ráda...
A ještě je tak hodný, že mi vysvětlí, kde je moje místo - u sporáku. to je přece ženská práce, že. Chlapa, co rozděluje práce na ženské a mužské ....to už jsme tu taky řešili.....
Kristepane PROČ????? Proč si tohle ženský děláte? Copak si sebe nevážíte? Proč stále hledáte důvody aby jste ho omluvily? Proč stále obětujete sebe pro pohodlí někoho jiného?
.jpg)
loupák: Opět je znát, jak je tvůj manžel a moje rodina z jednoho těsta - a je jedno, jak se ta vesnice jmenuje
Umím vařit jen pár jídel, vaření nesnáším, naštěstí manžel vaří, a výborně! Nejsem moc vybíravá, nejím jen papriky a špenát, s tím se myslím dá něco dělat Jasně, že se mu občas něco ouplně nepovede, ale nekritizuju, protože já bych to neuvařila vůbec. Až když třeba řekne - no, mohlo to být v troubě dýl, bylo to ještě nějaký tuhý - odvětím, že trochu tužší to bylo, ale jinak dobrý atd. Navíc po mně takřka vždy zůstává prázdný talíř, což je myslím odpověď pro kuchaře ideální 
Občas přihodit připomínku - OK. Ale tohle už je naprostá buzerace. Teď ti takhle buzeruje jídlo. Až tě dožene k tomu, že budeš vařit jak Riddi, tak začne s něčím obdobným u skládání prádla... U žehlení... U mytí nádobí... VŠEHO!
Narovinu bych mu řekla, že v tomhle bytě (TVÉM bytě, na to nezapomínej) se vařilo, vaří a vařit bude takhle. Tečka. Buď ať A) se s tím smíří B) sám přiloží ruku k dílu C) táhne do jiného bytu.
sevenofnine: 8:10 : některá se dá,některá ženská ne,to je přesný...manžel pochází z rodiny,kde jsou taky rozdělaný práce na mužský a ženský...krátce po našem soužití rychle pochopil,že u nás,to bude naprosto jiný...uměl si uvařit jen čaj,dnes po 10ti letech je možná lepší kuchař než já
Můj bývalý muž také neuznával za jídlo"těstoviny a rýži
jen sjem škrabala bramborya vařila knedlíky
.gif)
.jpg)
PRoc si lide zneprijemnuji zivot k vuli kravinam ???
Zuzko a nebuzeruje on jenom proto aby mel v necem navrch??? Evidentne to tebe drasa a leze na nervy, vyhrozovani ze pujde do hospody se ti taky nelibi... on pouziva stravovani jako zbran proti tobe aty na to reagujes tak, ze zvysujes jeho sebevedomi, jak je v buzeraci dobrej ....co takhle obratit karty a aspon navenek je ti jeho reakce ukradna. A odpovidej stylem na malo slany sul je na stole, malo takovy ci makovy-poslus si hochu sam, chces jit do restaurace prima zle za svoje a jinak ignoruj. Uvidis jak dlouho ho to bude bavit kdyz nebude mit odezvu.
A druha vec on sam varit neumi ale ty musis byt extra chef? Co je to za pitomost! Bud jsem spokojeny a neremcam a nebo nejsem spokojeny a pak se dotycnou vec naucim sam. Kup mu darek na "udobrenou" Italskou kucharku a at zacne od nuly. Neni to prace pro chlapa? Ty nejvetsi kuchari sveta jsou chlapi. A pokud se mu to porad nelibi (a stoji ti za to) tak se nauc neco muzskyho, co ja vim vem si sroubovak a neco doma rozeber, nakonec nalit olej do auta taky neni zadna veda.
Pokud kritizují chlapi sem tam něco 
,to je normální,ale pokaždé,včetně tvarů-to už normální není
U jídla to může začínat a postupně může přidávat jinou kritiku,pozor na to,to už násilím zavání
vranoj: přesně, nesnáším, když mě někdo zhazuje pro moje dobro, by dostal talířem po palici ... , ale to je v ženské, některá se dá a některá ne ... :-)
