Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Možná vám můj problém bude připadat malicherný a tak trochu dětinský, ale mně už z toho asi začíná hrabat. Je mi pětatřicet let, po rozvodu jsem se seznámila se svým současným přítelem, který se ke mně a mé dceři před třemi měsíci přistěhoval.
Než jsme spolu začali bydlet, vypadalo všechno téměř ideálně. Rozuměli jsme si, i on byl po rozvodu nějakou dobu sám a byl rád, že jsme se poznali. Okamžitě si zamiloval i mou sedmiletou dcerku, i ona si k němu brzy získala pěkný vztah. Po půl roce chození vyplynulo naše sestěhování tak nějak zcela přirozeně. Jelikož jsem měla větší byt, nastěhoval se on ke mně a jeho byt pronajímá, z čehož nám plyne vítaný finanční příspěvek. Zdálo by se, že nám ke štěstí nic nechybí, kdyby nebylo jídla. Respektive toho, jak já vařím.
On má totiž k mému kuchařskému umění neustále výhrady, nic mu není dost dobré. Zpočátku se snažil nedávat nic najevo, ale jakmile se trochu otrkal a zdomácněl, začal svou nespokojenost dávat dost najevo, postupně ji stupňoval, až už to pro mne začíná být neúnosné.
Myslím, že vařit umím. Alespoň si nikdo nikdy, včetně mého bývalého manžela, nestěžoval. Přítel je ale asi nějaký strašně rozmlsaný, nebo já nevím. Prakticky vše, co uvařím, podrobí přísné kritice. Bez připomínek snad projde jenom chleba s máslem. Jinak okecá prakticky všechno. Tvar knedlíků, těstoviny jsou buď uvařené moc nebo málo, omáčka špatně ochucená, polévka nemastná neslaná. Dopracovala jsem se až k tomu, že mám sevřený žaludek, když vařím a už předem se bojím jeho reakce.
Řekla jsem mu, že by se měl krotit, že tohle mi dělat nemůže, ale on mi odpověděl, že když spolu žijeme, je potřeba, abychom se shodli ve všem a jídlo je základ. A pokud mu to moje nechutná, považuje za správné mi říct, co je špatně, abych to příště uvařila správně.
Jenže to je právě problém. Spočítala bych na prstech jedné ruky, kdy neměl k tomu, co má na talíři, připomínky. Navíc je hodně vybíravý a hodně jídel by nepozřel. Mám tak dost omezený repertoár. Například rizoto, šunkofleky, buřtuguláš nepovažuje za pořádný pokrm, to nejí vůbec. Z polévek pozře pouze vývary s masem, ale už v nich nesmí být zelenina a nudle zásadně domácí. Z omáček jí jenom guláš, svíčkovou, štěpánskou a znojemskou.
Nejraději má různě upravené těstoviny na italský způsob, jenže ty já podle něj správně neumím a nikdy to není ochucené tak, jak by mělo být. Jediné jídlo, které projde bez připomínek, je smažený řízek s kaší, i když i k té kaši má často připomínky, buď je málo slaná, nebo nedostatečně vyšlehaná apod.
Jsem z toho dost otrávená, už jsem se i naštvala a řekla mu, ať mi tedy ukáže, jak se správně vaří, že se té povinnosti mileráda zbavím a tu vařečku mu předám. Ovšem to prý ne, on vařit neumí, od toho je ženská.
Jsem v koncích. Přistihla jsem se, že už uvažuju i o rozchodu, protože mám pocit, že takovou buzeraci kvůli kusu žvance nemám zapotřebí. Jenže když o tom přemýšlím, připadá mi, že rozcházek se kvůli něčemu takovému je vysloveně hloupé.
Asi bych se měla nějak vzchopit a ohledně toho jídla ho usadit, dát mu razantně najevo, ať přestane prudit. Jenže všechny mé pokusy o domluvu zatím ztroskotaly. Posledních několik dní stávkuju a nevařím vůbec, maximálně udělám dcerce k večeři krupičku nebo palačinky apod. Jemu se to samozřejmě nelíbí a začíná vyhrožovat, že začne chodit do hospody. Jsem z toho nějaká špatná, nechtěla bych zase zůstat s dcerkou sama, ona ho má navíc moc ráda.
Jak na něj, aby se konečně uklidnil a přestal mne kvůli kusu žvance znepříjemňovat život?
11.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 140 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Spis nez chyba v kuchyni bude ve výběru partnera 
Rozmazlenec a navic sovinista, vyhodte ho. .
Dalsi vec co me zarazi: "Zdálo by se, že nám ke štěstí nic nechybí, kdyby nebylo jídla. Respektive toho, jak já vařím."
Proc "Respektive toho jak ja varim?" To uz ses nechala presvedcit, ze vase spolecne stesti kazis tim jak varis?
Verim tomu, ze varis urcite dobre a tvoje jidla jsou v naprostem poradku.
Proc ta veta neni spis: Zdalo by se, ze nam ke stesti nic nechybi, kdyby nebylo tech jeho blbych pripominek u kazdeho jidla. Takze ke stesti nam vlastne chybi bud klid a nebo normalni, dospely a fajn chlap.
A knedliky a vubec vsechny prilohy i ostatni by mel ode me ve tvaru kosoctverce nebo parecku s dvema vejci. Hnup jeden.
A pri vyhruzce hospody nadsene zajasat. Jee, to je skvely. U Rozvarilu maji vyboŕny utopence, tak jdi tam a dva mi pak prines, mam na ne chut.
Na me jeden byvaly zkousel dokonce i srdecni kolapsy a omdlevani 
Verera: 22:27 
tak tak. Moc pekne napsano. Taky mam pocit, ze Zuzka se moc snazi. Tak moc, az je to ve finale kontraproduktivni. Mela by si uvedomit, ze to neni jediny a mozna ani posledni chlap jejiho zivota a s takovym rejpalem to stejne obe holky moc nevyhraly.
annie: 
.JPG)
Vybavil se mi vtipný rozhovor: "Představ si, manžel mi u každého jídla říkal, že nikdo nevaří, jako jeho maminka..."
" Už to neříká, naučila ses vařit?"
"Neříká, začala jsem mu totiž říkat, že žádný chlap nevydělal tolik peněz, jako můj otec..."
.gif)
Paní,dámy ,slečny - prostě se s tím smiřte. Uvařeno od maminky je od maminky.Říkal to i Jarda Jágrů.Ale na druhé straně být Zuzkou tak asi má ten chleba s máslem denně.
Jsem pro litinu, ta je věčná, vydrží. Teflon je choulostivý a ty moderní materiály nemají žádnou razanci.
Monik: Musím říct, že bych si pána taky vychutnala. Když by vyhrožoval hospodou:" Výborně , tak zítra vyřešeno, a s holkou si uděláme buřtguláš." Pokud člověk nadšeně přijímá vše, co je myšleno jako výhrůžka, dost to toho rejpala otráví.
Mám pocit, že Zuzka se tak hrozně snaží, aby se ten vztah nepokazí, že dosáhne pravého opaku (tedy pokud je s tím pánem vůbec o co stát).
Zuzko, změň přístup, nesnaž se tak urputně zalíbit. Příště až budeš vařit, udělej něco, co je pro něj přijatelné, udělej to tak, aby to bylo dobré podle tvých představ a pak si za tím stůj, nenech se přesvědčit, že jsi něco udělala špatně. A pokud budou řeči, kde je psáno, že musíš vůbec vařit, předpokládám, že pán je přes den v práci, chodí na obědy, tak ať si večer něco uloví, chleba si namazat zvládne a teplá večeře není nutná. Klidně mu s úsměvem řekni, že nehodláš plýtvat úsilím na něco, co zjevně bude neustále terčem kritiky ať děláš co děláš. A nenech se u toho zatlačit do podřízené pozice, ve vztahu si musíte být rovni, jinak je to k ničemu. Pokud on to takhle nevidí, nemá to smysl a nepomůže ani kdybys vařila jak v Alcronu. A nemáš to ani zapotřebí.
Nezlob se ale je to zakomplexovaný chlap.Takovej mlsnej a ještě kritizuje.Za půl roku k tomu přidá něco jiného.Poslala bych ho bydlet zpátky do svého bytu.
Nebuď z těch ženských.co nemají sebedůvěru a nechají na sobě dříví štípat.
můj muž měl maminku, co moc nevařila...i řízky koupila ve smažence...a polívky z pytlíku...vím, po svatbě jsem tam bydlela...
takže dokud jsme neměli dceru, dělala jsem, na co byl zvyklý...
potom jsem ale vařila hlavbně pro dítě s tím, že prostě to budeme baštit taky...jednou měl nějaké blbé připomínky...talíř jsem mu vzala a stáhla do wc, spláchla, dala mu suchý krajíc...a bylo
když holka už byla velká, se jsme se domlouvali a klidně jemu jsem udělala něco jiného...nemá moc rád maso, svíčkajdu si dá klidně jen s knedlíkem...má rád sladká jídla...to já pravý opak
takže domluvit se dá
stejně tak on má rád pálivé...tak si to doupraví na talíři...
.gif)
Trošku zlehčím, Zuzko, což mu začít kritizovat sex? Že když spolu bydlíte, měli byste se shodnout ve všem a sex je základ. Že to dělá blbě a že je normální ho na to upozornit, že jsi byla zvyklá to dělat tak a tak,... a že neuspokojená ženská nemůže pak dobře vařit.
No. ale jak jsem psala, má problém,konplex, pryč od něj a to co nejrychleji.
hm, tak já jsem s chlapem už víc jak 15 let, dost jsem svou kuchyni přizpůsobila jeho chuti a stejně občas remcá, ale už to neřeším, stejně to nakonec sní
.gif)
Anahir: lepe se to napsat neda. Fakt nechapu, proc si ze sebe tolik zenskych necha delat onuci jenom proto, aby mely chlapa doma. Mimochodem "chlapa", ze ktereho mam stazeny zaludek obavami
. Navic ve svem vlastnim byte.
Tohle opravdu neni jenom o jidle
.
Gorawen: souhlasím 
můj tatínek říkával " a přípal mě je, to je na krásu a já chci být tak křásnej"
Monik: no jo to já asi taky, jenže každá jsme jiná a Zuzka má očividně nějaký blok, který ji nutí nechat sebou vláčet.
Ještě bych možná vyzkoušela mikrovlnkové hotovky( normované jídlo)
Z článku nevyznívá od kud přišel, na co je zvyklý , nebo jestli nic nepozorovala než se nastěhoval
Na druhou stranu, co když opravdu vařit neumí? ( no nemyslím si to ) mě taky lezou moje blivajzy a děti je milují , ale co já vím, jestli je to opravdu jedlý ?
Můj manžel, když ještě nebyl manžel jednou volal " víš jakej je rozdíl mezi polívku a druhým ? V polívce už brambory plavou !"
Jeho ex se považuje za Rettigovou, ale ... umí jen těstoviny na sucho, polívku ze sáčku a rohlík s pribiňákem
Slovy jejich dcery když jí bylo asi 5 " maminka vazí jen panzány, pozát a pozát "
