Máma mě nechala na holičkách. Je její chování normální?
.jpg)
Dostala jsem se do pro mne takřka neřešitelné situace. Je mi šestadvacet, mám roční dvojčata a jsem s nimi sama. Je to teď čerstvé, přítel si našel novou lásku a řekl mi, že se mám i s dětmi odstěhovat. Vůbec tomu nerozumím, když se děti narodily, vypadalo to, že bude ten nejlepší táta pod sluncem a najednou je všechno jinak.
Bohužel, byt, ve kterém bydlíme, je jeho, dostal ho od svých prarodičů ještě v době, kdy jsme se ani neznali. Nemá tudíž na něj žádný nárok. Nezbude mi nic jiného, než se i s dětmi odstěhovat. Doprošovat se ho nechci, i když mě samozřejmě jeho zrada hodně bolí, hlavně kvůli dětem, které se pro něj najednou staly přítěží.
Problém je, kam se mám přestěhovat. Jsem na rodičovské dovolené, pobírám příspěvek 7 600,- korun, on mi nějaké alimenty platit bude muset, počítám, že na dvě děti by to ty čtyři tisíce být mohly. Jenže i s tím bych dala sotva dohromady peníze na nájem, co jsem koukala, nejlevnější nájem za dvougarsonku je 5 000,-, k tomu poplatky za služby pro tři osoby a jsem na nějakých osmi, devíti tisících. Z čeho bychom s dětmi žily?
A teď k jádru věci, protože mě hodně zklamala moje máma. Když jsem se jí svěřila, v jaké jsem se ocitla situaci, vůbec mě nepodržela. Jo, politovala mě i děti, ale to je všechno. Ptala jsem se, jestli bych nemohla aspoň na čas bydlet k ní, ale to dost rezolutně zavrhla. Ona má totiž přítele (s mým tátou je rozvedená) a ten její nový partner nemá zrovna vřelý vztah k dětem. A jelikož už s mámou bydlí, je prý nemyslitelné, abych se tam i s mými dětmi nastěhovala. Prý by to nedělalo dobrotu.
Pro mě je to něco jako zrada. Od vlastní mámy bych něco takového nečekala, tak moc se mě to dotklo, že jsem se na případnou další možnou pomoc (třeba finanční) radši ani neptala a ona mi ji nenabídla. Jsem z toho v šoku, připadám si jako odkopnutý pes. Můj partner a otec našich dětí nás vyměnil za jinou a naléhá na co nejdivější odstěhování a vlastní máma se na mě vykašlala. K tátovi jít nemůžu, ten má novou rodinu a malé děti.
Momentálně hledám nějaké přijatelné bydlení, třeba u starších lidí v domku, za nízký nájem a na oplátku s výpomocí, že bych jim třeba nějak pomáhala. Ale zjišťuju, že to taky není jednoduché, najít lidi, ke kterým bychom se nastěhovali.
Já tady po vás nechci, abyste mi pomáhaly hledat bydlení, jen jsem se potřebovala vypovídat a hlavně se vás zeptat, jestli vám chování mé mámy připadá normální. Taky byste nechaly svou dceru v takovéhle situaci na holičkách? Já to pořád nedokážu pochopit a musím říct, že to mým vztahem k mámě hodně zamávalo.
14.1.2015 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 160 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máma mě nechala na holičkách. Je její chování normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kubikm: lidé ze slabšího sociálního prostředí často děti rozmazlují, aby jim vynahradili prachy/rozvod, atd...a pak v dospělosti do života vypustí životaneschopné závislé jedince. neříkám, že je to pravidlo, ale dost často se s tím setkávám. nemá to práci, vzdělání, talent, ale chce to žít jako hvězda...makat nebudou, vrcholem ambicí holky je ulovit zajištěného vola, porodit mu děcko a pak doufat, že je nekopně do řiti...nemluvě o klucích!!!ble
kareta: víš, kdyby tenhle článek napsala 16, tak nic neřeknu...ale v 26? Kde dosud žila?
kareta: 
já z toho vidím, že je nutné děti do života připravit hlavně prakticky...ta gramotnost ve smyslu partnerství, práva a financí je děsivě nízká.
Haninka: v poho, však se známe
kubikm: ono z psaného textu ta ironie jaksi není slyšet...
.jpg)
Ono totiž většinou tyhle mírné z cestyklidícíse povahy nedonutíte jednat, než že je hodíte do vody přestanete věčně pomáhat a něco za ně řešit.
článek na mě zapůsobil velice depresivně, do kolika let dítěte je matka povinna starat se o svoje dítě, aby nebyla morálně odsouzena jako krkavčí matka? No vypadá to, že až do konce života...a jako bonus k tomu ji pribydou vnoučata. Jestli některé nezačnou závidět bezdětným...
Mě stejně na tom přijde celé postavené na hlavu, že momentálně si hledá bydlení, jen aby to panáčkovi co nejvíc ulehčila a vůbec nebere v potaz, že ty děti, které jsou i jeho mají nárok a právo v tom ,,jeho" bytě bydlet a vůbec za to právo nebojuje. Jediný co ví, že dostane alimenty. Mohla by mít daleko víc.
Skoro bych řekla, že její matka jí nastěhování nepovolila, protože by jinak Terezta ani nezabojovala. Ne za sebe, ale za práva těch dětí.
A celé je to na palici taky tím, že tatínka chápe, toho debila co vyhazuje vlastní děti taky nakonec asi chápe, je to přece jeho byt (a jeho děti jsou asi vosk nebo co), ale matku nepochopí ani omylem.
Je pravda, že bych asi taky čuměla, kdyby mě máma nevzala, ale z celého toho dopisu co sem Tereza napsala, mám prostě pocit, že se akorát klidí z cesty, všechny chápe, práva dětí snad ani nevnímá a to se pak nedivím, že jí třebas chce její máma takhle donutit ať trochu za ty děti zabojuje, protože hrdosti se nenají.
babi55: vítej
jj, mně tam pořád chybí to, jaký on vlastně je, otec dvojčátek..víme jen, že si našel milenku
a že matce svých dětí řekl, vypadni co nejdříve...
všechny zdravím, jsem zde úplně poprve, mám také 2 dcery, vím, že to není jednoduché ani pro Terezu ani pro její maminku, také bych svým holkám pomohla,kdyby to bylo v mých silách,ale nevíme nic o jejich předchozích vztazích, jak se chovala Tereza,když si maminka našla přítele, a jiných situacích, moje dcery také nechtějí slyšet rady /ty bez vyžádání nedávám/ ani názory, ale je pravda,že dnešní mladí lidé mají vqtšinou jen "práva" ale žádné povinnosti, soudit je těžko, opravdu by to chtělo slyšet i názor maminky, v jak velkém bytě bydlí, jak je na tom finančně...a také hlavně co táta, to není rodič, nebo je to tak jako to bylo u nás, práce a starost maminka a tatínek je jenom na odpočívání?. zdravím všechny
tornado-lou: Nepřipadá mi zvláštní, že si šla postěžovat mámě, ale zvláštní je, že automaticky počítala, že se k ní nastěhuje, a když to máma odmítla, odsuzuje ji. Jako by čekala, že maminka za ni všechno zařídí, postará se, jako by ani nezkoušela žádat po otci dětí nějaké řešení. Možná to tak není, ale mám z toho dojem, že Tereza je spíš pasivní typ, který se podřídí. A jestli ji matka zná takto, je pravděpodobné, že jakmile se k ní nastěhuje, nebude se moc aktivně snažit si najít jiné bydlení.
Přítel matky by asi zvládl měsíc dva v kritické situaci, ale s vyhlídkou na několik let to patrně vzdá. No a tomu se matka snaží předejít, přece jen je snazší říct hned ne a třeba pomoct najít něco jiného než Terezu žádat, aby už si konečně něco našla. Navíc otec dětí ji patrně na ulici nevystěhuje.
Jarča*: Haninka: jasně, bylo to přeci ironicky
ona nenapsala nic o tom, jak se o děti staral, že byl báječný otec...
Haninka: řekla bych, že kubikm to myslela ironicky
kubikm: nejlepší otec se pozná podle toho, ze koupí plysaka a uzavře spoření a pojištění? Tak to můj muž nikdy neudělal, ale dokázal se postarat se vším všudy o půlroční dceru, když jsem byla s dvoupůlletym synem 4 dny v nemocnici, tenkrát tam k dětem tatinky nebrali. To je pro me důležitější než nejaky plysak a spoření
