Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

tornado-lou: 13:01......mě nepřijde divný že to vidíme každá jinak.....

kubikm: Ve 26 letech jí tikaly hodiny? Možné to je, ale spíše je to v dnešní době celkem brzy, průměr je tak 30 let a ona je tedy relativně mladou matkou. V dnešních poměrech si pořídit dítě ve 25 letech, to je ze spousty důvodů skoro nemožné. Biologicky to může být nejvýhodnější, ale je tady spousta jiných faktorů. V podstatě by to znamenalo otěhotnět hned po škole, bez jakéhokoliv zajištění (pokud si tedy nenabrnkne někoho staršího).

a maminka tedy řekla
tak dobrá, ale potom mi nechoď domů brečet.....

Křeček: pokud ji maminka toho debila rozmlouvala a chtěla event. tedy alespoň zajištění sňatkem? a ona říkala
on venda takový není....
tak teď se ukázalo, že prostě ****je...

vypadalo to, že bude ten nejlepší táta pod sluncem ...píše
ale neříká, jak se choval, proč si to myslela? koupil jim plyšáka??

tornado-lou: podívej, kdyby ji bylo 17, neřeknu, ale relativně stará matka, které tikaly biologické hodiny...26 let?
možná ho k dětem dohnala?
gynekologové říkají, že 1. dítě by mělo být nejpozději do 25 let....

tornado-lou: ona ale nepíše, že by podnikla sebemenší krok - jen že maminka ji nechala na holičkách....to ji ale nechal hlavně partner a potom i jeho rodiče a její tatínek.....

Křeček: neodsuzovala sem mámu. neodsuzovala sem dceru. jen jsem vyjádřila podiv nad tím, že si dcera řekne o pomoc, velmi blízkému člověku, tedy podle mě logicky a diskutující tady o dceři píšou že nemá kontrolu nad svým životem, že nebojije o svoje děti a že hazí na matku svoje problémy.

proč se tu nemluví o rodičích otce? jsou to jejich vnoučata také, ne?

tornado-lou: to by bylo potřeba vyjádření té mámy, abys ji mohla tak šmahem odsoudit

tornado-lou: Nepřipadá mi nijak nepřípadné a zvláštní, že si člověk v problémech řekne o pomoc. To je naprosto v pořádku. Ovšem připadá mi zvláštní, že se automaticky očekává, že se žadateli splní všechno o co si řekne. Ten kdo pomáhá má právo si rozhodnout jakým způsobem pomůže. A to, že si matka nenastěhuje dceru domů přece neznamená, že nepomůže vůbec, ale asi pomůže jinak. Jsou i jiné formy pomoci než zrovna poskytnutí bydlení.

Tereza videla u rodicu, ze se rozesli a otec si zaridil rodinu novou, mohla si uvedomit jak jednoduche to maji muzsky v zivote, rozhodnou se a jednaji. Matka se asi starala o Terezu, po otci se nic nezadalo zalozil si preci rodinu novou. Kdyz se Tereza rozhodle zit s pritelem tak se matce naskytla prilezitost a nasla si pritele. Dceri vztah zkrachoval a tak tu je zase matka, ktera by mela hodit vse za hlavu a vzit dceru zpet i presto, ze prijde o vztah ve kterem se citi dobre a mozna vzhledem k postupujicimu veku uz nemusi nikoho najit, dcera s detma zuste u ni v byte, uz jen, ze to je i vyhovujici pri hlidani prcku.

To je jen muj nahled, mam tri dcery, nechtela bych aby se dostaly do takovych problemu, ale je treba nest nasledky a zabojovat, jsou urady a tam si zajit pro radu. Ne tim, ze se nekomu naboura zivot, tak bourat dalsi vztahy.

Ivi: nepsala sem, že má matka obětovat život dětem,nic takovýho. ale v některých příspěvcích se na terezu dští síra,protože se v problematické situaci obrátila na matku s prosbou o pomoc. vám to možná připadá zvláštní, ale mě na tom nic divného nepřipadá.

tornado-lou: Tereza je v nezáviděníhodné situaci a má to opravdu těžké. Ale ona nechtěla jen vyslechnout, politovat a poradit, ona hlavně chtěla u matky bydlet. A taky se zmínila, že tatínkovi říct nemůže, protože má tatínek novou rodinu (takže to sice nevím, ale jeví se mi, že tatínek maminku vyměnil za mladší model). A já opravdu nechápu, proč by matka měla rezignovat na svůj další život jen proto, že si dcera vybrala hajzla. Pomoct může i bez toho, aby u ní Tereza bydlela a Tereza nepíše, že by matka nechtěla pomoct, jen píše, že matka nechce, aby bydlela v malém bytě s ní a její novou rodinou (přítelem). Navíc my tady nevíme, proč Terezu přítel matky nemusí - co když měli nějaký konflikt, nelíbil se jí pro maminku nebo tak něco. To jako máš dojem, že matka je povinná svůj život totálně obětovat dětem? Že už nemá nárok normálně žít?

vy ste některý neuvěřitelný. Tereze s ročními dvojčaty jejich otec řekl, že má jinou,a že se mají odstěhovat. ona se obrátí na mámu - nejbližšího dalšího člověka, aby se svěřila, uklidnila, poprosila o pomoc a vy z toho vyvozujete, že nemá zodpovědnost za svůj život, že hází řešení svých problémů na rodiče a že nebojuje za svý děti.
proboha, představte si, že vám se z ničeho nic rozsype dosavadní život. vy byste asi hned během 5min věděly, co budete dělat, zvládly byste to s úsměvem a mámě pro jistotu nic neřekly, abyste na ní nedejbože nebyly závislý.
to už je v dnešním světě fakt tak divný říct si o pomoc, poskytnout pomoc a přijmout pomoc? fakt si myslíte, že musíte vždycky všecko samy? to snad ne. lidi přece žíjí mezi lidma právě proto, aby si pomáhali.
a až se Tereza vyplače mamince na rameni, maminka ji pohladí a uklidní ji, že všechno bude dobrý a že to nějak zvládnou, tak se uklidní, zajde na tu sociálku,najde si levný bydlení a udělá všechny ty věci,co jí tu radíte (protože její život za ni skutečně nikdo žít nebude), ale snad se přece může svěřit blízkýmu člověku s tím, že má problémy a říct, že by potřebovala pomoc. poprosit o pomoc je občas to nejrozumnější,co můžete udělat. opravdu je vám to tak divný?