Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Možná vám můj problém bude připadat malicherný a tak trochu dětinský, ale mně už z toho asi začíná hrabat. Je mi pětatřicet let, po rozvodu jsem se seznámila se svým současným přítelem, který se ke mně a mé dceři před třemi měsíci přistěhoval.
Než jsme spolu začali bydlet, vypadalo všechno téměř ideálně. Rozuměli jsme si, i on byl po rozvodu nějakou dobu sám a byl rád, že jsme se poznali. Okamžitě si zamiloval i mou sedmiletou dcerku, i ona si k němu brzy získala pěkný vztah. Po půl roce chození vyplynulo naše sestěhování tak nějak zcela přirozeně. Jelikož jsem měla větší byt, nastěhoval se on ke mně a jeho byt pronajímá, z čehož nám plyne vítaný finanční příspěvek. Zdálo by se, že nám ke štěstí nic nechybí, kdyby nebylo jídla. Respektive toho, jak já vařím.
On má totiž k mému kuchařskému umění neustále výhrady, nic mu není dost dobré. Zpočátku se snažil nedávat nic najevo, ale jakmile se trochu otrkal a zdomácněl, začal svou nespokojenost dávat dost najevo, postupně ji stupňoval, až už to pro mne začíná být neúnosné.
Myslím, že vařit umím. Alespoň si nikdo nikdy, včetně mého bývalého manžela, nestěžoval. Přítel je ale asi nějaký strašně rozmlsaný, nebo já nevím. Prakticky vše, co uvařím, podrobí přísné kritice. Bez připomínek snad projde jenom chleba s máslem. Jinak okecá prakticky všechno. Tvar knedlíků, těstoviny jsou buď uvařené moc nebo málo, omáčka špatně ochucená, polévka nemastná neslaná. Dopracovala jsem se až k tomu, že mám sevřený žaludek, když vařím a už předem se bojím jeho reakce.
Řekla jsem mu, že by se měl krotit, že tohle mi dělat nemůže, ale on mi odpověděl, že když spolu žijeme, je potřeba, abychom se shodli ve všem a jídlo je základ. A pokud mu to moje nechutná, považuje za správné mi říct, co je špatně, abych to příště uvařila správně.
Jenže to je právě problém. Spočítala bych na prstech jedné ruky, kdy neměl k tomu, co má na talíři, připomínky. Navíc je hodně vybíravý a hodně jídel by nepozřel. Mám tak dost omezený repertoár. Například rizoto, šunkofleky, buřtuguláš nepovažuje za pořádný pokrm, to nejí vůbec. Z polévek pozře pouze vývary s masem, ale už v nich nesmí být zelenina a nudle zásadně domácí. Z omáček jí jenom guláš, svíčkovou, štěpánskou a znojemskou.
Nejraději má různě upravené těstoviny na italský způsob, jenže ty já podle něj správně neumím a nikdy to není ochucené tak, jak by mělo být. Jediné jídlo, které projde bez připomínek, je smažený řízek s kaší, i když i k té kaši má často připomínky, buď je málo slaná, nebo nedostatečně vyšlehaná apod.
Jsem z toho dost otrávená, už jsem se i naštvala a řekla mu, ať mi tedy ukáže, jak se správně vaří, že se té povinnosti mileráda zbavím a tu vařečku mu předám. Ovšem to prý ne, on vařit neumí, od toho je ženská.
Jsem v koncích. Přistihla jsem se, že už uvažuju i o rozchodu, protože mám pocit, že takovou buzeraci kvůli kusu žvance nemám zapotřebí. Jenže když o tom přemýšlím, připadá mi, že rozcházek se kvůli něčemu takovému je vysloveně hloupé.
Asi bych se měla nějak vzchopit a ohledně toho jídla ho usadit, dát mu razantně najevo, ať přestane prudit. Jenže všechny mé pokusy o domluvu zatím ztroskotaly. Posledních několik dní stávkuju a nevařím vůbec, maximálně udělám dcerce k večeři krupičku nebo palačinky apod. Jemu se to samozřejmě nelíbí a začíná vyhrožovat, že začne chodit do hospody. Jsem z toho nějaká špatná, nechtěla bych zase zůstat s dcerkou sama, ona ho má navíc moc ráda.
Jak na něj, aby se konečně uklidnil a přestal mne kvůli kusu žvance znepříjemňovat život?
11.2.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 140 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechutná mu moje jídlo a sekýruje mě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sqwela: Na vaření je podle něj možná ženská, ale ta nemá s jídlem problém, takže pokud on ho nechce nějak smyslupně řešit, může si stěžovat jen sobě. Vařila bych jak chci co chci, aby to vyhovovalo mě a dceři, co bude jíst pán je čistě jeho starost.
A ještě jeden vtip mi to připomenulo
Paní si vzala vdovce, hodného, movitého, který ovšem stále hledal srovnání s nebožkou, zvlášť v kuchyni! Ať uvařila co chtěla, pořád to nebylo ono, měl neustálé výhrady a ona už byla zoufalá, slýchala jen "...to moje žena ..." Jednou takto pod tlakem nervozity připálila maso v troubě i omáčku, už nebyl čas na nové vaření a tak vyrovnaná ze situací a hrozícím krachem jejich vztahu mu to stejně naservírovala a s obavou očekávala co on na to.
Slupnul první sousto a s blaženým výrazem pravil
" Konečně! Konečně jsi ho našla, už jsem ztrácel naději!"
" co jsem měla najít?"
" no to koření, koření mé drahé nebožky ženy !" 
Zuzko, ten tě teda pěkně sekýruje.
Řekla bych, že pokud sám vařit neumí, buď tě srovnává s bývalou partnerkou nebo s matkou (nevím, co z toho je horší). Je to hulvát. Pokud nepomůže nějaká rozumná domluva (střídat se ve vaření nebo prostě určit pár jídel, která on nemusí, ale zbytek by měl přijmout bez kritiky, nebo spíše ještě s pochvalou), tak bych se s ním asi rozloučila.
Verera: 
...ten seznam je super
...vytisknout a předložit a je to vyřešené
.
Hm...a šel by velmi rychle
Vyhoď ho, tady nejde o jídlo, ale o buzeraci a manipulaci, která se bude jen stupňovat.
.jpg)
tak se taky přidám - je kritika a buzerace, ale tady to hraničí tím druhým... když nic jinýho nenajdu, tak je blbej tvar apod.... bylo to kdysi v minulém tisíciletí, kdy jsem začínala se svým neuměním v kuchařském směru a musím podtknout, že jsem byla vařením nedotčená a spálila i vodu .. .. moje lepší já to trpělo časem jsem se vypracovala k poživatelnosti výtvorů a on ke kritičnosti... jednou, vrátivši se domů v mírném 
měl řeči k hov. polévce s dom nudlema, knedlíkům a rajský .... knedlíky skončily na jeho hlavě a před hrncem s omáčkou prchl. Byl chvíli klid a pak jednou byly připomínky ke svíčkové, o které jsem si myslela, že se mi povedla. Tentokráte to neskončilo na hlavě,ale dala jsem před něj dvacku (tenkrát to stačilo) a jídlo sebrala a s chutí snědla . To bylo v pátek a v neděli byla lednička zbavena všech zbytků. Nevadila mi kritika, ale podání a ton hlasu, kde bylo jasný, že jde o buzeraci a vyvolání hádky... a do třetice buzeroval s knedlíkama, ostatní přílohy nestály za nic. Tak jsem se naštvala a knedlíky jsem kupovala a měl je rok ke všemu až na vánoce jsem se zeptala, jestli si dá s náma bram. salát, anebo tam mám dát knedlíky....
od té doby je max kritika, že chybí sůl apod, ale ne buzerace ...
Taky me zarazi jedna vec a to je tahle:
"když spolu žijeme, je potřeba, abychom se shodli ve všem a jídlo je základ. A pokud mu to moje nechutná, považuje za správné mi říct, co je špatně, abych to příště uvařila správně"
Kdyz pominu to, ze nevim proc by se za kazdou cenu meli dva lidi co spolu ziji shodnout ve vsem a ze nepovazuju jidlo za zaklad, tak nechapu, kde jako bere ten pan jistotu, co je spravne, kdyz sam varit neumi?
Co je spravne pro jednoho, nemusi byt pro druheho, kazdy je jiny a ma i jine chute. A to, ze jemu to nechutna, je opravdu JEHO problem. Mozna bych byla ochotna pristoupit na kompromis, jako ze bych treba delala castejji masova jidla nez sladka, ale abych uplne komlpet menila recepturu u vseho jen proto, ze pan ma potrebu nekoho buzerovat? 
Hlavne taky nevim, proc Zuzce vadi, ze by zacal chodit do hospody. Nebylo by to Zuzko lepsi? Mit vecer klid a uvarit si dle sveho, nez poslouchat blby reci?
Z tohoto tveho odstavce usuzuju, ze pan je pekny sobec a povazuje za spravne pro vsechny zucastnene jen to, co vyhovuje jemu a vubec nebere ohledy na ostatni.
.jpeg)
lippia - 11.2.2013 12:09 
moje odpověď by byla: nechutná ti to? tak to nejez...
.jpg)
Monik: pěkný pohled na věc:Ona navic jeste je tak skvela, ze by mu chtela pomoct s vyresenim JEHO problemu 
to se mi líbí :-)
mimochodem, já už jsem ze své mladické naivity a nerozvážnosti naštěstí vyléčená a kdyby můj současný přítel jenom ceknul, že jídlo nebylo dost kách, tak by se asi divil, co všechno by mu přistálo na hlavě
jinak souhlasím s bodem H.
sqwela: No vidis.
Zuzko, poslechla bych intuici. To jeho chovani neni v poradku
Ono vetsinou tyranove prestanou byt tyrany, pokud neni odezva a nebo odejdou. V nekterych pripadech je lepsi ta druha varianta.
Uvedom si, ze bude pak tyranizovat i dcerku napriklad.
sqwela: No jo, ale Zuzka si to nemuze resit sama, nebot ji netrapi, ze vari jak vari.. To rozciluje jeho, tak je to jeho problem a ne jeji. Ona navic jeste je tak skvela, ze by mu chtela pomoct s vyresenim JEHO problemu 
V pripade nezajmu, bych teda zvolila bod b, pripadne h
Se nesmis tak rozcilovat s blbcem. Je treba chranit si svoje cevky. To u nas by tomu typkovi prdla spis cevka ze me
mimochodem, jeden můj bývalý taky začal původně tím, že kuřátko bylo nedopečené, svačina dostatečně nenamazaná, pomazánka nedochucená a než jsem se nadála, byl tady schopný manipulátor, ponižovatel, psychický tyran, nevěrník, lhář, okradl mě a já skončila v péči psychiatra a psychologa..a jak říkám, začalo tím žvancem...asi bych na místě Zuzky zdrhala, až by se mi za patama prášilo!
lippia: 12:09
