Tchyně má klíče od našeho bytu a mně to vadí
.jpg)
Před necelým rokem jsem se vdala a teď máme dvouměsíční miminko, chlapečka Adámka. Bydlíme v bytovce, kousek od rodičů mého manžela. Ti žijí v sousedním domě. Mají to k nám tedy opravdu kousíček. A hlavně tchyně toho opravdu hojně využívá.
Když se nám krátce po svatbě naskytla výhodná koupě právě tohoto bytu, byla jsem ráda a vůbec mi nedocházelo, že by to mohl být, vzhledem k blízkosti tchánovců, problém. Byt je krásný, lokalita naprosto skvělá. Klid, zeleň, dětské hřiště u domu, blízko veškerá vybavenost. A cena více než přijatelná.
Bydlíme zde deset měsíců. Zpočátku jsem tchyniny časté návštěvy tolerovala a snášela bez problémů. Dokonce jsem ani nic nenamítala, když přišla s tím, abychom si k nim dali rezervní klíče, kdyby se cokoli stalo. Doufala jsem, že časem ji ty každodenní návštěvy přestanou bavit. Ale spletla jsem se. Vše se ještě zhoršilo po narození Adámka. Mám ji tady skutečně denně. Když jde z práce, chodí kolem našeho vchodu, tak prostě zaskočí. Hrůza.
Ona se strašně snaží, ráda by mi byla nápomocna, pořád se mi do všeho montuje, sama od sebe bere kýbl, že vytře, sundává prádlo ze sušáku a okamžitě ho žehlí, stoupne si k plotně a chystá se vařit. Všechno s úsměvem, ochotně, nezištně. Vím, že to nemyslí zle, první týdny po porodu jsem tuto její péči i uvítala. Ale teď už je toho prostě dost. Náznaky z mé strany nepochopila, musela bych jí to říct naplno, aby k nám nechodila tak často, že mne to obtěžuje. A to se mi nějak příčí, je hodná a nerada bych ji ranila.
Jenže včera už toho bylo na mě moc. Odpoledne jsem byla venku, zastavila jsem se u kamarádky a zdržela se tam. Domů jsem dorazila vpodvečer a nestačila se divit. Už když jsem se blížila, viděla jsem, že se u nás svítí. Jelikož manžel má tento týden odpolední, věděla jsem, že on doma být nemůže.
Byla to tchyně. Jak jsem odemkla a vešla, hned na mě spustila, že bych neměla v tomhle počasí s tak malým miminkem být tak dlouho venku. A pak podala hlášení, co všechno mi stihla udělat. Vyprala, vyžehlila, uvařila, zalila kytky a uklidila koupelnu. Stála jsem jako opařená a nejdřív se na nic nezmohla. A pak jsem jí, jak je mým zvykem, opět velmi mírně řekla, že tohle dělat nemá, že to zvládnu sama a příště až se bude chtít zastavit, ať dá vědět.
Nezabralo. Prý o nic nejde, to ona ráda, ví, jak náročné to s miminkem je, jen ať si odpočinu. A začala mi nandávat jídlo. Prostě se u nás doma chovala, jako bych tam já byla na návštěvě a ona byla paní domu.
Večer jsem to řekla manželovi. Že mi to začíná pěkně vadit a ať to mamince vysvětlí a vezme od nich naše klíče. To, co udělala, se prostě nedělá, a když jí to nedojde samotné a náznaky nepomáhají, ať jí to on, jako její syn, nějak taktně sdělí. Odmítl. Prý to zbytečně hrotím a co by za to jiné holky daly, kdyby měly tak hodné a obětavé tchyně. A vysloveně mi zakázal, abych já sama jeho mamince něco říkala, nedej bože si od ní vzala zpět naše klíče.
A já nevím, co teď s tím. Když to tchyni řeknu, ona si postěžuje svému synovi a budeme mít doma dusno. Když jí nic neřeknu, za chvíli se zblázním. Protože až bude teplo, můžu být v době jejího příchodu z práce vždycky venku, ale ona mi pak poleze do bytu a bude si tam hospodařit jakoby nic. Napadlo mě zkusit to přes tchána, ale tam je to úplně liché. On je hrozný flegmatik, nic neřeší, hlavně chce mít klid a pokoj.
Jak byste takovou situaci řešily vy? Moje chyba je, že chci asi být se všemi zadobře a bojím se jakéhokoli konfliktu.
25.2.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně má klíče od našeho bytu a mně to vadí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Tak jsem docetla...oblibenost tchyne stoupa se ctvercem vzdalenosti 
...tesat do kamene!!!! Manzel mou mamu docela snasel, ale urcite to bylo temi 1000km 
.
Jo a jeste...rici manzelovi co tobe vadi a bys tim neco udelal = pitomost na entou!!! Chlap v zivote nebude hasit co ho nepali. Pokud chces aby zasahl, musi dana situace vadit predevsim jemu.
.gif)
Monik: ...a začala mi při kojení upravovat prso....
Ještě mě napadlo,jesli ti Dano tvá tchýně takhle extrémě pomáhá jen v týhle době,kdy máš opravdu malinkatý miminko a v podstatě se s ním teprve zžíváš...jak je vidět tak dobře,když po dvou měsících už chodíš pokecat s kámoškou na celý odpoledne
...nejvyšší čas,tchyňce poděkovat,že už to všechno zvládáš levou zadní
A ted vazne. Mila Dano, dokud se budes snazit byt pred vsema za hodnou, musis holt pocitat s tim, ze ti jini "hodni" jedinci ti budou pod zaminkou dobrych umyslu proste ridit zivot 
Takze, mas dve moznosti: Pokud ti to vadi, bud to zmen (zmenou sveho pristupu) a nebo se s tim proste smir. Jina moznost proste NEEXITUJE!
Taky jsem se ze zacatku, po porodu prvniho ditete, dcery, drzela ze slusnosti zpatky a nechala si vse libit. Kdyz to zaslo az tak daleko, ze mi tchyne zacala prestylat postele a zacala mi pri kojeni upravovat prso, tak jsem se zacala ozyvat. Bylo toho z jeji strany opravdu hodne, bylo by to na roman a vse samozrejme "myslela dobre" 
Ted je situace takova, ze se vidame jednou za cas a mame vztahy dost chladne.
Bylo to dost tezke, obnovit ty ztracene hranice a stalo me to mnohem vic usili, nez kdybych si je byvala drzela od zacatku.
A to jsem oproti tobe byla ve vyhode ve dvou vecech:
1. Nemam za manzela podrizeneho mamanka (v zivote by nepristoupil na tak nebetycnou kravinu, dat ji klice, i kdybych to sama navrhla)
2.Tchyne bydli 70km daleko (i tak je to nekdy malo)
Pokud zvolis verzi neco s tim delat, pocitej s tim, ze budes za kravu.
Pokud zvolis verzi trpet, pocitej s tim, ze casem budes v depresi a bude to odnaset dite.
Zvolila jsem verzi neco s tim delat az asi v roce veku dcery a dodnes lituju, ze jsem s jedubabou nevyrazila dvere rovnou.
Preju pevne nervy a hodne 
Jeste jsem necetla prispevky, takze mozna se opakuju...
Odevzdala bych syna manzelovi, klidne pockej az bude zase mit ranni a pozvala tchynku nekam na kafco / pizzu / prochazku proste nekam ven na neutralni pudu. A v KLIDU si s ni promluvila jako zenska s zenskou ne jako "podradna nic nezvladajici" snacha s tchyni! Vysvetlila bych ji sve pocity, uvitas jeji pomoc, ale odsud pocud. Klice u nich jsou jenom vase rezerva v pripade nejake nehody a ne klice pro spolubydliciho. Opet coby zenska sakra vzdyt to musi tchyni taky unavovat a lezt krkem - rano buhvi kdy vstava, pak 8 hodin makat v praci, na dopravu taky nejaky cas padne, a pak nejdriv sakumprask tvoji domacnost a pak svoji - to prece nemuze dlouho vydrzet. Klidne ji to tak podej. A pokud by nepochopila nebo nechtela pochopit pozadej o jejich klice ze stejneho duvodu, co kdyby se neoc stalo. A pak jim tam dopoledne kdyz jsou v praci chod varit a uklizet 
.... pokud je tchyne jinak ok klidne bych ji tuhle posledni variantu s usmevem nabidla, treba ji to docvakne. Kazdopadne bych vztah nelikvidovala, syn povyroste, treba si poridite dalsi a takovahle aktivni babinka se muze vzdycky hodit. A manzela a tchana byc hdo toho uz netahala, svuj nazor rekli a je to mezi tebou a tchyni a ne mezi jima.
PS:takze tebe nenapadlo ze by blizkost tchyne mohla mit chybicku, ale pritom pises o radu sem na drbarnu????Sakra holka vzdyt milujici proaktivni tchyne jsou tu na taliri kazdy tyden, ne pro srandu ale pro pouceni
sqwela: 8:57: no jéééééje,co já bych za to dala být v týhle věci flegmouš
sqwela - 25.2.2013 8:46 Já sama si taky nejsem jistá, jestli bych vždycky stála při partnerovi - v situaci, jaká je popsána výše, tedy určitě ano (protože já sama své soukromí miluju a opatruju!!), ale v jiných situacích, kdy bych s ním nesouhlasila, bych asi nedokázala veřejně přitakávat názoru, s nímž nesouhlasím. A jít proti rodičům bych taky nechtěla - oni při mně stojí už skoro 30 let, snaží se mi pomoct, utěšují mě po rozchodech ... a takovou dlouhodobě trvalou podporu jsem zatím v žádném chlapovi nenašla. :-)
a ještě něco...on se mi manžel strašně diví,že mě to vytáčí...on je na ně zvyklej,takže to bere úplně jinak než já..jenomže mě to zatím nejde přehlížet a vzhledem k mé vznětlivé povaze se obávám,že se k tomu těžko dopracuju,achjo
.jpg)
loupák: no a nebylo by špatné být v tomhle jako chlapi, že? prostě neřešit!
to by byla úleva!
sqwela: ...víš co,manžel né že by souhlasil se svojí matkou/rodičema,ale prostě by proti nim nešel,ani by jim nic neřekl,on to přehlíží,pro klid v rodině,tvrdí,že by to bylo stejně k ničemu,že jsou to jiný mozky
mama-ča: Oblíbenost tchýně stoupá se čtvercem vzdálenosti - tohle mě fakt pobavilo 
svatá pravda a posvátní kráva 
tagřík, PEGG: i já s tím mám problém. doma plnou hubu řečí, ale jak příjde na věc a tváří v tvář bych měla vyříkávat nepříjemnosti, tak se do toho vždycky jaksi zaplantám a je to v pytli..příteli, nebo ségře to ještě jde, ale v práci např., nebo v širší rodině, to ne...
manzela 
tchyni 
sqwela: 8:38 U některých chlapů je maminka něco jako "posvátná kráva"...
I kdyby Ti skákala po hlavě, tak jí "mamánek" nic neřekne. Naopak, obviní Tebe z nedostatku tolerantnosti. 
ax: to teda jo :-) a propos, představovala jsem si tuto situaci se mnou a mým přítelem..no, on by asi i stál při mně (tedy MOŽNÁ) v klidu domova, ale matince by nic neřek, to je jasný a kdyby došlo ke střetu mě a tchyně, tak tedy ruku do ohně bych za něj nedala(!!), že bude stát při mě o před ní to by byl najednou táákle malinkej! jj, je to prostě nižší druh, jak říká moje máma.
