Snacha se po narození dítěte asi zbláznila
.jpg)
Možná mi pomohou vaše názory ohledně situace v naší rodině. Já asi vidím všechno moc osobně a nemám ten správný nadhled. Jde o vztah mezi mnou a mou snachou, potažmo i synem. Vlastně v tom hraje hlavní roli jejich dcerka a moje vnučka Adélka.
Žiju sama, s manželem jsme se rozvedli, když syn nastupoval na vysokou školu. Teď je mu už třicet let, je ženatý a před dvěma lety se jim narodila krásná holčička, moje první vnučka. Asi ani nemusím popisovat, jaká radost to pro mne byla, jak moc jsem se na maličkou těšila.
Do doby, než se Adélka narodila, byly naše vztahy velmi dobré. Mladým jsem se do ničeho nemontovala, jak to některé matky a tchyně dělají a vycházeli jsme spolu výborně. Snachu jsem brala jakoby to byla moje dcera. Líbilo se mi na ní, že je pracovitá, pečlivá, milá a příjemná.
Po narození Adélky se ale změnila. Zpočátku jsem to přikládala na vrub těhotenským a poporodním hormonům, však jsem si tím taky prošla. Chápala jsem, že je pro ni její dcerka vším, že o ni má strach. Ale jak postupoval čas, uvědomila jsem si, že to, jak se chová, úplně v pořádku asi není.
Tak ráda bych byla někdy s Adélkou sama, třeba dvě hodinky odpoledne, jít s ní na procházku, potěšit se bez dozoru. Ale není mi to dopřáno. Ani když byla ještě miminko a spala v kočárku, jsem s ní nikdy nesměla vyjet na procházku sama. Vždycky šla se mnou a dovolila mi vézt kočárek. Vysvětlovala to tím, že by se necítila dobře, kdyby ji měla ze svého dohledu.
Pak byl Adélce rok a situace zůstala stejná. Jestli chceš malou vidět, tak přijď na návštěvu nebo se zastavíme my. To zas měla snacha strach, že malou nedokážu uhlídat, protože začala chodit a všude vlezla.
Před měsícem oslavila vnučka dvouleté narozeniny, je moc šikovná, krásně mluví, je bystrá a moc hodná. Po dlouhé době jsem se osmělila a zeptala se, zda by se mnou mohla Adélka v sobotu odpoledne do ZOO. A opět stará známá písnička, že můžeme jít do ZOO všichni společně.
Možná se vám to zdá jako prkotina, ale mne to velmi trápí. Připadám si, že si o mě snacha myslí, že jsem snad neschopná. Přitom je mi teprve třiapadesát, jsem v plné síle. Chodím do práce, s klubem turistů na výlety, s kamarádkou několikrát měsíčně do divadla.
Kontakt s vnučkou je pro mne velmi důležitý a myslím, že i pro ni by chvilky, strávené se svou babičkou, byly přínosné. Jenže ani snacha ani syn o tom nechtějí nic slyšet. Adélka je prý jejich dítě a oni jsou od toho, aby stanovili pravidla, kterým se musím přizpůsobit. A je ještě malá, aby byla na celé odpoledne z dosahu alespoň jednoho z rodičů.
Minulý víkend jsme se kvůli tomu se snachou už pohádaly. Jak jsem jim nikdy do ničeho nemluvila, tak teď jsem to už nevydržela a řekla jí, že to přehání, že si připadám jako nesvéprávná, když se smím s vnučkou stýkat pouze pod dozorem a že to moje věčné doprošování je opravdu nedůstojné. Její odpověď mne doslova přimrazila. Prý se s tím musím smířit, nebo riskuju, že bych malou už nemusela nikdy vidět. A že má svou představu o výchově a výživě dítěte a nebude riskovat, že ji budu někde potají cpát bonbóny apod. Přitom já se důsledně varuju jakýchkoli nevyžádaných rad a názorů a takové tendence opravdu nemám.
Připadá mi, že se ta holka narozením dítěte snad zbláznila. Vůbec tomu nerozumím a nechápu to. Promluvila jsem si pak se synem mezi čtyřma očima a on mi řekl, že ho to v podstatě taky trápí, jak se jeho žena změnila, že ten samý problém, jaký řeším já, řeší i její rodiče. I ti se se svou vnučkou mohou stýkat pouze pod jejím dohledem.
Připadá vám to normální, aby dospělá žena takhle zblbla? Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by byl až takhle umanutý. Kolegyně v práci, které jsou už taky babičkami, si vnoučata berou i na celé víkendy a mladí jsou šťastní, že si od dětí odpočinou. A já nesmím jít s vlastní vnučkou ani sama na hřiště za barák. Jsem z toho strašně smutná.
13.6.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 152 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Snacha se po narození dítěte asi zbláznila
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
loupák: 
Naprosto te chapu. A to se rozhodne nepovazuju za supermatku, jak tu nekdo psal, naopak delam chyb vic nez dost a snazim se od ostatnich spis inspirovat.
Taky si nedovedu predstavit dat 7mesicni mimino nekam na tyden. Kdyz pominu to, ze by mi asi kozy nejdriv vyrazily zuby a pak vyletely do vesmiru, tak by se mi i styskalo 
.gif)
to je na palici, ženská, která by dala nevímco za ochotnou hlídací babičku takovou nemá a ženská, která má možnost být chvíli v klidu s manželem nebo i jen sama, tuhle možnost nepřipustí 
Mám 18ti měsíčního lumpa a hlídací babičku skoro 200 km daleko. Tchýně má 2 vnoučata a holt jedno má přednost, takže i když bydlí "za bukem" tak malýho vidí tak 1-2x do měsíce
a ještě se diví, že se s ní nechce pomazlit
to je na palici, ženská, která by dala nevímco za ochotnou hlídací babičku takovou nemá a ženská, která má možnost být chvíli v klidu s manželem nebo i jen sama, tuhle možnost nepřipustí Mám 18ti měsíčního lumpa a hlídací babičku skoro 200 km daleko. Tchýně má 2 vnoučata a holt jedno má přednost, takže i když bydlí "za bukem" tak malýho vidí tak 1-2x do měsíce a ještě se diví, že se s ní nechce pomazlit
Me osobne by teda konkretne v tomto pripade velice zajimal pohled druhe strany.
Pokud by nebyl totiz v clanku rozpor v dost vecech, docela bych rekla, ze presne podonym stylem by napsala clanek i moje tchyne. Je totiz docela dobre mozne, ze ona mozna situaci u nas takhle i videt muze.
Akorat s tim rozdilem, ze ona od zacatku zasahovala do vseho a i pres odpor cpala dceri veci, ktere jsem si vylozene neprala ze zdravotnich duvodu. A cpala ji to tajne, tak abych to nevidela. A kdyz byla pristizena, byla to schopna poprit. A to je jen procento toho, co vsechno se delo.
Kdyz to hodne zkratim, od zacatku si neziskala moji duveru. Proste ji neverim jako cloveku a deti ji (zatim) nesverim
Akorat na rozdil od snachy z clanku mam plnou podporu manzela.
Mozna by to chtelo si promluvit se snachou v tom smyslu, proc jeji duveru nemas a ne hned zacit utokem a ukrivdenosti
hm...adoptuju babičku
.gif)
A ještě něco,náš syn od školky občas jezdí na víkendy k segře,švagrovce,babičce a nebyl nikdy problém-prostě až když chtěl sám,začal se osamostatňovat od nás a je to v pohodě
To je jako bys psala o mě až na to teda,že takhle prudila jenom moje tchýně,(moje máma ne,chápala to a za malým se jezdila každý den podívat a pomazlit)
,nedovedla totiž pochopit,že malýho plně kojim,takže jim ho nemůžu dát na celý den samotnýho a mě sebou nechtěli...kojila jsem do dvou let i tak,jsem bez něho nechtěla být ani minutu,nemyslím si,že bych byla ,,nenormální,,jak tady mnohé z vás píšou,ale prostě jsem věděla,že budeme mít jenom jedno dítě,tak jsem si ho chtěla užít plnýma douškama,ať se vám to zdá sobecký nebo ne,je to MOJE dítě,naštěstí jsme to měli s manželem stejně nastavený
...moje švagrovka jim dávala malýho na hlídání už od 6ti nedělí a jenom k nim jezdila každý 3 hodiny kojit,to je zase pro mě nepochopitelný,taky se to na synovcovi pěkně podepsalo,protože neustále brečel po mámě
...nevím co je špatnýho na tom,že chce mít matka/otec dítě aspoň do tří let pod kontrolou,pokud je to možný a nemusí do práce
...
Zuzilka: no tak 7měsíční mimino dát na týdenní hlídání,zase přijde mě ujetýholt každej jsme nějakej
.jpg)
Nech to plavat, snachu nepredelas. Jediny kdo ma sanci predelat ji k vasemu obrazu je vnucka. Dej ji cas, za rok pujde do skolky a to prece s ni snacha nebude cely den, otrkaji se obe dve a pak zacnou kamaradky. V mezicase vnucka ve skolce parkrat onemocni a hlidaci babicka bude vitana.
Co takhle nadhodit mladym moznost druheho ditete? Ubreceny mimino v kombinaci s 3-letym ditetem vyzadujicim pozornost = mohly by snase rupnout nervy a poslat starsi k babicce
Jé, Marcelo, to tě lituju. Taky mám dvouapůlletého vnoučka, a už od zhruba půl roku ho občas hlídám celý den. Líbí se mi na snaše, že i když má taky svoje zásady co se týká výživy a výchovy, tak říká, že když hlídá babička, tak určuje pravidla ona. A vážně toho nezneužívám, že bych ho cpala bonbonama nebo tak. A pětiletou vnučku od manželovo dcery, díky tomu, že mladá začala chodit do práce, máme doma na hlídání každou chvíli.
O tvojí situaci si myslím, že se to obrátí, až půjde malá do školky a snacha do práce, pak se budou muset mladí od malé odpoutat tak jako tak, a až přijdou různé dětské nemoci, prázdniny atd., budou za hlídání rádi. Mluví ze mě zkušenost mámy, která sama byla vděčná za hlídání, i teď už hlídací babičky. I když chápu, že je ti to líto, tak teď fakt asi nemá cenu dělat si se snachou zle, a zatím si užívej vnučky aspoň v rámci možností. Věř, že to tak pořád nebude. A líbí se mi, jak to napsala sallie - pokud ta situace vadí i synovi, měl by to zkusit nějak on, abys pohlídala jen pár hodin u nich doma, a pak třebas přidávat. Myslím si, že to není dobré ani pro děti, když jsou zvyklé se držet jenom máminy sukně, a pak mají jet někam na školku nebo školu v přírodě - ale s tímhle argumentem bych zatím na snachu nechodila
Přijde mi,že přeskočilo jak synovi tak snaše.
Snacha je na mateřské,ale čas uteče a půjde do práce?Jak to bude dělat.Dá malou do školky?A co až bude nemocná Adélka?Bude si pořád brát ošetřovačku?
Chápu,že je to pro vás ponižující,ale v rámci zachování dobrých vztahů bych ustoupila.
Krásný den všem.Moji rodiče bydlí daleko a dceru si brali na týden už jako sedmiměsíční miminko.Přežili jsme všichni bez úhony.Já jsem si odpočinula a udělala "vánoční úklid",úžasně mě to dobilo baterky.S manželem jsme měli čas pro sebe.
tak to je mi Tě moc líto,sama jsem babička a naprosto Tě chápu.Ne není to normální ,ale nic nezmůžeš to je můj názor,spíš si myslím,že pokud jí to řekneš ,je možné,že se urazí a mohlo by být hůř
já bych ráda slyšela názor i druhé strany ... je docela možné, že mladí důvod mají.
Marcelo, nezbyde vám nic jiného než to brát tak jak je. Myslím, že s touto věcí ze své pozice nemůžete dělat nic. Je jedno jestli opravdu je snacha supermatka a vy opravdu tak dokonalá tchýně, ale prostě vnučku můžete vidět jen s rodiči, buďte ráda, že alespoň neomezeně a nemáte vyhrazenou jednu hodinku v přesně určený čas. A hádky se snachou vám nic nedají, je lepší přemýšlet ve smyslu " A co bude dál (ano teď se pohádám a co? Dá mi dítě ochotněji? Nedá, spíš omezí kontakt se mnou a budu na tom ještě hůř ... " a hlavně bych se nepokoušela ponoukat syna k nějaké akci, tohle by se ošklivě obrátilo proti Tobě a je celkem možné, že budeš vidět vnučku 1xza14 dní nebo taky vůbec, pokud by se snacha odstěhovala po rozvodu.
Ber věci jak jsou a snaž se místo trápení užít chvil s vnučkou, zbytek ovlivnit nemůžeš. Hodně štěstí a zkus si najít víc koníčků co Tě zaměstnají.
ano, snaše hráblo, ale není to tak neobvyklé.... bohužel ty s tím nic dělat nemůžeš. Zkus promluvit se synem, jeslti by on nebyl schopnej do ní vlít trošku rozumného uvažování.... když jsi hlídací babička, tak by oni mohli aspoň spolu do kina nebo na večeři, zatímco ty pohlídáš u nich doma nebo tak... ať to zkusí navlíknout nějak takhle "milá máňo, chtěl bych s tebou jednou zase na rande BEZ dítěte"... jinak fakt nevím, nemá cenu se hádat, snacha ti opravdu může přístup k dítěti odepřít....
Na Tvém místě bych neřešila, zda-li jsou mladí normální či nikoliv. Spíše Tvoje snacha má zlé zkušenosti (někdo v její rodině či blízkém okolí něco takového prožil, ona se toho bojí a přenáší to na Tebe). Proto bych se nevtírala do jejich přízně. Omluvila bych se a nabídla jim, kdy za mnou mohou chodit. Časem se to určitě napraví. ...
