Snacha se po narození dítěte asi zbláznila
.jpg)
Možná mi pomohou vaše názory ohledně situace v naší rodině. Já asi vidím všechno moc osobně a nemám ten správný nadhled. Jde o vztah mezi mnou a mou snachou, potažmo i synem. Vlastně v tom hraje hlavní roli jejich dcerka a moje vnučka Adélka.
Žiju sama, s manželem jsme se rozvedli, když syn nastupoval na vysokou školu. Teď je mu už třicet let, je ženatý a před dvěma lety se jim narodila krásná holčička, moje první vnučka. Asi ani nemusím popisovat, jaká radost to pro mne byla, jak moc jsem se na maličkou těšila.
Do doby, než se Adélka narodila, byly naše vztahy velmi dobré. Mladým jsem se do ničeho nemontovala, jak to některé matky a tchyně dělají a vycházeli jsme spolu výborně. Snachu jsem brala jakoby to byla moje dcera. Líbilo se mi na ní, že je pracovitá, pečlivá, milá a příjemná.
Po narození Adélky se ale změnila. Zpočátku jsem to přikládala na vrub těhotenským a poporodním hormonům, však jsem si tím taky prošla. Chápala jsem, že je pro ni její dcerka vším, že o ni má strach. Ale jak postupoval čas, uvědomila jsem si, že to, jak se chová, úplně v pořádku asi není.
Tak ráda bych byla někdy s Adélkou sama, třeba dvě hodinky odpoledne, jít s ní na procházku, potěšit se bez dozoru. Ale není mi to dopřáno. Ani když byla ještě miminko a spala v kočárku, jsem s ní nikdy nesměla vyjet na procházku sama. Vždycky šla se mnou a dovolila mi vézt kočárek. Vysvětlovala to tím, že by se necítila dobře, kdyby ji měla ze svého dohledu.
Pak byl Adélce rok a situace zůstala stejná. Jestli chceš malou vidět, tak přijď na návštěvu nebo se zastavíme my. To zas měla snacha strach, že malou nedokážu uhlídat, protože začala chodit a všude vlezla.
Před měsícem oslavila vnučka dvouleté narozeniny, je moc šikovná, krásně mluví, je bystrá a moc hodná. Po dlouhé době jsem se osmělila a zeptala se, zda by se mnou mohla Adélka v sobotu odpoledne do ZOO. A opět stará známá písnička, že můžeme jít do ZOO všichni společně.
Možná se vám to zdá jako prkotina, ale mne to velmi trápí. Připadám si, že si o mě snacha myslí, že jsem snad neschopná. Přitom je mi teprve třiapadesát, jsem v plné síle. Chodím do práce, s klubem turistů na výlety, s kamarádkou několikrát měsíčně do divadla.
Kontakt s vnučkou je pro mne velmi důležitý a myslím, že i pro ni by chvilky, strávené se svou babičkou, byly přínosné. Jenže ani snacha ani syn o tom nechtějí nic slyšet. Adélka je prý jejich dítě a oni jsou od toho, aby stanovili pravidla, kterým se musím přizpůsobit. A je ještě malá, aby byla na celé odpoledne z dosahu alespoň jednoho z rodičů.
Minulý víkend jsme se kvůli tomu se snachou už pohádaly. Jak jsem jim nikdy do ničeho nemluvila, tak teď jsem to už nevydržela a řekla jí, že to přehání, že si připadám jako nesvéprávná, když se smím s vnučkou stýkat pouze pod dozorem a že to moje věčné doprošování je opravdu nedůstojné. Její odpověď mne doslova přimrazila. Prý se s tím musím smířit, nebo riskuju, že bych malou už nemusela nikdy vidět. A že má svou představu o výchově a výživě dítěte a nebude riskovat, že ji budu někde potají cpát bonbóny apod. Přitom já se důsledně varuju jakýchkoli nevyžádaných rad a názorů a takové tendence opravdu nemám.
Připadá mi, že se ta holka narozením dítěte snad zbláznila. Vůbec tomu nerozumím a nechápu to. Promluvila jsem si pak se synem mezi čtyřma očima a on mi řekl, že ho to v podstatě taky trápí, jak se jeho žena změnila, že ten samý problém, jaký řeším já, řeší i její rodiče. I ti se se svou vnučkou mohou stýkat pouze pod jejím dohledem.
Připadá vám to normální, aby dospělá žena takhle zblbla? Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by byl až takhle umanutý. Kolegyně v práci, které jsou už taky babičkami, si vnoučata berou i na celé víkendy a mladí jsou šťastní, že si od dětí odpočinou. A já nesmím jít s vlastní vnučkou ani sama na hřiště za barák. Jsem z toho strašně smutná.
13.6.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 152 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Snacha se po narození dítěte asi zbláznila
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
loupák - 13.6.2013 11:01 - Vždyť např. taková svíčková může být naprosto zdravé jídlo, když se udělá základ z hodně zeleniny nemusí se ani zahušťovat a pak stačí trochu smetany, což na porci je zanedbatelné množství. A houskový knedlík, o co je v něm víc mouky než v rohlíku? 
.gif)
jaklo: taky mám segru v MŠ a co mi kolikrát povídá za perličky s rodičema,to zírám
...některý rodiče jsou fakt zaslepený ke svýmu dítěti
...mě když řekne učitelka váš malej udělal tohle a popral se s tám tim,by mě vůbec nenapadlo to zpochybňovat-však ho znám né? lumpa jednoho!
.gif)
loupák: 10:54....poslední větu tesat do kamene....!!!!!!
PEGG: taky jsme byla chytrá co všechno budu a nebudu ve výchově dělat včetně jídla a dneska se tomu musim smát...malej nežravec do 6ti let a byla jsem ráda,že snědl aspoň nějaký jídlo i když s kečupem...nevím proč bych mu občas neudělala krokety,když je zbožňuje,vařím spíš klasiku...zeleninu jí jenom vařenou,ale za to ovoce miluje,mohl by ho jíst na kila-prostě to nehrotim
nemám čas pročítat všecko, ale mysím si, že je lepší brát situaci jaká je. Opravdu není žádný právní nárok mít vnučku u sebe bez dohledu rodičů, a pokud je snacha takhle umíněná, nehne se s tím. Brala bych to rozumně: dítě nestrádá, má milující rodiče a s babičkou se vídá. Já byla jako matka ráda, když jsem měla klid na práci a moje maminka si dítě vzala třeba na výlet nebo o prázdninách na chalupu a já si ušetřila nervy, když mi chyběla dovolená ( v té době 3 týdny).
loupák: n akaždýho jednou dojde
sharon: ale já jsem nenapsala NIKDY
..jenom to zatím nechápu a možná jednou pochopim,šak já vím...ještě se mě to minimálně 20 let netýká a pravda: člověk míní,život mění...
PEGG: přesně tak,jedna moje kamarádka parcuje jako učitelka v MŠ už skoro 20let,ale z některých matek je taky poněkud na "mrtvici"
Já mám pocit, že se dneska moc řeší zdravá strava dětí, ale kdo opravdu řekne co je zdravé. Jen samá zelenina, nemastné neslané? Matky čtou všemožné učené knihy, ale někdy to je na škodu věci, nemělo by se zapomínat na zdravý rozum. Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. 
loupák: 10:12..........ale já myslím že taky budeš......jedna známá nám taky říkala že ona kočárek vozit teda nikdy nebude....a vozila a ráda a dodnes už má vnuky dva a tahá je na kroužky , na chalupu a všude možně.....dokud je neměla ...tak ona by to NIKDY nedělala....cha chááá....
Monik: Tohle taky nechápu, já jsem naopak zamítala jakékoli obavy manžela, že je dítě křehké a on by ho mohl poškodit. Matka na to taky nemá školy a zvládne to, tak proč otec ne.
Všude v práci se podporuje zastupitelnost pro případ nemoci nebo volna, tak proč to nezavést i doma. Jinak si na sebe člově akorát plete bič.
U otce mě teda ani nenapadlo uvažovat o tom, že by s dětmi neměl být sám od malinka. Zodpovědný je dost a má stejný zájem jako já na tom, aby děti byly v pořádku. A když jsem přestala kojit, vyjížděli na víkend k babičce, abych se mohla v klidu učit na zkoušky. Roční dítě na víkend k babičce, to bych váhala, ale s tatínkem v pohodě.
Jak je to tady, nepustila by snacha vnučku s tatínkem a sama by si udělala volno? Nebo nevěří ani jemu?
ono snaše může něco vadit doopravdy, třeba se neshodnete ve frekvenci úklidu, třeba má malá nějaká omezení (alergie, cukrovku atd.) Nedávno mi tu brečela kamarádka, jak jí tchýně deptá, kluk má cukrovku a ona mu peče dorty a podstrkuje blbiny a samozřejmně se hodnotí jako nejtchýně na světě ... všechno má svůj rub a líc.Já třeba svoji mámě dcerky dala až letos a to je starší 9 mladší 6, vypadá to děsně, že jsem zlá a úzkostlivá atd., ale moje máti je velmi neukázněný těžký diabetik, každou chvíli se jí motá hlava, několikrát upadla, mockrát ji lidi sbírali na ulici, v nemocnici je stálým zákazníkem ... jasně taky nám do ničeho nekecá a je super skvělá, ale prostě člověku u kterého nevím kdy odpadne nemůžu dát vozil kočár, co by s dětma na ulici bylo kdyby babička opět omdlela?
Marcelo, zkus si s mladou v klidu a s respektem promluvit, třeba řekne čeho se bojí.
Křeček: jenomže tady hodně z vás řeší hlídání dvou dětí,ale paní z článku má jedno dítě,malé dvou leté,takže o hlídání rozhodně Marcela nepřijde,až přijde ten správný čas,nahlídá se až až
Monik: 
přesně tak,manželovi jsem v podstatě vyklízela pole,když přišel z práce,aby si malýho užil,protože to byl fakt natěšenej otěcko
..bral si ho i sám ven,já mezi tím pošůrovala,nebo si jen tak dáchla a byla jsem naprosto klidná,když byl s ním,protože jsem věděla,že se pohybuje v dostatečné vzdálenosti od domova,kvůli kojení
,prostě jsem k němu měla a mám naprostou důvěru a vím,že malýmu rozumí stejně tak jako já,taky si myslím,že nás má malej naprosto stejně rád...zkrátka každý jsme jiný a hlavně každej jinak cítí ten mateřskej pud,někdo se dětí zbaví rád,někdo nerad,někdo děti chce někdo nechce ani slyšet...tak si do toho vzájemně nekecejme
.JPG)
Tak z pohledu matky malých dětí to naprosto nechápu - já byla vždycky tak ráda, když si dcery převzaly babičky, zvlášť na noc, abych se vyspala
To fakt nepotřebuje hlídání?
Poradit neumím, normální to fakt není - normální matka si babičku opečovává a spousta matek neřeší ani to cpaní bonbónů, protože si doma pak dítě srovná (aspoň moje dcery záhy pochopily, že jestli budou doma vyžadovat to, co mají povoleno u babičky, velmi rychle u mě narazí )
