Jak citově zvládnout „půjčování“ dítěte otci
.jpg)
Strašně moc se trápím, vůbec nevím, jak se vyrovnat s tím, co mi přinesl život. Měla jsem přítele, byli jsme spolu čtyři roky a otěhotněla jsem. Už předtím jsme se dohodli, že se o miminko pokusíme a necháme tomu volný průběh. Vysadila jsem antikoncepci a podařilo se, jak se říká, na první dobrou.
První měsíce bylo vše fajn, těšili jsme se oba. Když jsem byla v pátém měsíci, začal se mi přítel nějak vzdalovat, byl stálé méně a méně doma, a když už přišel, seděl u PC. Komunikace vázla a já nevěděla, proč. Když už jsem to nemohla vydržet, přímo jsem se ho zeptala. Bylo na něm vidět, že jsem ho tou otázkou zaskočila, ale zároveň jako by se mu i ulevilo. Řekl mi, že se cítí hrozně, že doufal, že ho to nějak přijde, ale nepřešlo. Prý se zamiloval do jiné ženy a zjistil, že ona je ta pravá. Mně má rád, ublížit mi nechce, ale citům prý poručit nedokáže. Ale že má zároveň strašné výčitky svědomí kvůli tomu, že jsem těhotná.
Nebudu zastírat, srazilo mne to do kolen. Následující dny byly jako ve zlém snu, nakonec to dopadlo tak, že se odstěhoval. Já zůstala sama se svým nenarozeným děťátkem. Bylo mi strašně, ale hlavně kvůli malému jsem se snažila zmobilizovat a snad se mi to v rámci možností podařilo. Přítel, již teda bývalý, mne po zbytek těhotenství vymazal ze svého života. Ani jednou nezavolal, nenapsal, nezajímal se, jak mi je, jestli zvládám, jestli něco nepotřebuju.
Před dvěma měsíci jsem porodila krásnou holčičku. Ještě z porodního sálu jsem mu napsala, že má dceru a může se přijít následující den podívat. Odpověděl smskou jednoslovně: Gratuluju. Do porodnice nepřišel, ozval se až po třech týdnech, jestli se může přijít na malou podívat. Souhlasila jsem. Z malé byl evidentně úplně paf, nemohl z ní odtrhnout oči. Co jsem však nedokázala skousnout bylo, že s sebou přivedl i svou novou přítelkyni. Doslova mne to šokovalo a jak jsem ji ve dveřích uviděla, muselo to na mně být znát. Zeptala jsem se jich, jestli to myslí vážně, že přišli takhle oba dva, že mi to připadá krajně nevhodné a ať se nezlobí, ale ji dál nepozvu. Obou se jich to velmi dotklo, proč prý hysterčím, že ona k němu patří a je jasné, že ji jeho dítě zajímá.
Zkrátím to. Dovnitř šel jen on, jak jsem psala, z malé byl úplně vedle, ale zdržel se jen chvilku, aby ona nemusela před barákem dlouho čekat. Já jsem to neřešila, hodně mě tím, že ji bez předchozí domluvy přivedl, vytočil a když se měl po pár minutách k odchodu, vyhovovalo mi to. Jen jsem mu sdělila, že jsem kontaktovala sociálku, abychom vyřešili všechny náležitosti a že bychom se měli alespoň předběžně dohodnout na alimentech. S tím neměl problém.
Dva dny na to přišel tedy už sám, s návrhem poměrně slušné částky, kterou bude přispívat. A také s požadavkem na pravidelný kontakt s dcerou, ideálně každý víkend oba dva dny že by si ji bral na celé odpoledne. S tím jsem samozřejmě nesouhlasila, malá je opravdu maličká, navíc je kojená a jeho rada, že mu tedy odstříkám mlíko, mi připadá úplně zcestná. Řekla jsem mu, že malou může vidět kdy bude chtít, stačí když předem zavolá a domluvíme se, ovšem s tím, že přijde sám a návštěvu stráví u mě doma, případně na procházce, ale se mnou.
Urazil se, prý má na dceru stejné právo jako já, navíc nechce z kontaktu s ní od malička vynechávat ani svou přítelkyni a já mu nemám dělat naschvály. Docela dost jsme se pohádali a skončilo to tím, že já mu malou na celé odpoledne prostě nedám, aby ji vzal někam pryč a necháme rozhodnout patřičné úřady.
Tohle se odehrálo zhruba před měsícem a on od té doby dceru navštívil jednou na půl hodiny, prý si připadá jako nějaký kriminálník, který nemůže být se svým dítětem sám, ale jen pod dohledem. Na sociálce jsem v kontaktu, snad bude vše brzy už vyřešené. Podle soc. pracovnice nemusím mít strach, že by on se svým požadavkem uspěl, u takhle malého dítěte, navíc plně kojeného, se to opravdu nedělá.
Jenže já už myslím dopředu, dcerka poroste, kojit nebudu věčně a jednou na to dojde, že si ji bude brát, klidně i na celý víkend a s tím asi nic nezmůžu. A to je problém, který mne trápí, že kvůli němu nemůžu ani spát. On mne opustil, když jsem ho nejvíc potřebovala, ta jeho nová věděla, že on odchází od těhotné ženy a přesto jí nevadilo do takového vztahu jít. A těmhle dvěma lidem mám svěřovat svoje dítě. Ano, já vím, on je otec. Rozumově to chápu, ale citově ne. Mám pocit, že se s tím nikdy nedokážu vyrovnat.
Zajímalo by mne, jak takovou situaci zvládají jiné rozvedené nebo osamělé maminky. Jaké mají pocity, když si jejich bývalý partner i s novou ženou berou pravidelně jejich dítě. Pro mne je to nepředstavitelné.
10.5.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 169 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak citově zvládnout „půjčování“ dítěte otci
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
A abys to lépe snášela po citové stránce, říkej si co všechno uděláš v době co nebudeš mít doma mimčo. Uděláš si relax ve vaně, pleťovou masku, přečteš si knížku, koukneš v klidu na nějaký film, zajdeš na kafe ke kamarádce, zajdeš si zacvičit,ke kadeřnici,.... Hledej jen samé pozitivní výhody pro sebe. Zakaž si v tu dobu myslet na malou. Jde to těžko, ale chce to čas a cvik.
ruzenka: ...a nebo "ó pérka" 
.JPG){kind=avatar}
Monik: Julii chápu a nebylo by mi to milé, protože by mi bylo jasné, že se s tím kočárkem půjde i ta osoba bez kouska studu v těle (nestoudná ne kvůli tomu, že si začala s chlapem, který měl těhotnou přítelkyni, to je jen jeho chyba, ale že má tu drzost jít se k ní podívat na dítě jeho bývalé milenky. To je prostě nehoráznost.) Ale jsou věci, které změnit nemohu, a tak si v nich snažím najít něco, co mi tu hořkost pomůže snést. V tomto případě třeba to, že budu mít čas věnovat se svému vzhledu. Předpokládám, že ani on ani ta ženská nejsou šílenci, kteří by se pokusili zabít miminko, aby nemuseli platit alimenty.
Arna: 10.5.2013 9:54 A klidně té jeho říkej chůvo.
kolko pravdy v par slovach
Julie, nebuď blbá, dítě mu neodpírej, jen ať má starosti. Zatím jen několik hodin odpoledne, ale jak přestaneš kojit, klidně i přes noc. Ono to oba přestane bavit až se nevyspí, přebalovat, upatlaná sedačka a poblinkaný koberec,.... Ty si odpočineš, vyspíš se a v klidu si vyrazíš s kamarádkami či s novým přítelem. A žádné telefonování v noci co mají dělat,že malá brečí, blinká, kaká,... Jen ať si poradí, budou na to dva. Ty jsi sama.
A netrap se tím. A klidně té jeho říkej chůvo.
.jpeg)
Julie
hlavu vzhůru, děvčata radí dobře, řeš jen to, co je zrovna k řešení a nebádej nad tím co bude za rok za dva, to ukáže čas. Taky si myslím, že on ho ten zájem časem přejde a že ani jeho přítelkyně se nebude chtít každý druhý víkend starat o cizí dítě.
Hodně štěstí v životě
Mila Julie,
da sa to zvladnut, aj ked teraz sa ti zda, ze situacia je katastroficka.
On ti nemoze zobrat dieta na vikend, ani ziadny sud by to neodklepol 
dieta v tomto veku potrebuje matku, a ty ju este aj kojis, co je hlavny argument spolu s vekom.
Na tvojom mieste by som urcila dni, kedy moze prist a chodte von na prechadzku, alebo nech pride v case, kedy moze malu okupat a podobne, aby mal vzdy ine zazitky so svojou dcerou, tak si k nej vytvori vztah, ktory je dolezity. ver mi, ak sa ten vztah upevni, tvoja dcera ti bude jedneho dna za to vdacna.
nemala by si mu branit v jeho zaujme o dceru, mohlo by sa to obratit proti tebe. teraz je priskoro riesit, ake to bude, ked bude mat mala tri roky, alebo desat rokov. to predbiehas cas.
zazila som nieco podobne, len s tym rozdielom, ze otec dietata sa nakoniec rozhodol nebyt sucastou zivota mojej dcery, ktora v tom case mala 6 tyzdnov. napriek tomu, ze mi ublizil tak ako ten tvoj tebe, nikdy som dcere nepovedala na jeho adresu kriveho slova. nemala este ani dva roky a zacala riesit, preco nema tatina 
toto bola moja zatial najtazsia skuska zivotom. riesime to doteraz.
s jeho partnerkou sa budes musiet zmierit, tak ako sa on bude musiet zmierit s tvojim novym partnerom, ktory bude vychovavat jeho dceru to ze k tebe prisla bol vrchol arogantnosti, alebo hluposti (neviem aky typ cloveka je ), kazdopadne to svedci o bezchrbtovom charaktere a nie velmi vysokej inteligencii 
zatial si urcujes pravidla stretavania, kedze malicka nemoze byt bez teba a co bude neskor, to uvidis, to ej este daleko.
ja ti zelam, aby si to nemusela riesit, aby tvoja dcera poznala svojho otca, aby mala moznost vytvorit si na neho svoj vlastny nazor z vlastnych skusenosti 
nezabudaj, ze deti nie su hlupe, velakrat vidia to, co si dospeli ani nevsimnu. daj jej celu svoju lasku a bud stastna, nenechaj si pokazit ostatne dni zivota chlapom, ktory nevie co vlastne chce
Monik 9.37
Taky si to myslím...žádný charakter ona asi taky nebude. No asi se hledali.
Verera 9:23: přesně Je něco jiného svěřit dítě manželovi nebo tchýni, a něco jiného tomu, kdo mi ublížil. Za pár let může být všechno jinak, bejvalej si třebas pořídí dítě s přítelkyní, a Julie taky nejspíš nezůstane sama. Ale zatím je všechno moc čerstvé a bolavé.
Nevím, co poradit, snad jen z vlastní zkušenosti můžu dát naději, že čas obrousí hrany. Taky jsem si zažila po rozvodu hodně ošklivé období a handrkování o děti, a až po letech jsem byla schopná začít se s bývalým normálně bavit.
Verera: 9:24 No ona ta milenka asi nebude nejaky extra charakter celkove 
Taky mi to hlava nebere 
Gratuluji ti ke krásné holčičce. Chlapi dokáží být opravdu hovada. Nestresuj se, užívej si malé, teď budeš mít pokoj. A věř mně, že ze začátku bude expřítel usilovat o maloi, ale za nějaký čas ho to přejde. Pořídí si děti s novou partnerkou a dá ti pokoj.
To, že za vámi přišli oba dva, je krajně nevkusné.
Bellana: Vis, to ale byla asi jina situace 
Nebo snad manzel coural s detma v parku se svoji milenkou?
Jako zkousla jsme u chlapu co jsem mela nevery a leccos. Jenze tam slo jen o me a o ne.
Ale jak se jedna o deti, tak tam mam proste taky problem jen tak nekomu je sverit. A nemusi se tykat jen chlapa a jeho milenky.
Linda: Hele zrovna dneska bych sveho dvouleteho "milacka" snad sverila i tchyni. A to uz je co rict 
Osobne mam taky problem s tim, sverit deti nekomu, ke komu nemam duveru a to jich mam nekdy fakt plny zuby. A u takhle malinkyho mimina a jeste prvorozenyho si to uz vubec nedovedu predstavit
A to mi ani neudelal nikdo takovou prasarnu jako ten Juliin blb.
A hlavne on si nenasel tu pritelkyni po jejich rozchodu, to by bylo neco uplne jineho, ale vykaslal se na ni kdyz ho nejvic potrebovala. A nechapu proc ji musi vodit k Julii domu, kdyz se jde podivat na tritydenni miminko. A osobne na miste te "pritelkyne"bych teda nikam takhle nesla, kdyz uz bych mela takovy charakter, ze bych nekoho odtahla od tehotny partnerky A jeste mit blby kecy, ze ji jeho dite zajjima At si taky madam uvedomi, ze to dite ma taky matku, ktera asi neni uplne bez citu prazdna nadoba.
A taky nechápu uvažování milenky, která přijde na takovouhle návštěvu. To musí být fakt hroší kůže.
Bellana: Řekla bych, že Julie se obává toho, že venku nebude pán courat sám,a el s přítelkyní a necce, aby se ta o jejímu dítěti přibližovala. A on by to udělal. Sice není pravděpodobné, že by to holčičce nějak ublížilo, ale ten pocit, že mě ten ... opustil kvůli té .... a ona se teď mazlí s mojí dcerou a časem ji třeba holčička bude mít ráda, to je v tuhle chvíli pro Julii nepřijatelné.
