Nechci dávat tchyni naši dceru. Mám na to právo?
.jpg)
Ráda bych se vás zeptala na názor na naši situaci. Před třemi roky jsem se vdala, podotýkám, že to bylo vyloženě proti vůli maminky mého manžela, která nám dokonce ani nepřišla na svatbu. Se svatbou nesouhlasila proto, že jsem byla svobodná matka a měla už dvouletého syna.
Už v době, kdy jsem s manželem chodila, cítila jsem z její strany vůči mně velký despekt. Vlastně jsem ji viděla jen párkrát při takových těch „povinnostních“ návštěvách. Chovala se ke mně poměrně odměřeně, mého syna naprosto ignorovala. Když jsme oznámili, že se budeme brát, tak vysloveně zkameněla. Jiný výraz mne nenapadá. Oznámila, že se svatbou nesouhlasí a od manžela vím, že se mu několikrát snažila vehementně jeho úmysl rozmluvit. Vzali jsme se tedy bez její přítomnosti. Přišel pouze manželův otec, jsou rozvedeni.
V manželství jsme spokojeni, můj muž je báječný partner a skvělý otec jak pro mého syna, tak pro naši holčičku, která se nám narodila před rokem. Tchyně nás zpočátku v podstatě ignorovala, a to i po celou dobu mého těhotenství. Malinko pookřála až když se malá narodila, dokonce přišla párkrát na návštěvu. Teď to vypadá, že k vnučce získává silný vztah.
Poslední dobou chodí častěji, tak dvakrát do měsíce. Pokaždé se naplno věnuje malé, mého syna a mě si vůbec nevšímá, pouze když není vyhnutí tak s námi nějaké slovo utrousí. Její přístup mne hodně mrzí, ona žije v zajetí nějakých maloměšťáckých předsudků a zbytečně si kazí vztahy v rodině. Alespoň dle mého názoru. I můj syn snáší její nezájem těžce a nedokáže pochopit, proč se k jeho sestřičce babička chová hezky a k němu ne.
Manžel s ní mnohokrát na toto téma mluvil, ale bez výsledku. Řekla, že svůj názor na mne měnit nebude, že si ho udělala hned zkraje a trvá si na něm. Ale vnučka je její krev, navíc je to vytoužená holčička, takže má právo se s ní stýkat. A teď přišla s tím, že když už nekojím, brala by si ji tak jednou měsíčně na celý víkend.
Já jsem proti, nechci, aby byla s mou dcerou beze mne. Kdyby se chovala jinak, problém bych neměla, ale takhle je to pro mne nepředstavitelné. Manžel mi rozumí a rozhodně mne nemíní do ničeho nutit, ale rád by naše rodinné vztahy nějak urovnal a připadá mu, že toto by mohla být cesta. Babičku více zapojit a časem by se mohl ten její despekt vůči mně zmírnit.
Já nevím. Nepřipadá mi, že tohle je ta správná cesta. Podle mne by se měla tchyně hlavně napřed snažit změnit svůj přístup nejen ke mně, ale i k mému synovi. A až potom si klást nějaké požadavky ohledně víkendů se svou vnučkou.
Možná jsem přecitlivělá, nevím. V každém případě se musím přiznat, že vzhledem k tomu, jak se ke mně tchyně chová, ji nemám ráda. Necítím se v její přítomnosti dobře, těžce nesu, když ji vidím, jak se mazlí s mou dcerou. Samozřejmě, že bych ráda měla v rodině hezké vztahy, ale to musejí chtít obě strany. Kolikrát jsem si s ní chtěla promluvit, ale nejde to. Pokaždé, když už už začnu, nakonec ze sebe nevymáčknu ani slovo.
Co si o téhle podivné situaci myslíte? Mám ustoupit a dcerku ji občas na víkend dát a doufat, že se tím možná naše vztahy urovnají, nebo mám trvat na opačném postupu – nejdřív urovnat vztahy a pak víkendové návštěvy? A mám vůbec právo bránit jí, jako babičce, v takovém kontaktu s vnučkou?
9.1.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 170 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci dávat tchyni naši dceru. Mám na to právo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
k takové babě, která dělá rozdíly mezi dětmi v rodině, bych nedala ani psa. Zkazila by ho. To tak - aby si s vnučky udělala spojence proti vám. Megera může být ráda, když jí nabídnete kafe a pak dveře.
.gif)
PEGG: až teď tě čtu a vidím že se některé naše fráze shodují...
mam-ča:
nemůžu se ani pořádně vyjádřit neb mě napadají jen samá sprostá slova..........
nikdy tohle nepochopím - děti za nic nemůžou ať jsou čí jsou
a tchýně je pěkná čůza............
její syn si vybral tebe.....a ona by mohla být spokojená že ON je spokojený a šťastný a pokud jemu tvůj syn nevadí tak by jej měla přijmout i ona - neříkám že ho musí milovat ale jen přijmout.............
mě osobně by hanba fackovala přijít třeba na návštěvu a holce dát řekněme čokoládu a klukovi a nic....
nikdy neví jestli tvůj synek nebude ten kdo jí třeba na stáří poslouží....
možná mám blbej názor ale je můj a já taky jako tchýně a babička tohle nepochopím ...........
Tohle bys měla řešit napřed s manželem. Jestliže Tě tchýně ignoruje, je pochopitelné, že k ní nemáš důvěru, a proto jí nehodláš bez dozoru nechat svoje roční dítě. Čím bude holčička starší, tím víc bude v ohrožení, že jí „babička“ bude štvát proti Tobě i proti nevlastnímu bratříčkovi.
Pokud se Tvůj manžel nehodlá rozvádět, bude muset svojí matce vysvětlit, že jste čtyřčlenná rodina a pokud to matka nehodlá vzít na vědomí, neuvidí ani jeho, ani svoji vnučku.
Buď v tomhle zásadová, jinak to odneseš v narušených vztazích i na zdraví.
.jpeg)
Tak to je velmi těžká a nepříjemná situace. Já taky neumím mluvit o nepříjemných věcech a tak když už je hodně zle, sednu a napíšu dopis. Možná bys to mohla zkusit, slušně vylíčit tvé tchyni všechny svoje pocity.
Dceru bych ji na celý víkend nedávala, skoro ji nezná, bude to pro ni šok, je na to ještě dost malá, až bude větší a bude sama chtít, proč ne, ale teď bych ji nedala. Byla s ní už někdy sama? A syna ji nevnucuj, hold mu musíš vysvětlit, že to není jeho babička, že má svoji, možná dvě. Nepíšeš jaké vztahy jsou mezi tvým bývalým přítelem a synem.
Jsem ve věku tvé tchyně a upřímně, nechápu to, snad jen v případě, že je dítě neposlušný, nezvladatelný, zákeřný zmetek, tak bych si k němu možná nedokázala vytvořit kladný vztah, ale neumím si představit, že budu ubližovat malému dítěti, které za nic nemůže. A hanba by mě fackovala chodit do rodiny mého syna a ignorovat polovinu jeho rodiny. Je to sobecká paní, která vidí jen sebe a svým chováním ubližuje i svému vlastnímu synovi. Protože pokud by ho opravdu měla ráda, chtěla by aby byl spokojený a šťastný i když to není podle jejích představ.
Hodně sil
caira: Linda: já se obávám, že i kdyby vzala na procházku toho synka, tak by mu stejně dál dávala najevo, že ho nemá tak ráda jako vnučku, byl by odstrčený...
Určitě si s ní promluv, i když to bude těžké. A pokud by byla stále neoblomná, byla bych taky. Buď se bude dobře chovat k oběma dětem, nebo má smůlu... Tohle bych jí netrpěla, už kvůli synkovi a vůbec vztahům mezi oběma dětmi navzájem...
.JPG)
Nemusí milovat tebe ani tvého syna, ale nechápu, proč se alespoň nechová slušně. Zvlášť když už se tedy chce stýkat s tvou dcerou.
Určitě bych jí chlapečka nevnucovala na procházku a už vůbec ne k ní domů, kdoví, jak by se k němu chovala.
Když se chce manžel pokoušet o smíření, tak ho občas za babičkou pošli s dcerou, ať vám nechodí domů a nedělá zle před synem. Aby to přehlížení neviděl. A manžel ať s ní promluví, co má udělat pro to, aby mohla vnučku vídat.
Nemyslim, ze by babicka zmenila sve chovani, kdybys ji dcerku na vikend pujcovala. Naopak! Utvrdilo by ji to jen v tom, ze bez ohledu na to, jak se chova k tobe a tvemu synovi, si nakonec vsecko vydupe, co je ji vhod. Bud rada, ze je tvuj manzel (snad) na tve strane.
Nemyslim, ze by bylo reseni dite od ni izolovat, ale vymezit pravidla (tim myslim - TY je musis vymezit, ne si je nechat vnutit od ni). Ty jsi matka. Kazdopadne nedelej nic, co ti je proti srsti, tam uz jde o zdravi (tvoje). Tak male dite davat k prarodicum na cely vikend, pod zaminkou, ze uz neni kojene, mi prijde stejne nesmysl (pokud to neni opravdu nouzove reseni, nedavala bych ho na tak dlouho ani vlastnim rodicum, se kterymi mam skvely vztah). Na navstevach nebo pujceni na prochazku s kocarem by se snad ale dalo dohodnout. Za predpokladu, ze toho nebude babicka zneuzivat k dalsi manipulaci a shazovani tveho starsiho ditete a tebe. Tam uz podle meho prestava legrace! Pravni narok sem nebo tam...
Samozrejme, ze by bylo fajn pracovat na zlepseni vztahu v rodine, ale neni mozne, abys na to byla sama. Kdyz druha strana nespolupracuje, jeji problem. Ty to ale odnest nemusis, a uz vubec ne tvoje deti... Ne, nebyla jsem vzdycky takhle tvrda. Byla jsem blbka, co chtela kazdemu vyjit vstric (dlouho...). Ted uz vim, ze tudy cesta nevede.
Nezapominala bych taky na to, ze tvoje chovani vnimaji i tvoje deti a podle toho se bude (nebo nebude) v nich utvaret respekt k tobe jako rodici. Drzim palce!!! Nemas to lehke, ale da se to zvladnout.
.JPG)
Kdyby to někoho zajímalo, tak třeba tady:
http://www.spolcest.cz/obcanska-poradna-jm/internetova-poradna/6/3905/
Omyl - prarodiče na vnoučata právní nárok mají.... někdy bohužel.
Ovšem dochází k šetření dané situace, následují většinou soudy atd...
Takže dosažené vítězství prarodičů nemusí být vítězstvím v pravém slova smyslu...
roční dítě bych jednou za měsíc na víkend nedala ani své matce, se kterou mám vztahy v pohodě. to je prostě moc. takže jestli něco, tak začít na odpoledne procházkou. ale jestli nechceš (a já se ti nedivím) tak nedávej.
.gif)
HelenaPa: jestli už ten zákon změnili jedině dobře,ale před lety to tak bylo
loupák: myslím, že tak to není, prarodiče žádný právní nárok na vnoučata nemají.
Jinak s osatními souhlasím - nemyslím, že by se tchýně časem změnila, když teď bude po jejím. Dobrých rad už padlo spousta, tak bych se asi opakovala. Držím pěsti, ať to dopadne dobře.
.jpg)
Tak jsem si trosku zapocitala a...hele nevadi tchyni ta vase kosmicka rychlost a podle ni soudi i Tebe???? Pokud je manzel jedinacek a tchyne po rozvodu na nem lpela tak urcite svobodna matka, ktera se jen tak tak vymotala z puvodniho vztahu ji nenadchne a hned svatba..... nevim jsou lidi kteri takovyhle veci proste nespolknou jen tak ...nevim neznam vas, jen me to tak napadlo
A k problemu: nevadilo by mi ze nepoklada syna za vnuka, to taky jen tak nekdo nedokaze, ale nedovolila bych ji ho ignorovat. Takze chce se projet s kocarkem, prima ale vezme s sebou i syna na hriste. Pokud to neprijme tak jdete na prochazku vsichni. Pokud casem zacne nosit dceri nejake pamlsky nebo tak klidne je dceri seber a rozdel na polovinu (rozbal cokoladu a rozlom) a hlavne PRED tchynkou. Jednou jsou v dome 2 deti a tak se deli na poloviny, odkud deti prisli je sumak, cokolade je nejaka krevni spriznenost ukradena 
Kazdopadne tohle nebude lehky boj, neboj synovi to vysvetlis a pochopi, stejne tak musim vysvetlovat i dceri jen co zacne trosku chapat. Deti nejsou blbi a vysvetli a pochopit dokazi cokoliv, to dospelaci delaji ze zivota vedu a boj !
