Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.

Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.

Možná mne některé z vás odsoudí a řeknou, že se rouhám. A určitě budou mít kus pravdy. Jenže já se potřebuju vypsat a možná v skrytu duše doufám, že mne pochopíte a třeba nějak povzbudíte. Momentálně mám totiž sama v sobě pořádný maglajz.

Jde o to, že jsem těhotná. To těhotenství nebylo z mé strany úplně chtěné, v podstatě jsem se nechala manželem přemluvit. A teď toho lituji. Ale po pořádku.

Je mi pětatřicet, manželovi dvaačtyřicet. Brali jsme se před třinácti lety, hlavním důvodem svatby bylo mé těhotenství. Ale samozřejmě i to, že jsme se měli rádi. Půl roku po svatbě se nám narodila dvojčata, dcerky. Dnes je jim dvanáct let. Myslela jsem si, že nám ty dvě děti budou stačit, nikdy jsem netoužila po příliš velké rodině. I ta dvojčata pro mne tehdy byl docela šok. Ale nakonec jsem se s tím smířila a brala to jako pozitivum, že to budu mít sfouknuté pěkně naráz.

Po sedmi letech se mi manžel svěřil, že by si moc přál syna, prodiskutovali jsme to a rozhodli se pro další dítě. Manžel mne ujišťoval, že samozřejmě, když to bude další holčička, nebude zklamaný. Po nějakém čase jsem otěhotněla… a narodila se Amálka. Já byla šťastná, její miminkovské období jsem si neskutečně užívala. Starší dcery byly ve škole a chodily i do družiny, protože tam měly spoustu zájmových aktivit a já se věnovala nejmladší holčičce. Doslova jsem si užívala ten luxus jednoho miminka. Manžel se sice snažil nedat nic najevo, ale určité zklamání, že se ani napodruhé nepovedl chlapeček, jsem cítila. Ale všechna čest, všem našim dcerám je báječným tatínkem a mně skvělým manželem.

Takže teď máme doma dvě dvanáctileté slečny, jednu čtyřletou a já jsem, na opětovné naléhání manžela, že máme možná poslední možnost vzhledem k věku, opět otěhotněla. Po pravdě, musela jsem se hodně přemáhat.

A teď přišel šok. Doktor mi potvrdil, že čekám opět dvojčata! Málem to se mnou seklo! Vím to už dva dny, zatím jsem to nikomu neřekla, ani manželovi. Snažím se s tím napřed srovnat, ale moc mi to nejde. Pět dětí! Honička s dvojčaty! Mám to už za sebou a vím, co to obnáší, akorát teď to bude o to horší, že už mi není kousek přes dvacet, ale pěknej kus přes třicet a doma mám dvě začínající puberťačky a k nim ještě další, poměrně malou dcerku.

Od včerejška pořád bulím, vůbec nevím, co mám dělat. Zcela vážně uvažuji o interrupci, ovšem je mi jasné, že manžel by s tím nikdy nesouhlasil. To vím bezpečně. S financemi ani s bydlením (máme velký dům) problém není, zajištěni jsme dobře, takže bychom všechny děti určitě dokázali bez problémů uživit a zabezpečit. Ale já mám prostě pocit, že tohle je už moc, to jsem nikdy nechtěla.

Pořád to řeším, promýšlím ze všech stran. Neumím si představit, jak bych to zvládla, protože, co si budeme povídat, i když je manžel opravdu skvělý a pracovitý, péče o miminka leží vždycky v té největší míře na ženě. Nevím, co mám dělat. Pokud bych se rozhodla pro potrat, musela bych to udělat tajně a manželovi zalhat, že jsem potratila spontánně. Ale tahle varianta se mi ani trochu nezamlouvá, lhát mu v takové věci by byla pěkná prasárna. Anebo mu to říct na rovinu a pak mám dvě možnosti: buď si děti nechat, protože on potrat chtít rozhodně nebude, nebo si ho vyvzdorovat a prosadit a tím zasadit do našeho vztahu hodně velký klín. On by to nerozdýchal. Jenže já mám pocit, že zas nedokážu rozdýchat ta dvojčata a celkem pět dětí.

Tak jsem se trochu vypovídala, ale líp mi nějak není. Řekněte mi, co byste dělaly na mém místě?  

Lída


23.1.2013   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 164   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
annie
annie - 23.1.2013 14:37

Nessie - já pořád asi nechápu to s tím být doma a vychovávat děti...
Myslíš být doma po skončení mateřské? Nebo jak to myslíš?

 
Nessie
Nessie - 23.1.2013 14:34

Bellana: NO napslal jsi naplno to, co se mě naplno nechtělo říct - ani já na valné většině prací nevidím nic světoborného - je to prostě práce. Neberu nikomu když ho jeho práce baví, těší, naplňuje, uspokojuje. Fajn - ale cítit se kvůli tomu nadřazeně nad jinou ženou kterou práce nebaví, nenaplňuje a naopak ji uspokojuje být doma a vychovávat děti? Z jakého titulu?

 
ax
ax - 23.1.2013 14:31

annie: smajlik - 47

 
Nessie
Nessie - 23.1.2013 14:30

evidlo + 4: Taky jsem zažila pubertu staršího syna (měl 16 let) s miminem. Ten starší mladšího miloval od první chvíle a myslím, že snad ani já toho mladšího nemiluju tak, jak ho miluje ten starší, i když je jim už 20 a 4 roky.
Jo a mimochodem - pomáhal s ním bez protestů, dokonce chtěl sám (a dobrovolně) chodit s mimčem s kočárem. smajlik - 68

 
annie
annie - 23.1.2013 14:29

Hm, já to jako despekt nevidím...
upřímně - ženská, která je patnáct, dvacet let doma s dětma, sice odvedla kus práce, stálo jí to odříkání, probdělé noci, spoustu energie atd., ale pokud má v plánu pak nastoupit do práce, je zaměstnatelná těžko...
Kamarádka poprvé otěhotněla v 18, potom druhé, pak už měla jít dopráce, ale otěhotněla potřetí, nakonec počtvrté...
Sama říká, že doma už je to na palici, pořád dokola, chlap ve světe, pořád vařit, prát, uklízet - a že toho bince po čtyřech dětech je...
Peněz nazbyt není, už teď se hrozí toho, kam její nejstarší půjde na školu. Nebýt bývalého, tak se holky ani na lyžák nedostanou.
Když na ně hodně padla krize, šla do práce - dělala šití na dvě směny - hlídání na pytel, takže zapřáhla i nejstarší dvě - šly s propěchem šíleně dolů, dvě mladší musela občas nechat hodinu, dvě samotné doma.
Na nervy. Doma bordel, děcka vynervované.
Ona sama říkala, že si ale v práci náramně odpočinula. Makat musela, ale mohla vypnout :"kde je dítě, neleze někam, chce jíst, pít, čurat"...
Kolektiv taky dobrý, konečně vylezla z ulity, bavila se s ženskýma o normálních věcech, zasmála se, přišla na jiné myšlenky...
Každá jsme jiná.
Některá se vidí v tom být doma, udržovat teplo rodinného krbu, jiná doma blbne, chřadne a uvadá...
Já sama se těším, jak po třech letech mateřské půjdu do práce.

 
Bellana
Bellana - 23.1.2013 14:29

Nessie: Máš úplnou pravdu. I když jsem ráda, že jsem nemusela být v domácnosti, považuji za lépe využitý čas a lepší naplnění života výchovu dětí než jakoukoliv úřednickou práci. Včetně té v IT. Dráždí mě despekt k ženám, které vychovávají děti. Větší uspokojení jsem cítila na promoci svých dětí než na své vlastní. Kdybych se někdy musela rozhodnovat, mezi profesí a dětmi, budu mít děti. Bohudík jsem toto dilema nemusela řešit. Fakt nevidím nic světoborného na většině prací. Něčím se člověk musí živit, ale nadřazovat profesi výchově dětí je stejná hloupost jako nadřazovat muže nad ženu.

 
Nessie
Nessie - 23.1.2013 14:26

Stanik: Ale bývala, jen jsem to moc neventilovala. A můžeš mi říct, proč proboha je to škoda? Je škoda, že mi připadá, že být matkou je v mém životě to nejvíc, co jsem dokázala? Ze mi připadá, že být matkou je teda rozhodně víc než být skvělou pracovnicí, ať už je to cokoli - manažerka, prodavačka, kadeřnice, zubařka - to je fuk?
To je prostě ale MŮJ názor - a já ho nikomu nevnucuju - že se má vzdát povolání a být s dětma a šolichat domácnost.
Naopak mi ale velice často připadá, že ženy, které ta domácnost a děti nebaví vnucují své přesvědčení a názory těm ostatním - a to mě, dámy prominou - s.ere na nejvyšší míru. Jakým právěm? Jakým právem je někdo přesvědčen, že jen proto, že je zaměstnán na nějakém veledůležitém místě, tak je něco víc, než žena, která se rozhodne být doma a jako svoje zaměstnání mít východu dětí???
Zlob se nebo ne, ale tohle mě skutečně vytáčí - ne, to že ty nebo kdokoli jiný nechceš děti, nebo že někoho děti nebaví a naopak práce ho naplňuje - TO JE VĚC KAŽDÉHO. Vytáčí mě ten despekt k těm, kteří to cítí jinak.

 
evidlo + 4
evidlo + 4 - 23.1.2013 14:25

Stanik: já jsem zažila pubertu dětí s miminem, dokoce ve trojím provedení, a všem třem to naopak hrozně pomohlo, rozšířil se jim svět, nezaobírali se jen sami sebou a do života (ti dva starší už žijí sami) šli s tím, že jim bylo jasné, že život není jen samá zábava. a to jsem je doma rozhodně nepřetěžovala, a až na vyjímky se starali o prcka dobrovolně. pro tu nejstarší to opravdu posloužilo jako přirozená antikoncepce, což taky považuju za pozitivní smajlik - 34

 
Stanik
Stanik - 23.1.2013 14:21

Nessie: a depsekt v tom neni. Ale uz me stve, jak tady lide vsichni pisete ejchuhu juchuchu a pritom 4 deti tu ma jen jedna, vseck yostatni po dvou... samotne Lide z toho uzko.... ale vsichni to neee... potret neee... radsi se zblazni a zkaz detem pubertu.

 
Stanik
Stanik - 23.1.2013 14:17

Nessie: no..vidis , a takova sji nebyvala, co si pamatuju. Skoda.

 
lippia
lippia - 23.1.2013 14:17

Nessie: díky smajlik - 61

 
lippia
lippia - 23.1.2013 14:15

vosmajda: nebo jedinečně smajlik - 58

 
vosmajda
vosmajda - 23.1.2013 14:13

Takže za mě potrat ne, ale bylo by mi trochu líto té prostřední dcerky, může si připadat divně, když ostatní budou všichni z dvojčat.

 
Nessie
Nessie - 23.1.2013 14:12

Stanik: Já si jako rejpnu, jo? Proč by se dcery NUTNĚ měly chtít v životě uplatnit jinak než jejich matka? Já třeba mám SŠ, měla bych i VŠ kdybych nebyla tenkrát lajdák a lenoch, mám fakt dobrou práci, považuju se za celkem inteligentní, sečtělou atd.- a stejně bych nejradši byla profesionální matka a manželka, kdyby to šlo. Protože prostě mě to baví nejvíc, baví mě to doma, baví mě hrát si sdětma a chodit s nima ven, na výlety, baví mě starat se o mimnino a chodit s kočárkem, baví mě dokonce i uklízet a vařit - rozhodně víc než sepisovat tady v práci nějaký studie. Chápu, že někoho to zase nebaví vůbec (myslím domácnost, děti atd.), ale už mě kurnik celkem začíná štvát ten očividný despekt k ženě, ketrá se rozhodne být "jen matka": smajlik - 26

 
evidlo + 4
evidlo + 4 - 23.1.2013 14:11

Nessie: jo, tak to jsem na tom stejně, já bych taky nejradši byla s dětma. Mám 4, 3 dospělé, které jsem měla po dvacítce a po 11 letech benjamínka, který nám hrozně vyčítá, že je sám, a že chce sourozence. A já bych mu ho hrozně ráda dopřála, i chlapa bych na to měla (jen bez toho baráku a finančního zabezpečení smajlik - 67) - tedy chlapa co by o to stál. Jenže nám dal stopku zdravotní stav.
Jinak moji puboši - když se Páťa narodil, bylo jim 15,14 a 11 - se o mimino málem poprali. Ne že bych na ně všechno házela, ale starali se o brášku moc rádi, a byl to fakt rozdíl proti tomu, když byli malí oni.

Já bych docela čekala, že holky tím že jsou dvojčata se nadchnou, že budou další dvojčata, ještě si je rozeberou která se bude o které starat. Takže bych fakt spíš dávala pozor aby nebyla odstrčená ta prostřední

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.