Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.
Možná mne některé z vás odsoudí a řeknou, že se rouhám. A určitě budou mít kus pravdy. Jenže já se potřebuju vypsat a možná v skrytu duše doufám, že mne pochopíte a třeba nějak povzbudíte. Momentálně mám totiž sama v sobě pořádný maglajz.
Jde o to, že jsem těhotná. To těhotenství nebylo z mé strany úplně chtěné, v podstatě jsem se nechala manželem přemluvit. A teď toho lituji. Ale po pořádku.
Je mi pětatřicet, manželovi dvaačtyřicet. Brali jsme se před třinácti lety, hlavním důvodem svatby bylo mé těhotenství. Ale samozřejmě i to, že jsme se měli rádi. Půl roku po svatbě se nám narodila dvojčata, dcerky. Dnes je jim dvanáct let. Myslela jsem si, že nám ty dvě děti budou stačit, nikdy jsem netoužila po příliš velké rodině. I ta dvojčata pro mne tehdy byl docela šok. Ale nakonec jsem se s tím smířila a brala to jako pozitivum, že to budu mít sfouknuté pěkně naráz.
Po sedmi letech se mi manžel svěřil, že by si moc přál syna, prodiskutovali jsme to a rozhodli se pro další dítě. Manžel mne ujišťoval, že samozřejmě, když to bude další holčička, nebude zklamaný. Po nějakém čase jsem otěhotněla… a narodila se Amálka. Já byla šťastná, její miminkovské období jsem si neskutečně užívala. Starší dcery byly ve škole a chodily i do družiny, protože tam měly spoustu zájmových aktivit a já se věnovala nejmladší holčičce. Doslova jsem si užívala ten luxus jednoho miminka. Manžel se sice snažil nedat nic najevo, ale určité zklamání, že se ani napodruhé nepovedl chlapeček, jsem cítila. Ale všechna čest, všem našim dcerám je báječným tatínkem a mně skvělým manželem.
Takže teď máme doma dvě dvanáctileté slečny, jednu čtyřletou a já jsem, na opětovné naléhání manžela, že máme možná poslední možnost vzhledem k věku, opět otěhotněla. Po pravdě, musela jsem se hodně přemáhat.
A teď přišel šok. Doktor mi potvrdil, že čekám opět dvojčata! Málem to se mnou seklo! Vím to už dva dny, zatím jsem to nikomu neřekla, ani manželovi. Snažím se s tím napřed srovnat, ale moc mi to nejde. Pět dětí! Honička s dvojčaty! Mám to už za sebou a vím, co to obnáší, akorát teď to bude o to horší, že už mi není kousek přes dvacet, ale pěknej kus přes třicet a doma mám dvě začínající puberťačky a k nim ještě další, poměrně malou dcerku.
Od včerejška pořád bulím, vůbec nevím, co mám dělat. Zcela vážně uvažuji o interrupci, ovšem je mi jasné, že manžel by s tím nikdy nesouhlasil. To vím bezpečně. S financemi ani s bydlením (máme velký dům) problém není, zajištěni jsme dobře, takže bychom všechny děti určitě dokázali bez problémů uživit a zabezpečit. Ale já mám prostě pocit, že tohle je už moc, to jsem nikdy nechtěla.
Pořád to řeším, promýšlím ze všech stran. Neumím si představit, jak bych to zvládla, protože, co si budeme povídat, i když je manžel opravdu skvělý a pracovitý, péče o miminka leží vždycky v té největší míře na ženě. Nevím, co mám dělat. Pokud bych se rozhodla pro potrat, musela bych to udělat tajně a manželovi zalhat, že jsem potratila spontánně. Ale tahle varianta se mi ani trochu nezamlouvá, lhát mu v takové věci by byla pěkná prasárna. Anebo mu to říct na rovinu a pak mám dvě možnosti: buď si děti nechat, protože on potrat chtít rozhodně nebude, nebo si ho vyvzdorovat a prosadit a tím zasadit do našeho vztahu hodně velký klín. On by to nerozdýchal. Jenže já mám pocit, že zas nedokážu rozdýchat ta dvojčata a celkem pět dětí.
Tak jsem se trochu vypovídala, ale líp mi nějak není. Řekněte mi, co byste dělaly na mém místě?
23.1.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Monik: no rekneme, ze je to jeden z mnoha duvodu...
ale to je sumak, v tom se nastesti doma shodnem,protože tohle je opravdu jedina vec, ve ktere ve vztahu nelze udelat kompromis, aniz by byl jeden z tech dvou a bohuzel nekdy i tri ( to decko) nestastny...
vsem co se nelibil muj prispevek....
za prve na svetici si nehraju, ale to ze nekdo souhlasi s jednim ditetem ale kdyz jsou dve tak je chce zlikvidovat se mi vazne prici, premysli o potratu a o tom ze bude lhat manzelovi? Ze samovolne potratila. To se nezlobte ale tohle je svinstvo.
Kdyby bylo neplanovane tak jakz takz rozpaky a nechut pochopit ale decko bylo planovane, tim ze uz mela dvojcata prirozenou cestou, je mohlo napadnout ze se to muze stat znovu.
Me ten cely clanek prijde jako ze ho psal sobec ktery uz se na dalsi deti mel uplne vykaslat.
O stejném případu vím, stal se jedné učitelce v 70. letech, čekala dvojčata, když už doma měla jedna dvojčata a jedno sólové dítě. No, když budou dvě, je pravděpodobnější, že tam bude ten kluk a manžel už dá pokoj. Jinak, když se někdo nechá přemluvit k těhotenství, musí počítat s ledasčím, třeba i s dvojčaty, zvlášť, když už se to jednou povedlo.
vsem co se nelibil muj prispevek....
za prve na svetici si nehraju, ale to ze nekdo souhlasi s jednim ditetem ale kdyz jsou dve tak je chce zlikvidovat se mi vazne prici, premysli o potratu a o tom ze bude lhat manzelovi? Ze samovolne potratila. To se nezlobte ale tohle je svinstvo.
Kdyby bylo neplanovane tak jakz takz rozpaky a nechut pochopit ale decko bylo planovane, tim ze uz mela dvojcata prirozenou cestou, je mohlo napadnout ze se to muze stat znovu.
Me ten cely clanek prijde jako ze ho psal sobec ktery uz se na dalsi deti mel uplne vykaslat.
Stanik: 13:08 aha. Tak proto nechces deti
vsem co se nelibil muj prispevek....
za prve na svetici si nehraju, ale to ze nekdo souhlasi s jednim ditetem ale kdyz jsou dve tak je chce zlikvidovat se mi vazne prici, premysli o potratu a o tom ze bude lhat manzelovi? Ze samovolne potratila. To se nezlobte ale tohle je svinstvo.
Kdyby bylo neplanovane tak jakz takz rozpaky a nechut pochopit ale decko bylo planovane, tim ze uz mela dvojcata prirozenou cestou, je mohlo napadnout ze se to muze stat znovu.
Me ten cely clanek prijde jako ze ho psal sobec ktery uz se na dalsi deti mel uplne vykaslat.
Verera: pomahat doma.. prosim, ale ne s detcikama, ty si ma obsarat matka, neco jineho je uklid, nadobi apod. Ale hlidani mimin.. ani omylem. POkud jsou tak zajisteni, necht si najmou chuvu. Navic holky za chvili pokud jsou co k cemu, pujdou na stredni a budou potrebovat hlavne studovat, podkuse chteji v zivote uplatnit jinak nez jejich matka.
evidlo + 4: Nezbývá než souhlasit. Co bych dala za to, abych měla chlapa, který v pohodě uživí velkou rodinu a touží po ní. Děti mám 2, ale být manželem finančnězajištěná s vyřešeným bydlením, mám jich určitě víc. Já bych byla profesionální matka a manželak moc ráda - ta úleva, že už bych nikdy nemusela do práce a můžu být doma s dětma (tzn. dělat to, co mě baví nejvíc). Ale jak píšeš - co je pro jednoho vysněná představa, to je pro druhého zřejmě noční můra
Stanik: Hodit puboškám na krk děti sprosté je, ale chtít po nich, aby doma přiměřeně pomáhaly je naprosto v pořádku, jestli to dělají doteď, žádná změna, jestli ne, je na čase začít a je jedno ,jestli se narodí děti nebo ne. Pokud je Lída taková ta pečlivá žena v domácnosti, která všechno zvládá sama, tak by to dost pomohlo.
ax: Já neříkám, že je snadné financovat dvě děti na vysoké, ale nikdo neví, co bude za 20 let, jestli děti studovat budou chtít nebo budou schopny, jakým způsobem se budou školy financovat, určitě je toho ještě spousta nejistého, takže používat tohle jako argument pro to, jestli mít další dítě nebo ne mi přijde nemístné. Další dítě není jen náklad , ale i přínos (pro ty, co děti chtějí). Staršího sourozence nejen dalším omezíme, ale zase mu za to něco dáváme (opět v rodinách s rozumnými rodiči).
Stanik: 11:52 Tak to mas samozrejme pravdu. Co si myslim o tom chlapovi jsem psala nize a ja bych mu neustoupila ani na to ctvrty dite.
Tohle jsem psala ohledne tech nenarozenych deti a Lidiny psychiky.
SJP:
já nebýt tak stará, tak jo
Co bych dělala na tvém místě? Skákala bych radostí do stropu, že mám chlapa co chce hodně dětí a biologicky s tím nemáme problém. Kdyby se k tomu navíc přidal barák a zajištěný příjem, tak ani nevím co víc bych si přála
Ale asi to holt tak je, že každej touží po něčem jiném, a co je pro někoho břemeno, za to by byl jiný vděčný.
nečetla jsem příspěvky
Lído,
nebul - snaž se to brát aspoň trochu pozitivně
asi nezbyde nic jiného než mít pět dětí - a hlavně doufat, že "tam" je ten kluk - tedy kromě toho, že bude všechno v pořádku - ale počítám, že projdeš všemi vyšetřeními (jinak to u vás vidím na Klabzubovu jedenáctku)
asi jediný argument by mohl být - jak to zvládnete finančně - a to jestli má manžel vyřešený, tak stejně s návrhem interupce neuspěješ (lhaní jako možnost vubec nepřipouštím). - a dost pravděpodobně ani s návrhem "redukce" - ten i mne přišel "divnej" - manžel zkoušel kluka na popátý - se mnou napotřetí - a jsou dva - čtyři nebo pět - to už je podle mne fuk - do normálního auta se stejne nevejdete
náročnost dvojčat - s tím neuspěješ - už jednou jsi to zvládla, tak to dáš podruhý
fakt nevím, jaký argument poradit - stará na to taky nejseš....
hlavně nebreč - smiř se s tím - velká rodina je sice pěkný rachot, ale má to neco do sebe, ne?
moc držím palce!
Verera: Já nevím, v jakém městě žijete ani jaké jsou vaše příjmy, ale v mém okolí je pro některé rodiny (a to se jedná o rodiny s průměrnými či mírně nadprůměrnými příjmy) problém uživit současně dvě děti na vysoké. A nemluvím o bytech nebo autech, to je nadnesené. Očekávat, že dítě bude při škole pracovat a vydělávat dostatečně, aby si toto všecko hradilo samo, je nereálné.
Já si na dnešní dobu nestěžuju, já jsem mladá generace, jinou dobu jsem nezažila a jsem spokojená. V případě Lídy - ona už se rozhodla být profesionální matkou - 4 nebo 5 dětí, to už je jedno. Pro mě by byla představa,že strávím 15 let doma na mateřské děsivá.
Verera: to je fakt, taky mi prijde sproste , co tady radite Lide.. zapojit pubosky, ty jsou jiste zvedavy na to, jak misto tanecku a muzky a kamaradu, nebo svych zajmu maji na krku dve mela deti. ze vam to ani jedne neni blbe.