Nechce hlídat vlastní vnouče
Možná mne některé z vás po přečtení příběhu označí za sobce, ale já to vidím jinak. I když své mamince samozřejmě rozumím a chápu důvody, proč se najednou chová tak, jak se chová, přetrvává ve mně hořkost, protože si myslím, že mě pěkně podrazila.
Jsem její jediné dítě, víc jich prý nikdy nechtěla. Ani ona, ani táta. Ten bohužel před deseti lety zemřel a máma zůstávala celou tu dobu sama. Navíc onemocněla a už šest roků je v plném invalidním důchodu. Je ovšem zcela soběstačná, žije sama a všechno hladce zvládá.
Když jsem se vdala a čekala miminko, moc se na vnouče těšila. Slíbila mi, že až budu chtít ukončit mateřskou a vrátit se do práce, postará se o hlídání. Po roce jsem její nabídky využila. Mám zajímavou a velmi dobře placenou práci, avšak každý měsíc, který je člověk mimo, je zatraceně znát. Nechtěla jsem ztratit kontakt s profesí, a když byl synovi rok, uskutečnily jsme s mámou náš plán.
Každé ráno vozím Ondráška k babičce a odpoledne při návratu z práce ho vyzvedávám. Půl roku všechno fungovalo, ale teď to vypadá, že se to nějak hroutí. A zrovna v tu nejméně vhodnou chvíli. V práci mi totiž byl nabídnut velice zajímavý postup, který však vyžaduje i občasné několikadenní služební cesty. Je to pro mne velká příležitost.
Když jsem to říkala mámě a ptala se jí, zda by mohla občas pohlídat třeba více dní najednou, její odpověď mě úplně uzemnila. Prý se mnou také chtěla na toto téma mluvit, ale z jiného důvodu. Chtěla by totiž svůj podíl na starání se o Ondráška výrazně omezit. Ne proto, že by ji to vyčerpávalo, ale proto, že se v jejím životě náhle vyskytla jiná priorita.
Maminka se zkrátka zamilovala. Poznala prý příjemného muže, scházejí si asi tři měsíce a jejich vztah se stále prohlubuje. A jelikož jsou oba už poněkud v letech, rozhodli se nemarnit zbytečně čas a užít si, co se dá, dokud na to ještě fyzicky mají. Začala mi nadšeně líčit, kam plánují cestovat, co všechno by chtěli vidět a poznat. První cestu podniknou už teď o Vánocích, takže s ní prý nemáme počítat; budou v Tunisku.
Abych to zbytečně neprodlužovala, výsledek je takový, že si mohu nejenom nechat zajít chuť na pracovní postup, ale rovněž se můžu rozloučit i s prací jako takovou. Máma prý od nového roku hlídat pravidelně nebude, mám si to zařídit jinak.
Jenže jak? Jesle u nás nejsou a najmout si chůvu a svěřit Ondráška někomu cizímu, na to nemám odvahu a vím, že by na to nepřistoupil ani manžel.
Všechno chápu a všemu rozumím. Vím, že maminka má právo na svůj život i na to, aby byla šťastná. Dítě je mé a mého muže, a je tedy naše odpovědnost, jak se o něj postaráme. Moje matka nám není ničím povinována. Přesto si nemůžu pomoci a její náhlé rozhodnutí beru jako podraz.
Je to mezi námi teď trochu napnuté. Já se cítím podvedená a ona má zase pocit, že jí nepřeju štěstí a myslím sobecky jen na to, co a jak je výhodné pro mne samotnou.
Co si o tom myslíte?
15.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 180 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechce hlídat vlastní vnouče
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mám dvě holky,a pokud si sami neřekly ,že chtějí k babičce,tak jsem až na vyjímky,kdy to zdravotně nešlo,tak je nehlídali,i když chtěli mí rodiče,manželovo vychovali 5 dětí a nikdy mi nehlídali a já to ani nechtěla,práce nepráce chtěli jsme děti tak si je vychovávám sama
Jarka7: 
Nevím, proč sem maminka pracující napsala
Souhlasím s názory ostatních ohledně přání babičce hezký vztah s novou láskou a Janě, ať ubere... Co dělá manžel za práci?
Nerada bych jim to přivolávala, ale babička by klidně ze zdravotních důvodů také mohla najednou ze dne na den "nehlídat"
to bys byla taky tak vytočená?
.JPG)
Mě by spíš zajímalo co od nás tady pisatelka čekala.. Taky občas trpím sobeckou uražeností, ale že bych měla potřebu se takhle ospravedlňovat na veřejnosti, to zas ne...
Janino, nějak mně to nedá! Kolik jsi platila mamince za hodinu hlídání? Nebylo by od Tebe hezké, jim ten Tunis zaplatit! A jak se zachováš, až maminka onemocní? LDNka? Ty máš ty hodnoty nějaké hodně nakřivo! Co bych já za takovou mámu dala, a to by nemusela hlídat děti, jen bych ji opečovávala, vozila na výlety a byla šťastná, že ji mám!- Možná, že je to tím, že už mimo manžela a dospěláka na světě, nemáme nikoho široko daleko.!!!
catcat: 
Ten Janin názor mne pořádně vytočil!
Sharon, mě přijde přirozené, že volno, které se najednou objeví, snacha využije především k úklidu...jinak já uklízím pořád, ale s malýma dětma je tu pořád bugr..nějak rychle jste s kamarádkou zapoměly..ale kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, že jo..doufám, že jednou taková nebudu 
...
JADVINA: Musím s Tebou jen a jen souhlasit. Nebýt vánočních svátků, byla bych opravdu hodně tvrdá. Všem přeji jen a jen to nejlepší do nadcházejících dnů a co nejméně sobců!
.JPG)
Sharon - takové tchýně "miluju". Pokud se snachou nebydlí v jedné místnosti, tak je jí po jejím pořádku prd.
Asi by si měla vzít příklad z maminky pisatelky tohoto článku a začít žít.
Zajet si na zájezd, na kafe a tak. Nebude třeba tak zapčklá.
tak já už na to můžu pomýšlet z druhé strany, dcera je už ve věku, kdy by mohla povít. A rovnou jsem jí upozornila, že hlídací babička nebudu. Je to možná sobecké, ale vychovala jsem jí, byla jsem na to sama, tahala jsem jí sebou všude jak kočka koťata a tak mám pocit, že mám odstaráno. Tím, že jsem žila sama, se strašně raduju z každé volné chvilky, kterou si můžu užít jak chci a hlavně třeba i s mým přítelem. Já bych taky volila radši dovolenou s ním, než trvalé vychovávání dalšího dítěte, které jsem notabene ani nezplodila...
To snad ani nestojí za reakci 
Nech mámu žít její život a neobviňuj jí z podrazu. Postarat se o dítě je skutečně hlavně tvoje starost.
Milá Jano, omlouvám se předem, že jsem nestačila přečíst všechny reakce, tak píši jen a jen za sebe. Já a ani můj manžel jsme luxus babiček nezažili. Není důležité proč. Dnes jsem ve věku babičky a nemám pocit, že když jsem už vychovala své děcko, které je dospělé 28, tak bych na sebe měla brát další závazky. Stačí. Ty jsi matka a vše máš před sebou. Když jste dítě s manželem plánovali, museli či měli jste variantu, že nebude nikdo, kdo pohlídá, řešit. Prostě má máma už svá práva i další život. To není podraz! Není povinna Už má odpracováno a ostatní je jen její dobrá vůle a dar pro vás!. A co babi ze strany manžela? Není? Nevadí, jsou placené síly. Buď dělej mámu, kariéru, či další, ale máš muže, tam je tvůj svět! Mámu nech na pokoji. Buď vděčná, že Tě vychovala a teď už má konečně čas také na sebe. A velmi rozumně plánuje svoji budoucnost! Ať cestuje, myslí na sebe, na to má konečně právo, trochu peněz i čas a partnera! Držím jí palce a obdivuji ji. Láska chodí v každém věku a má na ni právo! Nebuď sobec!
sharon: no otazka je, jak moc velka spina to je... ja sam jsem celkem na poradek dost.. a nemusi byt ani decka, staci dve chlupate obludky a je vystarano :-))))
a tchyne plkajici do zpusobu uklizeni ci neuklizeni mi lezou krkem.. nastesti sama mam tchynku naproto skvelou, ktera takovyhle blbosti neresi...
Sharon, chudák snacha tvojí kamarádky ..to si babaka dobře všímá 
..hlavně, že je uklizeno, ne? ee to má opravdu tak dobrý přehled, že ví s naprostou jistotou, že jindy neukllízí 
?
Mam 2,5 letého syna a na nejvíš byl u babičky 6 hodin na hlídání a to zatím všeho všudy 3x a občas tak na 1 hodinu. Ale to je opravdu ve výjmečné situasi jednou za 14dní.
Taky jsem měla dobré místo a možnost během chvilky povýšit. Ale přednost bylo a je pro mě můj syn na kterého jsem čekala dost let než jsem mohla otěhotnět. Babičku nemáme na každodenní hlídání. Má svůj život a i přesto že má mého syna ráda tak taky vím že má i svůj život který se netočí jenom okolo vnuka . Jak já tak i můj manžel to bereme tak že je to náš syn kterého jsme chtěli a né babičky.
