Dceři je šestnáct a je těhotná. Jsem na dně.
Mám šestnáctiletou dceru, je v prvním ročníku na střední škole. Od jejích osmi let se o ni starám sama, s manželem jsme se rozvedli. On si založil novou rodinu a o dceru prakticky ztratil zájem. Já jsem pak dva delší vztahy sice měla, ale nikdy to nedopadlo, takže jsem sama. Ani mně to nevadí, zvykla jsem si.
Abych dceru zabezpečila, musela jsem se hodně ohánět. Ale šlo to. Na nějaké vyskakování jsme sice nikdy neměly, ale ani jsme kdovíjak nestrádaly. Dcera mi dělala radost, dobře se učila, a tak bylo celkem přirozené, že šla na gymnázium. V plánu má i vysokou školu.
A teď se stalo něco, co jí, ale nejen jí, pořádně zamotalo plány. Celá zoufalá za mnou přišla, že je těhotná. Byl to šok, absolutní. Ona je zoufalá, já na tom nejsem o nic lépe. V první chvíli jsem vybuchla, ale brzy mi došlo, že když budu řvát a hysterčit, ničemu tím nepomůžu. Už se stalo. Holka je na dně, kudy chodí, tudy bulí, protože samozřejmě otěhotněla se stejně starým spolužákem. Takže dvě děti, které si svou nezkušeností upletly dítě.
Jenže co teď? Dcera na mě kouká jako na spasitele a doufá, že to nějak vyřeším, sama si vůbec neví rady. Otec dítěte je ještě kluk, který je z toho vyjukaný snad ještě víc, než ona. Sešli jsme se i s jeho rodiči, to jsem si dala. Rodiče se od celé situace rázně distancovali a rezolutně prohlásili, že s tím nechtějí mít nic společného, dokonce měli tendenci to hodit na mou dceru, že ona jejich chudáčka svedla a ušila to na něj. Chápete to? Samozřejmě vztah těch dvou mláďat velmi utrpěl, takže se rozešli.
A tak jsme na to s dcerou zůstaly samy. A já jsem v koncích. Dcera hodila veškerou rozhodovací pravomoc na mne. Ona prostě neví. Neví, jestli chce jít na potrat, neví, jestli si to chce nechat. Když se jí zeptám, co by chtěla, řekne, já nevím, co myslíš ty? Jenže co já? Je to její život, její dítě, já za ni přece nemůžu udělat tak závažné rozhodnutí. Ať by bylo jakékoli, vždycky může být špatné.
Osobně nejsem příznivcem potratů, takže bych se přikláněla spíš k tomu, aby si miminko nechala, ale vůbec netuším, jak bych to zvládala. Holka musí studovat, všechno táhnu sama, zajistit k tomu ještě malé dítě včetně všech potřeb a zajištění péče, vůbec nevím, jak bych to mohla zvládnout. Stáhnout kvůli tomu holku ze školy a dát jí direktem, že máš dítě, tak se starej, bych sice mohla, ale to se mi taky nechce, je ještě tak mladičká, sotva vylízlá, připadá mi šílené na ni tohle všechno hned navalit a zamezit jí tak možnosti studovat.
Jako nejvhodnější se mi proto jeví varianta potrat, ale tady mám velké zábrany a bojím se, že by to mohlo mít následky. Jak na těle, tak na duši mé dcery.
Zlobím se na ni, za to, co se stalo, že ač byla poučená o antikoncepci a na téma sex jsme vedly hromady rozhovorů, přesto se tohle stalo. A zlobím se na ni i za to, jak se k celé situaci staví, že nechává odpovědnost čistě na mně. Nejradši bych jí řekla, ať si to rozhodne a zajistí sama, ale copak to jde? Kdyby jí bylo dvacet, neřeknu, ale v šestnácti?
Nemáte někdo nějaký nápad, jak tuhle šílenou situaci vyřešit? Jen prosím nepište adopce, o tom bych nebyla schopná uvažovat už vůbec. Pokud se rozhodneme, že se dítě narodí, tak s vědomím, že se o něj postaráme. Jen momentálně nevím, jak, vzhledem k naší situaci.
17.4.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 178 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dceři je šestnáct a je těhotná. Jsem na dně.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Linda: amen! máš recht!
.gif)
Linda: 9:13: 
.JPG){kind=avatar}
Monik: Pokud se zákon nezměnil, tak alimenty by za svého syna platili rodiče. V jaké výši, to nevím.
.jpg)
Tak jsem si to precetla jeste jednou a ....SARKO nekdy behem tohodle silenyho premysleni uvedomila jsi si aspon jednou ze to bude dcerino dite, dcerina zodpovednost, dcerin problem? Uvedomila jsi si ze ty stojis pouze jako podpora, nekdo na vyliti dusicky, nekdo o koho se lze oprit, ale nic vic? Pises size ze za ni nemuzes udelat tak zavazne rozhodnuti (s tim souhlasim na 1000%), ale o odstavec niz pises ze ty nevis jak bys zvladla peci o dalsi dite a jeho potreby. Halo holka probud se, ty jsi sex nemela, ty nemas komu zabezpecovat potreby a peci!!!! Pokud se rozhodnete si to mrne nechat tak to je DCERA kdo bude mit nasledujici 2-3roky 24h sluzbu a ty jenom vypomuzes kdyz budes moci. Ano financne to bude na tobe (leda ze by jste z tatika nebo jeho rodicu neco vydupali), ale jinak se vsim vsudy dite je a bude dcery, ne tvoje. Pokud je tvoje nocni mura ze zustanes doma aby dcera v klidu a pohode mohla dostudovat v dennim rezimu, ze ty budes vzhuru cele noci, ze ty budes mit dalsi dite, ze ty tu budes v k dispozici 24h dalsich 18 roku, ze ty je dva neuzivis... tak v tom pripade jsem pro potrat, protoze ani jedna z vas (tim myslim jak dceru tak tebe) nejste zrala na mimino. Pokud jsi ochotna nechat dceru dospet a nechat ji vymachat si usta v tomhle prusvihu a jenom z povzdali podporovat (budou u tebe bydlet, vypomuzes financne, pohlidas pri vecernim/dalkovem studiu apod), tak pak at si mimco dcera necha, pak mate sanci to zvladnout. Pokud je dcera dostatecne stara na sex tak MUSI byt i dostatecne zrala na jeho nasledky. A pokud neni tak tohle mama za ni nevyresi, protoze muzes jit s ni na potrat, muzes ji drzet za ruku ,ale nemuzes jit na potrat za ni. Muzes ji pomoci s prckem, ale nemuzes ho za ni vychovat. Je to jeji dite a ne tvoje. Mozna tohle je to prvni co bys ji mela dnes vecer rici.
PS. jen tak mimochodem ty pises clanky, ty zadas o pomoc, ty jsi s nervama v prcicich. A co dela tvoje dcera, krome breceni a "mami vyres to"???
loupák: 6:52 presne. Divim se Sarce, ze se nechala odpalkovat. Ty jo, ja bych s nima vybehla, tohle mi rict 
Jeste dlouho by na me vzpominali 
Jo a mimochdem, nevim sice jak to je v pripade nezletilosti, ale otec by mel snad neco taky platit, ne?
Nesjpis to dcera na tobe nechava, protoze je tak celou dobu zvykla. Ze za ni rozhodujes a hlavne - neses odpovednost.
Mozna nastal cas, aby si trochu zodpovednosti nesla sama.
Sedla bych si s ni a celou situaci s ni probrala.
Rekla bych ji, co vsechno bude obnaset, kdyz si dite necha, stejne tak, kdyz pujde na potrat. A rekla bych ji, ze rozhodnuti nechavam na ni, ze je to jeji zivot. Samozrejme s tim, ze at se rozhodne jakkoli, budu ji podporovat, ael rozhodne ne vsechno delat a rozhodovat za ni.
Nejspis nastal cas, aby dospela. A kdyz nebude umet rozhodovat sama za sebe, nidky nedospeje.
.JPG)
Mám dvě dcery, vidím to tak, že kdyby se dostaly do takové situace, poradila bych jim dítě si nechat, studium na rok přerušit a pak pokračovat večerně či dálkově.
Jenže nás je doma víc a asi bycom se nějak zvládli vystřídat na hlídání během studia.
Rozhodně jsem proti variantě, aby maminka odcházela z práce a dcera si mohla "užít mládí" - to by pak mohly být bez financí obě dvě.
Rodiče otce se samozřejmě nemůžou distancovat od finanční odpovědnosti. Hrozbu soudem vidím až jako poslední možnost, ale určitě by se v tomto případě raději dohodli, než nechali "miláčka" tahat po soudech.
.JPG)
V tomto případě se přikláním k potratu. Dcera neví co chce, školu žádnou, kdoví, jestli ji s dítětem dodělá a matka, která se měla co otáčet, aby sama vychovala a uživila dceru, teď bude mít několik dalších let co dělat...
Dcera pak špatně sežene práci - jednak kvůli vzdělání, ale i s malým dítětem...
Ale konečné rozhodnutí musí udělat dcera sama a taky si ponese důsledky.
kareta: potom ale ještě otázka. dokončila jsi vzdělání, jsi matka samoživitelka, bylo ti 16, když jsi porodila první dítě? nebo srovnáváš mateřství ve zralejším věku s otcem dítěte (manželem) po svém boku s mateřstvím v 16ti, jen s matkou - babičkou, bez dědečka a bez otce? to je ale sakra jiná liga.
ale opravdu si myslím, že je nutné neztrácet ani minutu hořekováním nad tím, co se nedá vrátit. Hned zajít na sociálku a zjistit, na co má nastávající mladá maminka nárok. Myslím, že dostane i kurátora a ten by ji měl v těhotenství pomáhat a radit. Další rady dostane u gynekologa. Ve třídě bude za atrakci, ale na to si po čase všichni zvyknou. Pokud si to ale rozmyslila a chce těhotenství ukončit, není taky na co čekat. Všechno jde řešit, ale nikdo to za nás neudělá! Tady jen teoretizujeme, nejhorší práce čeká Šárku a dceru. Rovněž není dobré šetřit rodiče mladého tatínka, podílel se přesně tak, jako ta dívčina. Taky je to pro něj lekce, že odpovědnost není jenom fráze.
orinka: 
chápu to,taky mě to vytáčí ani nevíš jak
zuzica: 
no hlavně,že vám to takhle klape
loupák: máš pravdu, nepatří to sem. Jen si na to vždycky vzpomenu, když je někdo v takové nouzi.
orinka: já právě žádný lidi, co nepracujou, neznám, mám jen zkušenost s tím, že když někdo práci ukončí a tak do tří měsíců si nic nenajde, tak je v těžkým stresu snaží se seč může to změnit
