Dceři je šestnáct a je těhotná. Jsem na dně.
Mám šestnáctiletou dceru, je v prvním ročníku na střední škole. Od jejích osmi let se o ni starám sama, s manželem jsme se rozvedli. On si založil novou rodinu a o dceru prakticky ztratil zájem. Já jsem pak dva delší vztahy sice měla, ale nikdy to nedopadlo, takže jsem sama. Ani mně to nevadí, zvykla jsem si.
Abych dceru zabezpečila, musela jsem se hodně ohánět. Ale šlo to. Na nějaké vyskakování jsme sice nikdy neměly, ale ani jsme kdovíjak nestrádaly. Dcera mi dělala radost, dobře se učila, a tak bylo celkem přirozené, že šla na gymnázium. V plánu má i vysokou školu.
A teď se stalo něco, co jí, ale nejen jí, pořádně zamotalo plány. Celá zoufalá za mnou přišla, že je těhotná. Byl to šok, absolutní. Ona je zoufalá, já na tom nejsem o nic lépe. V první chvíli jsem vybuchla, ale brzy mi došlo, že když budu řvát a hysterčit, ničemu tím nepomůžu. Už se stalo. Holka je na dně, kudy chodí, tudy bulí, protože samozřejmě otěhotněla se stejně starým spolužákem. Takže dvě děti, které si svou nezkušeností upletly dítě.
Jenže co teď? Dcera na mě kouká jako na spasitele a doufá, že to nějak vyřeším, sama si vůbec neví rady. Otec dítěte je ještě kluk, který je z toho vyjukaný snad ještě víc, než ona. Sešli jsme se i s jeho rodiči, to jsem si dala. Rodiče se od celé situace rázně distancovali a rezolutně prohlásili, že s tím nechtějí mít nic společného, dokonce měli tendenci to hodit na mou dceru, že ona jejich chudáčka svedla a ušila to na něj. Chápete to? Samozřejmě vztah těch dvou mláďat velmi utrpěl, takže se rozešli.
A tak jsme na to s dcerou zůstaly samy. A já jsem v koncích. Dcera hodila veškerou rozhodovací pravomoc na mne. Ona prostě neví. Neví, jestli chce jít na potrat, neví, jestli si to chce nechat. Když se jí zeptám, co by chtěla, řekne, já nevím, co myslíš ty? Jenže co já? Je to její život, její dítě, já za ni přece nemůžu udělat tak závažné rozhodnutí. Ať by bylo jakékoli, vždycky může být špatné.
Osobně nejsem příznivcem potratů, takže bych se přikláněla spíš k tomu, aby si miminko nechala, ale vůbec netuším, jak bych to zvládala. Holka musí studovat, všechno táhnu sama, zajistit k tomu ještě malé dítě včetně všech potřeb a zajištění péče, vůbec nevím, jak bych to mohla zvládnout. Stáhnout kvůli tomu holku ze školy a dát jí direktem, že máš dítě, tak se starej, bych sice mohla, ale to se mi taky nechce, je ještě tak mladičká, sotva vylízlá, připadá mi šílené na ni tohle všechno hned navalit a zamezit jí tak možnosti studovat.
Jako nejvhodnější se mi proto jeví varianta potrat, ale tady mám velké zábrany a bojím se, že by to mohlo mít následky. Jak na těle, tak na duši mé dcery.
Zlobím se na ni, za to, co se stalo, že ač byla poučená o antikoncepci a na téma sex jsme vedly hromady rozhovorů, přesto se tohle stalo. A zlobím se na ni i za to, jak se k celé situaci staví, že nechává odpovědnost čistě na mně. Nejradši bych jí řekla, ať si to rozhodne a zajistí sama, ale copak to jde? Kdyby jí bylo dvacet, neřeknu, ale v šestnácti?
Nemáte někdo nějaký nápad, jak tuhle šílenou situaci vyřešit? Jen prosím nepište adopce, o tom bych nebyla schopná uvažovat už vůbec. Pokud se rozhodneme, že se dítě narodí, tak s vědomím, že se o něj postaráme. Jen momentálně nevím, jak, vzhledem k naší situaci.
17.4.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 178 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dceři je šestnáct a je těhotná. Jsem na dně.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
sharon: dávají se jen těm co už mají aspoň 1 dítě jinak ne.
Anahir: Neznam Sarku, jakou ma povahu a jak to doma vedou.
Ale s moji povahou a presvedcenim bych se ji asi zeptala, jak to mam ja nebo kdokoli jiny vedet lepe nez ona sama 
A asi bych ji vysvetlila jak to citim a proc nechci a nemuzu rozhodovat v tomhle za ni.
Ze oboje varianty jsou tezke a neco obnasi a ze nasledky pripadneho spatneho rozhodnuti by si mela nest ona. Ale ze jeji "aktivita" ma dopad i na mne, at se rozhodne jakkoli a samozrejme v obou pripadech ji budu do urcite miry oporou.
Jenze ja hodlam deti vest k tomu rozhodovani za sebe tak trochu uz od mala, jak psala Verera nize, takze na to budou asi zvykle vic nez Sarky dcera.
V tehle situaci treba vidim prilezitost pro Sarku, zamyslet se, jestli nahodou dceri neridim zivot az prilis a jestli treba nenastal cas neco zmenit
Navic jsem presvedcena, ze kazde rozhodnuti v obzvlast tezke situaci cloveka hodne posune.
Pokud ale bude nekdo porad rozhodovat za nej, bude ten clovek porad mit pocit, ze za nej nekdo neco vyresi, rozhodne nebo to potom muze dojit i k takovemu tomu ""ale ona rikala". A tohle se mi prici, takze v tom svoje deti vychoavat nebudu.
Nemam pak rada takove ty vymluvy typu:"oni tohle, oni tamto" a pritom je evidentni, ze ten clovek sam se svym zivotem nic nedela.
Nepodporuju v tom ani manzela (a ze ty tendence obcas ma 
), tak nevidim duvod, proc bych k tomu mela vest deti.
.gif)
prášky...?...copak dnes už neexistují ta nitroděložní tělíska ?....nebo tak maldým je nedají ?....nevím...ptám se....
Je otázka, jestli je zrovna takový posun k dospělosti v 16-ti letech žádoucí. Nevím, která z vás má ve svém blízkém okolí někoho, kdo rodil a následně pečoval o dítě se vším všudy v tomto věku...já teda nikoho a za sebe říkám, že představa mateřství v tomto věku mě děsí a vždycky děsila. Přítel se na to evidentně a ještě s požehnáním rodičů vykašlal a po holce teď všichni chtějí rozhodnutí. Byli na to dva, teď je na to sama, případně s maminkou, která je taky sama a tudíž snáz ztrácí nervy...je to velice zásadní a složitá životní situace, ale nemyslím si, že to, co ta holka teď bezprostředně potřebuje slyšet je výčet pravidel při péči o dítě...za mě: je to ještě opravdu mládě a i když si zavařila, potřebuje cítit, že je pořád ještě něčí dcera, a ne jen skoro dospělá nastávající matka na kterou čekají samá zodpovědná rozhodnutí...
.jpg)
Monik 13:54 : no ja teda taky nadsenim neumiram, ale radsi cpu dcerunky praskama a sama jim je platim nez resit viz Sarka. Ac nase oba dva mlade muze znam ,takv tomhle pripade jim verim tak akorat jejich jmeno
Tentokrát jsem si nepřečetla předešlé názory....Tady se mi zdá,že někdo zaspal v prevenci,osvětě....Děvče,jak zjistilo,že je v jináči,okamžitě mělo běžet k doktorce a nechat se napsat na miniinterrupci!!Čím dříve,tím lépe!! V 16 mít dítě je fakt nanic,dítě má dítě a rodiče starejte se....Měla jsem spolužačku,která měla dítě v 15 letech,ovšem to byl počátek 70.let....Nechci tvrdit,že čím jsou lidi chudší,tím víc si naplodí děti,ale ........Já jsem v mládí též bažila po sexu,ale strach z toho,že bych měla dítě,byl větší než ochota riskovat.A to tehdy byly celkem běžné 17 leté zplnoletněné nevěsty 19 letých ženichů.Jenže tehdy bylo živobytí jednodušší než dnes,dostal se byt od podniku,práce byla jistá....Dnes co?? Upadli jste do nouze?? Tak jděte pod most,nám je to jedno...
Monik: to je dobrý, konstruktivní.
víš co nevím jestli to můžu pitvat...a co kdyby stejně brečela a řekla že neví co má dělat???
Po bitve je kazdy general. Ja se ted zpetne taky nestiham divit, jak jsme byli blbi, kdyz jsme byli mladi 
Myslenka, ze kdyz je nekdo dospely na sex, je dospely na dite, nebo jak to tu zaznelo, je sice hezka, ale neni to tak davno, co mi bylo 16 a docela dobre si na to vzpominam Predstava, ze muzeme otehotnet, se nam zdala asi tak stejne realna jako, ze nas muze srazit auto. Proste vedely jsme, ze se to stava, ale tak nejak nam prislo, ze se to tyka jinych lidi a ne nas. Doufam, ze chapete, jak to myslim Prasky jsme tehdy braly hromadne (dneska si o antikoncepci myslim taky svoje), protoze pote, co se jednem nasim znamym protrhl kondom, jsme tomu jaksi neduverovaly, takze kdyz jedne kamaradce v tech 16 vysel pozitivni tehotensky test, byla na mrtvici. Doma to rekla, rodice malem odpadli a pozvali si dotycneho na nedelni obed, nicmene stejne byla kamaradka rozhodnuta pro potrat, protoze si proste nedokazala predstavit, ze bude muset nechat gymplu, ze bude uvazana u ditete, ze nepujde na vysku, ze skonci leda tak za pokladnou v Kauflandu, "otec" ditete byl tehdy sice jeji velka laska, ale uprimne receno pro zivot a pro dite zadna vyhra...No nakonec to dopadlo dobre - test byl pozitivni nejakym omylem, ale dodnes si pamatuju, jak jsme nad nim sedely a resily to.
Sarcina dcera musi byt dost zoufala, asi si preje, aby se nikdy v teto situaci octla, mozna se to snazi vytesnit a doufa, ze to proste nekdo vyresi za ni a vsechno bude jako driv, ze se rano probudi a zjisti, ze to byl vsechno jenom spatny sen... Byt Sarkou, s dcerou si sednu, emoce a slzy necham stranou a proste to racionalne proberu - jak tu nekdo navrhoval, vzit si papir a napsat si na nej, co bude co obnaset, se mi zda jako dobry napad. Nicmene si myslim, ze v situaci, v jake jsou, je preruseni tehotenstvi lepsi reseni.
Ale ten kondom jako ochrana pred ruznymi nemocemi taky neni od veci. 16tileti si mezi sebou nemusi predavat rovnou syfilis, chlamydie staci (zkusenost dalsi kamaradky).
.jpeg)
Monik - 17.4.2013 14:07 ano, nechat rozhodnout a respektovat rozhodnutí. V případě, že si dítě nechá, tak nastavit pevná pravidla. No nebudou to holky mít lehké
Anahir: 13:36 Vis jak bych ji "donutila" se rozhodnout?
Sedla bych s ni, spolu bysme sepsaly pro a proti u obou variant.
Ale opravdu podrobne do dusledku vsechny moznosti a zaroven konkretne, jak v kterem z obou pripadu jsem ochotna ji byt napomocna do budoucna (tzn. treba pohlidat v pripade brigady ano, v pripade diskoteky jen kdyz to nebude kazdy tyden a kdyz se jinak bude starat apod.)
Ten papir bych ji pak dala a rekla ji, ze do tydne chci jeji vyjadreni, ze za ni rozhodovat v tomhle proste nebudu.
A ze budu respektovat jeji rozhodnuti.
A to, ze dcera bude nucena konecne poprvy v zivote v necem zavaznym prevzit odpovednost za svuj zivot a rozhodnout sama za sebe, ji myslim posune smerem k dospelosti a nejen tam mnohem vic, nez cokoli jinyho.
Monik - 17.4.2013 13:54 taky se mi nelíbí, když holka už od 15 bere prášky a ve třiceti se pak léčí na neplodnost
Dřív byl sex jakýsi závazek, možná jsem zaostalá, ale já to tak brala, ale dnes šu..jí už děti. 
Jo jo, na ty řeči ohledně HA už jsem taky alergická. Chlapi (starší i mladší) si už natolik zvykli, že to úplně nechávají na ženských (nebo holkách). Ženská, která není ochotná ládovat se hormonama a tudíž vyžaduje partnerovu spolupráci ohledně antikoncepce je za exota.
Nehledě k tomu, že HA vůbec neřeší jakoukoliv pohlavní nemoc.
kareta: 13:06 
Nemuzu si pomoct, ale tohle je dneska od tebe uz druha vec, pod kterou bych se podepsala.
kareta - 17.4.2013 13:06
Jako me rozciluje, jak tady spousta lid predhazuje prasky 
A primeraky neexistujou nebo co?
Sakra dochazi nekomu taky, ze ty prasky maji spoustu vedlejsich ucinku a nekdo je muze trea blbe snaset?
Ja osobne bych teda nebyla nadsena, kdyby moje dcera chtela tohle brat nejak brzy.
