Co si počít s dědečkem – nadšeným houbařem?
Milá redakce,
ráda bych se místním čtenářkám svěřila s něčím, co mi už delší čas vrtá hlavou a dělá starosti. Je léto a my ho trávíme z větší části na chalupě. Babička s dědečkem se tam jako každý rok přesunuli už v červnu a my za nimi celá rodina střídavě dojíždíme. Babičce a dědovi je tam líp než ve městě, chodí na procházky, dělají něco na zahrádce... Přece jen, už nemají tolik energie jako dřív, je jim oběma přes sedmdesát.
Děda je velký milovník hub, dřív vyrážel skoro každý den už hodně brzo ráno do lesa a nosil obrovské koše všeho možného. Vyzná se totiž i v takových houbách, které běžní houbaři raději překročí (ti hloupější je rovnou rozkopnou). Jenže teď, s přibývajícím věkem, nám dělají jeho ranní výpravy do hlubokých lesů starosti.
Tuhle se totiž vrátil až skoro k poledni, babička nám už celá vystrašená volala, že děda zmizel. Nijak svůj výlet nekomentoval, jen bratrovi potom mezi řečí sdělil, že „trochu zabloudil“. Bohužel s ním na toto téma není moc řeč. „Přece tady takhle chodím celý život, co by mi hrozilo?“ bručí. A tím to pro něj končí.
Jenže babička má o něj strach: co když někde upadne, udělá se mu špatně? Pomoci se nedovolá. Navíc odmítá nosit mobil, ani s ním neumí pořádně zacházet. Je to těžké, nevíme si s ním rady. Zatím jsme nepodnikli žádné kroky, abychom ho nějak ochránili, a upřímně řečeno, ani nás žádné nenapadají. Děda je svéprávný člověk, bohužel dosti svéhlavý. Kéž by se mu tak dal strčit do košíku nějaký čip, podle kterého by se dal najít, kdyby se něco stalo.
Nenapadne vás něco? Předem děkuji.
22.8.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 19 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co si počít s dědečkem – nadšeným houbařem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já nevím jak jsou ty lesy hluboké,my jsme jako malí v Beskydech dostali píšťalky na krk,kdybychom se ztratili,nebo se nám něco stalo a jednou nám to urputné pískání opravdu pomohlo,zabloudili jsme a nějaký místní nás odvedl na naši chatu.Pokud nechce nosit mobil,tak to je těžké.
No nevím, když jedeme do lesa na houby, tak tam většinou není signál. 
Starost chápu, ale jestli je třeba jen z poloviny paličatý jako moje babička (později už měla problémy i s orientací na sídlišti mezi paneláky), tak s ním stejně nic nenaděláte, ani po dobrém, ani po zlém. Hlavně aby pořád dokázal rozeznat ty správné houby a aby se vždy v pořádku vrátil. 
Radu ale nemám.
Ať se děda naučí nejjednodušší úkony na mobilu a babička ať mu řekne, že mobil do lesa by měl nosit ne kvůli sobě, ale kvůli ní, protože se může stát, že zrovna v té době si ona s něčímj nebude vědět rady a potřebovala by mu zavolat.
tak tady bude každá rada drahá,mě osobně nic nenapadá,neím jak bych to sama řešila,
ale věřímtad ve štastné ženy,ony mají oravdu skvělé nápady,jistě ti je dají,chápu obavy,taky bych je měla ,ale jaksi s tím sama poradit,to rakt bych nevěděla,držím palce at ti zde ženy pomohou
