Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Jsme spolu s partnerem už osm let, máme dvouleté dítě. Svatba zatím není na pořadu dne, ačkoli já bych se vdávala ráda. I když dnes vlastně nevím. On se k tomu moc nemá, podle něj je to jen zbytečný kus papíru. Já to vidím jinak, nicméně nikdy jsem na něj v tomto ohledu nijak nenaléhala. Vlastně se o nás o svatbě prakticky vůbec nemluví už několik let.

Víc mne trápí, kam se náš vztah dostal. Nevím, možná chci moc, třeba je to tak v partnerství po určité době normální. Proto jsem se rozhodla sem napsat a zeptat se, jak to máte doma s partnery vy.

Od doby, co se nám narodil syn, mám totiž pocit, jako bychom nežili spolu, ale spíš vedle sebe. Dokud jsem byla pracovně aktivní a neuvázaná i mrněte, bylo všechno v pořádku. Měli jsme spoustu společných aktivit, sportovali jsme, jezdili na výlety, chodili do kina, na návštěvy k přátelům a tak.

Dítě jsme si oba přáli, i on, nebylo to tak, že bych ho nějak ukecala. Když jsem otěhotněla, byl šťastný a po narození malého taky. Opravdu velmi. První dva, tři měsíce, byl takřka příkladný otec, po mém návratu z porodnice s námi byl dva týdny doma a pomáhal, pak chodil z práce rovnou domů a syna si užíval. Jenže potom začalo jeho nadšení pomalu upadat, asi zjistil, že mu malé miminko a žena na mateřské nějaké zábavné podněty neskýtají a začal se od nás pomalu „trhat“.

Nejdřív obnovil pravidelné docházení do posilovny a každou sobotu kolo s kamarády. To mi připadalo naprosto normální, jenže bohužel nezůstalo jen u toho. Postupně přidával další vlastní aktivity, takže s námi byl kolikrát jen jeden večer v týdnu. Řekla jsem mu, že bych potřebovala a uvítala, kdyby své zájmy malinko zkorigoval, aby měl více času i na rodinu. Chvilku se pokusil, ale po pár týdnech se vrátil zpět ke svému modelu.

Nejhorší na tom všem je, že když už je doma, tak sedí u PC, se mnou téměř nekomunikuje. Sex máme dvakrát do měsíce, dřív byl ale velmi náruživý. Přitom já o sebe hodně dbám, všechna těhotenská kila jsou dávno pryč, nechodím doma jako cuchta. Moc si to nepřipouštím, ale mám obavu, jestli mi není nevěrný.

Náš rodinný život je v podstatě na nule. On se sem prakticky chodí vyspat, vzít si čisté prádlo, občas si pohraje se synem, ale většinou chodí až když malý už spí. Dřív jsem se mu snažila vysvětlit, aby na nás víc myslel, ale reagoval pokaždé velmi podrážděně, já nemám ráda hádky a dusno, tak jsem se vždycky stáhla. A tak o tom teď prakticky nemluvím, jen tiše trpím. Jediné plus na tom všem je, že nás finančně zabezpečí. Já mám jenom mateřskou, která mi celá zůstává, on hradí veškeré výdaje, řeší to tím, že mi každý měsíc posílá na můj účet dostatečnou částku, abych mohla všechno poplatit.

Jenže to mi připadá samozřejmé, že nás zabezpečí. Neměl by to být jeho jediný klad a přínos, který vloží do rodiny, kterou založil. Připadám si hrozně sama, syna miluji, je báječný, hodně se mu věnuju a těším se, že až začne konečně jaro, začnu s ním chodit na různé výlety a akce, už není miminko a možnosti se nám hodně rozšířily. Velmi mne ale mrzí, že to plánuju sama, partner se k ničemu nemá, odmítá prakticky cokoli, co navrhnu. Nejde se mnou ani do kina, nepozve mne na večeři, přitom hlídání máme, mí rodiče jsou ochotni pohlídat kdykoli.

Je mi smutno. Na první pohled mi nic nechybí, ale je to jen zdání. Přemýšlím, jestli má cenu takový vztah udržovat, partner o nás patrně nějak valný zájem nemá, radši tráví čas s někým jiným. Jestli jsou to jen přátelé, nebo je v tom i nějaká milenka, netuším a snad po tom ani pátrat nechci. Ale lehko mi není.

Snažila jsem se popsat svou situaci, jak ji cítím a vnímám. Vím, že se jedná jen o můj pohled na věc, ale přesto bych vás ráda požádala o vaše zkušenosti a názory. Moc děkuju.

Jana


2.4.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 162   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nežijeme spolu, ale vedle sebe. Má to cenu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Stanik
Stanik - 2.4.2013 17:33

sevenofnine: diky,ale kasli na to... bud eto jen horsi.. uz jsem si zvykla. I na to, ze nekdo do diskuse vtahne psy jako minule, a pripise to me smajlik - 58

 
Gorawen
Gorawen - 2.4.2013 17:27

Mne ten clanek navodil tuto basen:
FANTÓMY
Vladimír Holan

Láska: i když jde o sebevětší
bezprostřednost, je to vždycky jenom
přiblížení... Milenci: co všechno
se vejde mezi ně, až i sama
mluva si je pouze představuje
z podob do podob, jež se sobě zdají...
Jsme v podsvětí a nevíme proč,
které samo o sobě nic nechce...

(Asklépiovi kohouta, 1970)

 
Arna
Arna - 2.4.2013 17:25

sevenofnine: Jejda, a co ti máme vytýkat? smajlik - 68
Já náhodou někdy Staníkovi závidím, kdybych tak někdy mohla dospělýho syna odložit do útulku. Je milý, čistotný, třeba by si ho někdo vzal.smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
sevenofnine
sevenofnine - 2.4.2013 17:18

hmmm, tak jsem dočetla a koukám, že tu do sebe kopete navzájem :-( dost smutný pohled. Tak a teď to nandejte mě ...

 
sevenofnine
sevenofnine - 2.4.2013 17:15

holky proč se tak pouštíte do Stanika? Tohle je diskuze a to, že má jiný názor je v pohodě, co mi víme, třeba má pravdu. A navážet se do někoho, že nemá děti je dost mimo. Kdyby tu byla diskuze na téma "Po úrazu jsem bez nohy" tak tu taky napíšeme k tomu svůj náhled i když máme nohy obě. To už je po několikáte kdy koukám jak puk na to, jak dokáže být žena k ženě hnusná.

 
a....
a.... - 2.4.2013 17:15

Arna: ňáká hysterická, ne? Že ty nevíš jak, s tím ti nikdo takhle teoreticky nepomůže, způsob komunikace je závislý na tom, s kým ( tj, jaký typ osobnosti) to je a na okamžité situaci i problému. Kdyby existoval jednoduchý návod, jak komunikovat, k mání ke stažení na netu, to byl ten život hodně jednoduchej.

 
Arna
Arna - 2.4.2013 17:14

Viv :o): smajlik - 76Jé, omlouvám se, fakt píšu jak tatar, samý překlep. smajlik - 76smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Arna
Arna - 2.4.2013 17:12

Viv :o): Děkuji ti za kritiku mé osoby. Jsi dostatečně mladá na to abys soudila. Máš jistě letité zkušenosti.

 
Arna
Arna - 2.4.2013 17:10

Viv :o): Když ti čteš od rána ty přechytralé rady neustále o KOMUNIKACI, tak to už člověku fakt dojde trpělivost. I když, nemusím sem chodit, že?
Ale jak má ta chytrá pomunikace probíhat, to žádná nepíše. Ale jak Jana psala, zkoušela to, reagoval podrážděně. Tak poraď zasvěceně ty! Jak komunikovat aby nereagoval podrážděně? Popiš! Přímo jako bys to říkala jemu. Ne jen chytré rady o KOMUNIKACI. Teď se předvěď.

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 17:02

Arna: jo a to do pr... si priste nech, jasny... Jestli takhle komunikujes i verbalne, moc se nedivim, pokud se nekdo v komunikaci s tebou zasekne a nekomunikuje. Veci se daj i rict jinak nez nekoho nekam posilat...

 
.slunecnice.
.slunecnice. - 2.4.2013 17:01

Stanik: jak se prezentujusmajlik - 80smajlik - 6

 
Stanik
Stanik - 2.4.2013 16:57

.slunecnice.: no podle toho, jak se prezentujes, minimalne jedna, ne? smajlik - 42smajlik - 58

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 16:55

Stanik: chces - nechces je i me... smajlik - 68 Jedna z veci, ktera u nas teda zafungovala, najednou, kdyz mu doslo, ze ho chci, ale ne za kazdou cenu a kus odpovednosti a rozhodovani lezi i na nem, ze uz se pretrhavat nebudu, snazit jo, ale vse ma sve meze... myslim, ze jsem diky tomuto poznani dospela...

 
.slunecnice.
.slunecnice. - 2.4.2013 16:52

Stanik: ona existuje dokonalá matkasmajlik - 42....ještě jsem nemela tu cest ji poznatsmajlik - 58

 
Viv :o)
Viv :o) - 2.4.2013 16:52

Arna: smajlik - 76smajlik - 76smajlik - 76 Arno, prosla jsem si kdysi necim podobnym cim Jana, akorat bez ditete. A trvalo to nekolik let, nez se to zlomilo. Vim presne o cem mluvim. Taky jsem mela pocit, ze uz jsem zkusila vsechny moznosti a ono se ukazalo, ze ne. Myslela jsem si, ze za stav veci muze jen on protoze nekomunikuje, zpetne vim, ze to tak uplne nebylo.
Jinak to ze se to nezlomilo u tebe neznamena, ze Jana nema ve svem vztahu sanci. Klidne se to muze zmenit. Tento problem muze (a nejspis se tak stane) prerust ve velikanskou krizi, ktera je bud posune nebo rozdeli...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77194.
    Archiv anket.