Může babička nařezat svému vnukovi?
.jpg)
Strašně jsem se naštvala na tchyni, až tak, že jsem manželovi zakázala, aby k ní vodil našeho syna. Podle nich obou (manžela a tchyně) jsem hysterka a měla bych se rychle uklidnit.
Jenže já nemůžu. Ona totiž vztáhla ruku na naše dítě a podle mne je to už opravdu moc. Něco takového si přece nemůže dovolit? Pravda je, že naše vztahy nebyly nijak srdečné nikdy. Ale tak nějak jsme se vzájemně respektovaly. Po narození Davídka se napětí mezi námi stupňovalo. Tchyně je z těch, které všude byly nejméně dvakrát t a od všeho mají klíče. Bydlí nedaleko od nás a vzájemný kontakt byl tedy velmi častý.
Kecala mi do všeho. Jak často krmím, proč mu už nedávám tohle nebo tamto, jak to, že ještě nechodí na nočník. Zpočátku jsem se s ní i hádala, pak jsem se naučila pouštět to jedním uchem dovnitř a druhým hned ven.
Teď jsou Davídkovi čtyři roky a tchyně patrně dospěla k názoru, že naše výchova je nedostatečná, že ho špatně vedeme a začala se snažit působit na něj dle svých vlastních výchovných zásad. Pokud jsme u toho byli i my s manželem, držela se zpátky a omezila se pouze na připomínky. Vyvrcholilo to až minulý víkend.
Byla jsem pozvána za svědka na svatbu své kamarádce, takže jsme syna dali k tchyni na celý víkend (poprvé) a s manželem odjeli. Celý víkend proto, že svatba se konala na druhém konci republiky.
V životě by mě nenapadlo, že tchyně udělá to, co udělala. Hned jak jsme si pro Davídka přijeli, našli jsme je oba v podivném rozpoložení. Malý se tvářil nafouknutě a tchyně byla hodně naštvaná a odměřená. Zeptala jsem se, co se stalo a Davídek mi řekl, že ho babička seřezala vařečkou. Vařečkou! Chápete to? Když jsem se zeptala, proč, řekl mi, že nechtěl jíst oběd.
Pěkně se ve mně uvařila krev a hned jsem se šla zeptat tchyně, zda je pravda, co syn říkal. Naprosto bez jakéhokoli uzardění řekla, že ano, že si to zasloužil. Prý ho několikrát volala ke stolu a když konečně přišel, začal se ošklíbat, že to jíst nebude a plival jídlo zpátky do talíře. Tchyně ho prý několikrát upozornila, ať to nedělá, pohrozila mu vařečkou a když neposlechl, skutečně mu nařezala.
Hodně jsem se na ni naštvala. Samozřejmě, že Davídek z toho byl v šoku, protože my tělesné tresty vůbec nepoužíváme a ona to ví. Vůbec nechápu, jak si mohla něco takového dovolit. Tak když nechtěl jíst, měla ho poslat od stolu a nechat ho vyhládnout až do svačiny. Ale řešit to výpraskem?
No, pohádaly jsme se. Jen my dvě, manžel mlčel a vůbec do tohohle sporu nezasahoval. Tím mě pěkně naštval, jakoby se své mámy bál. Naše hádka neskončila vůbec dobře, kluka jsem sbalila a odjeli jsme s tím, že už ho nikdy neuvidí, když neví, jak se má babička chovat ke svému vnoučeti.
Doma pak následovala hádka s manželem, vyčetla jsem mu, že nebyl schopen zaujmout nějaké stanovisko a zachoval se jako bačkora. A on mi zase řekl, že jsem hysterka, že jsem z komára udělala velblouda a to mé prohlášení, že babička už vnuka nikdy neuvidí, jsem hodně přehnala. Vůbec není schopen pochopit, že první, kdo něco přehnal, byla ona.
Já vím, že tomu kontaktu mezi synem a jeho babičkou ve skutečnosti stejně nezabráním a až to trochu „zapadne“, patrně se zase začneme stýkat. Ale zajímalo by mne, jak se na to díváte vy z pohledu jak maminek, tak babiček. Je podle vás normální, když babička seřeže vnouče vařečkou? A ještě kvůli takové pitomině?
15.8.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 179 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Může babička nařezat svému vnukovi?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
nečetla jsem co kdo píše ale plivat jídlo do talíře a neuposlechnout napomenutí , promiň ale takovou bych mu ji flákla.....
je vidět jak je vychovaný a taky to asi dělá i doma....Davídek... čtyřletej - čili školkovej....
tohle u vnoučat neznám, jednou dostal maldej přes zadek od dědy za to že vlezl do kaluže i přes varování a dcera řekla že měl dostat dvakrát....
marná sláva poslouchat se musí pak z dětí rostou spratci...
a tobě když se to nelíbí tak si davídka hlídej a vychovávej sama.....
Anahir: 13:52 Souhlas
Piafka: 
Myslim, ze Marcela udelala chybu v tom, ze neusmernovala tchyni generala prubezne, slusnou, duraznou formou a nahromadilo se to v ni a ted bohuzel jeji reakce byla ponekud hysterictejsiho razu 
Ventil je treba upoustet prubezne a v klidu aby z toho pak nebyla takova smrst.
.jpg)
Co to znamená "seřezala vařečkou " ? měl snad modřiny ? dvě plácnutí na zadek ho nezabijou, ale musím říct upřímně, že bych z toho taky nebyla dvakrát odvařená....děti jsem nebila a neměla jsem to ráda ani ve svém okolí ..... i když můj syn dodnes vzpomíná, jak dostal ode mně lepanec, až vzal druhou o zeď, ale to už mu bylo 18 a to se nepočítá .... 
myslím, že to, že dítě nejí oběd, se dá řešit i v klidu ..... nechceš, nejez - svačina je ve tři a nechci tě tu do tý doby vidět ... 
Dvakrát ne, pardon.
loupák: 
Smarja. Tak to je dobrej, ze si te potom i vzal, ze ses mu treba nejak nezprotivila s tim skraloupem 
V ideálním případě by babička vyzvala vnuka k obědu. Ten by přišel, ale odmítl by jíst až ve chvíli, kdy ochutnal a zjistil, že toto jídlo mu opravdu nechutná. Babička by řekla dobře, tak to nejez a poslala ho od stolu. Později by se dojedl třeba svačinou. V tomto případě to vypadá, že vnuk provokoval, jídlo ani neochutnal a už prohlašoval, že to jíst nebude a babička se po několikátém vyzvání "neplivej" neudržela. Zbytek je dost subjektivní, není výprask jako výprask, ale to by Marcela zjistila jak rozhovorem se synem, tak kontrolou, jestli výprask nezanechal nějaké stopy. Asi od každé babičky bych čekala větší shovívavost, třeba, že zpětně řekne: dostal, mrzí mě to, ale nedalo se s ním rozumně na jídle domluvit. Od matky bych čekala, že si se synem promluví a s babičkou taky, ovšem s každým zvlášť. Babičce mohla říct, že má vařečku použít opravdu jen v krajním případě nebo vůbec, protože si to nepřeje. Synovi zase, že u stolu se má chovat slušně, přestože mu jídlo nechutná. Tady nějak chybí respekt na všech frontách.
.jpg)
loupák: kurňa ty máš solící tchýni já zase nesolící a už 30 let když u ní náhodou jíme mě upozornuje že nesolí,tudíž nepoživatelné..děi chudinky když u ní pobývaly musely všechno sníst
.jpg)
Myslím si, že to, že malej dostal na prdel, byl jen vhodný spouštěč k tomu aby se Marcela KONEČNĚ vyřádila na tchýni. Konečně měla důvod ji řádně sjet. Všechny ty nashromážděné negativní pocity za ta léta bouchly jak saze. V tomhle celkem chápu její nepřiměřenou reakci - baba je generálka celý planety co všude jen prudí (kolikrát jsme tu takový prezidentky zeměkoule sepsuly za to generálství, že?
) a Marcela prostě najednou bouchla jak kotel. Nemyslím žes hysterka, prostě se najednou objevil důvod a tobě za ty roky uletěl ventil.
Stejně tak nemyslím, že je to takový prohřešek když 4leté děcko něco plivne do talíře. Synovec mi to taky udělal, odebrala jsem mu talíř, vyprovodila za dveře že s
jíst nebudu. Nebylo třeba ho řezat. A že při chůzi ke stolu si cestou posbíral své kamínky (jako že diamanty) pak je uložil do schovky a že ještě musí na záchod - za to bych ho měla bít??? Že nepřišel na písknutí? Proboha proč?
Generálka měla pocit že vnuk neskáče jak píská tak dostal vynadáno a navztek plivnul do talíře? To je jedna z možných variant - ani jedna jsem u toho nebyly, co všechno vedlo k tomu završení ,,incidentu".
Není problém v Davídkovi, jsou mu propánajána 4 roky, ale probléma mají ty dvě a jako obvykle se to řeší přes dítě a odnáší to nejvíc dítě.
A když jsme u toho plivání - mě se stalo, že jsem jednou s dostala ochutnat obalovaný patizon (nevěděla jsem že je to patizon, prej je to hrozně dobrý ať ochutnám). Bylo tak hnusný, že jsem to zcela instiktivně vyplivla. A to mi bylo 25.
V ideálním případě by babička vyzvala vnuka k obědu. Ten by přišel, ale odmítl by jíst až ve chvíli, kdy ochutnal a zjistil, že toto jídlo mu opravdu nechutná. Babička by řekla dobře, tak to nejez a poslala ho od stolu. Později by se dojedl třeba svačinou. V tomto případě to vypadá, že vnuk provokoval, jídlo ani neochutnal a už prohlašoval, že to jíst nebude a babička se po několikátém vyzvání "neplivej" neudržela. Zbytek je dost subjektivní, není výprask jako výprask, ale to by Marcela zjistila jak rozhovorem se synem, tak kontrolou, jestli výprask nezanechal nějaké stopy. Asi od každé babičky bych čekala větší shovívavost, třeba, že zpětně řekne: dostal, mrzí mě to, ale nedalo se s ním rozumně na jídle domluvit. Od matky bych čekala, že si se synem promluví a s babičkou taky, ovšem s každým zvlášť. Babičce mohla říct, že má vařečku použít opravdu jen v krajním případě nebo vůbec, protože si to nepřeje. Synovi zase, že u stolu se má chovat slušně, přestože mu jídlo nechutná. Tady nějak chybí respekt na všech frontách.
ax: 13:38 Ale maji pravo.
Ale kdyz se budu chtit bavit bez deti a odpocinout si od nich, bud je nebudu sverovat tchyni, se kterou mam blby vztahy a jejiz vychovne metody mi vadi, nebo holt budu pocitat s tim, ze vsechno nebude dle mych predstav.
Je to o srovnani priorit. Bud primhourim oko nad vychovnymi preslapy neoblibene tchyne a jedu se bavit bez deti a nebo holt se jedu bavit s detma a nebo si hlidani deti zaridim jinak
Mam tchyni podobneho razeni a proto volim vzdy reseni bud s detma a nebo si to zaridim jinak. Prave proto aby pak nedochazelo ke zbytecnym nedorozumenim a konfliktum.
Myslim, ze na vine jsou tady v tom pripade jak tchyne, tak i Marcela.
.gif)
illča: fakt...před lety,když jsme s manželem začali chodit,jsem před ním ten škraloup automaticky slupla a on šel zvracet,fakt nekecam...potom mě poprosil,ať už to před ním nikdy nedělám,nebo ho mám na svědomí,dodnes prej má z toho zážitku hrůůůzný sny
illča: a teď si představ, že ti to někdo nutí a když to nesníš, tak tě zrube :-(
Co si z toho to dítě vezme? Radši se pozvracím, než bych byl bit :-( A vypěstuje si odpor k jídlu. To samý s ostatními tresty....nebudu dělat to či ono, ABYCH NEBYL BIT. Co třeba naučit děti nést si následky za svoje chování a ne strach z napřažený ruky....
.jpg)
loupák: fakt????? Mně se ten škraloup hnusí jen se na něj podívám -jak se divně scvrkává, když natom mléku plave ... to samé u kakaa... 
Nedávám si mléko ani do kafe.
Gábule: Kdyz to mas tezky. Jak se mel manzel vyjadrit, kdyz pres samou hysterii a rev treba ani nemel prostor
Jinak souhlasim s tim, ze vsechno bylo spatne. Jak babiccina vychovna metoda, tak reakce Marcely
Monik: taky si myslím 
