Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Toto nemá riešenie keď ani jedna strana nechce ustúpiť.
Opýtala by som sa manžela či naozaj trvá na mene Oldrich a je to jeho vnútorné presvedčenie a želanie. Ak áno povedala by som, že mám rovnaké právo ako on a trvám na mene Dominik. Napísala by som Oldricha a Dominika na lístočky, hodila do klobúka a dala losovať nezainteresovanej osobe. Meno ktoré padne bude záväzné ako pre neho tak pre Teba.
Čo už, keď sa neviete dohodnúť tak nech meno pre Vaše dieťa vyberie náhoda .

moje babička říkávala že každé jméno je pěkné když se pěkně říká.....

evropka: 5:57.............. no tak to bude Petr co ho má metr....

buď ráda že vůbec nějaké rodinné tradice máte .....já bych klidně Oldu dala , proč ne....a ráda bych manželovi udělala radost !


a teď si vás teprve přečtu

Iveto, myslim, ze to, co je nebo neni tvoje pravo je v tuhle chvili vedlejsi. Rekla bych, ze i jmeno ditete, zda je moderni nebo jakekoli jine.
Jako podstatny problem vidim spis to, ze uz ted se s manzelem neshodnete a ze uz ted stoji radsi pri rodicich nez pri tobe.
Asi bych na Tvem miste resila sama v sobe spis tohle

PEGG: přesně tak, tohle mě naprosto děsí

v manželově rodině byli několik pokolení tak strašně originální, a nechápu jak jim to vycházelo, že ne jen, že se každý syn jmenoval Bohuslav, ale i každá dcera Anna (po rodičích)a co jsme dopátrali, tak 5 generací zpět si každý Bohuslav Annu i vzal a měli Bohuslava a Annu, takže když se účastníme nějakého pohřbu , vím jistě, že tam je hlavně samý Bohuslav a Anna takže pak sedím, a když se zeptám, hele, kdo to je? ten tady minule nebyl ne? Odpověď zní " no to je strejda Bohuš a vedle něho sedí teta Anička" nebo "to je bratraně Bohuš"...atd, jasně, má to výhodu, mžete dělat, že si je všechny pamatujete, jak je to ročník 1970 a starší, stačí s úsměvem říct " ty jsi Bohuš že?"

Bellana: jedné věci nerozumím... kdyby ti někdo řekl, že tvé jméno třeba Lucie se k tobě nehodí, že spíš vypadáš na Otýlii (jakože by někdo narážel na to že jsi třeba tlustá), tak pochopím že se člověk urazí...ale jak tě uráží něco na čem ses nijak nepřičinila, není to tvoje zásluha, popřípadě nemůžeš za to a nemohla sis vybrat..? připomíná mi to moji bývalou kamarádku, řekla sem, že jumping je podle mě trapný sport, protože sem si ho vyzkoušela a to co sem viděla v zrcadle mi přišlo jak skákání opic...a ona se urazila jak kdyby ten sport založila a vymyslela nebo co...tohle nechápu, jako nerýpu ani nesoudím, jenom mě to zajímá, protože mi to přijde zvláštní...

lippia: supeeer mám to podobně

lippia: znám osobně dva vojáky z povolání - a oba jsou to magoři ( nelze je nazvat jinak) - oba vyžadují u své rodiny bezmeznou poslušnost a k fyzickému násilí nemají daleko. Možná se tím trochu vysvětluje chování tvého tchána.
Akorát by mě zajímalo, zda se na vojáky z povolání davají jen ti, co k tomu mají určité předpoklady ( například že rádi deptají své okolí, mají potřebu stále někoho ovládat ), nebo z nich takové cvoky udělá až roky strávené u vojska.

Já dost nechápu, proč si někteří rodiče vůbec nárokují právo, kecat do života vlastním dětem. Jó, ať si řeknou svůj názor, leckdy může být i užitečný, ale chtít po dospělých dětech, aby dělaly jen to co jim oni schválí Proč nemohou přenést přes srdce, že jejich děti dospěly a chtějí si žít vlastní život?

loupák: ach jo ... to je snad až primitivní.... zvlášt v dnešní době, kdy začíná být problém vůbec otěhotnět a donosit zdravé mimčo.

Doufám, že až se jednou stanu babičkou, budu své vnuky a vnučky milovat - at už se budou jmenovat jakkoliv - i toho Josífka bych rozdýchala.

Včera jsem četla v nějakém časáku jak také rodiče pojmenovávají své děti - například Vanessa Caroline ( a k tomu typické české přijmení) - napadlo mě, proč to dělat jednoduše,když to jde složitě - taková Vanesa Karolina asi už nezní tak vznešeně - co na tom, že s tím dítě pak bude mít při psaní problémy ( dvě S, a místo K - C )

u nás to má více důvodů, já jsem prostě paličatá, neposlušná, "druhá" snacha, vařím jinak (tchán je kuchař s povolání a ještě voják), na zahradě ctím přírodní zákonitosti a pěstuji jen bio zeleninu (tchán je nepříčetný, že odmítám přisypávat chemické sračky), můj manžel je se mnou za jedno, což je nejvíc nepřípustné, jsem ho převychovala a to jsem si dovolila moc, než si mě vzal, byl poslušný synek

lippia: jojo,kdo nezažije,nepochopí

Jména jsou od toho, aby se lidé stejného příjmení nějak odlišili. Pak je děs, když se v jednom baráku vyskytuje Josef Novák ve třech exemplářích vzájemně si rozdělávají poštu, protože většinou teprve po otevření se zjistí komu vlastně patří

loupák: vidím, že blbost kvete všude