Chci porušit rodinnou tradici a manžel i jeho rodiče se zlobí
Čekáme s manželem první dítě, už víme, že to bude chlapeček. Samozřejmě, že máme radost a moc se na něj těšíme, stejně tak i oboje rodiče. Narodit by se měl v září. Řešíme však problém s manželovými rodiči, respektive já ho řeším, manžel je na jejich straně.
Jde o jméno pro našeho syna. U nich se, až kam jim paměť sahá, jmenuje každý prvorozený syn vždycky stejně. A podle mne stejně hrozně. Představa, že bych to jméno dala svému synovi, je pro mne nepřijatelná: Oldřich.
Já bych si představovala nějaké „normálnější“ jméno, například Jan, Petr, Martin, moc se mi líbí Dominik, ale ten by nešel k našemu příjmení, které začíná na K. Jenže jakmile začnu na téma jméno pro našeho syna rozhovor, je okamžitě oheň na střeše. Pro manžela je to snad otázkou života a smrti, abychom měli malého Oldíka. Stejně tak pro jeho rodiče. Všichni jsou na mě naštvaní a neustále se mne snaží přesvědčit, abych jejich rodinnou tradici nekazila.
Vadí mi to. Je to přece moje dítě, jasně, i manželovo, ale o tom, jak se bude jmenovat, bychom měli rozhodnout my dva, ne nějaké zastaralé a dle mého soudu naprosto stupidní rodinné tradice.
Ty neustálé hádky a dusna kolem jména pro našeho syna mi pěkně pijí krev, jsem podrážděná, začínám tchyni s tchánem kvůli tomu nesnášet. Jsem přesvědčená, že můj manžel na té tradici trvá jen kvůli nim, aby měl klid, nechce si je rozhádat. Tak si radši rozhádá mě a pojmenuje syna naprosto příšerným, absolutně nemoderním jménem. Opravdu neznám žádného malého, ale ani většího kluka, který by se jmenoval Olda. Podle mne se tohle jméno už vůbec nedává.
Co byste dělaly na mém místě? Podvolily byste, jen kvůli klidu v rodině? Nebo byste si trvaly na svém právu? Jde přece o moje dítě.
25.7.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 181 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci porušit rodinnou tradici a manžel i jeho rodiče se zlobí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
loupák: no vidíš, já jsem taky Hana, ale takhle mi říkala jenom babička z tátovo strany, kterou jsem neměla ráda a ona mě myslím, taky ne. Když mi někdo řekne Hano, mám osypky, takže se přestavuju jako Hanka, většinou mi tak všichni i říkají, občas Hani, a někteří milí kolegové Haničko...
...Všichni jsou na mě naštvaní a neustále se mne snaží přesvědčit, abych jejich rodinnou tradici nekazila...napsala jsi to správně - JEJICH rodinnou tradici, popravdě řečeno, co je ti do JEJICH rodinné tradice, mě by vadilo už jeom to, že Olda...jakej? Mladej, starej, malej??? Udělali jsme to s mužem tak, že jsme si každý napsal několik jmen a na kterých jsme se shodli, nad těmi jsme diskutovali až jsme došli ke shodě, ani jeden z nás netrval tvrdošíjně na svém. Nejmladší měl dlouho pracovní jmého Vašík, ale Václav - to se mi prostě nelíbí, navrhovala jsem variantu Vendelín, ale to mi neprošlo 
, to ale asi stejně nakonec nedala
Znám tři Oldřichy a jednu Oldřišku.Zdá se mi to normální jméno,lepší než Vanessa nebo Kevin. Když jsem čekala děti,tak jsme měli už předem vybrané pro kluka i holku,což byl velký souboj,jaké vybrat,nechtěli jsme po nás rodičích,ale něco,co nemá každý.Tehdy bylo ve třídě třeba 5 Lucií a u kluků zase 2-3 Ondrové,tak jsme chtěli jméno málo dávané. Mě by se líbilo dnes jméno po babičce Eugenie,děda byl Engelbert neboli Andělín,druhý děd Vincenc neboli Čeněk a jen ta jedna babička byla Anna...
já bych také řekla, že věc jména pro potomka je čistě rodičů a né aby zasahovali prarodiče je to jedno z které strany.
Jestli pak projevují zájem o zdraví budoucí maminky jako o to jaké by vnouče mělo nosit jméno.
Tchýně asi zapoměla pokud se také bránila dát jméno po dědovi, nyní tlačí na snachu.
mě se líbí pro holčičku Štěpánka, to bych dala kdych měla 4
Nelíbí se mi, když se dává jméno po otci, zbytečně se to plete a většinou, jako v tomto případě, je to jméno, které se nikomu nelíbí. Kvůli nějaké hloupé tradici bych to rozhodně nedávala. Koneckonců, kdoví, jak je ta tradice dlouhá, maximálně od pradědečka. A víš, kolik generací předtím mělo úplně jiné jméno?
.jpeg)
loupák - 25.7.2013 13:39 ale né, žádný běs, jen to prostě nemusím. Ale spíš mi vadí, když je to neupřímné, když si kolegyně v práci říkají Libuško a Maruško a přitom by se nejraději sežraly. Pokud si někdo říká zdrobnělinou z lásky, tak to ještě beru
.gif)
PEGG: tak naše rodina se teda přímo vyžívá v komoleninách jmen...byla jsem léta Hanďoch a segra Danďoch,jako pubošky jsme si tak říkaly...neteřinka je Eliška a říkám jí nejčastěji Elízo nebo Elouši,synovec Míša pro mě Mišák-Plyšák,sousedky malej Jiřík-Džordžáno,sestřenky malej Sebastián-Sébula atd... pro tebe asi děs běs co?
loupák - 25.7.2013 12:56 osobně zdrobněliny nemám ráda ani u dětí, známí mají Viktora a říkají mu Viktůrku 
Bohužel sama mám jméno, které je samo o sobě zdrobnělina a nikdy se mi nelíbilo
ach ty priority! kolik ti, proboha, je?
ty máš pocit, že tvuj manžel kvuli tak nemodernímu jménu utrpěl nějakou újmu? možná jen tu, že ač se tak hrozně jmenuje, potkal tebe 
- jak mužeš žít s Oldřichem!!!!
Olda je uplně normální české jméno a osobně bych snad radši i měla doma Olina než Domču.
.JPG)
annie: a víš kolik je lidí kteří nechápou proč má někdo potřebu zkomolovat jména zdrobnělinami..? taky sem čuměla... 
.jpg)
máša h.: jo kamarádka má Huberta a říkají mu hubísku..no pardon
kamarádka má vnuky Melichara (melík) a Ignáce (igy)... já vnučku Albínku (bibi)... ne že bychom byly volbou jmen nadšené, ale už nám to ani nepřijde... možná se svým rodičům jednou pěkně poděkujou, to už je na nich... jméno Oldřich se mi docela líbí, k tomu ještě malou Boženu
.JPG)
Každé jméno se dá zpizdřit...
Když tchýně zavolá na mého manžela v obchodě :"Petinku", tak mám osýpky a on taky...
Já jsem Naděžda a vždycky se našel blbec, co mi tak fakt říkal, je to děsné. Přitom existuje několik snesitelnějších podob tohoto jména.
Sestra dala jméno synovi Jaroslav - po zesnulém tchánovi, kamarádka dala klukovi jméno František - po manželově dědovi - zdálo se mi to strašné, ale nakonec jsme si zvykli...
lippia: 12:00 : ještě k tomu oslovení partnera...to jsem taky jednou chodila s Karlem a můžu ti říct,že se mi strašně ulevilo,když jsme se rozešli,protože jsem si celou dobu dělala nervy z toho,že bude chtít mít syna jmenovce,což samozřejmě chtěl
,jméno Kadel mi totiž přijde naproto příšerný,takže dovedu i pochopit pisatelku,jestli má ze jména Olda takový osypky jako já při Kadlovi-chápu jí
...taky jsem ho neoslovovala jménem,ale zkomoleninama,jenom v krajních případech Kájo
...
proč nedají branden to je takové lidové
