Co s manželovou předčasnou ejakulací?
Dlouho jsem váhala, zda se mám se svým problémem svěřit. Je to hodně důvěrné. Navíc na to téma vyšlo už hodně článků, i odborných, z nichž bych si měla vzít ponaučení a zjistit, jak na to. Jenže mám pocit, že všechny ty články jsou vlastně na nic. Obecné rady z nich se mi neosvědčily. A tak jsem sebrala odvahu a rozhodla se, že se zkusím zeptat nikoli odborníků, ale ostatních žen (a možná i mužů, pokud bude nějaký reagovat). Třeba zjistím, že v tom nejsem, lépe řečeno nejsme s manželem sami.
Jde o to, že se nám nedaří sladit sexuální život. Abych byla přesná – dobu styku. Zájem o milování máme oba, náš problém tkví v manželově předčasné ejakulaci. Samotné spojení netrvá více než 10–15 vteřin. Bez ohledu na to, jak dlouhá je předehra, i na to, kolikrát týdně se milujeme (věřte, že hodně často), je manžel vždycky rychle hotový. Ve chvíli, kdy do mě pronikne, udělá doslova tak tři, čtyři pohyby a je po všem.
Tyhle problémy nastaly po pauze, kdy jsem byla rizikově těhotná a dlouho jsme nemohli mít normální sex. Zpočátku jsem to chápala a nedávala nic najevo. I teď skrývám, že se pro mne tento způsob milování stává takřka utrpením. Snažím být ohleduplná, taktní. Manžela samotného to mrzí, nechci, aby se cítil ještě hůř. Pravda je ale taková, že začínám být dost frustrovaná.
Nejde jen o samotné uspokojení, ani o předehru. Obojí je nakonec v pořádku. Muž se se mnou dokáže dost dlouho mazlit, po „nevydařeném“ styku mě vždycky uspokojí dodatečně. Jenže já to cítím jako náhražku. K tomu, abych si milování užila, potřebuji delší dobu samotného styku. Mám ráda pocit, kdy ho cítím v sobě, a chtěla bych si ho vychutnat déle. Místo toho to vždycky předčasně skončí ve chvíli, kdy jsem nejvíc vzrušená.
Manžel zkoušel i různé fígle se zmáčknutím kořene penisu těsně před vyvrcholením. Nepomohlo to. Jediný způsob, jak docílit alespoň trošičku delšího spojení, je, když se nám podaří ještě tentýž večer styk zopakovat. Což nebývá často.
Vím, že bych měla navrhnout návštěvu sexuologa, ale bojím se, že tím svého muže raním. Zkusila jsem zavést řeč i na to, že bychom mohli koupit nějakou pomůcku, konkrétně vibrátor. Až mi ho bylo líto, protože zesmutněl a prohlásil, že ví, že mi nestačí.
Mám ho ráda, je to skvělý chlap a vím, že sex není v životě to nejdůležitější. Přesto se tím hodně trápím. Občas se přistihnu, jak si představuji pořádné, dlouhé milování – s kýmkoli. A taky se bojím, že mi jednou povolí nervy a má trpělivost a ohleduplnost bude ta tam.
23.11.2007 Rubrika: | Komentářů 188 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co s manželovou předčasnou ejakulací?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kareta: jo, kdyby byl co k cemu, tak uhne, to je taky fakt
Ota: to je fakt, asi by to chtelo spis zapremyslet, jak to sdelit, sice jemne, ale jasne...
Ona ho zna nejlip, tak vymyslet a promyslet za jakych oklnosti a jaka pouzit slova, aby to pochopil spravne, ne jako utok... hlavne s chladnou hlavou... ja se znam, me kdyz neco tizi, jsem schopna spustit jak samopal a chrlit a chrlit - co na srdci to na jazyk... a moc se mi to neosvedcilo... chce to rozvahu o to vic, ze je to citlive tema...
Viv :o): nééé rozhodně nééé ale jsou tací co je baví být ponižován nebo ponižovat. Pokud to vyhovuje oběma , no tak vlastně proč ne....
Ch.Z. Kochanská: Viv :o): a taky by měl mít postřeh a zavčas uhnout
Viv :o): mě teda konkrétně přijde, že Britka hřeší především sama na sobě, kvůli ohledům zkouší všemožné jen aby se to vyřešilo " samo ", v láskyplné snaze ho neranit.
kareta: podmíněný reflex, že jo?
kareta: jeste jsem k tomu nedosla, ale co neni.... nikdy se nema rikat nikdy, ze
Viv :o): ty, to samo, ani o tom nevíš a už ji má
Ota: ze by vlastni zkusenost?
Stanik: Kdo mluvil o pranýřování ?
no a s tím facanem - představ si že sou chlapi který to baví
No ja bych mu asi nestrelila, ale kazdopadne jsem v techto situacich nervozni a protivna... povazuju se za "hodnou holku", ale pokud nevidim u druheho snahu o zlepseni veci a sebereflexi, tak se neznam... samozrejme nabizim protejsku rovnez moznost dat najevo nespokojenost a jsem ochotna kompromisum a snazit se, aby to klapalo... ale v momente, kdy mam pocit, ze ten druhy hresi na me dobrote, tak se neznam... to je zase moje hrdost... partner by me prani a touhy nemel ignorovat, ja taky ty jeho neignoruju, pokud mi to da najevo...
a když to nejde, nejde a nejde, je tu ještě rada bolka polívky z pelíšku: šukání je pro děcka
kareta: ty jsi normalka divoch.. i jen ta situace, jak ji v pribehu akce polovicce vlepim,mi prijde k smichu..ale verim, ze nekdo to tak prozivat muze
Ota: znova opakuju, ze jsem nikdy chlapy nepranyrovala
Stanik: no, já jsem dost tolerantní kliďas, ale umím se pořádně rozzuřit a pak je průšvih stát mi v cestě. Výše popsaná situace- snášela bych to nějakou dobu, přímo řekla co chci a pokud by mi chlap nevyšel vstříc, patrně by někdy během dalšího neuspokojivího aktu dostal facku- mně by ta pěst ulítla. A věř tomu, že cukat chlapovi před orgasmem po dobu 1, 2 let několikrát týdně, stane se z něj misogyn. Lidská seualita je křehká věc, když to klape, paráda. Když jde do háje, těžko se napravuje- už tam ta důvěra jako zpočátku nikdy nebude. Jen v případě, že existovaly objektivní příčiny- nemoc, nepřítomnost...a snaha to řešit.