Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

V šedesáti jsem sama. Jak to přežít?

V šedesáti jsem sama. Jak to přežít?

Potřebuju se někomu svěřit se svým trápením. Zrovna jsem oslavila šedesáté narozeniny a možná mě právě tenhle věkový přelom do dalšího desetiletí přiměl k jakémusi bilancování. Tak jsem bilancovala a vyšla mi z toho docela slušná depka. Najednou mám pocit, že žiju takový nějaký jalový život.


Byla jsem vdaná skoro dvacet let, ale bohužel, vinou mé neplodnosti zůstalo naše manželství bezdětné. Já se sice snažila manžela přimět k adopci, ale on byl zásadně proti. Prý radši zůstaneme bezdětní. Jenže všechno dopadlo jinak. Když se mu přehoupla pětačtyřicítka, zamiloval se do mladší ženy, přivedl ji do jiného stavu a zákonitě následoval náš rozvod. Mně bylo taky pětačtyřicet a zůstala jsem sama.

Jak jsem se tehdy cítila, zde rozepisovat nebudu, nechci se ještě víc utápět v depresi. Ale bylo to opravdu hrozné, dlouho jsem se z toho, že mne opustil, nemohla vzpamatovat.

Až po několika letech jsem byla schopná situaci přijmout, jaká je a rozhodla se žít dál. Nějakou dobu se mi dařilo, našla jsem si koníčky a začala žít hodně aktivně. S kamarádkami jsme chodily do divadla, s jednou i do turistického oddílu, jezdily jsme po výletech, chodily plavat, dokonce i tancovat do takových těch tanečních kursů pro pokročilé. Ta jedna nejbližší kamarádka byla tehdy taky sama ( i když ne tak úplně, měla děti, už dospělé) a na těch tanečkách se seznámila s fajn chlapíkem. Já ne, ti, kteří se líbili mně, nejevili zájem a ti, kteří by o mě stáli, byli zase nepřijatelní pro mne.

Kamarádka se logicky pak věnovala svému partnerovi, dnes už jsou manželé a taky svým dětem a vnoučatům. Na mě měla stále méně času, až naše společné aktivity postupně úplně vyhasly.

A já zůstala zase sama. Během následujících pár let mi postupně zemřeli oba rodiče a protože jsem sourozence neměla, najednou mi došlo, že už nemám nikoho blízkého. Sice mám nějaké sestřenice a bratrance z matčiny strany, ale s nimi jsem se viděla naposledy v dětství, pak se rodinné vazby úplně zpřetrhaly, ani nevím proč. A táta byl taky jedináček.

No a teď jsem oslavila šedesátku a padl na mě pořádný splín. Došlo mi, respektive do důsledku jsem si uvědomila, že jsem doslova jako kůl v plotě.

Nemám manžela, děti, rodiče, žádné příbuzné. Kamarádky, se kterými jsem se dřív stýkala, mají své rodiny a svůj čas věnují hlavně vnoučatům. Občas s některou zajdeme na kafe nebo do divadla, ale je to málokdy. Pořád ještě chodím do práce, děsím se doby, kdy už to nepůjde a stane se ze mě důchodkyně na plný úvazek. Asi se pak zblázním, sama mezi čtyřmi stěnami.

Já vím, že mi tady asi nikdo neporadí, vlastně ani žádnou radu nečekám, jen mi možná trochu pomohlo se ze svého smutku vypsat. A kdo ví, třeba mi tu nějak vlijete do žil trochu optimismu. Já mám totiž jedno velké přání, strašně ráda bych ještě zažila a měla hezký partnerský vztah. Myslíte, že je na to v mém věku už pozdě? Znáte někoho, kdo se po šedesátce seznámil s novým partnerem a jsou spolu spokojení? I když je mi hodně smutno, v koutku duše si představuju, jaké by to bylo, kdybych našla rozumného osamělého mužem třeba vdovce a s ním prožila hezký podzim života a kdyby měl navíc ještě děti a vnoučata, tak bych byla asi nejšťastnější na celém světě. Nepřipadám vám jako blázen?

Lba


4.10.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 19   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - V šedesáti jsem sama. Jak to přežít?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-19
Verera
Verera - 4.10.2016 10:54

Poohlédni se po okolí, jestli někde není nějaká skupina lidí, kteří podnikají společné akce. Moje maminka takhle vyrazila v podobné situaci na výlet s turisty, na které našla kontakt na nástěnce. A už s nimi jezdí dvacet let.

Všechno jsou to už teď důchodkyně ( je pravda, že mužů je tam pomálu, ti jsou nějak míň aktivní), ale ze společných sobotních výletů to rozšířili na kolo, běžky, týdenní pobyt na horách, lázně, jezdí i do zahraničí, mají předplatné do divadla, na koncerty, nic není povinné, každý si vybere něco, co mu vyhovuje a skupinu lidí, se kterou se stýká víc.

Když je někdo pryč, zalívají si kytky, když byla maminka po operaci nohy ( a já 250 km daleko), chodily jí kamarádky střídavě nakupovat a pomoct s tím, co potřebovala....

Není dobré se upínat na jednu osobu, která má taky svůj život.
A i partner se líp hledá při společné činnosti, kdy je všechno nezávazné a lidi se dají líp poznat.

V důchodu když slouží zdraví se dá dělat taky ledacos, co ti naplní život. Třeba to hlídání dětí a nebo dobrovolnictví, u lidí nebo zvířat, co ti víc vyhovuje.
Kdybys vyloženě nechtěla psa nebo kočku domů, dá se chodit venčit do útulku a pomáhat s propagací přes počítač. Určitě jsou i jiné oblasti, kde tě uvítají.

 
Linda
Linda - 4.10.2016 7:24

Nevidim duvod, proc se jeste s nekym neseznamit, nakonec nejsi troska nad hrobem smajlik - 26. ALe jak pise orinka, dej si bacha. Panove v tomto veku shani opatrovatelku/ kucharku/ uklizecku a ne pritelkyni, takze i kdyz nekoho potkas nestehuj si ho hned do bytu. Muzete byt pratele a uzivat si vzajemnou spolecnost a pak hupky dupky kazdy sam k sobe domu.
A k samote - ta je blba ale ne neresitelna. Zalezi na tom ,co te vic pritahuje - domaci zviratko, dejme tomu treba pes te donuti vylezt ven nekolikrat denne za kazdeho pocasi a navic se potkas s dalsimi pejskari. Pokud nemas zkusenost tak se prihlas pro zacatek nekam na trenink /vychovny kurz psu apod a tam taky potkas spoustu lidi. Nejsi na zviratka ok co treba deti. Je spousta mladych rodin kde rodice nestihaji a nemaji babicku/ dedecka/ tetu v dosahu.... proste parkrat v tydnu vyzvednout decko ze skolky/ druziny/ pomoci s ukoly/ co ja vim co vsechno - ty prijdes mezi lidi, svym zpusobem ziskas nahradni vnoucata a oni babicku ktera pohlida, kdyz rodice nestihaji. Co ja bych dala tenkrat za zodpovednou dospelou osobu, ktera by mi vyzvedavala deti ze skolky. Pokud by to pro tebe bylo moc bolestive muzes naopak byt navstevnici domova duchodcu - nevim jak se tomu rika presne, proste k lidem kteri nemaji rodinu a nema je kdo navstivit muzes obcas zajit, vzit je do parku na prochazku ,popovidat si s nimi apod. Opet ty prijdes mezi lidi a jeste budes uzitecna, staci zkontaktovat jakykoliv domov duchodcu, stacionar a pod zarizeni v okoli a pozeptat se, zda nemaji zajem.
A urcite kdyz se nad tim zamyslis daji se najit i jine moznosti jak vypadnout ven mezi lidi. Podle toho co pises nejsi typ ktery sedi doma a breci, proste jenom ted na tebe padla tisen, ale az se z ni vyhrabes uvidis svet jinak a lip smajlik - 45

 
orinka
orinka - 4.10.2016 6:33

Takže máš všecko, až na toho mužského. V tomto věku bych byla se známostí hodně opatrná. Maluješ si to idylicky, ale ono to může být docela naopak. Takže si radši uvědom, za co můžeš být životu vděčná. Jsi zatím zdravá, máš bydlení, asi i finanční jistotu a trápí tě "jen" samota. Každý na to samozřejmě není, ale...proč si nepořídíš zvířecího kamaráda? Kdybys měla pejska, přinutil by tě párkrát za den vyjít ven, mezi ostatní pejskaře a sama vidím v okolí, jak jsou psi i páníci družní. Některým víc vyhovují kočky...já teda radím zvíře. Mam-ča pode mnou radí dobře, ty se cítíš nepotřebná, nevyužitá. Máš ale spoustu možností, jen je vyhledat a pustit se do prácesmajlik - 58

 
mam-ča
mam-ča - 4.10.2016 6:19

Na partnera bych v tomhle věku moc nesázela. Jestli máš někoho potkat, tak se to stane, ale nesmíš se k tomu upínat. To ty případné partnery úplně odpuzuje.
Já bych na Tvém místě zvolila to, že bych se nabídla nějaké mladé rodině jako "náhradní babička". Spousta mladých rodin žije daleko od svých příbuzných, a kontakt dítěte s babičkou a pomoc s občasným hlídáním by jim moc pomohla.
Existují i agentury, které takové mezigenerační hlídací kontakty zprostředkovávají, a je to za úplatu, což je i příjemné přilepšení k případnému důchodu.
Já bych se ale raději rozhlédla po okolí, jestli takovou rodinu nemám třeba v sousedství. Možná bys získala přátele, i to vnouče, které jsi sama mít nemohla.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-19
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.