Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

rychlonožka:

IVUSKA 56: Prosím, neraď mi, k čemu mám vychovávat své děti. Vím, že to nejspíš myslíš dobře, ale já jsem dospělý člověk, mám své názory a mám na ně právo.

Já budu pro svoje děti oporou ráda, ale je to moje rozhodnutí, nikdo mě k němu nemůže nutit..

No a to, že mám oporu v přátelích..víš, jednoho dne budeme všichni jak tu jsme nejstarší z rodiny...pak je myslím dobře mít své kamarády a koníčky a těmi vyplňovat svůj život..ne se věšet na mladé..

Ano, brala bych, funkční širší rodinu..není, nevadí..co naplat

Já prostě na věc ÚPLNĚ jiný pohled než ty, to se prostě nezmění.

Ivusko 56 - někdy člověka rodina zklame. Nebo nemá příbuzných nazbyt. Důležité je - mít blízké lidičky. Zaplaťpánbu za přátele! Má bývalá rodina o mě nestojí. Nic jsem jim neudělala. Naopak. Věšet se mi nepřijde adekvátní a trápit se nebudu. Jen bych si škodila. Vychovávat si děti tak, aby rodina byla pro ně hlavní? A co když ji jednou tragickým způsobem ztratí? Je katastrofa, když dítě, byť velké, přijde o rodiče, na kterých viselo tak, že si nezaložilo ani vlastní rodinu nebo se mu právě díky nim rozpadla. Moje sousedka se nevdala. Žila s rodiči celý život. Jak myslíš, že to dopadlo? Je jako kůl v plotě. Šance založit si rodinu aspoň formou partnerského soužití po pětapadesátce je mizivá, šance mít vlastní dítě nulová. Přátele nemá. Může čekat na důchod nebo na smrt.

A co se týče Hanky...nenech se do ničeho nutit. Co abyste se teda nevzali? Až se tchánovci zeptají - a to vám není hanba, žít spolu taková léta jen tak, mít spolu barák a dítě a nevzít se - odpověděla bych jim: NENÍ. My si budeme svoje věci dělat po svém. A když se po svém vzít nemůžeme, pak se prostě nevezmeme. Myslím, že je to předsudek. Mít na svatbě solo pro novomanžele, dávat sousedkám výslužku, ukázat se před příbuznými...Jsou i věci důležitější. Aby se ti dva shodli a aby jim to vydrželo. Už nejsem snacha - už jsem tchýně. A názory, které jsem měla jako snacha, můžu konečně uplatnit teď: mladí si mají svoje věci dělat po svém. Pokud chtějí poradit, zeptají se mě. Pokud mlčí, mlčím i já. Jistě vědí, že je mám ráda a že mi na nich záleží. Umíme si navzájem pomoct. Ale nezneužívám je k tomu, abych měla s kým trávit svátky, a oni mě nevyužívají na domácí práce za půjčení dítěte. hanka by se měla zamyslet ne nad přítomností rodičů na svatbě, ale nad tím, kam bude směřovat její manžeský život. Protože - že si budou rodiče žít po svém a nechají vás zrovna tak- o tom silně pochybuju.

Salík: Nezlob se, ale tahle věta mě zarazila "Já se v životě opírám spíš o přátele, než o rodinu". Jestli je to tak, je mi to líto a v tom případě se ani nedivím tvým názorům, ale vychovávej svoje děti tak, aby pro ně byla právě rodina to hlavní, když ty jsi měla smůlu. Teď si myslíš, že jsem za moc chytrou, co? Ale musela jsem to napsat.

IVUSKA 56: Samozřejmě nevím, jak na tohle všechno budu nahlížet za pár let (děti mám ještě malý)..možná "zmoudřím" tak, že zblbnu, jak už tu někdo psal..zatím to ale vidím takhle...

Objektivně tohle posoudit budu moct, počítám, až tak za třicet let (jestli se vůbec moje děti budou ženit a vdávat)...

Já se těším z každýho dne s mýma dětma..jednou mi ale odejdou a je to tak dobře...pokud potom zůstanu součástí jejich života, budu šťastná, pokud ne..to je prostě život..

Já se v životě opírám spíš o přátele, než o rodinu.

Na svatbě hlavní rodiče? Hm, já vždycky myslela, že hlavní jsou ti, kteří se berou.

Protože jsem na vlastní svatbě byla od A do Z zcela pod taktovkou tchýně, a nejen na svatbě, ale i téměř po celé manželství, nijak jsem svým dětem do sňatku nezasahovala. Měly jej takový, jaký jej mít chtěly. Řekly mi, že si toho váží, že jim do ničeho nemluvím. Vztahy máme mezi sebou velmi dobré. Nebylo to z nezájmu. Musela jsem jim dát za pravdu, že máme minimum příbuzných a ti že o nás nejeví zájem a tudíž bychom vyhazovali peníze jenom kvůli nim. A ty by prachy nám pak chyběly. S pochopením jsme se nesetkali. Ti příbuzní mi to dali pěkně s odpuštěním sežrat. My si to neobhájili...!

le chat: ...jak kdy...automatický nárok na to, být první, nemají ani rodiče..

Salík: Možná ani netušíš jak hodně to má společného, ale jak psal Ota to člověk pozná až s odstupem času. Veř mi je to osobní zkušenost a ne jen co se týká tohoto tématu.

Salíku,já přeci neříkám,že nemají pozvat svoje přátele,ale podle toho článku si myslím,že o ně ani nestojí,když chtějí jen svědky.Mluvím o slušnosti ke druhým lidem a o svědomí...Jasně,že není nikde psáno,že tam rodiče musí být,ale přeci jen ..... Mně by taky jen rodiče nestačili,ale rodiče by mněli přeci být ti hlavní,nebo se pletu?

le chat: chjo, měla sem pocit, že už nemám co říct, ale: kde berete tu jistotu, že mladým stačí jen rodiče a svědci? To, že by stačili vám, přeci neznamená, že stačí jim..

Mě by například stačili jen kamarádi a svědci...

Jen se mi vybavilo to šílené přesvědčování od tchýně: "tak tu svatbu nebudem odkládat, uděláme jenom malou soukromou, když ti není dobře..stačí jen svědci a my"

...my..my..my..

Tchýni tenkrát ani nenapadlo (o mém zdravotním stavu ani nemluvím), že je spousta lidí, které bych na svojí svatbě viděla daleko raději než jí..samozřejmě byla to drahého maminka a on jí tam mít chtěl, takže nic proti...i to děkování rodičům a další věci byly v plánu..

Ale to naprosté nerespektování přání druhého a prosazování sama sebe..dodnes je mi z toho nanic ..

no,já tedy nevím,jaké vztahy máte Hanko s rodiči,ale mně by jako mámu moc mrzelo,kdyby mi dcera na svou svatbu nepozvala.Stačí přeci jen rodiče a svědci.Při představě,že moje malá holčička,ke které jsem každou noc vstávala když byla nemocná,o kterou jsem s láskou pečovala,považuje za zbytečné mi pozvat na svatbu,mám slzy v očích a je mi vás líto.Co když budete jednou od nich něco potřebovat,cokoli..od hlídání dítěte po nedejbože finanční pomoc,to se nebudete stydět je o to požádat?Doufám,že si to ještě rozmyslíte,ale už jenom z toho,že vás něco takového napadlo,je mi smutno za ně

Jasně, že na to nemají ani v nejmenším právo. Vytrvat, nenechat se citově vydírat. 8)

Ota: jeden o voze....jasne ze diskuze je od slova diskutovat, ale par "nadsencu" vcetne tebe v cloveku vzbuzuje dojem, ze jak nema skvele vztahy v rodine a nedodrzuje kdesi cosi, tak by se mel jit zahrabat...strucne receno. ja nemam na dohadovani se naladu, jen tvrdim ze kazda rodina ma svoje bolistky, svuj styl a co clovek to nazor a rozhodne bych si nikomu nedovolila predhazovat cokoliv ve stylu "a jak pohrbite babicku" popripade "citovy chlad", kdyz ho osobne neznam a nevim jak jeho rodina funguje a proc to tak je....takze jsme znovu u polemizovani, ktery je uplne na nic.hawk
ad stripky - nojo, to mi furt nekdo rika, ale ja jsem vcelku neprubojna a nevedela bych jak na to