Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
.jpg)
S přítelem spolu žijeme již pět let a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Dospěli jsme k tomu tak nějak přirozeně. Plánujeme dítě, chceme si vzít hypotéku a pořídit vlastní bydlení. Svatba je pro nás důležitý krok, kterým svůj vztah zlegalizujeme.
Jediné, co nechceme a o co nestojíme, je okázalá svatební veselice, na kterou se sezve příbuzenstvo z široka daleka. Naše představa je úplně jiná. Svatba jen ve čtyřech – my dva a svědci a následně rozeslaná oznámení ve stylu „oznamují, že byli oddáni…“
Když jsme to řekli našim, celkem bez problémů to pochopili a ani jsem z nich necítila nějakou hořkost. Možná ji jen šikovně skrývali. Prostě to berou tak, že naše svatba patří jen nám a je tedy na nás, jakou ji budeme mít.
U přítelových rodičů jsme však tak dobře nepochodili. Oba jeho rodiče vyjádřili hrubou nespokojenost nad naším rozhodnutím, mít svatbu bez přítomnosti rodičů. Něco takového je podle nich absolutně nevhodné a na nejvyšší míru neslušné. Za všechno, co rodiče pro své děti udělali, si prý přítomnost v tak důležité chvíli svého potomka zaslouží.
Zatím je to stále otevřené. A nepříjemné. Přítel (a i já samozřejmě) chce mít se svými rodiči i nadále pěkné vztahy a má obavu, aby je naše tvrdohlavost, kdybychom neustoupili, neohrozila.
Dumáme o tom ze všech stran. Chvíli se přikláníme k tomu, že tedy slevíme a oboje rodiče na svatbu pozveme, pak se hned ujistíme v tom, že si přece nemůžeme nechat diktovat v něčem, co je výsostně naše věc.
Zajímaly by mne názory čtenářek. Myslíte si, že rodiče mají nezadatelné právo být přítomni na svatbě svých dětí, nebo ne? Měl někdo z vás svatbu bez rodičů? Anebo naopak – nebyli jste na svatbu svých dětí pozváni? Jaký je váš názor?
18.3.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 202 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Svatba bez rodičů. Je to přestupek proti dobrým mravům?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
Nemám ráda ceremoniály. Neslavím narozeniny, Velikonoce ani náhodou, na Dušičky nechodím na hroby, jen zapálím svíčku a v duchu si popovídám se zesnulými, Vánoce slavím jen proto, že je mi v úzkém kruhu rodiny dobře.
Nebude mi vadit, když mi děti oznámí, že vstoupili do manželství. Bude mi ale vadit, když udělají svatbu s mnoha kamarády a nás nepozvou ani na obřad. Pak mi bude líto, že jsme pro ně méně důležití než cizí lidé. A nejsem si jistá, jestli bych za takové situace byla tak velkorysá a naklusala k nim, když budou něco potřebovat. Respektuji jejich dospělost, ale nehodlám ani v budoucnu být tím, ke komu se lze chovat jako ke člověku osmé kategorie.
Jediná chyba byla, že jste to rodičům řekli... měli jste se vzít a byl by klid....
já teda nevím, ale svatba může znamenat i jen obřad a následný přípitek. To snad člověk ty rodiče pozvat může ne
Mamči si pobrečí u proslovu a pokud ser znají, mohou jít rodiče spolu následně zapařit sami a mlaďoši můžou vypadnout hned na "svatební cestu"
Ota: 10:49 .. proboha jak s tim souvisim ja? .. ty nectes co pisu, nebo co ?
ja mela svatbu velkou, protoze jsme si to tak oba prali....
ale pokud to tak nekdo nema, myslim, ze ho netreba kamenovat a moraliozovat... a to co pises o pohrbech si nech od cesty... protoze to spolu vubec nesouvisi...
to ze slecna nechce svatbu jako tyatr pro pibuzny preci neznamena, ze s se nepostara o rodice az budou stari a nemocni, nebo jim nevypravi dustojny pohreb.. bozinku to je tak pitomej argument... ze to ani tebe neni hodno 
IVUSKA 56: Navíc mi jako nejhorší sebetrýznění připadá, když se někdo rozhodne brát nepozvání na svatbu dětí jako vyjádření, toho, že mě děti nesnáší..Může to tak být, ano, ale taky to může být o tom, že děti si chtějí říct ano, na dně moře, kam se za nima maminka nepotopí, nebo kdoví co...prostě to nemusí znamenat vůbec nic..
chytrájakrádio: On je asi velký rozdíl, pokud to bereš jako to "dítě", které by mělo mít tu svatbu, nebo už jsi rodič...
IVUSKA 56: i za dob tvého mládi se jiště našli lidi, tkerý rodiče na svatbu nezvali a chtěli to mít dle sebe... to s věkem nebo generací nesouvísí (až tolik). prostě pro někoho je prima mít velkou svatbu, někdo si to nedovede představit bez rodičů, jinej se nechce vdávat vůbec a další si to udělá po svým - někde v tramtárii u náčelníka apačů... to je přeci normální rozmanitost. a vymezovat se, jako to dělá ota proti tomu, že to někdo má jinak než vy - nevím, co je větší známka omezenosti
chytrájakrádio: Já měla svatbu malou, která proběhla doma s rodiči, svědky, babičkou, sestra v té době nemohla s ciziny přijeta nejlepší kamarádi. rodiče manžela chyběli, protože je to v podstatě nezajímalo. Bylo mi to líto, ale co naděláš. Ani když se nám narodili děti neměli zájem až jsme je asi po 5 letech dovezli ukázat, tak prohodili pár slov a měli nutnou práci. Bylo mi ale líto dětí, které tím přišli o babičku a dědečka.
Mám 28-letého syna. Přirozeně se těším na jeho budoucí svatbu. Mrzelo by mne, kdyby nejbližší rodinu a tedy i nás jako své rodiče nepozval. Ale akceptovala bych jeho i nevěstino rozhodnutí. Ostatně ani nic jiného by mi nezbylo. Snad by se to dalo řešit následující rodinnou oslavou. Babička by to ale nepřežila, když už nemá chudák vnučku, které by mohla pořídit princeznovské bílé šaty. Hodně štěstí.
IVUSKA 56: Já mám s rodiči vztahy výborné a rozumím i s nastávající tchýni, ale nemusím tradiční oslavy a tak, klidně bych zašla někam jen podepsat papír a byla vdaná. Nemusíš mít hned špatné vztahy, když to chceš udělat bez nich.
IVUSKA 56: ...ano, rozhodně je to vztazích...ale nejen o nich. Pokud moje děti jednou budou chtít svatbu bez nás, budu to respektovat a nezáleží na tom, jestli naše vztahy budou špatné nebo dobré..prostě to tak budou chtít, dobrá...Je to jejich svatba, jejich slib.... Pokud tam nebudu, bude mi to líto, ale nebudu se vnucovat..jen o přítomnosti nebo nepřítomnosti na svatbě život není..a ve finále je to jen jeden den v životě člověka..
adelka1: o vyhozených penězích za pohřeb tu nikdo nemluvil. jen ota naznačoval, že nepozvat rodiče na svatbu znamená, že je nemáš dost rád. a že zřejmě až umřou, tak je někde spálíš v peci - ty nevděčník, hajzl a zmetek nejhrubšího zrna 
chytrájakrádio: elephant: To samozřejmě beru, ale proč neříct na rovinu, že je to proto, že se nemusíme a ne dělat, že oni mě nechápou.
chytrájakrádio: Myslím, že nevíš o čem mluvíš !!!!!!!! Podle mě má Ota normální názory. Myslím, že odlišnost názorů v našich diskuzích je hlavně způsobena věkovou rozmanitostí. Já když byla mladší, taky jsem říkala to nikdy a dneska je to úplně jinak. S věkem moudříme a nebo možná i blbneme.
Pardon, ale dovolávat se vděku za výchovu? Když nechci vychovávat a starat se, tak si děti nepořizuju.
IVUSKA 56: Pro Vás je asi opravdu nepřijatelná představa, že to někde může být jinak. Že jsou z nějakého důvodu rodinné vazby a vztahy narušené, že? A nemusí to být vždy chyba "nevděčných" dětí 
Vám Vaši šťastnou rodinu přeju, ale holt někdo takové štěstí nemá a nemusí to být nutně jeho chyba
