Jak pozvat na svatbu rozvedené rodiče?
.jpg)
Je mi 25 let, čekám miminko a s přítelem se budeme brzy brát. Vše již máme naplánované, zamluvené a na svatbu se těšíme. Řešíme však problém s mými rodiči.
Naši se rozvedli, když mi bylo 15 let. Táta se tehdy zamiloval a odešel od nás. Maminka byla velice zraněná a pamatuji si, že dlouho nemohla překonat smutek a zklamání. Po čase se s tím nějak srovnala, ale nikdy už si nikoho jiného nenašla, i když zájemců bylo dost. Říkala mi, že se bojí dalšího zklamání a že si už na tu svou samotu bez partnera zvykla.
Táta se znovu oženil a založil novou rodinu. Nyní má osmiletého syna a dvouletou dcerku. Jeho žena je o dvacet let mladší než on a myslím, že to právě maminku tehdy ranilo nejvíc. Že ji vyměnil za „mladší model“.
Po jejich rozvodu jsem se mezi nimi docela „binkala“. Byla jsem tehdy v pubertě a sama v sobě neměla moc jasno. Po pár letech se vše zklidnilo a dnes můžu říct, že s oběma mými rodiči vycházím dobře a své malé sourozence přímo miluji. Spřátelila jsem se i s otcovou novou ženou.
Táta je samozřejmě rád, maminka to nese hůř. Pochopitelně. I když se snaží nedávat mi najevo, jak ji to zraňuje, vidím na ní, že můj vřelý vztah k otci a jeho nové rodině nenese lehce. Snažím se proto před ní o nich vůbec nemluvit, abych ji zbytečně netrápila.
Teď však vyvstal problém. Svatba. Samozřejmě, že bych byla ráda, kdyby na ní byli oba mí rodiče. Zkoušela jsem nenápadně vysondovat, jak by se na to tvářili a nedopadlo to nijak slavně.
Otec s účastí na mé svatbě nemá problém, počítá s ní zcela automaticky i s tím, že na ni půjde se svou ženou a dětmi. Maminka rovněž předpokládá, že na mé svatbě samozřejmě nesmí chybět, ovšem za podmínky, že na ní nebude přítomen můj otec – její bývalý manžel. Když jsem jí řekla, že bych je tam měla ráda oba, důrazně se proti tomu ohradila a prohlásila, že pokud tam přijde on, ji tam neuvidím.
Jsem z toho docela nešťastná, protože když jsem to řekla tátovi, označil mámu za hysterku (proto se s ní prý rozvedl) a na své účasti s celou svou rodinou na mé svatbě trvá. Nutí mne, abych sebou nenechala manipulovat a dokázala se matce postavit.
Jenže ono to není tak jednoduché, protože já je mám ráda oba, do jejich sporů a nesnášenlivosti mi v podstatě nic není. Po rozvodu jsme zůstaly samy s mámou, táta byl pryč a celou střední školu o mne moc zájmu neprojevoval. Vztahy se zlepšily až někdy v posledním ročníku. Máma se o všechno starala sama, měla se co ohánět, ale snažila se, abych měla vždycky všechno, co potřebuju.
Jsem jí za to nesmírně vděčná a vážím si jí, vím, že to neměla lehké. Přesto mne její přístup mrzí. Připadám si jako mezi dvěma mlýnskými kameny a nevím, jak z toho ven, abych se nedotkla ani jednoho z mých rodičů.
Má tahle situace nějaké řešení? Jak se mám domluvit se dvěma tvrdohlavými osobami, když ani jedna nechce ze svého ustoupit? Na svatbě je chci oba, ne jenom jednoho.
19.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 209 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak pozvat na svatbu rozvedené rodiče?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: jé, ačkoliv na jeho pohřeb bych zašla moc ráda
.jpg)
Grainne: Jé to znám. To je jako bys popisovala náš potěr
Synek včera dostal občanku a myslel že je King.
.gif)
sharon: ta výměna názorů slouží k tomu, aby si tázající se vybral, co je mu blízké. Univerzální správné rady pro život neexistují.
kominice: Taky ho máš ráda......
o tom to je, že nás děti zlobí, my to vyžereme a ony si příjdou pro tuli tuli
sharon: ono jde asi i o to, jak a proč se lidi rozejdou. Já teď budu slavit 11 let od rozvodu. A nejsem žádná ublížená chodinka, ten návrh jsem podávala já. Ale on u mě ztratil navždy kredit slušnýho člověka, od rozvodu jsme se jedinkrát neviděli a nebavili, a kdyby se z jakýhokoliv důvodu objevil u mě doma, vzdala bych to s velkým nadhledem, ale vykopla bych ho až na hlavní silnici.
.gif)
kominice: já se z tebe picnu........"po rypáku".....chudák malej !
sharon: 12:54Že si chodíte navzájem na pohřby rodiny
Také jsem to zažila na dceřině svatbě, ale ze strany ženicha. Rozvedeni byli skoro 20 let. Matka zůstala sama, otec s přítelkyní (žil s ní celou tu dobu ).Další problém nastal se zasedacím pořádkem, jak je posadit? Při slavnostní řeči tatínka ženicha něco ve smyslu" " tak jsme ho snad vychovali dobře pro život" už máma nevydržela a nakonec si někde u záchodů na přítelkyni počkala a pěkně jí to vyčetla. Zeď také problém řešil tak, že je pozve oba a kdo příjde ,příjde, nakonec přece jenom k problémům došlo. Takže to moc dobře nevidím. Matka má pocit, že vlastně dětí musela vychovat sama , ale smetanu slízává někdo jiný. A i po tolika letech to holt někdy nevyprchá. Nejlepší řešení je když už oba mají jiné partnery a tam problém většinou není.
kominice: no, to nepipláš, to se tomu snažíš zabránit, aby se to nikde nezabilo, nezatoulalo, nepropadlo z pěti předmětů, nezaláskovalo do pochybné existence, se kterou by s batohem chtělo vydat do Himalájí, nebo do squatu, popřípadě zachraňuješ před následky požití nevhodných substancí v podobě alkoholové jízdy, když se přece jen zdaří únik.......
No, možná má někdo i hodné děti, které tohle nezkoušely, ale dvě třetiny jsem už do života vykopla ve stavu použitelném.
Grainne: 12:50 - 
Mamina6: 12:54.....co myslíš ?
sharon: ja to beru z pozice 12lete, ktere se rodice rozvedli a podobny mustr jako u Ivety, jen s tim rozdilem, ze otec nezacal projevovat zajem az po stredni, ale projevoval zajem od zacatku celou dobu, i kdyz v omameni zamilovanosti do mlade slecny taky chvilema perlil, dodnes obdivuju mamu, jak dokazala stat nohama na zemi.... ale i kdyz nebyl mimo muj zivot nikdy, stejne sam rika, ze nas vypiplala mama (segre bylo 5, kdyz se rozvadeli) a ze to co jsme, ze za to ma zasluhy mama a ne on... a myslim, ze ma pravdu... ona kontrolovala ukoly, ona nas vodila na krouzky, zajimala se o nase zajmy, podporovala nas, ona se starala... on si s nama vlastne uzival "volne chvilky" a bylo to fajn... ale tu zodpovednost a "drinu" (dali se to takhle nazvat), to z 90 % nesla ona... 
Proto rikam, ze kdyz uz, vic je rodicem mama nez tata... a i kdyz ji bylo 15, tak co si budem povidat, i v tomhle veku je nejaka vychova a starani se...nebo snad ne?
Mamina6: Jasně že mě miluje. Včera mu říkám "Ohni se!" tak se ohnul a dostal jednu po rypáku. Zase jsem byla ve škole na koberečku. No mám já to zapotřebí? Nemám!
Smrádě je v pubertě, nahání to holky, z učitelek si dělá prdel a já to pak vyžeru ve škole. No a pak se to chodí mazlit.
Grainne: tak to ti moc přeju.......a do života druhých díky bohu nikdo z nás nevidí, takže si tu můžem jen vyměnit názory , a to je vše
sharon: co blázníš??????až takhle....hmmmm
