Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Čtenářská akce „pomozme si samy“, aneb „píšete samy“ úspěšně pokračuje. Tentokrát příspěvkem čtenářky Sqwela, která se na vás zároveň obrací s otázkou, jak „zvládnout“ svou maminku.

Děkuji za zaslaný článek. Všechny vaše čtenářské příběhy a příspěvky můžete najít v rubrice Píšete sami.

 

Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci.

Za pár týdnů mi bude 29 let a tak i já jsem dospěla k tomu, že se budu vdávat. Abych tu první větu trochu vysvětlila, asi tak do 19 let jsem se zapřísahala, že nebudu mít nikdy děti a že chlapy budu používat pouze a jen na to jedno (tedy sex) a že nikomu, nikdy a za žádných okolností nebudu prát zaprděné trenky, ponožky, pokydaná trička, nebudu dělat uklízečku, sundavačku prkýnka na záchodě, sbírat jeho nepořádek po bytě a že nebudu mít vážný vztah, řešit vztahové problémy, nevěry aspol. A už vůbec, VŮBEC NIKDY se nebudu vdávat!. Že já budu vždycky svobodná, budu si život užívat plnými doušky, vařit budu jen, když se mi zachce a to vždy jen nějaké exkluzívní dobroty a budu žít bez jakýchkoliv pravidel.


Hned po maturitě jsem se odstěhovala do sousedního města do podnájmu, našla si práci (pořadí bylo opačné – práce a pak stěhování) a začala „žít svůj sen“. Jenže jak šel čas, začala jsem pomalinku měnit názory, no nebudu vám nic nalhávat, zhruba za 2 měsíce jsem si domů nakvartýrovala chlapa, přeci jen nájem byl drahý a samota pěkně na prd. S ním to sice nemělo nijak moc dlouhé trvání a pár známostí a vztahů jsem pak ještě vystřídala, ovšem nakonec jsem toho pravého našla i já.

A postupně jsem dozrála i k tomu, že svatba není zas tak špatná věc a že i ty děti by asi nebyly úplně od věci – tedy jednou, někdy, v budoucnu. Trenýrky, ponožky, trička aspol. peru bez řečí, vařím ráda, i když ne vždy s absolutním úspěchem, nějaký prkýnko na záchodě neřeším vůbec a vztahové problémy řešíme občas všichni, no ne? Zkrátka jsem dospěla z věčně svobodomyslného stvoření s hlavou v oblacích v dospělou ženu a můj den D se blíží. Nebudu lhát, že mě to nechává úplně chladnou, nebo že jsem typická, zapálená nevěsta, která si od malinka toužila býti princezničkou - nevěstinkou a že se na status vdané paní nějak zvlášť těším, stále ještě mám v sobě více či méně skrytou část mého já, které vyznává svobodu a život na psí knížku, ale to druhé, zodpovědnější já, ho prostě vždycky utluče.

A tak přípravy na svatbu, která se bude konat v květnu, pomalu vrcholí a já zažívám hotová muka se svou drahou máti. Naproti tomu moje budoucí tchyně se mi zprvu jevila jako totální ježibaba, o které můžu říct dobrého jen to, že bydlí pěkně daleko a tudíž ji moc často neuvidím. Ale jakmile jsme oznámili tu príma novinu, že se budeme brát, tak se z ježibaby stala fajn ženská, která se do ničeho moc nemontuje, občas nabídne pomoc i tu finanční, občas řekne nenásilně svůj názor a tím to pro ni celkem končí. Prostě dětičky, já se vám do toho plést nebudu, když něco budete potřebovat, tak tady jsem, jinak „sejdeme se na svatbě“.. Úžasný přístup, jsem nadšená!


Ale zpět k mojí mámě. Moje máma se proměnila z generála, kterým byla celý život, v super generála, ministra financí, organizátora, poradkyni, udělovačku nikdy nekončících, nevyžádaných rad, která musí mít vše pevně ve svých rukách.

A tak se budu vdávat v šatech, které bych si normálně nevybrala, místo venku budeme mít akci vevnitř, místo rautu budeme mít klasickou hostinu a tak bych mohla pokračovat dál. Jen to svatební menu jsem si s oroseným čelem dokázala prosadit, byť mi ho nakonec připraví restaurace, kterou vybrala naše maminka, ale jíst budeme to, co chceme my, naštěstí. A kapelu jsem jí odkývala tu, kterou nám doporučila a nakonec jsem jí suše oznámila, že budeme mít jednu zadarmo, kdežto za tu její bychom museli platit (což není pravda, platit budeme i za tu naši, ale ona na peníze slyší) a tak nám tam bude hrát rocková kapela z New Orleans, což jsou přátelé mého drahého nastávajícího, takže druhá, námi prosazená věc, byť prosazená tím nejstupidnějším způsobem, jaký znám. Dokonce ani cukroví a zákusky jsem si nemohla vybrat sama – resp. mě prostě převálcovala sdělením, že to cukroví se nedělá pro mě, ale pro hosty, a že tedy nebudeme mít to, co chutná mně, ale co „chutná všem“ (pro představu, chtěla jsem punčové řezy, koňakové špičky, ovocné košíčky a větrníčky + svatební koláčky) a tak na stolech bude svatební cukroví na způsob toho vánočního a makové koláčky. Celou dobu mám pocit, že tady se nevdávám já, ale ona.

A já už toho mám plné zuby, platíme si to sami s mým skorochotěm, a chceme si to taky sami zařídit, jenže máma je prostě ostřejší, než já a otec je ze strachu vždy a jen na její straně, i když mi kolikrát za jejími zády řekl, že s ní nesouhlasí, ale že ji mám radši poslechnout, že to myslí dobře a ať prostě nedělám dusno, že to přežijeme a že ono to nějak dopadne. A já se strašně nerada hádám, ale strašně! A s ní to jinak nejde.  

A tak si čím dál více uvědomuji, že tady nejde jen o tu svatbu, tady jde o můj život jako takový. Jde o to, že se svojí mámou nechávám vždycky převálcovat, nakonec vždy udělám to, co chce a když kladu odpor, tak vzniká takové dusno po celé rodině, ona to totiž neváhá řešit se všemi příbuznými, že mě opět nakonec přitlačí do kouta a já zase udělám to, co ona chce.

Jenže já už nechci, ráda bych našla nějaký způsob, jak se vymanit z jejího vlivu, abych si mohla žít svůj život sama za sebe, a aby jediný, kdo mi bude kecat do života, byl můj muž a aby pochopila, že ona mě vychovala, přivedla do života, ale že tím její péče prostě končí. Domluvy a rozpravy nepomůžou, ona totiž často a ráda říkává – a snad tomu i věří - že je dokonalá matka, která svým dětem zásadně nemluví do života, zásadně nás nechává žít si svůj život a že kdyby měli všechny děti takovou mámu, tak by se měli všichni lidi na světě dobře. Občas mi z toho jde hlava kolem.

A tak jí raději nic neříkáme, bavíme se jen o počasí a o psech, jelikož na tom není, co zkazit a i o našem budoucím bydlení, které dostává konkrétní rozměry, jí radši neříkáme nic, aby se nakonec nestalo, že kachlíky v koupelně budou takové, jaké chce naše maminka, vymalované bude dle dobré rady naší mámy a tak dále. Ale já říkám dost, tohle je naprosto dětinské jednání, které nikam nevede, já už nechci nic skrývat a tajit, chci se jí postavit a vytrvat a nenechat se ovlivňovat.

Ale milé, šťastné ženy, jak na to? Nechci na ni řvát a hádat se, ačkoli přiznávám, že to její řízení mě vytáčí doběla a já pak strašně vybuchnu a nedělá mi to vůbec radost. A nakonec – kvůli špatnému svědomí z hádky - udělám přesně to co, máma chce. Co s tím?

Sqwela


20.3.2013   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 213   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Přípravy na svatbu, aneb matinka v akci

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
evropka
evropka - 20.3.2013 11:42

loupák: proto já ty svatby vůbec nemusím...

 
loupák
loupák - 20.3.2013 11:34

evropka: smajlik - 76já už jsem byla na hodně svatbách od 10 do 120ti lidí,ale tohle ani nic podobnýho jsem nezažilasmajlik - 81

 
loupák
loupák - 20.3.2013 11:30

mam-ča: 11:24: smajlik - 47taky to tak vidimsmajlik - 58

 
evropka
evropka - 20.3.2013 11:29

PEGG: to jsi mně připoměla svatbu mojí neteře,pozvali si "klimpr klampr"a ženich asi kolem 19 hod(cca 3 promile] usoudil že dívka špatně zpívá,jal se jí to vysvětlit ...jenže se jí zastal partner a strčil do ženicha,to zahlédl otec ženicha strčil do partnera zpěvačky a rvačka byla na světě...přijela policie a otec ženicha v cele předběžného zadržení neb vážně zranil partnera zpěvačky...no je to nadlouho ale dokonce proběhl soud...

 
loupák
loupák - 20.3.2013 11:25

sqwela: na tvojí segru jsem se ptala já..nejdřív mě napadlo,že by jste si mohly s máti promluvit obě dvě,že vám ten její přístup k vám vadí,ale koukám,že tudy cesta nevedesmajlik - 65...
...přidávám se k ostatním,ať nám sem potom písneš jak dopadla svatba a jaký děláš pokroky s mamčousmajlik - 64smajlik - 61smajlik - 45

 
mam-ča
mam-ča - 20.3.2013 11:24

PEGG: Já svatbu jako přežitek nevidím a jsem ráda, že se syn se svojí partnerkou rozhodli uzavřít sňatek.
Nějak mi to připadá jako veřejné prohlášení, že na sebe berou zodpovědnost za společný život i společné potomstvo. Navíc tímto jediným "úředním" krokem vyřeší i veškeré záležitosti kolem společného jména, majetku, dědictví...a jednou třeba i toho důchodu.

 
evropka
evropka - 20.3.2013 11:23

Pentlička: to jsi rozumná matka....mám taky dceru 27 sice má partnera ale nějak nemá mateřské pudy,snad déle..ale také ji do ničeho nemluvím

 
krasaka
krasaka - 20.3.2013 11:23

PEGG: smajlik - 34 skvělé - vrazit do tohoto cirkusu tolik peněz a pak přijde rvačka smajlik - 76 taky nechápu, proč dělat estrádu pro příbuzné, kteří to stejně neocení a budou pomlouvat - nebylo by lépe za ty peníze jet na pěknou svatební cestu smajlik - 26 -Pokud maminka-generál slyší na ''peníze'' - dala bych ji na vybranou - co ona chce zařídit proti Tvé vůli, at taky zaplatí smajlik - 47 - slušně oznámit a už nediskutovatsmajlik - 66

 
mija
mija - 20.3.2013 11:22

PEGG-smajlik - 68smajlik - 68...poradna ceska svatbasmajlik - 34

 
Pentlička
Pentlička - 20.3.2013 11:20

Já nikdy nepochopím, proč tak strašně záleží na tom, jakou budou mít děti svatbu. Ještě bych pochopila, že někdo má třeba rozsáhlé příbuzenstvo, které je zve na velesvatby, tak se chtějí revanšovat a nesouhlasí s tím, že dítě třeba na svatbu nechce nikoho pozvat, ale proč se pletou do toho, co si nevěsta obleče, co se bude jíst a kde bude hostina a jiných podle mě zcela nedůležitých věcí? Já bych třeba byla šťastná, kdyby se moje dcera vdala třeba v roztrhaných džínách pod rozkvetlým šeříkem a na hostině by se jedly buřty s cibulí. Jenže ona se vdávat nechce (ve svých 27 letech) a ani nechce žádného partnera a a ni ho nikdy neměla (ani na ten sex, chjo...)
Samozřejmě, že jí do toho nemluvím a respektuju její rozhodnutí, ale trápí mě to, že bude celý život sama. Jenže co nadělám? Nikdy bych si nedovolila ji v tomto směru jakkoli manipulovat, a proto nechápu matku popsanou v článku. Místo aby se radovala, že je dcera šťastná, tak jí do všeho kecá. Nechápu....

 
loupák
loupák - 20.3.2013 11:18

PEGG: smajlik - 76nevěsta se ženichem se poprali na svatbě????smajlik - 6smajlik - 6smajlik - 34smajlik - 34to je zážitek na celej život tedasmajlik - 34smajlik - 34...to jsem ještě neslyšelasmajlik - 80smajlik - 34

 
PEGG
PEGG - 20.3.2013 11:08

sqwela - 20.3.2013 10:26 děvče, děvče, někdy si říkám, proč ty matky to svým dětem dělají, to je nemají rády?smajlik - 66 Podle mého soukromého názoru je svatba přežitek, který stojí akorát spoustu peněz, které v dnešní době lze využít účelněji, ale to je každého věc, jak to cítí, to prosím neber osobně.
Jen si myslím, že ta spousta starostí za to prostě nestojí. A velké svatby většinou nedopadají dobře, příbuzní se opijí, vyčtou všechno možné až do desátého kolenasmajlik - 68 Já byla na svatbě, kde se nejdřív pohádali a poprali tchánovci a nakonec se seprala i nevěsta se ženichemsmajlik - 76smajlik - 68 tak z toho si příklad neber ani se tím nenech vyděsit, to bylo jen tak naokrajsmajlik - 54

 
mija
mija - 20.3.2013 11:04

Ja utekla do Angliesmajlik - 68...mam manipulativni mamu, ale i tchynismajlik - 42....mamka mi taky pokazila prvni svatbu,nebrala jsem si bohace v bilem medaku, ale obycejneho kluka....boze jaka troufalostsmajlik - 59....leta me naucila prosazovat sve nazory i pres psychicky teror, dnes jsme na tom tak,ze je mama rada,kdyz se ozvu... uz mi do niceho nemluvi a kdyz to zkusi tak vi kdy prestat....za to tchyne smajlik - 37...ta kdyz neco nejde podle jejich predstav tak rada poukazuje............spatne varim,nevychovavam dobre deti, mam doma bordelsmajlik - 42.....kdyz ani toto nepomuze tak zacne brecet, jak to mysli dobre, jak jsem nevdecna.......jenze ja jsem vycepovana od moji mamy na me si s timhle uz neprijdesmajlik - 68............
Sqwelo taky doporucuju nenechat se manipulovat a vydobit si respekt...je to vase svatba a tvuj zivot a cokoliv dovolis ted,tak pozdeji to pujde hur,...Drzim smajlik - 47a at na svuj velky den vzpominas jako na nejkrasnejsi a nee jako na nejhorsismajlik - 56

 
Verera
Verera - 20.3.2013 11:04

sqwela: Když to vezmu z pohledu matky, tak pro ni by muselo být hrozně frustrující, když na něco vynaloží spoustu energie a nakonec zjistí, že je všechno jinak. Pokud se to stane opakovaně, třeba napře své úsilí jiným směrem. Jen bych v té půjčovně apod. vydala jasné instrukce, že jakékoli změny můžou dělat jen na tvoji osobní žádost, aby to matinka nezjistila a zase tajně neměnila.

 
Verera
Verera - 20.3.2013 11:01

Představa svatby s davy lidí, které ani neznám a vymýšlením koho pozvat, aby se kdo zase neurazil mi přišla úděsná. Navíc nemám ráda obřady.

Tak jsme se vzali jen se 2 svědky, které nám sehnal obecní úřad, protože i ti naši známí by si to vykecali, cokoli kolem minimalizovali na nutnost. Celá svatba od myšlenky k činům proběhla za 6 dní - v neděli jsme se dohodli, v pondělí našli úřad, který by byl ochoten to udělat , v úterý odjeli na hory, vrátili se ve čtvrtek a v pátek byla svatba. Oznámili jsme to až dodatečně. Spokojenost byla nakonec všeobecná, maminka mi řekla, že teď už by se vdávala taky tak. Jen manželova sestra trochu brblala, ale s tím on počítal a za chvíli ji to přešlo.

Pro kamarády a pro sebe jsme pak uspořádali pečení kuřat. Vzpomínám na to docela ráda smajlik - 68

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-120 | 121-135 | 136-150 | Další strana
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78154.
Archiv anket.